Miliardový nákup trolejbusů bez soutěže pro Zlín a Otrokovice je v pořádku, rozhodl Mlsna
Trolejbus Škoda 30Tr ve Zlíně. Foto: DSZO
Turecký výrobce se může obrátit ještě na soud.
Turecký výrobce se může obrátit ještě na soud.
No uvidíme jak se Bozankanya osvědčí v Praze, kde jsou “specifické” provozní podmínky. Před mnoha lety odsunuly škodovácké T14 do zálohy v bulharské Varně, aby nasadily nějaké nové trolejbusy neznámé značky. Po 2 letech T14 vyjeli znovu a nově pořízené trolejbusy se již do provozu nevrátili. Koupit dnes spolehlivý a úsporný výrobek je umění, ve státní zprávě téměř nemožný počin. Vybírat jen podle ceny je cesta do pekel, viz některé potravinářské produkty.
Tak předně… Ten typ je Škoda 14tr. A ten typ, co tam jezdil 2 roky byl místní Čavdar. Po domácí výrobě trolejbusů tady ale spousta lidí volá. I když můžou být importované lepší i levnější.
Správný postup. Nechápu proč bychom z našich daní měli platit turecké zaměstnance a ne české. U jakéhokoli tendru na veřejnou dopravu kterou aspoň částečně platí stát nebo kraje by mělo být povinností aby byly dodávky vlaku, tramvaji nebo trolejbusu aspoň z 50 % vyrobeny v Česku. Když nedokážeme podpořit vlastní průmysl, tak jsme za chvíli všichni bez práce a naše ekonomika na úrovni Albánie.
Zajímavé, že ta podmínka, aby půlka kompoment byla vyrobena v Česku, v zadávacím řízení nebyla, a tedy ani v JŘBU. Proč asi?
Po tomhle už se nedá věřit ani ÚOHS…
To se nedalo už dlouho…
Zrovna po zkušenostech s Tureckými produkty v Praze bych trpěl ten Monopol. Před několika lety byla na Czechbusu výstava těch Tureckých výrobců, a kvalitativně to nebylo nic moc.
A po zkušenostech s Temsou od Škody?
Buďme přejícní. Všude je tak draho. Vánoce se blíží, dárky je třeba kupovat…. Teď vážně tady jde hezky vidět že ne nadarmo se říká ruka ruku myje. Snad si to lidé budou pamatovat až půjdu k volbám.
Já Vás chápu, nicméně to, že jsou Turci mimo podporují, evropští výrobci, pokud v Turecku nevyrábí, mají smůlu. Podle mě by u zakázek financovaných z veřejných zdrojů měl existovat něco jako „buy european act“ s výjimkou pro technologie, které v EU nejsou dostupné (primárně pro vojenské využití) a pro země, které pustí evropské výrobce bez omezení na vlastní trh.
Nějaké „Buy European“ by sice mělo existovat, ale mělo by fungovat tak, že maximální výše dotace bude odrážet podíl evropských firem.
V některých odvětvích potřebují evropské oligopoly konkurenci ze zemí mimo jednotný trh. A naopak je směšné, když evropská firma výrobek skoro kompletně doveze z Asie a vydávají ho za evropský.
Zřejmě jste nepochopil co jme měl n mysli, jde mi hlavně o přístup na trh. A ten je v Turecku nulový. A to třeba nemluvím o Číně.
Já jsem to asi nepochopil ani napodruhé. Co bylo myšleno tím, že evropští výrobci, pokud v Turecku nevyrábějí, mají smůlu? A co znamená nulový přístup na trh?
Už podobné zákony někde vedly k něčemu jinému než zaostávání chráněných domácích výrobců a ztrátě konkurenceschopnosti?
Problém s “Buy European” je, že si pak protistrana může legitimně prosadit “Buy Turkish/Chinese/American” a Evropa jako exportér nebude mít kam dodávat.
Navíc férová konkurence je zdravá.
Je dobře, že cestující se už dočkají nějakých novějších vozů, nebylo by je moc dobré držet třeba o rok víc ve štychu. Na druhou stranu, DSZO asi bude pořád šetřit zase na jiných položkách jako topení.