Místo obřích A380 menší A320. Airbus věří v oživení, obnovil práce na proměně výrobní linky v Toulouse
Airbus nedávno uvedl v Hamburku do provozu novou automatizovanou linku pro výrobu A320neo. Foto: Airbus
Airbus po roce obnovil práce na modernizaci svého závodu v Toulouse.
Myslím, že pokud myslíte konkurencí Boeing, tak B 787 je dost moderní letadlo. Nevím jak moc to je reálné, ale Airbus oznámil vývoj vodíkových letadel a měl by být první do 10 let. Budou tedy mít menší dolet, jelikož vodík je rozměrově náročnější na nádrže oproti současnému palivu. Dnes mám pocit , že před EU komisí budou mluvit vědci o tom, že hlavně baterie v dopravě jsou blbost. Vodík trochu, ale mám pocit, že je to taky ekologická blbost. Budou mluvit něco o Epalivech. Uhlíková neutralita je prostě nereálná. Můžeme ho jen hodně omezit.
Je skoro zbytečné už o tom psát, ekologické snílky a političtí vizionáře stejně realita nezajímá. Elektroauta při našem energetickém mixu produkují podobně CO2 jako ty se spalovacím motorem, kůrovec zůstává daleko vzadu za dřevoštěpkovými elektrárnami, břidličné uhlovodíky páchají obrovské ekologické škody, ale jmenovaní se plácají po ramenou… Vodík má tolik problémů, že se mi je ani vyjmenovávat nechce. A i když budeme tvrdit, že nejsou, stejně nikam nezmizí. Mimochodem, letadlo na vodík už tu jednou bylo, jmenovalo se Tu-155, polovinu kabiny zabrala nádrž a dolet byl asi poloviční proti základní Tu-154. Takže, udělat to jistě jde, jen to možná bude… Číst vice »
Uhlíková neneutralita znamená konec civilizace, včetně letectví. Nemáme na výběr.
nikoliv. akorát se na to musí jít chytře, t.j. přes velké stabilní zdroje (jaderné, malé modulární jaderné a posléze fúzní) doplněné velkokapacitními vyrovnávacími zdroji (přečerpávací vodní). nikoliv přes mrkev, nebo jakou biomasu to vlastně zeleňáci mají rádi?
Není tak docela pravda. Tato představa panuje poněkud tvrdohlavě u nás, ale spousta zemí vidí budoucnost spíše v menších diversifikovaných zdrojích. Největší výzva jsou zásobníky energie. Přečerpávací jsou trochu problém, vyžadují prostor, hodně prostoru, pokud mají mít zajímavou kapacitu. Začíná se hovořit o ukládání nadbytků energie „do vodíku“ což z ní smysluplně, ale ještě to nikdo pořádně nevyzkoušel.
Fúze je nejistá že se kdy vůbec povede, takže na to nelze spoléhat jako zázračné vykoupení. Bude-li bude (ale asi někde za našimi životy), nebude-li je třeba mít plán B.
Přál bych si, aby Airbus úspěšně uvedl do provozu XLR a oznámil vývoj nové generace letadla a neustrnul jako konkurence. Asi se to nestane a hlavním důvodem bude nejistota ohledně budoucích zdrojů pohonu, jestli syntetika, vodík, baterky nebo jejich kombinace… ale je to škoda, chtělo by to další evoluční krok.
Technický nebo technologický evoluční skok osobně nečekám, bo se jedná v první řadě o bezpečnost dopravy, a každý skok, jako je lepení, jiné materiály, jiné konstrukce, jiné motory,…je třeba testovat a certifikovat, a předchozí nechat finančně vyžít, aby se zaplatily. Takže pomalu vpřed. Ale těším se stejně jak vy… 😉 Čekám spíš po-covidouvou leteckou dopravu malými letadly jako je A220/320 s prodlouženým doletem z regionálních letišť až na mezikontinentální destinace. Protože jednou týdně zaplnit malý letadlo např. z Brna do Ameriky, může být reálné. A pak si myslím, že pokrok nastane v řízení provozu nad kontinenty a v letových trasách,… Číst vice »
Jenže provozovatele zajímá dolet a náklady na provoz. Nikoliv (r)evoluční skoky. Je sice fajn, že elektroletadlo podává výkony srovnatelné s prvními pokusy o přelet atlantiku, ale to je tak všechno.
V aerodynamice už není prostor na násobná zlepšení. Ten evoluční krok musí nastat na straně baterií. Jinak to bude velké jako Jumbo, bude to drahé jako Jumbo, bude to mít dolet jako Jumbo a uveze to tolik lidí/nákladu jako Jumbo. Jen ne ty poslední dvě vlastnosti dohromady.
Je přirozené, že pokud chcete nějaký evoluční krok provést, musí to mít benefity především pro cestující, díky čemuž jim to můžete zaúčtovat a na nové letadlo vydělat. Já si stále myslím, že prostor pro zlepšování tu je… asi neskokový, ale v souhrnu by si mnoho vylepšení klidně zasloužilo novou generaci úzkotrupého letadla. K tomu asi nedojde právě kvůli očekávanému vývoji v pohonu, které bude mít nesmírný dopad na celkový design, takže nemá cenu teď něco nového vyvíjet. (btw – Těmi změnami myslím nové materiály, reflektování posledního vývoje v konstrukci křídel, odlehčení, větší a lepší okna, odhlučnění, před coronou se začalo… Číst vice »
Možná se začnou stavět místo trupů kulatého až oválného průřezu opravdová samokřídla. Tím, že jsme pokročili v robotice a aplikovali je do skládání, spojování i měření a kontroly ve výrobě trupů a křídel, tak pak už je „jedno“, jaký tvar letadla vyrobíme. Klasické doutníkové trupy umožňují vyšší variabilitu jednoduchým prodloužením a nenaroste o tolik odpor, bo čelní průřez zůstává stejný. U samokřídla už taková variabilita bude obtížná…
Si naopak myslím, že v aerodynamice je obrovský potenciál. Aeroelastická křídla nebo jejich části, aerodynamika plynů v motorech, úplav, materiály povrchu letadel, mezní vrstva, omezení porušení povrchu křidélky, vstupy, okny, … teplotní roztažnost celého letadla deformující tohle všechno,… Tady toho je a je to moc krásný obor, kde se dá postupovat krůčky stále dopředu… 🙂
A ano, ekonomika provozu tomu všemu velí! Souhlas 👍
souhlas. nejsem odborník, ale taky bych tam viděl prostor pro zlepšení po malých krůčcích, zejména když si uvědomím jak se mírně v mezích rozumu ušetřilo třeba zahnutými konci křídel, přídavnými ploškami, nekruhovými otvory motorů a tak…
No pokud vím, tak už někdy na přelomu 19./20. století někdo říkal, že už bylo vynalezeno vše, co vynalezeno mohlo být :D. Lidé co si myslí, že žádný pokrok už není třeba se podle mě zase tolik neliší od šílených technooptimistů (často eko optimistů), co už teď vytváří plány s tím, že technologii někdo určitě v budoucnu vynalezne.