Most na Výtoni bude dál monitorovat ČVUT. Smlouva ukázala fotky nejhorších závad
Závady a poruchy na železničním mostě pod Vyšehradem. Foto: SŽ
Hlídat se bude 10 kritických míst, na kterých má probíhat kontrola nosné konstrukce.
Tady je hotovo a není o čem diskutovat nehledě až se něco stane každý dá od toho ruce pryč.
By tam mohli točit remake „Most u Remagenu“. to, že je okolí jiné, nevadí. Doladí se v trikovém studiu 🙂
A že je železniční, také nevadí. Trik a divák si ani nevšimne… 🙂
Most u Remagenu ale byl železniční… akorát vypadal o dost jinak.
Starý šrot na zbourání !!!! čím déle se to bude odkládat, tím větší kolaps v Praze vznikne…
Můj názor je, že most je odporný a nadměrně hlučný. Má dvě možnosti, buď skončí ve šrotu nebo ve Vltavě. Pokuď bude přemístěn, tak pouze na pevné podloží, v žádném případě jako lávku.
Víte jak zničit historické auto? Dejte do něj nový motor, abyste s ním mohli jezdit každý den. Víte jak zničit historické hodiny? Vykuchejte strojek a dejte tam Quartz na baterky, abyste je nemuseli natahovat. Víte jak zničit historický most? Vyměňte původní díly a nahraďte je novými. Vše, co je autentické, je cenné. Přemístit a zachovat. Neničit vylepšováním!
Nastal nějaký posun v názoru UNESCO? Neumoudřili se? 🙂
https://www.expats.cz/czech-news/article/unesco-calls-for-preservation-of-historic-vyton-railway-bridge
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/unesco-napsalo-ceskemu-statu-aby-se-neboural-zeleznicni-most-na-vytoni-6040
UNESCO? UNESCO by mělo zavřít pusinku.
To Kupka nikdy neřekne.
To je dle fotek úplně v pohodě,to ještě udělá parády! …Než to spadne… 😁
Aby to neudělalo nakonec nejvíc parády právě až to spadne 🙂
Ale beze srandy: Hlavně ať se nikomu nic nestane.
Snad je součástí monitoringu i kamera. To žuchnutí do Vltavy bude mít pak spoustu lajků.
Hlavně aby to při pádu nezabilo místního vodníka…
vodník už ve svém zájmu dávno pod most neleze 🙂
Myslím, že ty fotografie rozpadajících se kamenných podpěr mostu svědčí spíše pro to, že ani případná náhrada snesené části mostu mostním provizoriem nebude otázka pár dní, jak tvrdí autoři naposled zveřejněné studie.
Dejme tomu. Jak to tedy udělat, aby most „pod památkovou ochranou“ nedopadl jako nedaleké „nádraží“ Vyšehrad?
Památková ochrana nezaručuje, že to nespadne…
„Nádraží“ Vyšehrad je památkově chráněno, a proto tvoří živé, funkční, výstavní prostředí pro zahraniční turisty, přímo v historickém jádru Prahy…
😆😆😆 A už jsou tam ty mikrobyty s cenou 5m^2 za mega?😁
Jeste ne asi jich budou muset udělat víc nedostalo se na všechny památkáře a tak povolení stále není…
NAOPAK památková ochrana ZARUČUJE že to spadne páč opravy/modernizace násobně zdražuje a přitom nepřidá ani na tu barvu
Odstěhovat ho někam, kde bude dobře sloužit pěším – funkční mosty se moc často nebourají
Přesun mostu na jiné vhodné místo lze určitě také považovat za záchranu.
Je jen otázkou, zda most prostě nespadne v okamžiku, když se s ním pohne ze současného místa. ani bych se tomu moc nedivil.
Ani když ty kameny natřou…? 🙂
Studie je taková, jaké je zadání…a kdo za něj zaplatil….tzn. příznivá pro magory, kteří chtějí šrot opravovat
Kamenné části, na rozdíl od těch ocelových, jde opravit (srovnat a zafixovat) poměrně snadno. A pokud jsou na tom podobně i pilíře, jež mají zůstat, projdou opravou stejně.
Tento most patří na dvě místa…buď do muzea nebo do šrotu. Na takto vytížené železniční trati nemá dávno co pohledávat. Požadavky na mostní konstrukce jsou stále přísnější a tento most již dlouhou dobu nesplňuje skoro žádné. To, že byl prohlášen za památku vnímám jen jako naschvál, projev libovůle a hlavně jako naprostou nezodpovědnost a lhostejnost k bezpečnosti všech, kteří se po něm musí pohybovat. Přemístění do Modřan nebo kamkoliv jinam a změna jeho účelu na lávku by asi bylo fajn, ale v tom jsem také skeptický, protože nevěřím, že si tu konstrukci někdo bude chtít vzít do správy…to se tu… Číst vice »
Přesun mostu na jiné místo a s jiným využitím (lávka) snad není památkové ochraně na překážku. Nebo ano?
Bohužel přesun je pro ICOMOS nepřijatelný.
https://www.icomos.cz/en/pamatky-unesco/163-vysehrad-most-presun.html
Pokud je ten most cenný jako součást panoramatu, tak jeho přesunem jinam se jaksi panorama nezachovà. Jen pro jistotu, jsem pro nový most.
Objektivně (jako veřejnost) už nelze reagovat. Každou chvíli je další a další studie a verze toho či ono. Pokud se stávající most začne rekonstruovat, tedy měnit nosné prvky i další, budou degradovat ty co se nevymění. Myslím že to je logické i selským rozumem. Neřeší to ale situaci kolem, ve smyslu pěších lávek, nástupních ramp a třetí kolej. Je do očí bijící, že přijde nějaký „muž“ s plánem a finanční podporou na záchranu. Jasně, a teď tu o červené karkulce. Určitě to je filantrop a nedělá to ze záměrných důvodů, např že by opravu prováděla nějaká přidružená firma na kterou… Číst vice »
“ Podle ní železniční most není v horším stavu než jemu podobné v zahraničí, které byly zachráněny.“
Takže vlastně potvrzení toho, že údržba nebyla zase tak špatná, jen se všechno nezachrání jen údržbou?
Kdo že tu podával, ohledně tohoto, trestní oznámení?
Ano, samozřejmě, tzv. nebourači si neustále protiřečí, to je evidentní. Přesto je potřeba vyřešit tu památkovou ochranu nebo UNESCO. To, že most patří do šrotu, je jasná věc.
IMHO jako lávka pro pěší klidně sloužit ještě může
Klidně úplně ne, bude to hodně drahé na údržbu i jen přemístění (už jen proto aby se to nerozpadlo). Lávky pro pěší ať uříznou po stranách a zavěsí na moderní nosnou konstrukci.
Údržba toho mostu po celá desetiletí byla tristní. Důvod byl jednoduchý. Ta konstrukce prostě měla zmizet (a to už koncem 20.let 20.století, kdy byla navrhována subtilní železobetonová konstrukce), protože byla považována za ohavnou. To je stejné jak Prior v Jihlavě na náměstí. Mluví se o demolici, takže do toho nikdo neinvestuje a ono to chátrá.
Most tedy dosloužil. Co památková ochrana a co UNESCO? Jak se s tím vypořádat?
Výroba nýtované repliky s úpravou pro změnu trakční soustavy je reálná možnost, kterou Správa železnic bohužel odmítá. Pouhá oprava současných konstrukcí je nesmysl, protože by bylo třeba vyměnit minimálně 75 procent dílů (údaj ze studie SUDOPu), přičemž po opískování se přijde vždy na vyšší rozsah korozního poškození a také na další díly poškozené trhlinami. To, že nyní jakýsi Ian Firth přispěchal s evidentně vylhanou studií, že je třeba vyměnit pouze 15 procent dílů, je pouze plácnutí do vody. Lze si to ověřit i při osobní prohlídce z obou lávek pro pěší přímo na mostě. Může to udělat každý, David Vávra… Číst vice »
Tedy jak se s tím vypořádat?
Most sa zavrie a pocka sa kym spadne. Staci ?
Jako bonmot dobré. Ale nevím, jestli pan Kupka takto bude chtít postupovat. Zatím to tak v podstatě probíhá, to je fakt.
Samo sebe to unese ještě hóódně dlouho…
Názor UNESCO je možné ignorovat
Nýtovaná replika bude mít poněkud málo kolejí
A zaroven se neodstrani mista, kde prakticky neni mozne opravovat nater.
Ano, a navíc by stále vznikla místa ve spojích, která z principu nepůjde chránit proti korozi tak, jako zbytek konstrukce. Svařované konstrukce mají výhodu mimo jiné ve vodotěsnosti spojů.
Nýtovaná replika bude hodně drahá, zase na druhou stranu levnější než flikování té kupy rzi. Mně se osobně líbí ten nový návrh. Nevím, proč by v Praze nemohlo zůstat něco z 21. století.
Nebo postavit most úplně moderní a nemusí to být zrovna Calatrava, ani vizuální kopie zrezlé konstrukce. Ideálně něco s horní mostovkou a oblouky dole, pěkně to pak zapadne to panoramatu ostatních mostů v centrální části Prahy. Měli jsme tu řetězové mosty, napohled unikátní i majestátní, ale už byly zastaralé a tak se nahradily novými mosty, které jsou dnes už zas památkou. Takže jednou by byla památka nějaká modernější a odolnější konstrukce. Tak dopadne i Trojský most. Stejně tak Tančící dům.
Most je památkově chráněn, tak proto. Nelze na hulváta obcházet právní normy, o což se snaží Správa železnic.
Však ta konstrukce bude přemístěna na jiné místo. Nikdo jí šrotovat nechce a už vůbec ne já. Ta konstrukce bude historický nejcennější, pokud se zachová autentická bez novodobých úprav a vylepšení. Nikdo příčetný si taky do svého Populára nenainstaluje motor z Fábie, aby se to dalo používat k běžnému provozu….
Doufám, že snímky kritických míst viděli i krasoduši ze spolku Nebourat a partička spřízněných miliardářů
To jsou ty prvky, které oni chtějí vyměnit 🙂
Možnost opravy připouštěl i prof Ryjáček, technicky to je možné. Problém je v tom, že takto opravený most pořád bude dvoukolejný a že takovýto přístup neřeší další problémy – podjezdnou výšku na Výtoni a přechod na 25 kV/50 Hz na železnici. V tom je kouzlo nového mostu, nikoliv v tom, že by starý vůbec nešel nějak opravit. A že by oprava té konstrukce byla nějak zásadně levnější, než nový most, asi taky nikdo netvrdí.
Tohle už přece všichni ví. Spíš řekněte, jak vyřešit UNESCO.
A on už existuje nějaký ucelený postoj UNESCa k této záležitosti?
Já myslím, že je zbytečné se tvářit, jako by neexistoval.
Já se netvářím, já ho neznám. Můžu tedy poprosit o jeho zprostředkování?
Vždyť říkám. Nesouhlasí. ICOMOS (Bistřický) taky nesouhlasí.
A ten nesouhlas UNESCO byl vyjádřen jakou formou, jakým dokumentem? Postoj českého ICOMOSu znám.
Trošku systém „tonoucí se stébla chytá“. Ale já taky doufám, že se to nakonec v dobré obrátí.
Nesnažte se číst moje myšlenky, ty ostatně nejsou vůbec důležité. Mě upřímně zajímá postoj UNESCO k této kauze, protože se nemůžu zbavit dojmu, že i ten nesouhlasný názor UNESCO je spíš v rovině našich dojmů než nějakého dokumentu.
Jak myslíte.
Vykašláním se na něj. I kdyby Praha přišla o 10 % „turistů“, tak asi jedině dobře.
Začínám být podobného názoru.
Myslím si, že na počet turistů to v dnešní době nebude mít měřitelný vliv.
Je zajímavé, že ještě počátkem 90. let se o této konstrukci hovořilo jako ohavnosti, která ničí panorama Prahy a za pár let jsme jinde…
Však i Žižkovská věž bude jednou součástí historického, památného panoramatu Prahy. Taky se o ní hovořilo jako o ohavnosti, akorát že to byla úplně nová stavba.
To ano. Stejně jako Tančící dům. Právě proto je potřeba čas od času dát vzniknout něčemu novému. Praha není Krumlov nebo Telč.
Je zde někdo znalý toho, co zcela přesně a konkrétně nám přináší členství v UNESCO?
(Samozřejmě mám na mysli odpověď měřitelnou, ne kecy, že když všechny civilizované země skočily z okna, tak my musíme taky.)
Možná jsem kulturní barbar, ale když si vybírám destinace pro výlety či dovolené, tak beru v úvahu pouze subjektivní zajímavost daného místa pro mou osobu a do seznamu UNESCO ani nenahlédnu, natož abych se jím řídil…
Podle mého názoru UNESCO pomáhá místům, které jsou trochu bokem, mimo hlavní turistické proudy, viz nově zapsaný lázeňský trojúhelník nebo Kutná Hora. Ale hlavní město, jehož historická lákadla jsou světoznámá i bez železničního mostu, asi další promo nepotřebuje, lidi sem budou lítat a jezdit stejně.
Je zajímavé, že most v Červené se označil za neopravitelný a hotovo. A tady se přemýšlí, Jak rozebrat nerozebiratelný nýtovaný spoj (ano na každé sš a vš se učí, že to je spoj nerozebiratelný.) Pokud bychom chtěli prodloužit životnost o oněch 100 let, museli bychom to rozebrat na prvočinitele, jednotlivé díly opískovat a vybavit antikorozní ochranou, vadné díly vyměnit. Důležité prvky prověřit z hlediska únavy materiálu, kvality oceli atd. Konstrukci upravit pro trakční vedení 25kV. A cena? Astronomická…
Nýtované spoje se rozebírají odbroušením nýtů rozbrusovačkou. To lze, ne že ne, jen je to pracné. Opravu tohoto druhu spojenou s výměnou dílů podstoupily mosty ve Skochovicích a v Mokropsech. Most v Červené nad Vltavou byl označen jako neopravitelný z jiného důvodu – krom korozního poškození je nevhodně navržen, čili vrozená vada. Projevovalo se to například tak, že při zkušební jízdě, kdy po mostě jela zamračená rychlostí přes 30 km/h, se most značně rozkmital natolik, že další pokusy s měřením při vyšších rychlostech byly raději z bezpečnostních důvodů odvolány. To vše někdy cca před deseti lety. Most by krom opravy… Číst vice »
Tak samozřejmě, že lze rozebrat cokoliv, včetně spojů lepených, pájených atp. 🙂 Otázkou ovšem s jakým poškozením spojovaných částí. Rozebíráním dochází k dalšímu poškození konstrukce. Takže mám obavu, že by stejně nakonec došlo na tu repliku s tím, že bychom přišli o historickou část. Jinak u toho mostu v Červené to není ani moc překvapující. Trať stavěná dle takzvaného lokálkového zákona s řadou úlev a provozem lehkých parních lokomotiv a vozů s rychlostmi do 30 km/h.
Při troše šikovnosti a pozornosti při odbrušování nýtů nic okolo nepoškodíš.
Ta Červená nad Vltavou je fakt vrozená vada. To s tím, že se při trasování tratí českomoravské transverzálky použily jisté úlevy, se projevilo prakticky jen na sklonových poměrech. Kdežto u transverzálky ATE z Liberce do Teplic to postihlo i směrové poměry, které jsou oproti výše zmíněné trati výrazně horší, což byl těžký bizár, když si vezmeme, kolik peněz ATE utopila naprosto nesmyslně například v nádražních budovách…
Ano, taková je představa nebouračů o opravě. Mě se taky nelíbí.
Představy nebouračů o opravě jsou s prominutím těžké halucinace.
Kolik?
a další problém je, že za padesát let po takto provedené opravě budeme tam, kde jsme teď
Technicky jde skoro všechno, ale to znamená dražší provedení, pracnější, tedy delší výluka (zavření na pár týdnů pro výměnů několika dílů nepovažuju za realistické) a životnost zastaralé konstrukce bude opět omezená a drahá v budoucnu. Navíc nám zbydou nevyhovující místní poměry (podjezd, přístup na lávku) i hlučnost.
Lze v případě úplného zavření mostu odklánět veškerou dopravu, nebo by část vlaků musela končit na Smíchově, jako nyní?
Jsa laik, tak mám pocit, že to nevypadá moc bezpečně.
Já už na ten most asi rok nejezdím.. radši jedu metrem když chci z hlaváku na smícháč. Je to daleko bezpečnější..
To máte pravdu.
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/unesco-napsalo-ceskemu-statu-aby-se-neboural-zeleznicni-most-na-vytoni-6040
Tak proč tam SZ neudělá aspoň provizorní opravu? Jako nevím ale já bych přes most nejel
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/hlavni-mesto-praha/nynejsi-konstrukce-vytonskeho-mostu-by-se-mohla-presunout-do-modran-344300
Je to nachystaný. Provizorní náhrada novým mostem..
To není provizorní, ale trvalá náhrada. Starý most by se přesunul do Modřan.
https://ct24.ceskatelevize.cz/tema/vyton-7220
Vpohodě, na půdorys lokomotivy se vejde ani ne 100 lidí á 80 kg. To je 8 tun a lokomotiva váží 10x víc.
Zastáváte stejný názor. Pouze jste si toho nevšiml. 🙂
Nene, ani nový most nebude navždy. Takže bude provizorium, stejně jakou současné provizorium .. 😁
Že by to zakytovali, aby to nebylo vidět? Má kyt stejnou pevnost v tahu jako ocel?
A když nebude kyt, mohla by pomoci aspoň kýta. Normálně to ucpat kýtou.
Né, oblepí to lepící páskou a natřou 😉
To se zatmelí.
Přesně… Stačí trocha tmelu, očistit a natřít a most tu bude sloužit dalším generacím!
Lituji strojvedoucích, co přes to musí jezdit, asi bych se bál, že se jednou nevrátím domů.
Bude dobré do soutěže na zhotovitele nového mostu pozvat firmy, které umí stavět také pomníky.
Dobře, na potřebě nového mostu se nejspíše většina lidí shodne. Jak tedy vyřešit požadavek UNESCO na zachování mostu?
Je třeba se inspirovat v Drážďanech. Popravdě, máme u nás dost jiných UNESCO míst, abychom se museli zaklínat Prahou v roce 1910 jen kvůli „nějakému statusu“.
Ignorovat… Bezpečnost a požadavek na dopravu je přednější. Po novým mostě bu denně nejspíš projelo víc lidí, než by UNESCO logo přilákalo za celej rok.
Samozřejmě, že _zdvořilým_ odmítnutím. Nejsme tu přece žádní burani, abychom jej posílali rovnou do pr…
Zachránci mají pravdu, kdyby tam bylo víc barvy, tak tyhle nepodstané trhlinky a díry zvícií pomeranče, by nebyly vůbec vidět a vlaky by se pak nemusely bát přes most jezdit.
Takže víc barvy !!!!
Lepší nátěr by pomohl před 50 lety, most by dožil v lepší kondici a o něco déle, dnes už to samozřejmě smysl nemá.
Pořád se to tu opakuje, už je to trochu ohrané, ale zjevně je to stále potřeba: únava materiálu cyklickým namáháním. Tu nevyřeší ani 100% protikorozní ochrana po celou dobu životnosti konstrukce.
To ovšem nikdo nerozporuje; jen součinitel ve formě koroze by zřejmě nebyl tak významný. O průběžných opravách a výměnách dožilého materiálu nemluvě. Ale teď už je to opravdu co by, kdyby.
Co je podle vás momentálně nejlepší řešení?
postavit novej, it is simply dear Watson
Já se ptal Františka X… Ale děkuji za názor. Nemá smysl se dohadovat.
Jak byste vyřešil problém české památkové ochrany a požadavek UNESCO zachovat most na stejném místě?
Výrobou nýtované repliky.
„výměnách dožilého materiálu“
Mostní pole podepřít v celé délce, dopravu zastavit. Jinak to na příhradovině není možné, vyndáte shopní pásnici, padne do řeky. Vyndáte horní pásnici, padne do řeky taky. Vyndáte stojnu a kdo to bude riskovat?
Jo vím, statika stavebních konstukcí je gumokolní pavěda.
Jenže samotná konstrukce mostu vytvořila před téměř 120 lety místa, kde není možné vzniku koroze zabránit, vzniklou korozi odstranit a obnovit protikorozní ochranu ani dnešními metodami, viz pokusy provedené na problematických částech pocházejících z děčínského mostu obdobné konstrukce.
Jak se u této konstrukce mění díly bez dlouhodobých výluk ?
Akurát unavá materiálu cyklickým namahaním je u takového mostu 200 let. Bez korozní ohrany se dostanete v exponováných míste někde k 30 letům..
Zrovna na poslední fotce velký problém s korozí není a přsto je tam trhlina. Na 5. fotce je natřeno a je to sežrané zevnitř, z toho nýtovaného spoje, kam se barva nedostane.
Já si to představuji trochu blbě, ale pokud to nějak do té barvy ponořím, neměla y zatéct všude, kde může výt potenciální rez? Samozřejmě asi by to moc nevydrželo.
Radši prozraďte, jak tedy zařídit, aby se postavil nový most, i když památkáři a UNESCO chtějí ten starý. To, že most už je „na odpis“, je v tuto chvíli jasné snad úplně všem. Návrh nového mostu už vybrán byl taky.
Do nýtovaného spoje barva nezateče. Dají se nýtovat natřené prvky, ale vlastní nýt už ne. Pak je tu otázka, co se bude dít v tom spoji (natřených) prvků po dobu 100+ let života konstrukce.
Další je otázka, co se stane s protikorozní ochranou provedenou před nýtováním při vlastním nýtování, které je prováděno při teplotě nýtů 800 – 900 °C a na jeden spoj je použito větší množství nýtů. Obávám se, že žádný nátěr v okolí nýtu nemá šanci obstát bez poškození.
Teoretický ne. Ale jde to, u zrovna 8 fotky by tam zateklo pěkně.
U nýtováných spojů po čase se objevi kapilární trhliny.
Pak je možnost udělát díry na podobném pricipu jako jsou u maznic a kluzných ložišek…
Jak a kam chcete „nějak ponořit“ desítky metrů dlouhé mostní pole? Jedině snad do Vltavy, ale v ní neteče nátěrová hmota.
Do mořícího bázenu. Některé mají i 100m délky….
Poslední fotka je č.9 a to je zrezle celé….
Č.5 No jo ale pokud něco rezné zevnitř a natřeteto zvenku….tak se efekt nedostavi.
A upřimě natřit něco zrezlého barvou už korozi nezastavi….
Vypadá že to je natřeno poměrně nedávno, ale bylo to tak vždy nebo se to provedlo jen jako taková poslední záchrana, aby to vydrželo aspoň do postavení náhrady nebo aby se neřeklo že se to neudžuje vůbec? Jinak samozřejmě nepopírám únavu materiálu, ta tam bude vždy. Spíš mi šlo o zmírnění šíření koroze a oslabení materiálu, ne že by to s tou barvou magicky drželo pohromadě další x let.
To se takhle paušálně nedá říct. Jednak nezáleží na věku mostu, ale počtu cyklů (a jejich průběhu), jednak na materiálu, jeho mikrostuktuře, kde to všechno začíná. Koroze jednotlivé konstrukční prvky samozřejmě oslabuje.
Ale dá.
Vypočet je provaděn podle Wohlerový křívky. Následně se provede aproximace elementu.
Materiál je ocel, konkretně stavební, stavělo se to roku cca 1900, což nám vyběr zužuje na 4 stavebni materiály ocele, z pohledu kostruktéra jsou to obyčejné blata (Třida 10,11). Tudiž známe jeho minimalní pevnost.
Známe exponované kosntrukční prvky (konretně nýtové spoje – koncetrace napětí atd, pruty).
Zatižení je taky definované – vlak, počet průjezdů taky.
Dostanemé nějaké hodnoty od do…a pak odborně vyhnotime…
A tohle odborné vyhodnocení je někde k nahlédnutí?
Skripta dynamiky, statiky, mechaniky..VŠ.
Pokud jde o mosty – k tomu konkretníku prý existuje – ale asi neni veřejne. Navíc veřejně bylo interpretováno ale s rozdílnými výsledky.
Ale co jsem možnost vidět jine studie mostu, vetšina mostu je naddimenzována. Na počátku 20. stol se namahaní dílu počitala podle různých metod namahaní. Teď se to počita podle zas jiných metod. Tak se některé přepočitaval, další přepočitaly s nastupem vypočetních simulaci atd.
A ty co byly poddimenzované už tu nejsou.
Dobře, možná. K jakému řešení byste se nyní přikláněl?
Já bych se příklaněl pro repliku. Mám slabost pro nostalgii než moderní konstrukce
Muselo by se to natřít také zevnitř té spáry mezi profily. Natíral jste někdy něco, abyste tušil, kam sice štětec strčíte, ale to je tak všecko? Zárožák ne… nevypadá, že by se vešel.
Já si vždycky vzpomenu na první díl Chalupářů…
„Ono to schodiště by potřebovalo přelakovat…“