Modernizaci tratí mají platit města a obce, vyplývá z Národního investičního plánu. Podle ministerstva jde o chybu

Siemens Desiro společnosti Die Länderbahn v Hrádku nad Nisou. Foto: Jan SůraSiemens Desiro společnosti Die Länderbahn v Hrádku nad Nisou. Foto: Jan Sůra

(aktualizováno 13:35) V prosinci vládou schválený Národní investiční plán (NIP) počítá s tím, že stamilionové až miliardové modernizace železničních tratí

(aktualizováno 13:35) V prosinci vládou schválený Národní investiční plán (NIP) počítá s tím, že stamilionové až miliardové modernizace železničních tratí mají financovat ze svých rozpočtů města a obce. Podle ministerstva dopravy jde ale jen o chybu v tisku.

Vyplývá to ze seznamu projektů zveřejněných v NIP. V případě modernizací desítek tratí je jako investor uvedeno město. Například modernizací má podle plánu projít trať z Liberce do České Lípy. Jako investoři jsou uvedeny města Liberec a Česká Lípa. Podobné je to v případě desítek dalších tratí.

Už dříve Hospodářské noviny upozornily, že v řadě případů starostové vůbec netušili, jak se na seznam dostaly i jiné stavby, například zimní stadiony. Pravděpodobnější se jeví verze, že jde o chybu, kdy si lokaci tvůrci plánu popletli s investorem.

Ministerstvo dopravy uvedlo, že jde o chybu tisku. „Je pravda, že u některých položek bohužel došlo k formální chybě při tisku, tedy že investor uveden není. Nelze ale z na straně 191 uvedeného dedukovat, že investory uvedených staveb bude někdo jiný, než standardní státní subjekty typu ŘSD či SŽDC. Předpokládáme, že uvedené údaje budou doplněny při příští aktualizaci Národního investičního plánu,“ uvedl mluvčí ministerstva František Jemelka.

Ve většině případů je přitom jasné, že jde o akce rozpočtově zcela mimo rozpočty daných měst. Například modernizace trati z Chrastavy do Žitavy má vyjít na 750 milionů, Chrastava letos hospodaří s 231 miliony korun.

„Modernizace trati je skutečně v plánu, nikoli však města, ale SŽDC. Původně měla být zahájena již v příštím roce 2020. Počátek je však v této době plánován podle mých informací na rok 2022. S námi byla připravovaná akce konzultována a některé naše připomínky by měly být přijat, například prodloužení nového podchodu až do průmyslové zóny a rozšíření viaduktu,“ řekl starosta Michael Canov.

Na dopravní projekty by podle Národního investičního plánu (NIP) mělo do roku 2050 směřovat kolem 6,2 bilionu korun. Plán počítá s rozsáhlou výstavbou vysokorychlostních tratí. Vedle dostavby stávajících dálnic plán zahrnuje také vybudování nových dálničních tahů. V seznamu staveb, které plánuje ministerstvo dopravy, naopak není vodní koridor Dunaj-Odra-Labe, přestože plán se o něm v úvodu zmiňuje. Vyplývá to z investičního plánu, který dnes představila vláda. Celkově NIP zahrnuje téměř 20.000 projektů za osm bilionů korun na léta 2019 až 2050.

Polovina z 6,2 bilionu korun by podle vlády měla být investována už do roku 2030. Větší část peněz by měla směřovat na železnici. Prioritou vlády jsou vedle modernizace a rozšiřování stávajících tratí především vysokorychlostní tratě. Ta největší by měla vést z Prahy přes Brno do Ostravy. Plán počítá i opravami nádražních budov.

U dálnic je pro vládu prioritou dostavba stávající dálniční sítě. Velká část investic je určena také na silnice první třídy a obchvaty. Plán počítá také s vybudováním nových dálničních tahů po roce 2030, které by měly vést mezi jednotlivými krajskými městy. Na ty by mělo jít 290 miliard korun, blíže však tyto investice plán nerozvádí.

U očekávaných investic ministerstva dopravy naopak není vodní koridor Dunaj-Odra-Labe, ačkoliv v úvodní části vláda projekt označuje jako možnost rozšíření dopravních a vodohospodářských možností v zemi. Před zahájením příprav však chce vláda ještě posoudit jeho ekonomické a ekologické důsledky, zřejmě proto v seznamu ministerstva dopravy zatím není. Odhadované náklady na koridor jsou 660 miliard korun. Ve výčtu staveb pro vodní dopravu naopak jsou plavební stupně v Děčíně, Přelouči nebo Srnojedech.

Plán vznikl na základě krajských výjezdů bývalé menšinové vlády ANO a na základě požadavků jednotlivých resortů, obcí a krajů. Premiér Babiš o něm poprvé mluvil loni, tehdy uvedl, že plán zahrnuje přes 17.000 projektů za 3,45 bilionu korun na roky 2019 až 2030. Letos v listopadu řekl, že plán obsahuje 20.000 projektů do roku 2050 za pět bilionů korun.
(s využitím ČTK)

Jaké železnice mají platit například města? V závorce plánovaný investor
Modernizace trati Liberec – Turnov (Liberec)
Rekonstrukce ŽST Liberec (Liberec)
Rekonstrukce trati Česká Lípa – Liberec (Česká Lípa, Liberec)
Rekonstrukce trati Česká Lípa – Jedlová (Česká Lípa)
Rekonstrukce ŽST Turnov (Turnov) 2020
Rekonstrukce trati Turnov – Bakov (Turnov)
Rekonstrukce trati Tanvald – Harrachov st. hr.(Tanvald)
Rekonstrukce trati Chrastava – Zittau (Chrastava)
Rekonstrukce trati Bakov n. J. – Česká Lípa (Česká Lípa)

Tagy Národní investiční plán
139 komentářů