Monopol Švýcarských drah se může otřást. Koncesi chce i BLS
Švýcarského dopravního regulátora BAV (Bundesamt für Verkehr) čeká v příštích týdnech a měsících nelehký úkol. V polovině prosince se začátkem
Švýcarského dopravního regulátora BAV (Bundesamt für Verkehr) čeká v příštích týdnech a měsících nelehký úkol. V polovině prosince se začátkem nového jízdního řádu vyprší Švýcarským spolkovým drahám (SBB) koncese na provoz dálkové dopravy na většině tratí.
BAV tak bude rozhodovat o obnovení koncese; SBB už podaly žádost o dalších patnáct let. Jejich dosavadní monopol v dálkové dopravě se ale snaží narušit druhá největší železniční společnost ve Švýcarsku, bernská BLS. A zatímco v minulosti obě firmy často našly společnou řeč, nyní švýcarská média informují o tom, že vztahy spadly hluboko pod bod mrazu.
BLS, jejíž hlavní byznys dnes tkví v provozování bernské S-Bahn, by ráda vstoupila například na páteřní severojižní linku z Romanshornu do Brigu. A ve hře jsou i další klíčové spoje. „Pokud by došlo ke změně provozovatele na některých tratích, mělo by se tak stát postupně. Přechod prvních linek pod nového operátora je realistický až se změnou jízdního řádu koncem příštího roku,“ uvádí BAV na svých stránkách. Úřad bude rozhodovat mimo jiné na základě konzultací s kantony.
BLS vlastní z většiny 55 procent kanton Bern, zbytek mají další kantony, federální vláda a soukromí akcionáři. V očích Švýcarů tak jde fakticky o soukromou firmu. SBB je ve federálním vlastnictví. Obě společnosti se na začátku tisíciletí dohodly na rozdělení vlivu, když BLS přenechala své dálkové linky SBB a sama plně převzala do režie bernskou S-Bahn a další regionální linky. Idylka je ale pryč, nyní obě firmy svedou souboj o dálkovou koncesi. Dálková doprava ve Švýcarsku nepobírá žádné dotace, ty míří pouze do regionálních spojů.