Jen malá připomínka, takovou dobu a pravděpodobně déle se bude stavět Libeňský přesmyk.:D
Petr
1 měsíc
Rád bych zde připomenul, že existuje věc zvaná pinyin. Je to standardní přepis čínských slov do latinky, byl přijat jako ISO standard a používá ho skoro celý nečínský svět. Protože se blíží 70 let výročí od jeho zavedení, mohla by to být příležitost začít jej konečně používat i v Česku.
Nikdo vám, novinářům, nenařizuje, že musíte používat slepou českou cestu „standardní transkripce“ pana Švarného. Nemusíte.
A nemusíte se bát jít příkladem ostatním.
Akorát že většina Čechů Pinyin nepřečte bez ohledu na to že to je latinka. To pak ta romanizace trochu ztrácí účel. Český přepis je v česku stejně platný jako jakýkoliv jiný.
Pro použití s Číňanenm určitě Pinyin, pro použití s Čechem je to na volbě jestli lepší zachovat mezinárodně známý přepis (jména firem atp.) a nebo přiblížit (zhruba) jak to zní.
Pinyin vs CZ
Most je uměsta Huajiang = Chua-ťiang
Most Duge = Tu-ke
Provincie Gùizhōu = Kuej-čou
Česká transkripce neodpovídá tomu, jak ta slova zní v originále. Naopak je originálu ještě vzdálenější než špatně přečtený pinyin.
Čtenáři, kteří Čínu byť jen trochu znají, nebo o ní čtou, nejsou z české transkripce schopni pochopit, o čem se píše. Potřebují slovník pro překlad z „české transkripce čínštiny“ do „mezinárodní transkripce čínštiny“, aby vůbec pochopili, o co jde.
Obě tyhle věci komplikují komunikaci a způsobují tím pravý opak toho, co by správná transkripce měla dělat.
Česká transkripce je, přečtená česky, blíž standardní čínštině, než špatně přečtený pinyin. Ostatně ten čtou špatně ledackde. Anglické [bejdžing] je dál od čínského standardního Pekingu než nás Peking.
Ostatně z Tchaj-wanu se stal Taj-wan, protože kdo z čtenářů ví, jaký je v pinyinu rozdíl mezi T a D? Jistá firma Huawei je taky [huavej] a ne [chua]. Atd.
Česká transkripce rozhodně není špatně. V českém textu.
To si nemyslím, v dnešní době je to právě počítač, kde za pár sekund najdete variantu transkripcí včetně zápisu čínskými znaky (což je ten originál, ne latinka :-). Ať to zadáte pinyinem nebo českou transkricí, výsledek obvykle najdete rychle. Osobně v textu prederuji formu jak to má znít (tam kde ji neznám), protože prostě čtu a nehledám. Když naopak hledám, tak už vynakládám úsilí, tak mě zase nerozhodí variantní transkripce. Lidi které rozhodí zřejmě zase nebudou něco hledat v Číně. 🙂
Ten článek to tak trochu míchá. Na jednu stranu Kej-čou, a na druhou stranu píše „Huajiang“ místo českého „Chua-ťiang“.
(Souhlasim, že ten český přepis je v době, kdy většinu informací o světě čerpáme v angličtině, spíš na obtíž)
Adam Ř
1 měsíc
„oblouk mostu má rozpětí 1420 metrů.“
Troufl bych si říct, že to není moc oblý most
KIV
1 měsíc
Ke konci článku je to malinko zmíněno, ale… Prostě parametr „nejvyšší most“, zvláště u mostu visutého, je z inženýrského hlediska úsměvný parametr. To co inženýrovi u mostu vyrazí dech je rozpětí mostu. (U visutých mostů je momentálně rekordman Çanakkale 1915 v Turecku – 2.023m rozpětí). Všechny ostatní parametry třeba ztíží výstavbu, ale jsou „nuda“. Třeba „nejdelší most na světě“ (Viadukt Tan-jang-Kchun-šan – téměř 165km dlouhý) je z inženýrského hlediska dost nezajímavý. Prostě soustava „krátkých mostů“.
Naopak třeba u hrází je výška klíčový parametr. Oproti délce hráze, která o technickém umu nevypovídá skoro nic.
kesua
1 měsíc
Tohle by se nikde jinde na svete nepostavilo, protoze to absolutne nema reálnou navratnost. Ocekavana intenzita dopravy je jako u nas na D6 u Borsova… V Cine ale takove stavby jedou, protoze polostatni stavebni firmy potrebuji na dluh hnat co nejvyssi investice do infrastruktury, aby se udrzovala nafouknuta iluze obrovskeho rustu HDP. Brzy se to v Cine s postupujici demografickou krizi rozsype jako domecek z karet.
Tak já myslím, že návratnost u takového projektu počítat nejde, pokud je priorita rozvoj regionu s miliony lidí, tak prostě ten most smysl má. Státní infrastruktura přece není jen o návratnosti, to by se dálnice budovaly pouze kolem hlavních měst.
Nejspíš proto, že je železnice mnohem dražší dopravní cesta, než štěrková účelová/místní komunikace.
Dokonce i zaasfaltování polní cesty a osazení značek C9a vyjde mnohem levněji a netuším, jestli se u cyklostezek někdo vůbec kdy snažil.
Jednak není možná dát peníze na všecko, kdo si co vzpomene – peněz není neomezeně a druhak se chcete vyhnout jejich prošustrování, aby nevyletěly do luftu…
A to co píšete, to platí jen pro železnici, nebo i pro silnici (v Česku anebo v Číně)?
Abyste mne nepochopil špatně, já jsem pro odhad efektivity nákladů jakékoliv investice, včetně té na infrastrukturu. A pouštět se jen do těch efektivních. Jen bych prosil o stejný přístup pro všechny typy dopravních staveb.
Pokud by se dopravni obsluznost pocitala podle navratnosti tak budou v CR vlaky spojovat jen velka mesta a fabriky ktere si to zaplati. O silnicich by platilo to same. Zbytek by jezdil s povozy na prasnych cestách… 🤣
Tak tohle může se napsat jen když někdo pořád nechce věřit v tom ekonomickém růstu Číny co pokračuje a brzo nechá západ daleko za sebou.
Ten most spojuje dva regiony co mají dohromady 95 milionů lidí. Oba rostou kolem 6% ročně. Růst ekonomický je růst dopravní. Na čase zastavit výmluvy a agresivitu a začít se učit a přizpůsobovat aby nám úplně neujeli. Svět je dynamický.
Chtěl jsem dodat, že aspoň některým lidem pomůže, když si do Mapy cz zadají Duge Bridge. Pak se můžou podívat na infrastrukturu kolem – dálnice, vlaky, města, stadiony, ulice, metro, prostě všechno. Stačí si trochu projít okolí. Most leží mezi městem Liupanshui, které má asi 2,8 milionu obyvatel, a Xuanwei, kde žije kolem 1,3 milionu lidí. Mezi nimi je navíc několik měst s půl milionem obyvatel, takové Brna a Plzně.
Mate naprostou pravdu. Tohle by se nikde jinde na svete nepostavilo, protoze 3 roky by trvalo jen vyridit vsechna povoleni od kazdyho, kdo ma v okruhu 1000km razitko. A pak by se 5 let soutezilo a soudilo, kdo vyhral a muze to postavit za 5nasobek puvodniho rozpoctu. U nas v Kocourkove teda rozhodne…
Podle údajů na Wikipedii to stálo 6 miliard korun. Pro srovnání ten úsek u Bochova (Žalmanov-Knínice) stojí 2 miliardy korun.
Y.K.
1 měsíc
On to hlavně koukám bude dálniční most pro S67 ve výstavbě, je na těch Mapách vidět, končí zatím nedaleko jižně od mostu. Jen pro překonání údolí mi to přišlo dost magalomanské i na Čínu. 🙂
Za tři roky postavené v Česku by to dělali 25 let
Jen malá připomínka, takovou dobu a pravděpodobně déle se bude stavět Libeňský přesmyk.:D
Rád bych zde připomenul, že existuje věc zvaná pinyin. Je to standardní přepis čínských slov do latinky, byl přijat jako ISO standard a používá ho skoro celý nečínský svět. Protože se blíží 70 let výročí od jeho zavedení, mohla by to být příležitost začít jej konečně používat i v Česku.
Nikdo vám, novinářům, nenařizuje, že musíte používat slepou českou cestu „standardní transkripce“ pana Švarného. Nemusíte.
A nemusíte se bát jít příkladem ostatním.
Když my chcem luštit co to je Čkchkfengpengkuang ve zbytku světa. Národní obrození!
Akorát že většina Čechů Pinyin nepřečte bez ohledu na to že to je latinka. To pak ta romanizace trochu ztrácí účel. Český přepis je v česku stejně platný jako jakýkoliv jiný.
Pro použití s Číňanenm určitě Pinyin, pro použití s Čechem je to na volbě jestli lepší zachovat mezinárodně známý přepis (jména firem atp.) a nebo přiblížit (zhruba) jak to zní.
Pinyin vs CZ
Most je uměsta Huajiang = Chua-ťiang
Most Duge = Tu-ke
Provincie Gùizhōu = Kuej-čou
Tohle má dva problémy:
Česká transkripce neodpovídá tomu, jak ta slova zní v originále. Naopak je originálu ještě vzdálenější než špatně přečtený pinyin.
Čtenáři, kteří Čínu byť jen trochu znají, nebo o ní čtou, nejsou z české transkripce schopni pochopit, o čem se píše. Potřebují slovník pro překlad z „české transkripce čínštiny“ do „mezinárodní transkripce čínštiny“, aby vůbec pochopili, o co jde.
Obě tyhle věci komplikují komunikaci a způsobují tím pravý opak toho, co by správná transkripce měla dělat.
Česká transkripce je, přečtená česky, blíž standardní čínštině, než špatně přečtený pinyin. Ostatně ten čtou špatně ledackde. Anglické [bejdžing] je dál od čínského standardního Pekingu než nás Peking.
Ostatně z Tchaj-wanu se stal Taj-wan, protože kdo z čtenářů ví, jaký je v pinyinu rozdíl mezi T a D? Jistá firma Huawei je taky [huavej] a ne [chua]. Atd.
Česká transkripce rozhodně není špatně. V českém textu.
Pinyin je třeba pro mě zcela nesrozumitelný, netuším jak se má číst. Předpokládám, že podobný problém bude mít drtivá většina obyvatel ČR.
to je sice fajn, ze si ten nazev mesta prectete, akorat kdyz se o tom pak budete chtit dozvedet vic, pripadne to najit na mape, tak budete mit smulu
Kgyž dám do googlu třeba Šen-čen nebo Chang-čou, tak vše funguje jak má, český přepis používá i wikipedie.
To si nemyslím, v dnešní době je to právě počítač, kde za pár sekund najdete variantu transkripcí včetně zápisu čínskými znaky (což je ten originál, ne latinka :-). Ať to zadáte pinyinem nebo českou transkricí, výsledek obvykle najdete rychle. Osobně v textu prederuji formu jak to má znít (tam kde ji neznám), protože prostě čtu a nehledám. Když naopak hledám, tak už vynakládám úsilí, tak mě zase nerozhodí variantní transkripce. Lidi které rozhodí zřejmě zase nebudou něco hledat v Číně. 🙂
Ten článek to tak trochu míchá. Na jednu stranu Kej-čou, a na druhou stranu píše „Huajiang“ místo českého „Chua-ťiang“.
(Souhlasim, že ten český přepis je v době, kdy většinu informací o světě čerpáme v angličtině, spíš na obtíž)
„oblouk mostu má rozpětí 1420 metrů.“
Troufl bych si říct, že to není moc oblý most
Ke konci článku je to malinko zmíněno, ale… Prostě parametr „nejvyšší most“, zvláště u mostu visutého, je z inženýrského hlediska úsměvný parametr. To co inženýrovi u mostu vyrazí dech je rozpětí mostu. (U visutých mostů je momentálně rekordman Çanakkale 1915 v Turecku – 2.023m rozpětí). Všechny ostatní parametry třeba ztíží výstavbu, ale jsou „nuda“. Třeba „nejdelší most na světě“ (Viadukt Tan-jang-Kchun-šan – téměř 165km dlouhý) je z inženýrského hlediska dost nezajímavý. Prostě soustava „krátkých mostů“.
Naopak třeba u hrází je výška klíčový parametr. Oproti délce hráze, která o technickém umu nevypovídá skoro nic.
Tohle by se nikde jinde na svete nepostavilo, protoze to absolutne nema reálnou navratnost. Ocekavana intenzita dopravy je jako u nas na D6 u Borsova… V Cine ale takove stavby jedou, protoze polostatni stavebni firmy potrebuji na dluh hnat co nejvyssi investice do infrastruktury, aby se udrzovala nafouknuta iluze obrovskeho rustu HDP. Brzy se to v Cine s postupujici demografickou krizi rozsype jako domecek z karet.
Bochova samozrejme
Tak já myslím, že návratnost u takového projektu počítat nejde, pokud je priorita rozvoj regionu s miliony lidí, tak prostě ten most smysl má. Státní infrastruktura přece není jen o návratnosti, to by se dálnice budovaly pouze kolem hlavních měst.
To nedává moc smysl… Co třeba D1?
Tak proč se, prosím, počítá ekonomická návratnost na železnici, a ruší projekty kde ta návratnost nevyde..?
Nejspíš proto, že je železnice mnohem dražší dopravní cesta, než štěrková účelová/místní komunikace.
Dokonce i zaasfaltování polní cesty a osazení značek C9a vyjde mnohem levněji a netuším, jestli se u cyklostezek někdo vůbec kdy snažil.
Oni v Číně otevřeli štěrkovou účelovou místní komunikaci? Já myslel že dálniční most.
Protože když na něco prostě nechcete dát peníze, tak to takhle zní vědečtěji…
Jednak není možná dát peníze na všecko, kdo si co vzpomene – peněz není neomezeně a druhak se chcete vyhnout jejich prošustrování, aby nevyletěly do luftu…
A to co píšete, to platí jen pro železnici, nebo i pro silnici (v Česku anebo v Číně)?
Abyste mne nepochopil špatně, já jsem pro odhad efektivity nákladů jakékoliv investice, včetně té na infrastrukturu. A pouštět se jen do těch efektivních. Jen bych prosil o stejný přístup pro všechny typy dopravních staveb.
Vpořádku, také s tím souhlasím. Však taky občas vidíte, že se staví střídavý 3pruh a nikoliv dálnice/eRko. (a DOL byl odpískán správně)
Ten střídavý pruh vyšel i u D6, jenže pak přijde politické zadání…
Pokud by se dopravni obsluznost pocitala podle navratnosti tak budou v CR vlaky spojovat jen velka mesta a fabriky ktere si to zaplati. O silnicich by platilo to same. Zbytek by jezdil s povozy na prasnych cestách… 🤣
Tak tohle může se napsat jen když někdo pořád nechce věřit v tom ekonomickém růstu Číny co pokračuje a brzo nechá západ daleko za sebou.
Ten most spojuje dva regiony co mají dohromady 95 milionů lidí. Oba rostou kolem 6% ročně. Růst ekonomický je růst dopravní. Na čase zastavit výmluvy a agresivitu a začít se učit a přizpůsobovat aby nám úplně neujeli. Svět je dynamický.
Chtěl jsem dodat, že aspoň některým lidem pomůže, když si do Mapy cz zadají Duge Bridge. Pak se můžou podívat na infrastrukturu kolem – dálnice, vlaky, města, stadiony, ulice, metro, prostě všechno. Stačí si trochu projít okolí. Most leží mezi městem Liupanshui, které má asi 2,8 milionu obyvatel, a Xuanwei, kde žije kolem 1,3 milionu lidí. Mezi nimi je navíc několik měst s půl milionem obyvatel, takové Brna a Plzně.
Článek není o Duge bridge ale o Huajiang Grand canyon bridge.
Mate naprostou pravdu. Tohle by se nikde jinde na svete nepostavilo, protoze 3 roky by trvalo jen vyridit vsechna povoleni od kazdyho, kdo ma v okruhu 1000km razitko. A pak by se 5 let soutezilo a soudilo, kdo vyhral a muze to postavit za 5nasobek puvodniho rozpoctu. U nas v Kocourkove teda rozhodne…
Takže lepší, když se Strana nikoho neptá a Strana rozhodne, kdo to postaví. To jsou všichni spokojenější a korupce žádná.
Francie – viadukt Millau
Podle údajů na Wikipedii to stálo 6 miliard korun. Pro srovnání ten úsek u Bochova (Žalmanov-Knínice) stojí 2 miliardy korun.
On to hlavně koukám bude dálniční most pro S67 ve výstavbě, je na těch Mapách vidět, končí zatím nedaleko jižně od mostu. Jen pro překonání údolí mi to přišlo dost magalomanské i na Čínu. 🙂
Půovdní silnice se tam fakt klikatí úplně šíleně.