Metrostav stěhuje obří vrata pro slovenskou přehradu, po D1 pojede nadměrný náklad
Přeprava dílů nových vrat pro Gabčíkovo. Pramen: Metrostav a.s.
Společnost Metrostav zahájí dnes přepravu druhého dílu obřích vrat pro plavební komoru slovenského vodního díla Gabčíkovo. Podle Ředitelství silnic a
Gabčíkovo doporučuji k návštěvě, takové monstrum zanechá mocný dojem v každém. Onehdá jeho stavba a současně probíhající stavba Temelína dokázaly spolknout většinu produkce cementu v ČSSR a také velkou část státního rozpočtu. Pak nebylo na pořádnou dopravní infrastrukturu ani telekomunikace. Dnes těžko představitelné, snad jen kanál Dunaj-Odra dosahuje těch megalomanských kvalit.
Víte, v kterém roce skončila ČSSR,a v kterém roce bylo dokončeno Gabčíkovo?
Asi bych to někde našel, i ten Temelín. Každopádně nedostatek cementu byl za ČSSR, pak došlo k „rozvolnění“ výstavby z důvodu financí, pak Maďarska a pak i politických změn u nás.
Většina prací, kam se futroval cement vostošest rozhodně probíhala ještě za ČSSR. Maďaři od smlouvy, která počítala s výstavbou stupně Nagymaros odstoupili někdy v roce 1989 možná už 1988. Přehrazování původního toku Dunaje u Čuňova, a tím i k napouštění přívodního kanálu docházelo někdy v druhé půlce roku 1992, kdy už byla ČSFR klinicky mrtvá.
Na rozdíl od kanálu Baťa-Zeman přineslo Gabčíkovo významné zlepšení splavnosti (porovnej Labe) a ochranu před povodněmi, paradoxně víc pro Maďarsko. Ale paradoxně i v r.2002 ochránilo Bratislavu, která je nad ním. Odpuštění přehrady umožňuje zvětšit průtok přes Bratislavu.
Tak ať to dojede v pořádku a bez problémů k našim východním bratrům a hlavně ať to tam dlouho slouží.
Tak tahle část převozu asi nebude úplně ta nejzajímavější. Jiné zdroje mluví o třech cestách („…severní trasa vede přes Hradec Králové, Olomouc, Mohelnici a Veselí nad Moravou, střední trasa přes Chrudim, Vysoké Mýto, Olomouc, Vyškov a Brno a trasa „D1“ vede přes Kolín, Jihlavu a Brno… zdroj E15). Jestli s touhle částí chtějí vyjet v osm večer a najet u Jihlavy v deset večer téhož dne (zdroj Deník), to bude asi docela fofr (plánovač ukazuje na tuhle trasu cca 1:45 pro osobák), to moc dopravu brzdit nebude. To ta část, co vyjela 9. dubna severní trasou a má přijet zhruba… Číst vice »
kruciš, když vidím tu plavební komoru, tak si tak říkám, kolik kubíků betonu a kilometrů roxorů tam muselo padnout …..
Když by se mě někdo v roce 2050 jako starce zeptal, na co si vzpomínám z dětství v 80. letech z televizního zpravodajství, tak sousloví Gabčíkovo-Nagymaros bude na špici, spolu s raketami Pershing a Danielem Ortegou. Bylo to velké téma, nejprve jako budovatelske dílo, později jako problém československo-madarskych vztahů.
Problém byl v tom, že Maďaři tu stavbu považovali za socialistický blud a byli tvrdě proti tomu vodnímu dílu. Nakonec si to Slováci dobudovali sami. K jejich velkému štěstí, protože jim to svého času zachránilo velký kus území před zatopením.
Ta stavba byla skutečně socialistický blud, a Maďaři nejsou žádní hlupáci. Dnes je problém, že Gabčíkovo se zanáší bahnem s těžkými kovy a prozatím není ani náznak toho, jak by se to mělo řešit, aby nevznikla ekologická katastrofa značného rozsahu.
Čili něco takového mít, není žádné štěstí.
Kde se v Dunaji berou těžké kovy? Vzhledem k tomu odkud Dunaj přitéká se mi nezdá, že by to bylo ze zahraničí. Moravou to asi také nepřitéká a dál mě napadá už jen Slovnaft. Nebo je to agentura JPP. Byl by odkaz na relevantní zdroj informace?
Jedna fabrika je v Gyoru na druhé straně. Svého času pár let zpět kvůli ní nastal hezký průser, když cosi netěsnilo. Příčinu už si nevzpomínám.
Jenže Györ je pod Gabčíkovem, takže i kdyby produkovali kadmiové bobky a olověné boby, do nádrže Gabčíkovo se nedostanou. Navíc když vidíte vodu Dunaje v Blavě, tak alespoň co se týká znečištění kalem působí čistým dojmem. Určitě je průzračnější než Sázava a co se pamatuji, Vrané nad Vltavou se v posledních padesáti letech nebagrovalo. 😉
A Rakúšania majú koľko takýchto (alebo podobných ) diel na dunaji a v poho fungujú, či sa mýlim?
Rakušáci jich mají celkem 10, až na Wachau a úsek pod Vídní tvoří souvislou kaskádu. Proti Gabčíkovu jsou zhruba o třetinu menší. Viz https://de.wikipedia.org/wiki/Liste_der_Schleusen_in_der_Donau
To jako ochrana pred povodňami, alebo výroba nejakej elektriny je akože socialistický blud? O čom to píšete? „a Maďaři nejsou žádní hlupáci.“- znamená to teda že ak to Slováci dostavali , tak sú naopak hlupáci?
Jenže Maďaři se k odstoupení od smlouvy o výstavbě VD Gabčíkovo-Nagymaros rozhodli v podstatně nižší fázi rozestavěnosti své části oproti Gabčíkovu. Můj osobní názor je, že kromě tlaku veřejného mínění pro ně byl i velký problém i ufinancování stavby, protože byli ekonomicky dost v p*deli i oproti nám. Vzhledem k tomu v jakém rozsahu bylo rozestavěno Gabčíkovo, pak CS straně nezbylo nic jiného než to dostavět. Pak ale vznikly i problémy mezinárodněprávního charakteru, protože stavba se dotýkala hranice a i projekt Gabčíkova doznal určitých změn myslím, že někde v obalasti Čuňova.
Je to škoda, že to nedokončily. Dnes by se jim to více než vyplatilo.
To píšete o Kocourkovu?
Palec nahoru za Nikaraguu, už jsem na tamní soudruhy málem zapomněl 😀
Na Daniela Ortegu se přeci jen nedá lehce zapomenout 😀
Není třeba ani vzpomínat. Ortegu mají dnes v Nikaragui zpátky u moci. Dovedete si představit, že bychom na Hradě měli dnes Míru Štěpána, kdyby neodešel na věčnost😁 ?
Jestli má Wiki pravdu, tak nejtěžší křídlo vrat na staré Panamě váží 662 tun. Vrata jsou dvoujkřídlá a dvoje za sebou. Nejvyšší vrata mají 25 metrů, ale nejméně 12 metrů je trvale pod hladinou vody, aby do komory mohly vplout lodi s ponorem až 12 metrů. Vzdutí je jen 8 až 9 metrů, výškový rozdíl 26 metrů mezi oceánem a Gatúnským jezerem se překonává natřikrát. A tři stupně májí i nová zdymadla. Ale to je jiný příběh.
Vzdutí není fyzikální veličina, tudíž se neudává v metrech. Vzdutí je jev, přičemž do souvislosti s nějakými rozměry se nejčastěji dává s délkou, jako např. že délka vzdutí toho a toho vodního díla je tolik a tolik kilometrů
Těch 8 až 9 metrů je rozdíl hladin, a to tím spíš, že je řeč o zdymadle.
To je pravda, jedná se o zdvih. Ale v souvislosti s tímto článkem je zajímavé si uvědomit, že původní plavební komory Panamského průplavu a komory v Gabčíkovu jsou srovnatelných rozměrů (vč. celkového objemu). A zatížení dolních vrat v Gabčíkovu bude dokonce větší, protože musí být spočítané na maximální rozdíl hladin víc než 20 metrů (na rozdíl od 9 m v Panamě). http://www.gabcikovo.gov.sk/old.gabcikovo.gov.sk/doc/manip/A_4_6.htm Ale s vraty už se tam nějaké problémy kdysi řešily – teď si nevzpomínám, jestli to bylo v souvislosti s nehodou ukrajinského remorkéru v roce 1994, nebo jindy, ale nějakou dobu stála lodní doprava na Dunaji komplet, protože… Číst vice »
No doprava teď stojí komplet skoro každé léto.
dūvod?
pekne foto plaveb.komory