Milán s Lublaní má poprvé od roku 2000 spojit přímý vlak
Jednotka ETR 700 z Benátek do Verony. Foto: Jan Sůra / Zdopravy.cz
Podél Jadranu začne nově jezdit také přímý vlak z chorvatské Rijeky na okraj Terstu.
Podél Jadranu začne nově jezdit také přímý vlak z chorvatské Rijeky na okraj Terstu.
Při pohledu na slovinskou železniční „síť“ mě tím víc napadají otázky k tomu, jak to teda je s těmi závazky od/vůči EU ohledně výstavby rychlých tratí (kde údajně právě toto váže naši zemi k výstavbě VRT)?
Ve Slovinsku aby rychlou trať pohledal. No a o projektech nějakých rychlých tratí (a to ještě jen zčásti; Maribor tam nadále je připojen jen pomalu + jednokolejně) jsem našel toto: https://www.railtarget.eu/passenger/high-speed-rail-network-in-slovenia-389.html ale i tam s údajem, že to neprošlo studií proveditelnosti, takže to není aktuálně plánováno k realizaci.
Slovinsko tedy směrem k EU není ničím takovým zavázáno?
Protože originál mé poznámky zmizel a i vaše reakce na něj, pokusím se reagovat ve stejném duch a pokračovat. Zjednodušeně: VRT jim ekonomicky nevyšlo, mají malé toky cestujících. VRT přes Vysočinu (ČR) je projektování na rovince proti projektování trati ve Slovinsku. S úsekem Praha – Beroun se to dá srovnat, určitě si ale všimnete, že do toho musela SŽ u nás započítat a umožnit provozovat i nákladní dopravu, vlastně takhle budou i tunely pod Krušnýma horama a Středohořím. Troufám si tvrdit, že ve Slovinsku by už trať nad 160 km/h (ne na 200) vyžadovala úplně nové trasování jako případná VRT.… Číst vice »
Jeden z komentářů, který jsem pod to psal byl mj. že stejně tak se plánuje i VRT Praha – Wroclaw, kde už zdaleka neplatí to co píšete.
Plus že Slovinsko je v EU, stejně jako všichni jeho sousedé.
O. K. do Mariboru tedy vyřešeno, teď tedy ještě vyřešit úsek Maribor – Lublaň a pár dalších.
Mmch. už jen z hlediska všech těch „bílých knih“ je logické, aby od koperského přístavu byla full dvoukolejka všemi relevantními tranzitními směry – tedy IMHO jak do Lublaně, tak i odtud směr Graz i směr Villach.
Pro úsek Hradec Králové – hranice ČR nevyšla ekonomika, čemuž se nelze divit, protože na to nacpali jen 2 páry vlaků za hodinu, taky co by tam vůbec jezdilo, jedna linka do Trauče a jedna do Polska. Takže se úsek dostal někam na konec priorit. Podle mě to s počtem vlaků bude na úseku Maribor – Lublaň podobné, viz, když se podívám do současného slovinského JŘ. A pokud bude mít EU zájem na VRT v těchto úsecích, bude muset polevit v ekonomickém hodnocení a bude se to stavět „jen“ jako spojovací trať. Nejlepší paradox na požadavek dvojkolejky do Villachu je… Číst vice »
Je nesmysl se koukat do současného JŘ co do četnosti Lublaň – Maribor. Při plánování údajných 6 párů VRT-vlaků za hodinu mezi Prahou a Brnem taky je liché argumentovat tím, že dnes mezi Prahou a Brnem jezdí max. 2 páry expresních spojů za hodinu. P. S. Ještě bych vypíchl „objížděcí“ argument – že zejména po dostavbě Koralmbahn, bude Slovinsko tím víc objížděno tranzitem od východního Rakouska do Itálie (srov. s obdobnou argumentací o objíždění přes Bavorsko na tratě z Vídně do Berlína). Tunel se sice zjednokolejnil, ale zvýšila se v něm rychlost na 110 km/h (z 50 km/h). Nicméně mezi… Číst vice »
Podle mě to nesmysl není. 6 párů na VRT Praha Brno vychází ze současné reality, kdy se na VRT přesunou dálkové relace do Vídně, Budapešti, Ostravy (Polsko a Slovensko) a Zlína, k tomu ještě vlaky do Brna přes Třebíč. A co chcete přesunout ve Slovinsku? Současný jakýs hodinový takt směsi ICS, EC, IC a rychlíků? Přičemž rychlíky asi nepřesunete, protože obsluhují místa na současné trati. S tunelem to byl jen rýpanec, ale na Slovinské straně jsou po rekonstrukci tratě z Lublani do Jesenice dva mosty pro dvoukolejnou trať (a ty bych tipoval, že je železnice neinvestovala)., takže ani tady je… Číst vice »
Ze souprava nevyuzije svoji maximalni rychlost je to nejmensi – to je totiz bezne. Viz treba railjety Praha – Graz, ceska pendolina, ICE zajizdejici do Rakouska a Svycarska – a i ty ETR 1000 toho mezi Benatkami a Bolonou myslim moc rychleji nez 200 km/h neujedou. No a do Terstu nejake zajizdeji uz dnes. Takze pujde jen o prodlouzeni dvou spoju jeste trochu dal. Otazka je hlavne, jestli je dost souprav, aby i s tou delsi trasou byla pokryte obehy.
Podle jízdního řádu by měl vlak jezdit od 01.04.2024, ale samozřejmě se jedná jen o pracovní datum.
Podle jízdního řádu má jezdit od 25. 4. do 30. 9. Ráno do Rijeky, k večeru zpět.
Myslel jsem tu Fréču, ne vlak z Rijeky.
Co tak najednou? Slovinci by mohli vyprávět u souprav s vhodnou kapacitou…
https://www.k-report.net/clanky/slovinske-pendolinni-embryo/
Slovinské pendolino jezdilo jednu dobu do Benátek (pokud si dobře vzpomínám jako EC Casanova). Problém byl ale italský zabezpečovač SCMT, který to jaksi nemá. Jistou dobu na to v Itálii byla výjimka, ale pak už to nešlo. A na jeden pár vlaků za den se to nevyplatilo přidělat a schválit.
No rychlovlak na trati z Terstu do Lublaně bude určitě zlatej důl. Doufám, že budou ty jednotky jezdit zdvojený, aby to pobralo všechny zájemce.
To bude taková rychlodráha jako přes Dejvice na letiště?
Já mám s Trenitalií tak dobré zkušenosti, že bych se nezlobil, kdyby něco převzali i tady 😀
Však si tu „Trenitalii“ můžete vyzkoušet na našem území už nyní na vlacích z Prahy do Mnichova. A myslím, že by vás nějaké nadšení z této společnosti rychle přešlo.
Nahodou třeba rekonstrukce horního nádraží v Karlových Varech se jim vysloveně povedla👌
Ja moc ne. Ale to ctyrhodinove zpozdeni nebyla vina jejich, nybrz silnicni dopravy…
Je to pod jedním systémm 3 kV tak by to neměl být velký problém.
Nejspíš nikoliv, u Milana je kus VRTky pod 25 kV, ale to je to nejmenší, všechny myslitelné italské dálkové jednotky to zvládají. U mezinárodních linek do Itálie představují mnohem větší problém různá lokální nařízení, ať už technická nebo úřední, která se mohou změnit kdykoliv a ovlivnit dálkovou linku ze dne na den.
Že to říkáte zrovna vy…