Ministerstva dopravy a životního prostředí budou společně řešit jez u Děčína
Remorkér Beskydy v Děčíně. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Po Labi se má podle ministra dopravy v budoucnu dopravovat ropa, plyn nebo součásti jaderné elektrárny.
kde nic není ani smrt nebere, zvlášť, když v řekách chybí voda
Tak znovu. Tento plavební stupeň nevyřeší splavnost ani z Děčína do Ústí nad Labem natož za státní hranicí. Co ty další místa jako je u přívozu ve Velkém Březně a v Ústí u železničního mostu. Třeba hned na hranici ve Schmilce, když bylo poslední roky sucho, tak neprojeli ani ty výletní parníky s nízkým ponorem. Ta slavná nová mezinárodní smlouva, kterou se oháněji. Je vlastně, to samé je Češi se tam zavázali postavit právě tento PSD a Němci pouze k další prohrabce, ale divte se ve staré smlouvě to bylo myslím na 150 cm a v nové jen na 140… Číst vice »
je to celé pitomost a ztráta času
Dokud se nezmění přístup Německa, pro které je Labe z hlediska nákladní vodní dopravy v podstatě „mrtvá“ řeka (s jedinou výjimkou intenzivně využívaného posledního úseku od vyústění Elbe-Seitenkanalu do Hamburku) a podle toho taky vypadají jejich investice do této vodní cesty, tak nějak nedává moc smysl cokoliv na naší straně stavět…
Mrtvé to je práve kvůli chybějícímu jezu u Děčína, takže se čeká jen na nás. To samé platí i pro jez u Přelouče. Tam je ale technicky možné vybudovat bokem klidně kanál.
To jako že stupeň Děčín vyřeší splavnost celého německého Labe, i úseku z Děčína do Ústí? A to i v takovou sezónu, jako je ta letošní?
Mrtve je to proto, ze Nemci tam v podstate jezdit nepotrebuji, oni maji od Magdeburku po proudu Mittellandkanal (ktery jim genialne resi
cely vychodo-zapadni smer) a z nej odbocujici Elbe-Seitenkanal, dohromady tvorici celorocne bezproblemove splavnou vodni cestu. No a od Magdeburku proti proudu je ta potreba nakladni dopravy pro ne tak marginalni, ze se jim zkratka nevyplati do toho investovat nejake horentni sumy krome nejnutnejsi udrzby…
Na nas opravdu necekaji, tech par ceskych lodi je jim fakt naprosto ukradenych 🙂
A to ten kanál teď ještě modernizovali na vyšší třídu. Nehledě na to mají v Německu dalších X kanálů, které by mohli modernizovat. Například z Lauenburgu do Lübecku, spojení kanálu s Brémami, dělaly/dělají se úpravy RMD pro zvýšení třídy. A stejně tak mohou velmi snadno s Polskem domluvit modernizaci vodní cesty až do Varšavy.
to zase vylezou Děti země a budou to blokovat jako vždycky
všechny řeky vysychají a najednou si vzpomeneme na jezy? to jsme asi hloupější než vypadáme
No konečně!
Tak zrovna s převozem zkapalněného plynu bych to neviděl. Ten přijede do vhodného námořního terminálu a dál už půjde trubkama. Přecejen přečerpávat jej z námořní lodě do říční lodě je práce navíc. A aby to nebylo podobně i s ostatními komoditami, které pan ministr uvedl. Vlakem je to rychlejší a spíše dojede, kam je třeba.
A co se týče dopadů na životní prostředí, četl jsem někde, že njehorší dopad by byl na druhy, které potřebují kolísající hladinu.
ale náčelníku, my přece žádný trubky nemáme!
STORK, GAZELA? TAG by se dal při troše snahy otočit. Italové si dojednali plyn jinde a dali ruskému plynu sbohem, z Italského/Slovinského LNG terminálu přes Rakousko na Slovač a do ČR. https://en.wikipedia.org/wiki/Trans_Austria_Gas_Pipeline
A máme vůbec říční lodě na plyn?
Jak dlouho potrvá postavit loď pro LNG a jak dlouho se bude stavět jez???
Problém je spíše v přepravní kapacitě lodí na Labi (cca 1 000 t nákladu) a souvisejícím potřebném množství lodí pro smysluplnou přepravu (jako alternativu k potrubní přepravě). Ale o tom už jsme si psali…
Všechno bude, trubky budou, lodě budou. A chleba bude! A máslo bude… I smetana bude! I Fibich a Dvořák! V naší zemi, je i nemožné možné.
Zmizel Vám pekař….
Trubkami půjde zkapalněný plyn? Až do ČR?
Ten jez se řeší už od počátku devadesátých let. Škoda, že v tom článku chybí informace, kolik už to všechno stálo peněz (přičemž se ještě ani nekoplo do země).
No v roce 2019 cca 800 000 milionů.
Nabízí se otázka, kolik vlaků s uhlím nebo kolik kontejnerů se vleze na 1 loď?
Jde spíš o věci, které štreka nepobere: https://www.youtube.com/watch?v=ko6NnjLPY4A
Razící štít pro Ejpovické tunely plul zase proti proudu…
1000 tun uhli co uveze 1 lod nalozi cca 60 vagonu
Nebo 33
Energetická náročnost přepravy po vodě oproti po železnici je asi 9 násobně menší. Navíc to nedělá hluk, u plavebního kanálu můžete klidně bydlet a ještě si budete chrochtat, jak je tam krásně. U koridoru asi bydlet chtít nebudete.
A srovnáváte jablka s hruškami, nebo přepravu 1 000 t nákladu proti proudu?
Česko… Země byrokracií zaslíbená.. tak nějak by měl znít text při předsednictví ČR
Včera jsem v Ústí nad Labem koukal, jak přesně na soutoku s Bílinou chodí dva chlapi uprostřed „řeky“ ve vodě po kolena. Tak teda úplně nevím, no.
A mínusy jste dostal za to, že jste za:
A/ koukal
B/ nevíte
C/ něco neurčitého mezi tím
D/ jen tak
Předpokládám, že hlavně za příjmení…
To asi předpokládáš správně.
To víš: „Tomáš Záruba, dráhy záhuba“…
Byť dnes, když čtu Tvé příspěvky, tak ses z pravé strany spektra hodně posunul…
Zapršelo Tomáši. A VD Střekov dovede s hladinou Labe docela zacvičit.
Otázkou je na jak dlouhé cvičení. Když dnes rejdařům nestačí pozitivní vlna na 15 hodin, aby rejdili po našem Labi i v letní sezóně, bude jim stačit těch 8, co bude potřeba pro překonání trasy do Ústí a manévrování + rezervu po dostavbě Plavebního stupně Děčín?
Po tomhle létě, kdy sucho velmi omezilo lodní dopravu i na jindy daleko lépe splavných řekách (a taky donutilo Francii odstavit citelnou část jaderek kvůli problémům s vodou na chlazení) slibovat celoroční splavnost Labe a větší jaderky? ŘVC jsou fakt šašci a ministr taky.
Je klidně možný, že vymysleli, jak ten jez udělat bez zničení přírody kolem a je možný, že bude nutnej pro zachování aspoň nějaký vodní dopravy na Labi. Ale dělat z něj záchranu, která splavní Labe dostatečně na celoroční provoz, tomu se dneska opravdu věřit nedá…
nemusí pršet, jen když kape!
A Yellowstone River měla letos 500letou vodu, takže byla splavná nejen pro stromy, ale dokonce i pro půdní sesuvy. Za 24 hodin napršelo 10 cm vody na tající sníh.
Celoroční splavnost nejpíš nezahrnuje libovolné povodně a libovolná sucha, jen asi normální podmínky bez n-letých výkyvů, jako je 10letá voda a 10leté sucho.
U našich jaderných elektráren jsou chladící věže. Někde jsem četl, že Francouzi je u všech elektráren nemají a proto jsou takové elektrárny daleko víc závislé na množství vody – buď z řeky, která kolem nich teče, nebo třeba z moře/oceánu – viz třeba elektrárna ve Fukušimě. Tam na fotkách žádné chladící věže také vidět nejsou… Ne že by ty naše jaderné elektrárny také vodu nepotřebovaly, ale asi je jí potřeba méně a je to víc „enviroment friendly“ – protože kdyby se příliš teplá (nebo horká) voda vypouštěla rovnou do řeky, tak to tam zahubí veškerý život jak nějaké sajrajty v… Číst vice »
Jenže nejdřív tu vodu na chlazení musejí někde sebrat, že. U Temelína třeba z Vltavy, proto tam vznikla i hráz.
https://youtu.be/HBVqSrSbE8Q
Lidi nejde preci pouze o plavbu, ale hlavne o hydrologii, ekonomickou stranku, kokurencni pozici atd.Jo a tu bylinu , kterou se ohaneji aktiviste (financovani DB), jeste nikdo nevidel. Jsem rybar z Decina a nikdy jsem ji tu nevidel.
To byste ji musel poznat. Já jsem taky rybu v Labi v Děčíně neviděl. Jen rybáři furt tvrdí, že tam jsou… 😉
A zrovna „ekologové“ jsou proti vodní dopravě. Přitom ten návrh jezu už je tak dokonalý, že po proudu (dle vizualizace) ani „není vidět“.
(Ne)viditelnost toho jezu ale není ten klíčový „ekologický problém“. Čistě konstatuju, nemám na tuhle akci úplně vyhraněný názor.
Hledáte viníky mimo MD a příslušné zainteresované podřízené a vysoutěžené organizace? Marné, tam fakt chyba není, ty dělali a dělají jen svou práci.
Co do ekologičnosti je obří rozdíl mezi využíváním přirozeně splavnejch vodních cest a těch, kde už ekologický škody byly udělány v minulosti, kdy se o nich tolik nevědělo, a stavbou novejch. Takže nic nepochopitelnýho…
No ono to bude asi i historicky tím jak se projekt vyvíjel, kdyby u toho nebyli, asi tam dostaneme nějakou nehezkou čuňačinu.
Nicméně by to asi chtělo hodně dobře ohlídat návrh toho rybího přechodu, i na těch posledních vizualizacích mi přišel ještě ne úplně podařený a nevím jestli tím projdou právě lososi, kteří by se v Labi měli vyskytovat. Ono by to možná chtělo mírně modifikovat potom i Střekov a další jezy nad ním. pak jenom zbývá zjistit kam v minulosti táhli případně jím to nějak umožnit. Spotřeba vody by na to nemusela být velká.
Nemecke drahy investovaly docela dost penez do toho, aby „ekologove“ byli proti tomu jezu. Treba kdyby platil nekdo jiny, komu jez vyhovuje, bylo by to cele jinak.
Máte k dispozici nějaké odkazy které by to dokazovaly?
Doufám že se jim podaří dojít k nějakému řešení, které plavbě výrazně pomůže (byť tedy nejsem největší fanoušek lodiček), mohlo by to pak moci jak regionu, tak celé ekonomice ČR možná i železniční dopravě (byť asi minimálně). Jak jsem k tématu psal minule, možná by stálo za to kdyby se na již upraveném úseku Labe od jezu k Hřensku provedla podobná opatření jaká existovala před stavbou přehrad na Vltavě. Ta spočívala ve vybudování nízkého jezu a koncentrace vody do plavebního kanálu vymezeného hrází, kterým voda bez překážek dále volně proudila (ags. cuzk. cz/archiv/openmap. html?typ=lms&idrastru=WMSA08. 1938. KRAH78. 03912). takové řešení by… Číst vice »
Pro malé lodě s plochým dnem to zúžení plavební dráhy na Vltavě celkem fungovalo. Ale pro velké labské soupravy to není řešení, navíc zrovna v Děčíně má Labe příliš velký spád, proto se zde navrhuje jez s plavební komorou jako jediné racionální řešení.
Zrovna v Děčíně se to dalo řešit demolicí jednoho baráku a komou se spádem asi 0.5m. Strávil jsem asi dva týdny pátráním po tom kde je v Děčíně problém, bohužel nikde nebyly souřadnice. Nuž podařilo se, a v tom místě byl v minulosti brod. Takže minimálně dvě století, ale dost pravděpodobně o dost déle tam má Labe tendenci se zanášet a je otázka jestli za deset let nebude ve stejném místě zanesená i zdrž. Ale to je trochu vedlejší problém. Nedobrá splavnost je totiž až po Hřensko. Na druhou stranu tam voda poudí pomaleji než v Děčíně (lze zjistit ze… Číst vice »
V Děčíne vám to řekne každý, problém plavební úžina zvaná Heger u tzv. Hladového kamene, která má horší parametry než zbytek trasy, tuhle peřej žádné hrázky nevyřeší s ohledem na místní geologii koryta. Tam je zapotřebí vzdutí jezu, souhlasím s tím, že nemusí být úplně vysoký, ale ideálně by měl zatopit i úžinu pod horním děčínským železničním mostem, kde je silný proud a rovněž problémy s plavební hloubkou.
Děčín mám trochu z ruky na to abych mohl dělat místní šetření. Ano, ten úsek by hrázky, nevyřeší, ale mohly by pomoci se stabilizací plavebních poměrů po přístav v Loubí. I když by tedy zpětné vzdutí v řádu vysokých desítek centimetrů mohlo mít trochu vliv i tam, ale bude zanedbatelný. Pokud budeme s to dostat lodě spolehlivě do Loubí, tak to může výrazně pomoci Labské plavbě. Jednak by se mohla stát dostatečně spolehlivou a zajímavou alespoň pro některé přepravy a jednak by to byl potom dobrý argument pro další jednání. Už by tu totiž existovala zaběhnutá plavba a mohlo by… Číst vice »