Mrtvých na silnicích dál ubývá, letošní čísla jsou nejnadějnější od 60. let
Nehoda na D35 u Olomouce. Foto: Hasiči Olomouc
Nelichotivé historické maximum počtu usmrcených při dopravních nehodách drží rok 1969.
Nelichotivé historické maximum počtu usmrcených při dopravních nehodách drží rok 1969.
Vřele doporučuji shlédnutí filmu dokumentující příběhy pozůstalých https://vimeo.com/361286029 Velmi se asi hodí poděkovat CDV za jejich práci. Za to, jak se věnují Ponehodové péči. Stejně tak je dobré poděkovat i Českému sdružení obětí dopravních nehod, za to, že se rozhodli pomáhát pozůstalým, jejichž počty neustále rostou. Největší podíl na zvýšení počtu zachráněných mají zástupci HZS a zdravotníků. Přes to, že musí vyjíždět čím dál častěji, tak hlavně díky nim se počet přeživšých zvyšuje. Je vhodné poděkovat i všem těm anonymním lidem za budování bezpečnější infrastruktury, která pomáhá zklidňovat dopravu. Všem lidem ovlivňujícím legislativu, kteří prosazují skutečné změny a zavádí povinnost… Číst vice »
Tak hlavně vztahovat to k 1960 je nic neříkající údaj. Jaká byla hustota provozu tehdy a dnes? Tehdy bylo v celé republice (i se slovenskem) stejně aut jako dnes v průměrném krajském městě.
No a? Právě proto je zajímavé, jak počet úmrtí i přesto klesl.
Thank you captain obvious
Byla by zajímavá statistika, kolik mrtvých zahynulo prokazatelně vlastní vinou. Alespoň přibližně, ve hře často leccos.
Vina je subjektivní věc, proto o ní rozhodují soudy. Pokud někdo sedne k zjevně ožralému řidiči do auta a ten pak nabourá, je smrt toho spolujezdce jeho vina nebo vina řidiče?
V případě smrtelných nehod už ale nebožtík (je-li označen za viníka) souzen není…. Takže soudy rozhodují o vině a trestu jen ve specifických případech….
Prostě dobrá práce policie.🤣
Zabít se v moderním autě je výrazně složitější, než v autě z roku 1969 – bohužel to vede řidiče k neopatrnosti a zabíjení ostatních účastníků provozu, kteří luxus vlastní infrastruktury všude a jeden a půl tuny oceli a bezpečnostních technologií kolem sebe nemají. (chodci, cyklisté)
Škoda, že nejsou ve statistikách zvlášť chodci, když už tam vytahují motorkáře. Chodci ale nikoho nezajímají.
V roce 2024 to bylo 69 chodců v ČR.
Jj, tak jsem se proklikal sám na statistiky nehod: https://nehody.cdv.cz/
vyfiltroval jsem pouze chodce a dle nich zemřelo 39 chodců za 7 měsíců, což poměrově odpovídá těm loňským 69.
Ale je zajímavé, že i těch mrtvých chodců dost ubývá, ze 156 v roce 2011 jsme se dostali poprvé pod stovku v roce 2019 a další razantní pokles cca k 70 byl po roce 2021… Možná přispívá zklidnění dopravy ve městech, které řidiči nenávidí, omezení dvou pruhů přes nechráněný přechod a podobně.
Spíš musí moderní auta splňovat nějaké parametry i pro ochranu chodců. To bude podle mne mít největší podíl. Protože už se přišlo na to, že nestačí pořád jen zvyšovat bezpečnost posádky v autě, když ti nejzranitelnější jsou naopak venku.
Na druhou stranu proti tomu jde trend pořizování SUV, která jsou vyšší a jejich kolize s chodci mají horší následky (chodec častěji padá před auto, místo aby bych nadhozen a převalil se přes kapotu a čelní sklo), zvlášť v případě dětí. Plus se v SUV chodec (a opět hlavně dítě, které se může kompletně skrýt) snáz přehlédne.
Ony ty prvky na ochranu chodců pomůžou v ryhlostech tak do 30km/h (čili hlavně ve městech na přechodech, což je ale asi většina nehod), při vyšší rychlosti už je docela jedno jestli vás srazí auto z roku 2025 nebo 1990.
Zklidnění dopravy, lepší řešení přechodů a křižovatek, celková opatrnost z obou stran (dříve se mi stávalo, že projelo přechod třeba pět aut, než mě nějaké pustilo, teď mi tak v 99 % zastaví hned první), apod.
Přispěla hlavně změna zákona – tzv. (jak autíčkáři rádi říkali) „absolutní přednost chodců na přechodech“
(sic reálně „absolutní“ nikdy nebyla, ale před 20 lety se tomu tak říkalo)
Samozřejmě jsou i chodci sražení mimo přechody, ale jen toto časem přispělo hodně.
Právě že před dvaceti lety se pořád jen opakovalo, že chodci nemají absolutní přednost. A opakuje se to do dnes. Bohužel je to to jediné, co spousta řidičů o přechodech pro chodce ví – vědí, že chodci nemají absolutní přednost, ale jaké jsou povinnosti řidiče vztahující se k přechodu pro chodce, to už ti řidiči netuší. A když jim citujete zákon, začnou se hádat, že to tak není a jen stále opakují dokola mantru „chodec nemá na přechodu pro chodce absolutní přednost“. Aniž by byli schopní vysvětlit, co by ta „absolutní přednost“ znamenala a jak by se lišila od neabsolutní… Číst vice »
Jak už to tak bývá, tak mrtvolná statistika by měla počkat na čísla z konce prázdnin a prvních týdnů v září. Tam se to kapku zhoršuje….
Kdybyste si článek přečetl celý, dozvěděl byste se, že autor správně srovnává data za prvních 7 měsíců, kde došlo ke znatelnému poklesu.
Stejně je absurdní, že se jako úspěch bere něco co odpovídá posunu každoročního zřícení A380 někam k Boeingu 747 (jen za tu naši prťavou republiku). Když se to promítne do celosvětové úmrtnosti, tak to hlava nebere. Přes milion lidí ročně.
Kdyz se podivate na konkretni nehody a pak si slibite, ze nebude jezdit nalitej a nebo na motorce … tak to nevypada zase tak zle
Slíbit si můžete co chcete, možná i polovina úmrtí budou oběti (ne řidiči viníci). Jinak to měla být poznámka na to, jak relativně dokážou lidi vnímat smrt. 400 násilně ukončených životů na jednu republiku za rok je obrovské číslo, ale žádné hedlajny, žádná mediální smršť. Přijde mi to zajímavé, jak lidi dokáží u jednoho důvodu histerčit a druhý ignorovat.
Protože chtějí nebo „musí“ jezdit. Bere se to jako nutné zlo. V době koňských potahů bylo těch nehod ještě více.
Ještě víc se ignorují jiné, často mnohem zbytečnější příčiny smrti. Například kouření – odhaduje se, že na jeho následky u nás předčasně zemře cca 50 lidí denně (cca 18 tisíc ročně). A to přitom kouří „jen“ čtvrtina české populace, kdežto auta jich přímo nebo nepřímo využívá o dost víc.
Noooo, nemyslím, že by se úmrtí třeba z kouření zrovna ignorovala. Ignorují je kuřáci, ale jinak se vedou soustavné kampaně proti. I na každé krabičce je varování.
JInak jasně, lidi se přivdedou k smrti často různými způsoby vedení života, mě šlo spíše o ten dopravní rozměr.
Hm, na světe ročně umírá nějakých 8 miliard lidí, ten milion z toho je něco přes desetinu promile…
Takže vlastně onehdy po dvou dvou zříceních 737Max nemělo vlastně cenu nějak zvedat obočí, protože 200 lidí ročně, co to je proti 8 miliradám, to desetinou čárku promile ještě o hodně posuneme. Nebo co je jinak?
To myslíte jako filozoficky, že každý organismus od narození jen umírá?
Jako, filozofický směr to jistě je, ale ve statistice se to tak nepořčítá.
Jinak nevím jak byste mohl dojít k číslu 8 miliard ročně
Že by se za rok obměnila celá lidská populace? To asi ne, že…
Smrt na silnici je mediálně viditelná a považovaná za společensky škodlivou a investuje se mraky peněz do kontroly, prevence atd. Přitom to není nejvyšší číslo zbytečných úmrtí, např. sebevražd je zhruba čtyřikrát víc a že by se tolik investovalo do prevence ? (dostupnost psychiatrů, poraden)
To bude asi tim, že je to smrt nedobrovolná, dále se v bezpečnosti točej neuvěřitelné prachy.
Mnoho sebevražd jsou lidé nemocní, když holt nemáme eutanazii. Tak to není moc porovnatelné.
mimochodem, po neúspěšném pokusu o sebevraždu jdete do péče psychiatra hned a taky to moc nepomáhá.
Řekl bych ze největší podíl na záchraně budou mít červencové deště, protože předchozí měsíc bylo na silnici jen pár motorkářů.
Obávám se téhož. Letošní léto je v kontextu klimatické změny spíše průměrné a vedro koreluje s nepozorností a hezké počasí láká k výletům, deštivé naopak ne.
Rád se budu mýlit, ale statisticky odlišit vliv počasí od pozitivních vlivů jako jsou bezpečnější křižovatky a nové dálnice bude možné až s odstupem více let.
Počet mrtvých dlouhodobě koreluje s celkovou délkou dálniční sítě, takže bych neviděl samotné počasí jako hlavní faktor.
A od kterého datumu se počítá ta klimatická změna?
No údaj je to hezký, ale vděčíme za něj jednak bezpečnějším autům a následné zdravotnické péči. To je velký skok od roku 69. Každopádně ti mrtvý se nám přesouvají do škatulky těžce invalidních, kdy mají zničené zdraví. Ortopedie a neurologie jsou doslova zahlceny a paralyzovány množstvím lidí po autonehodách.
A taky se nám podstatně zlepšily silnice – průtahy, obchvaty, dálnice i chodníky a cyklostezky.
Údaj je to ještě hezčí, když vezmeme v potaz počet aut na silnicích. Kdyby v šedesátých letech jezdilo tolik aut co dneska, tak při tehdejší bezpečnosti aut a zdravotní péčy by šly počty mrtvých do tisíců.
Svět motorů měl ještě na začátku sedmdesátých let rubriku s počty mrtvých za minulý týden. Bylo to běžně 50 lidí, někdy více. Takže, přepočteno tehdejší malý počet vozidel a jejich nízký nájezdy, bych dnes měli mít minimálně 20 000 mrtvých na silnicích ročně.
A také s ohledem na tehdejší a dnešní silniční síť. Já pamatuji v devadesátkách počty mrtvých v ranních dopravních zprávách v televizi, bývalo to tak 10-15 lidí týdně. A následovaly informace o době čekání na hraničních přechodech, náklaďáky tam někdy měly 5-10 hodin 🙂
(Ne)bezpečnost aut v té době byla úplně jinde než dnes. Například tehdy se teprve začínaly dávat do aut bezpečnostní pásy, a to ještě jen vpředu. Na zadní sedadla u nás přišly až v 80. letech.
Ortopedie a neurologie jsou zahlceny spíše lidmi s nezdravým životním stylem – typicky se sedavou, kancelářskou prací, která vede k široké škále nemocí pohybového ústrojí. Část lidí z této skupiny si pak ještě přivodí úrazy, když se nárazově vrhá na sport, aniž mají tělo připravené pravidelným pohybem.
No nevím. Sice bych nepodceňoval bych vliv sedavého zaměstnání, ale to se projeví spíše ve vyšším věku různými nastřádanými problémy, nevyrobí to mžikem toálního invalidu v produktivním věku nedejbože ještě mladíka (kde ta rizika jsou velká). Navíc průnik civiliačních chorob s řidiči bude značný, protože tam odpadá i ta procházka z kancelářské sesle na vlak nebo autobus. 🙂
Zrovna jsem si říkal to samé. A když vidím následky nehod, raději bych byl mrtvý, než těžce invalidní a odkázaný na pomoc ostatních.
Jenže co je „těžce invalidní“?
I to se v čase mění.
Třeba nemít nohu je dnes mnohem lepšíí než v 60. letech (protože i protézy jsou mnohem lepší a pokud vám zbude kousek stehna, naučíte se chodit tak, že to v dlouhých kalhotech nikdo nepozná – to před 70 lety nebylo možné)
další věc je ta, že pokud člověk zemře třeba půl roku po nehodě na následky úrazu utrpěného při nehodě, jak je vykázaný ve statistikách dopravních nehod?
Mám blízko k jedné konkrétní ortopedii a rozhodně je víc zahlcena lidmi, kteří sportovali (nebo prostě jenom šli a upadli) než lidmi dovezených od dopravních nehod.
Loni byl tedy každý pátý mrtvý na silnici motorkář? Když se přihlédne k počtu motorkářů a najetých kilometru, tak to, že zemřete na motorce je asi 10 000 krát pravděpodobnější, než že zemřete v autě.
Motocyklů je u nás registrováno cca 1.3 milionů, tedy 5x méně než aut. Takže počet zemřelých motorkářů přesně odpovídá jejich poměru k motorovým vozidlům.
Jde o to jestli taky na motorce a v autě za rok strávíte stejně času, ten výpočet pravděpodobností je mnohem složitější, a já si to Teda netroufnu.
Myslíte, že průměrná motorka najede tolik km, jako průměrné auto?
To určitě nenajede, jen si nemyslim, že to že zemřete na motorce je 10 000x pravděpodobnější jak píšte. Ale větší šance tu určitě je.
1,3 milionu, to nemužete brát vážně, třetina z toho nejezdí, jsou to naleštěné uloženky v garáži, zapomenuté jawy v kulně, a nebo jen doklady visí v registru od už neexistujících motocyklů.
No tak stejně vážně nemusim brát ani počet registrovaných aut. Těch je taky po kůlnách a garážích dost, nehledě na počty důchodců co jedou 1x za týden do kauflandu.
Jako jo, ale poměr auto vs. Motorka jna počet km je asi jasný, takže je jasný, že motorky jsou velmi velmi ‚nebezpečné‘..
No, tak jasný to neni. Máme v rodině fabii 2004 s najetými 67 tisíci kilometry kupovanou novou. Takže s tim nájezdem auto vs motorka bych byl opatrný. Nemůžete všechno hodnotit jen podle sebe a svojí bubliny.
Možná jsme na dobré cestě díky proměně vozového parku z aut na tanky. Chování řidičů na tom bude mít malý podíl. Tedy v Česku a podobných brm brm guberniích.
Přijde vám Finsko, Belgie, Portugalsko a Itálie jako brm brm gubernie?
Že by to bylo všemi těmi zlými asistenty, jak se nad nimi někteří boomeři v internetových diskuzích pohoršují??
Ne, nebylo. Důvodem je mj. rychlé rozšiřování dálniční sítě, která je bezpečnější než přetížené I, které obvykle dálnice nahrazují.
A to máte podloženo přesně jakými že čísly?
Uvádí se, že nejbezpečnější jsou dálnice a rychlostní silnice. K nehodám na dálnicích dochází zhruba dvaapůlkrát méně než na ostatních silnicích. Googlete.
tam je faktorů víc. v první řadě je to stále vzrůstající pasivní bezpečnost automobilů; zvenku stejná autonehoda osobního auta obsazeného pětičlennou rodinou, která by v roce1970 skončila pěti náhrobky, by na konci devadesátek skončila několikatýdenním pobytem všech ve špitále a dneska by byli ze špitálu byli po dvoudenním pozorování propuštěni.
druhý důležitý faktor je rozvoj a kvalita silniční sítě, přesun velkého dopravního výkonu na směrově rozdělené komunikace, přebudování „křižovatek smrti“ (typicky I/4 s I/19 v Letech) na mimoúrovňové, svodidla, tlumiče nárazů etc.
policejní buzerace má proti tomu zásluhy minimální.
a ano, na směrově rozdělené komunikaci nenastává čelní a boční střet vozidel při předjíždění a na křižovatkách smrti
Přesně tak, ten posun je veliký. PČR klidně můžu část lidí propustit a za ušetřené peníze upravit další křižovatky a úseky smrti…
Některé okresy mají tak hustou policejní síť, že se tito odmítají sami propustit….
Máte pravdu, že o „křižovatkách smrti“ se píše čím dál tím méně a spousta jich skutečně byla přestavěna. Takže i to mělo určitě vliv na nižší počet úmrtí na silnicích.👍
Někteří asistenti jsou prospěšní a snižují nehodovost (např. nouzové brzdění nebo couvací kamera), ale jsou i asistenti, kteří z dlouhodobého hlediska bezpečnost snižují, protože řidiči se na ně začnou více spoléhat a následně méně sledují provoz a značky.
Typickým příkladem je upozornění na maximální povolenou rychlost, kdy většina asistentů nedokáže zpracovat informaci, že předchozí maximální rychlost na značce ruší křižovatka, a dále bliká na palubní desce.
Sám jsem byl svědkem situace, kdy asistent udržování jízdního pruhu v autě ignoroval dočasné oranžové čáry a řídil se dále bílými a snažil se auto vrazit do svodidel.
Tak zrovna upozornění na maximální povolenou rychlost není _bezpečnostní_ asistent, to s bezpečností nemá nic společného.
Ano, nouzové brždění je určitě prospěšný asistent. Sám jsem byl jako spolujezdec účastníkem nehody, kdy jsme ve staré fabii bez asistenta díky nepozornosti řidiče nestačili včas na křižovatce dobrzdit. Mít asistenta, tak se to podle mě nestane. I když bylo to na mokru, tak kdo ví…
Nevím no, moje auto čte značky bez chyb a to nestálo ani milion. A to že si někdo zapne lane assist a pak nesleduje silnici a nechá auto ignorovat dočasné žluté značení je tupost korunovaná, ale to bude typ řidiče, který by si jich nevšiml ani v autě bez asistenta… Ale spíše jsou to takové povídačky kdy se to reálně stalo tak 2 a půlkrát a jen se to pořád dokola vykládá, drtivá většina lidí asistenty používá správně a zachraňují životy jejich i životy v okolí.
Proctete si to jeste jednou. Tady nejde o to ze to neumi cist znacky ale o to ze to neumi to, ze krizovatka rusi predoslou max povolenou rychlost na znace.
A lane assist taky nebyl o nesledovani znaceni, ale soucasti lane assistu je i mirne kontra do volantu kdyz to detekuje projeti pres caru. Coz zrovna v zuzeni kde byla oranzova cara a zuzeni je tvorene svodidlami neni velmi bezpecne.
Určitě možná přispějí, ale dle mě je to i tím, že řidiči se dnes často pohybují i po silnicích na západ od nás, kde je přeci jen trochu jiné chování a tím ho též našinec přejímá. Momentálně se pohybují po španělském území a stačí se jen blížit na chodníku k přechodu a auta stojí z obou stran, v podstatě bych mohl chodit s klapkami na očích a bezpečně přejdu. Na druhou stranu tady na ostrovech není zvykem přecházet mimo přechod a pokud se jako Čech zapomenu, tak troubení je také ze všech stran. Je to oboustranná slušnost. Stejně tak tu… Číst vice »
mám úplně stejnou pozitivní zkušenost jako chodec z dlouhodobého pobytu ve Vratislavi.
Přesně tak. Pak je tu taky přístup k maximální povolené rychlosti. V Česku máte při předjíždění ve 135 km/h na blatníku nalepeného magora, který bliká a vyžaduje si pustit. V Dánsku jedou 130 všichni a je klid.
vašich 135 tachometrových je pro lepomagora 125 reálných a chce vás o 5kmh umravnit 😀