Z česko-slovenských hranic do Bratislavy 200 km/h. Miliardová modernizace vstupuje do 2. etapy
Modernizace tratě Bratislava - hranice SR/ČR. Zdroj: ŽSR

Druhá etapa zahrnuje modernizaci úseku Devínská Nová Ves – Malacky.

Druhá etapa zahrnuje modernizaci úseku Devínská Nová Ves – Malacky.
V roce 2016, kdy jsem začal tuto trasu pravidelně častěji využívat, to nejrychlejšímu vlaku Praha-Bratislava trvalo 3:57. Dnes, po 10 letech je to 4:25.
Smutné
V jakém režimu a kdy bude obnovena osobní doprava v úseku Břeclav – Kúty?
Pokud se ptáte na zastavující osobní vlaky, co zde dříve jezdily, tak jejich vrácení se neplánuje. Lanžhot i Brodské jsou totiž dostatečně obslouženy autobusy.
Jojo, hlavně mezi sebou navzájem. 🙂
Tak určitě. Město Lanžhot s téměř 4 tisíci obyvateli s poměrně velkým nádražím po nákladné rekonstrukci a Brodské s více než 2 tisíci obyvateli si nezaslouží kvalitní železniční spojení směr Brno, navíc za situace, kdy je trvale uzavřen pro havarijní stav most přes Moravu na silnici 425? Stejně jako zajíždí osobní vlaky z Vídně do Břeclavi, by měly jezdit podobně komfortní spoje z Bratislavy do Břeclavi.
Brodské si zaslúži spojenie hlavne smer Holíč, Skalica a Malacky a Bratislava.
Poloprázdnu 810 smer Breclav pohodlne nahradí autobus.
No tak hlavně,že Brodské má novou zastávku tak na 10 vz rychlík🤦🏻♂️ach jo.
Keďže zastávku nikto administratívne nezrušil, zrekonštruovana byť musela.
Uvažuje sa s predĺžením OS z Kutov v dvojhodinovom takte.
Otazka je, ci to budú OS do Bratislavy alebo Trnavy. Ale keďže vraj az po dokončení modernizácie, keď sa uvoľnia obratove časy, tak zrejme tie bratislavské.
to akože budú blokovať koridor alebo budú potiahnuté az do Lanžhotu/Břeclavi?
A kudy ten autobus bude z toho Brodského do Břeclavi jezdit?
no len cez diaľnicu, keďže most na starej ceste je zatvorený. Aspoň že zrušili poplatok na diaľnici, teda aspoň na SK strane, dúfam že aj v ČR. Riešil to svojho času ministri. Ale ten most, to je hanba. Doťahuje sa aj jedna aj druhá strana, kto ho opraví…
A co kdyby to nebyl pendl 810, ale prodloužení Os z BA? Tak by relativně levně vznikly slušné relace typu Malacky – Praha (apod), stejně jako vazby v Břeclavi „v tu druhou hodinu“. Nebo kdyby dokonce někoho napadlo prostřídat dvouhodiny z Bratislavy a Trnavy…
IDS JMK se (samozřejmě po dohodě a se souhlasem obce Lanžhot) rozhodl vlakovou dopravu již dále neobjednat. Pokud by Slovensko mělo zájem tyto vlaky obnovit, jistě najde prostředky na jejich zafinancování.
Z Břeclavi jezdí do Rakouska kvalitní osobní vlaky v hodinovém taktu. Není důvod, aby podobné soupravy nejezdily i z Břeclavi na Slovensko. Nasazení historické 810 na pár spojích denně opravdu díru do světa neudělá. Slovy klasika: Postavil si koridor za miliardy, ale vadily mu vlaky.
Vysvětlí mi prosím někdo znalý, proč vzniky v zastávce Devínské Jazero ty vysoké „věže“?
Nejsou to výtahy na nadchod?
Mali by byť.
som zvedavý ako dlho tie výťahy vydržia…
Na přiloženém videu je vidět dlouhý úsek v lese. Ale vůbec není vidět, že by u tohoto úseku bylo provedeno nějaké kácení dřevin před stavbou. Je tam dodrženo nějaké bezpečnostní pásmo kolem trati?
To se u rekonstrukcí prakticky nedělá.
To mi přijde trochu zvláštní u trati, kde je plánována rychlost 200 km/h. Například u rekonstrukce Beroun – Karlštejn došlo k podstatnému prořezání stromů. Co když přijde nějaký silný vítr? To se počká, až v té rychlosti narazí vlak do stromu?
Ten usek v lese je Kuty-hranica CR a tam bude max. rychlost 160 km/h. Na 200 ma byt: Kuty-DNV.
Ale i na 160 km/h je jistě i na Slovensku stanoveno ochranné pásmo podél trati. Nechci se nijak hádat, jen mě prostě překvapuje, že se tam nechaly tak vzrostlé stromy při tak významné rekonstrukci tratě.
Tak dle legislativy se o to musí postarat majitel pozemku.
Srovnávate ČR vs. Slovensko
Řešíme Slovensko, ale přečetl jsem i původní článek ze 17.11.2019, na čem se dohodli ministři dopravy ČR a SR a řekl bych, že přes potíže, které nepochybně nastaly, máme větší potíže na české straně. Přehledně, mezi Prahou a Bratislavou mělo dojít ke zkrácení cestovní doby o 35 minut, kde příspěvek Slovenska je 8 minut, ale není uvedeno dokdy (ohraničením je rok 2030), což Slovensko, pokud zvládne celkové dokončení do roku 2027, což i se skluzem by mělo. V ČR 7 minut RS1 VRT Praha-Běchovice – Poříčany (původně 2025-2029, nyní 2030-2035), uzel Pardubice dodržen 1 minuta s ročním skluzem, Choceň –… Číst vice »
Slovensko dokončení do roku 2027 nezvládne ani náhodou, když máme rok 2026. Když se podíváte na stránku ke stavbě „vysvětlující“ etapy stavby (BTW větší a nepochopitelnější mrdník než tuhle stránku jsem fakt neviděl, zlatý letáky ŘSD i SŽ), tak uvidíte, že toho chybí docela hodně, mj. úsek zahrnující stanici Kúty.
Jinak jste si jistě ve svojí analýze všimnul, že na Slovensku probíhá se zpožděním 25 let koridorizace úseku, zatímco u nás je to buď finetuning koridorizace (z článku, který citujete), nebo ještě lépe, pracuje se s na řešením relace VRT vrstvou (aspoň mezi Prahou a Světlou).
Nešlo mi o to chválit Slováky (velice dobře vím, že jsou v mnohem větších potížích, než jsme my, a to nejen na železnici, na druhé straně v elektrifikaci železnic zaostáváme v délce o 11 %), ale o to, že jsme něco slíbili a zpoždění 5 let mi přijde docela dost. Dle mého soudu, když jsem něco slíbil, měl bych se snažit to dodržet, nebo opačně, nemít ambice větší, než je reálné zvládnout. Co se týče koridorizace, tak ta se nám kolem roku 2005 zasekla (po „skoro“ dokončení I. a II. koridoru), neboť pokud je mi známo koridory měly být hotové… Číst vice »
Zatím v ČR žvatláme o VRT 15 let a opravujeme dosloužilé koridory zpět na Klausových 160.
Nevím, zda výkup pozemků považujete za žvatlání a stavbu Přerov-Kojetín taky.
Tak trať na 200 km/h je o diskuzi, zda patří vůbec do VRT, jenže, pokud jsme pojali trať Brno – Přerov jako modernizaci, jedná se skutečně o VRT, (dle nařízení EU 2024/1679, o síti TEN-T, ale podle našeho zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, § 3a se o VRT nejedná) byť pan ministr (a tím se ho nijak nechci zastávat), záležitost evidentně nepochopil a kvůli této „pomalé“ trati z hlediska VRT uvažoval o zrušení výstavby RS1 VRT Moravská brána, neboť mu nedávala smysl. Tomu sice rozumím, ale zcela s tím nesouhlasím, šlo by o „zmařenou“ investici, nicméně tím poukazuji na… Číst vice »
Ještě by to chtělo peronizaci DNV. Současný stav dost omezuje kapacitu.
Rok 2027 je asi nereálny.
Asi mesiac dozadu som pozeral rozhodnutia a neviem o tom, žeby už Zhotoviteľ mal územné rozhodnutie na úsek cez Plavecký Štvrtok.
Podľa mňa budú radi, ak v 12/2029 bude hotovo, že neprepadnú peniaze z CEF.
Oni to pretlačia, otázka je len kedy.
Aj tak na rok 2026 majú robotu s úsekom DNV-Zohor a ZSt Zohor. Nasledovať bude ZSt Malacky.
Říkal jsem si, jestli i těch 200kmh tady nakonec nebude poddimenzovaných. Do Rakvic povede trať na 320km/h, pak se sjede na koridor na Břeclav a pak na Slovenských koridor na 200kmh. Místo toho od sjezdu z Rakvic upravit náš koridor na 250kmh, maximální rychlost pro smíšený provoz, postavit rovný obchvat Břeclavy až někam k Moravskému Svatému Jánu a vysokou rychlostí až do Devínské Nové Vsi, tedy dohromady nějakých 80km na 250kmh sousedících s 40 km na 320kmh. Na Slovensku totiž nejspíš nikdy sousední VRT tratě schopní nebudou, tohle by byl kvalitní kompromis, i když přes současné průtahy a nechuti k… Číst vice »
Nie že by sme VRT neboli schpný, ale jeddnoducho sa na Slovensku neoplatí, najmä nie pre vedľajší smer, preto sme na Slovensku prijali Rakúsku kojcepciu oridov na zmiešanú prevádzku.
Rakouskou koncepci? Spíš jste chtěl myšlenkou vyjádřit že Uherskou.?
Rakúaku napr. Westbahn, Koralmbahn, Semeringbasistunnel všetko na zmiešanú prevádzku na rozdiel od Nemeckej alebo Francúzskej koncepcie samostatných VRT.
V Německu nejsou VRT tratě vyhrazeny pouze pro ICE, proto jsou průměrné rychlosti v DE nižší. Na většině z nich jezdí i jiné typy osobních vlaků, dokonce i nákladní. Další zajímavé info: https://www.spiegel.de/reise/deutschland/ice-versus-tgv-warum-deutsche-schnellzuege-deutlich-langsamer-sind-a-1259209.html
Staví dvoje, pomalejší na 200-250 pro smíšený provoz a rychlejší na 260-320 pouze pro rychlovlaky případně ve vzácných případech i pro rychlík.
Stavět obchvat na 250 nedává smysl. Pomalejší vrstva může jet po stávající trati a když už obchvat, tak normální VRT, ideálně i s terminálem, přece jen se v té lokalitě kříží dvě dálnice, tak by mě nepřekvapilo, kdyby to pro velkou oblast byl vhodnější terminál, než ten u Brna.
Jednak ta jednotka nebude jezdit z Brna do Břeclavi (btw Břeclav podle vzoru kost), ale Praha – Brno – Bratislava. A dále tu je taky trasa (Varšava) – Ostrava – Brno – Vídeň. Cílem je přiblížit se v trase Brno – Vídeň systémově jedné hodině, na Bratislavu 70 minutám.
Tak zrovna z té Varšavy-Vídně bude 320kmh 40km na Jižní Moravě, 90km Moravská Brána se zastavením v Přerově a pak další novostavba asi 60km Bohumím-Katovice, což jsou pořád nic moc vzdálenosti na takovou jednotku, nota bene ještě jestli by to mělo jezdit z (Helsinek)Talinu do Vídně, nebo z Varšavy do Slovinska nebo Itálie, to by rychlosti přes 230/235/250 využívalo jen na velmi malé části trasy.
Nebude. Od Malacek už je docela silná regionální vrstva, s potenciálem dalšího růstu, pokud bude kapacita. Pořád je to konvenční trať se smíšeným provozem, takže 200 km/h je rozumné maximum.
I kdyby tam byla konstatní maximální rychlost – což nebude – tak rozdíl 200 vs 230 na celém úseku by dělal zhruba tři minuty jízdní doby.
Psal jsem 250, ne 230 a to na skoro 80km od Nové Vsi až po Rakvice na jedné straně ohraničené 320kmh na druhé straně cca 140kmh, to bude přes 3 minuty, 2.5 minuty je rozdíl na vzdálenosti Brno-Břeclav s rozjezdem a zastavením u 160 vs 200 na 60km.
Kolem Prahy je též velmi silná regionálka, přesto tam během jedné hodiny projede i kolem 7 dálkových vlaků do Kolína, ta tam taky navíc není celý den nebo týden.
A kolik vlaků mezi Prahou a Kolínem jede víc než 200? Kolik vlaků jede víc než 140, teď když SŽ u všech prodloužila jízdní doby, aby se tam všechno vešlo? Problém není jen hrubý počet vlaků, ale rozdíl rychlosti. Pokud mám konveční trať pro víc vrstev osobky i cargo, tak 200 je praktické maximum, co se tam dá provozovat bez radikálního snížení kapacity. A jakmile by regionálka měla posílit (jako Praha-Kolín), tak nebudou ani trasy ani těch 200. Jasně, můžeme se bavit o spojce mimo Břeclav, ale kolik sprinterů to reálně využije, když Břeclav stejně zajišťuje důležité vzájemné návaznosti mezi… Číst vice »
To že tam žádný nejede 200 tolik neznamená, hlavní je že jich tam už dnes dokáže jezdit 7 za hodinu s velkým rozdílem v rychlosti oproti osobáku, kdy do Bratislavy po té trati nejspíš 7 vlaků za hodinu totiž nikdy nepojede, spíš méně než půlka toho kolem 3.
Já jsem přestup z Brna do Starého Města či naopak používal pravidelně 2014-17, vždycky nás přesedaly jednotky, co se týkalo vlaků do Rakouska, tak to často odjíždělo i s nulou cestujících.
Ještě k tomu jestli zanechat průjezd přes Břeclav nebo ne s rozdílem jen 3 minut…
Kdyby byla EU v dopravě skutečná, tak pro Vídeňsko-Bratislavskou aglomeraci se 3 mil. obyvatel by se určitě jedna pořádná VRT postavit dala, jenže když je vše nastavené tak, že si to každý stát šmudlá na svém území, přitom VRT, kde za 4 hodiny, což je běžná délka pobytu v dálkovém mezinárodním vlaku může VRT 300+ km/h projet i dva státy, pak se nemůžeme divit, že EU postupně ztrácí půdu pod nohama, s vyšším proběhem jednotek VRT + rychlá spojení v rámci státu, určitě by byla kapacita trati plná a stávající tratě by kromě osobní dopravy konečně více využila i doprava… Číst vice »
Bratislava a Vídeň není tak blízko u sebe, aby tam vedla jedna VRT, respektive ta VRT Morava co povede do Vranovic se tam bude eventuálně půlit na to s čím Slováci/Rakušáci (ne)příjdou.
Dobrá myšlenka nějaké spojky Lanžhot-Ladná, která by byla na 200 km. Absencí závleku přes Břeclav by se u dálkových jednotek určitě několik minut ušetřilo.
Kolik lidí přestupuje v Břeclavi mezi EC/IC z různých směrů?
Velmi málo, když jsem tudy pravidelně 2014-17 jezdil Railjetem z Brna a nasedal na EC směr Staré Město, či naopak, tak nás přesedalo vždy jen pár. Aby to to bylo ještě zajímavější, tak v řadě části dne jsem viděl odjíždět EC z Polska do Vídně s nulou cestujících, případně i ten Railjet na Břeclav a Vídeň mohli mí i jen jednotky lidí ve vlaku.
Sú plány realizovať VRT trať pozdĺž diaľnice D2.
To by se musel postavit další most přes Moravu a v tom je tohle místo prokleté.
Jak to bude s VRT na Slovensku je sice v nedohlednu, ale sjezd v Rakvicích se projektuje na možné pokračování české VRT dál na jih.
Případné VRT propojení Vídně a Brna se totiž bude dělat přes Malacky, protože od východu je ještě možnost zaústit trat do Vídně. Ze severu je totiž Vídeň hustě zastavěna a nedovoluje vedení rychlejší (přímé) trati.
Laaer Ostbahn nesouhlasí. 🙂 Ale jinak chápu, co myslíte. Přesto by mělo být myslím v našem zájmu přesvědčovat Rakousko, aby nějaký ten tunel z HBf rovnou na severozápad (a následně trať k nám) dlouhodobě řešilo.
Tak trať Brno-Břeclav je dimenzovaná na 200km/h, jen nemá potřebné úpravy okolo trati (nástupiště, nadjezdy místo přejezdů atd.), takže rychlostí 200km/h by se po této modernizaci dalo teoreticky jezdit z Brna až do Bratislavy. To je dost velký pokrok oproti současné situaci. V Německu se dnes staví nové tratě na 250km/h, Rakousko 230km/h a my pořád sníme o VRT na 320km/h, k čemu jsem velký skeptik, že někdy v budoucnu v ČR bude. Pro vnitrostátní dopravu je taková rychlost naprosto zbytečná a aby se přes ČR proháněly mezinárodní rychlíky, které tady pomalu ani nezastaví, tak to nejsou problémy v dopravě,… Číst vice »
Jediná věc která je tam dimenzovaná na 200kmh je tak ten pražec a kolejnice, nástupiště, zabezpečovačka, přejezdy, spodek a oblouk ve Vranovicích co je na 180kmh není a to je v podstatě celá trať lol.
Jak nepotřebovala řešit. Jsme uprostřed Evropy a kvalitní tratě pro dálková spojení u nás okolní státy zařizovat nebudou, to je na nás a naší schopnosti na to případně z EU získat prostředky, což je dnes, narozdíl od minulých let, dost zásadní problém.
A to bude zadarmo?
A ten současný provoz je zadarmo?
ne?
Ví někdo, jak to bude v cílovém stavu s napájením? Staví se nová TNS Kúty. Proč? Má nahradit Zohor a Jablonici, nebo nějak doplňovat (= akorát ještě víc dělení)? Bude se rekuperovat?
Smysl by mi dávalo předělat Zohor na SpS a až sem využívat Vinohrady (= zrušit dělení Lamač a Moravský Ján), na hrbaté pak v Jablonici (nově také jen SpS) rozhraní Kúty proti Trnavě (= zrušit dělení Šelpice). V ideálním případě pak ještě naučit Vinohrady rekuperovat.
Akorát že si teda nejsem jistý, jestli je takový optimismus oprávněný. 🙂
Pri vypadku TNS Zohor, Vinohrady nedokázali dostatočne pokryť koncový úsek v Kútoch.
Všetky TNS az po Štúrovo majú prejsť rekonštrukciou, takže aj Vinohrady budú časom rekuperovat.
Takže jak to nově bude ve standardním stavu?
Neviem na čo sa ma pýtate.
TNS kúty je nová, TNS Zohor, Galanta, Nové Zámky, Štúrovo, sa zrekonštruujú.
Vinohrady su súčasťou uzlu Bratislava, tiež sa maju rekonštruovať.
A bude jednotná fáze v troleji?
Na to vám neviem odpovedať.
200km/h 🙂 🙂
Někdy v daleké budoucnosti 🙂🙂
Modernizace Kúty-státní hranice v kostce:
3 roky výběr zhotovitele
5 let stavba
A když si čtu zdůvodnění od ŽSR, tak si říkám, že COVID i válku na Ukrajině zažila česká strana taky, velkou vodu v Moravě mají obě strany totožnou. Jenže na výběrové řízení stačilo 8 měsíců a realizace byla hotová za 3 roky.
Cele to stálo /stojí na Plaveckom Štvrtku, na jeho starostovi a miestnom zastupiteľstve. Na webe k tomu určite nájdete dosť informácií. Už v podstate roky blokujú stavbu.
Omáčky o covide sú zbytočnou autocenzurou a prílišnou politickou korektnosťou.
Blokování stavby během přípravy pochopím, ale při realizaci?
Je to žltý fidic.
V 2020 sa začalo len projektovať.
Plavecký Štvrtok není na úseku o kterém autor píše…
Ak ma pamäť neklame, územné konanie sa zo začiatku robilo pre cely jeden projekt. Až následne to rozdelili…
Teraz už aj stavebné konanie na stožiare GSM-R beží rozdelene. Napríklad Stavebné konanie na stožiar v Plaveckom Štvrtku beží samostatne.
Opatrne s tým porovnávaním… Porovnávaš neporovnateľné. 9/2020 bol podpis zmluvy podľa zmluvných podmienok žltý FIDIC. To znamená, že Zhotoviteľ okrem realizácie zabezpečoval aj vybavenie územných rozhodnutí a stavebných povolení. Takže ak za 5 rokov stihol vybaviť územko, stavebko a ešte stihol aj realizáciu, tak je to veľmi veľmi dobrý výkon. Na slovenské pomery určite. Štandardnou cestou, ak by ŽSR vyberali projektanta a ten by to mal naprojektovať a vybaviť povolenia, tak by to možno trvalo dvojnásobne dlhšie. Ak chces to porovnávať aj s Vašimi projektami a chces byť korektný, tak prosím zarátaj do toho aj vybavovanie povolení. Sám som zvedavý,… Číst vice »
Tak je to tedy. V tom případě díky za doplnění!
Kovid a válka na Ukrajině se stalo univerzálním zdůvodňovačem nereálně stanovených termínu, dokonce už koloval v tomto duchu text, který jsme jen vkládali do korespondence a člověk nemusel nic vymýšle, a u jedné firmy co nám dlužila a skončila v insolvenci to bylo i jako jeden z důvodů insolvece.No a ŽSR to univerzálně použilo tady.Takže není se čemu divit.
To bych tedy nikdy nečekal, že nakonec budou Slováci jezdit 200 v reálném provozu dříve, než my! (demo provoz Pendolina do Budějic nepočítám)
Jedna věc je úsek trati na 200 km/h a druhá věc je všeobecný stav sítě.
Pravidelný provoz 160+ km/h na Slovenské straně … bude čím?
Pravidelný provoz 200kmh na Slovenské straně bude čím? Myslíte třeba těmi plánovanými ucelenými jednotkami Siemens na 230kmh? Nebo už dnes vysokým počtem vozů a lokomotiv na 200kmh v majetku těchto dvou správ? Nemluvě o počtu vagonů na 160kmh, které by šlo jednoduše modernizovat na 200, i když to ale přes počet co už na 200 je ani nebude potřeba.
Tak ZSSK má vozů na 200 km/h naprosté minimum, ale ono je to celkem jedno, protože na tomto rameni stejně budou primárně railjety a comfortjety ČD.
Hmm, když se řekne „Slováci budou jezdit“ tak by jeden čekal, že vozidly v majetku slovenských společností, ComfortJet od ČD do toho nezapadá. ComfortJet může až 230 km/h.
Planované od Siemense: Pokud je někdo má už dnes, tak ČD, nikoliv ŽSSK. Nelze z toho vyvodit že by Slováci předběhli ČR, spíš pravý opak.
Ve stavbě je na Slovensku 7 km a v ČR více než 20 km. Opět se nedá vyvodit, že by ČR výrazně zaostávala.
Tiež ste to tak vnímali, keď v minulosti jediné čo vám ťahalo v ČR vlaky 160 boli slovenské gorily?
Dálkové vlaky co ten úsek jezdí byly vždycky z velké části vozidly z ČR nebo Maďarska, s dnešním plánem že to bude celé v režii ČD.
Opravdu se dá existující vagon na 160 jednoduše zmodernizovat na 200? Už to někdy někdo udělal?
ZSSK maju Ampz a Bmpz s certifikaciou na 160, ale vyrobca deklaruje 200km. Len ich treba, podľa výrobcu, dodatočne certifikovať, čo síce niečo stojí, ale zase to nie je nič príliš drahé.
Čiže ak budeme mať nejaký ucelený úsek, kde budu môcť vlaky ZSSK jazdiť 200, tak si týchto 35 vagonov zcertifikuje na vyššiu rýchlosť.
V podstatě všechny dálkové vozy od výroby na 160 se dají jednoduše zmodernizovat na 200. V Německu a Rakousku se tohle týkalo vyšších stovek vozů.
Naším pendolinem v demo verzi? Spíš českýma ComfortJetama…
A co Jančura? Nemá taky soupravy na 200?
Moc ne, Traxxe na 160kmh.
Napřed to musí dodělat a spustit tam ETCS 😉 Takže bych ještě moc nejásal.
Dobrá správa je, že územné rozhodnutie na ERTMS sa podarilo získať. Teraz beží stavebné konanie.
Ešte sa doplním aktualizovanou info.
Pred Vianocami bolo získané stavebné povolenie na GSM-R stožiare. Okrem Plaveckého Štvrtku, tam sa to komplikuje.
Najzaujímavejšie je, že keď v Bratislave nechcú mafosom povolit stavbu v rozpore s ÚP, tak im to vezmu a rozhodne OÚ v prospech vystavby.
A tu sa se*ú 5 rokov s jednou dedinou.
To je krésné, to co se mi nehodí do tvrzení ignoruji 😀
Ano pane inženýre, pokud odignorujete něco, co reálně existuje a něco neexistujícího prohlásíte za hotové, tak pak se z toho dá usoudit, že Slováci budou jezdit 200 km/h dříve. Že se horko-těžko po pěti letech dolepil 7 km dlouhý úsek, který má na jedné straně most na 160 km/h a na druhé oblouk na 120 km/h před Kúty (přičemž ten oblouk na 120 km/h v Kútech zůstane i po „modernizaci na 200 km/h“). ETCS v úseku není, bude se tam jezdit 120 km/h. Na PPS Kúty se ani nesáhlo, nejsou tam ani perony. Kdy se to udělá je velmi nejasné.… Číst vice »
Poslední bod, ten si Slováci musí „vybojovat“ sami. V ČR již vyřešeno.
Ano, úsek Kúty-státní hranice bude pro rychlost 200 nepoužitelný, protože je příliš krátký. Tam se s dvoustovkou můžou leda tak vyfotit. A přiznávám, že jsem chtěl hlavně popíchnout, protože pokud nová vláda nenajde peníze na výstavbu (nejen) VRT, tak reálně může nastat, že připravované rekonstrukce trati Blava-Kúty na 200 budou zprovozněny dříve a pak nastane ten stav, který jsem zmínil.
On někdo zastavil financování Přerov-Kojetín-Nezamyslice?
Mezi Kúty a hranicí bude 160 a oblouk před Kúty má R=500 m, takže spíš 100-110 km/h podle rychlostního profilu. Měli nakreslené nějaké varianty na 200 durch, ale nevybrali je.
úsek Kúty št. hr. – Kúty – Devínska Nová Ves (mimo): 200 km.h-1v dĺžke cca 43,850 km,
175 km.h-1 v dĺžke cca 3,743 km (medzistaničný úsek Devínska Nová Ves – Zohor),
160 km.h-1v dĺžke cca 5,969 km (medzistaničný úsek Devínska Nová Ves – Zohor a Kúty –
Kúty št. hr.),
120 km.h-1v dĺžke cca 1,834 km (obvod žst. Kúty),
100 km.h-1 v dĺžke cca 1,120 km (medzistaničný úsek Kúty – Kúty št. hr.),
Keďže všetky vlaky v Kutoch aj tak stoja, nemalo zmysel investovať do vyššej rýchlosti.
Takže nejrychlejší úsek spojení Praha – Blava bude vlastně na Slovensku, protože než se u nás kopne do země…
Možná ano, ale tohle a úsek Bratislava-Žilina bude jediná aspoň trochu moderní infrastuktura na celém Slovensku 🙂
Ty termíny jsou nereálné, běžně tam vídám 5 chlapů v turbanech na celém úseku.
A jak je na tom úsek Malacky – Kúty? Je už po modernizaci nebo vůbec, ale plánuje se…? Děkuji 🙂
Samostatná stavba, ještě se nestaví
https://www.zsr.sk/5776/
„Predpokladané ukončenie realizácie hlavných aktivít projektu 31.08.2023“
Dobrej vtip
Ono je potřeba na té stránce dojet ještě níže:)
Stav realizácie k 30.09.2025
16.09.2025 – vydané Schvaľovacie rozhodnutie MD SR, Odborný posudok O230.
Vydané 1. stavebné povolenie – 21.10.2024
Aktuálne rok 2025 – prebieha MPV, predpoklad ukončenia MPV 01/2026. Následné podávané SP.
Je to k vypracovaniu projektu 🙄
Uz cena 15 milionov eur vám mohla naznačiť, ze asi nejde u výstavbu…
Prebieha inžinierska činnosť.
Aktuálne chýbajú zdroje na realizáciu.
Bol plán projekt prihlásiť do CEF, ale žiadna výzva zatiaľ nevyšla. A ktovie či aj bude…
A teď otázka za zlatého bludišťáka – vrátí se někdy osobní vlaky v úseku Břeclav – Kúty?
Doufám, že se vrátí ale kdo ví. Popřípadě bych rád, kdyby byly zaintegrované pod IDSJMK stejně jako vlaky Velká nad Veličkou – Myjava.
Já bych uvítal osobní vlaky v úseku Břeclav – Kúty – Holíč – Skalica – Sudoměřice nad Moravou, kde by měly přípoj směr Veselí nad Moravou.
Mám takové tušení, že vlaky v IDSJMK nanejvýš do Kútů a Kúty-Gbely-Holíč leda tak autobus.
Tím neříkám, že spěšný vlak Hradiště-Bratislava by nebyl od věci, jen co je reálně projednatelné – Kúty už v IDSJMK byly.
Když si je někdo objedná a zaplatí, tak se vrátí.
V plánech byly, měly to být zrychlené os. vlaky z Bratislavy se zastavením i Brodském a Lanžhotě. Měly tam být nasazeny slovenské Štádlery. Ale kde ty plány skončily, ví jen bůh.
Stadlery? To pochybujem, tie budú jazdiť do Žiliny na Povazanoch.
jasné, že budú a aj jazdia na Považanoch, ale do projektu niečo napísať museli, takže sa tam objavila ahj trasa Břeclav – Bratislava. Možno raz dajú jeden obrat ráno a jeden poobede v špičke, keď bude Sddlerov 8 a jeden bude na obraty, resp. v zálohe, ale to tiež asi až keď bude trať hotová a to ešte pár rokov potrvá…
Já doufám, že jo, z Brodského i Kútů jezdí dost lidí pracovat do Břeclavi.
Možná jezdí, ale proč by chodili kdoví kam na nádraží, když zrovna tuhle relaci mnohem lépe obslouží autobus?
A on copak nějaký jezdí? A kudy by měl asi jezdit, když hraniční most je neprůjezdný? (pro autobusy nebyl sjízdný posledních 15 let). A po dálnici je to z Brodského to dost zajižďka, tomu bych neříkal „lépe“.
Jelikož nikdo neobjednává ani bus ani motorák, lze přepokládat, že poptávku dostatečně uspokojí auta.
Vlak jezdil, když byla trať sjízdná. Teď to nejde, tak ho nikdo neobjednává.
Výsledkem je modernizovaná železniční trať v úseku státní hranice SR/ČR – Devínská Nová Ves…
…Nyní přijde na řadu 2. etapa. Ta zahrnuje úsek Devínská Nová Ves – Zohor – Malacky.
Je tady někdo, komu to dává smysl a vysvětlí mi, jaktože se bude modernizovat půlka již modernizovaného úseku? Nebyla první etapa po Malacky?
Chyba, pardon. 1. etapa byla hranice – Kúty.
Je to chyba, rozsah 2. etapy je uvedený správne, ale to 1. veta nedáva zmysel.
Ta druhá věta taky nedává smysl, když druhá etapa už dávno jede.
Kromě toho, ta druhá etapa se taky už nejakou dobu staví, v létě už byla kolem Zohoru snesena jedna kolej. Tenhle rok se má naopak konečně začít s etapou Malacky – Kúty.
Ano, tam už se pracuje docela dlouho, akorát jenom v úseku DNV – Zohor. https://youtu.be/5TGgDsr_jlQ?si=T8lJnqiML48bmSDQ
Ano, pretože na iné úseky ešte nie sú povolenia.
Aj na úseku DNV-Zohor sa postupne rozbiehala výstavba, lebo nedostali stavebné povolenia naraz.
Je tam viacero úradov, ktoré tie povolenia vydávajú. Napríklad mosty ponad železnicu sa začali stavať neskôr, lebo povolenia prišli až niekedy v lete respektíve koncom leta.
Presne tak a navyše nemôžete naraz rozostavať 2 priľahlé úseky, to by úplne skolabovala doprava.
Když jsme teď před pár dny jeli do Budapešti, tak přesně na tomto úseku nějaká aktivita probíhala a chytalo se tam mírné zpoždění.