Metro Staroměstská se otevře zatím jen pro výstup. DPP zkanibalizoval díly z poškozených eskalátorů
Stanice metra Staroměstská. Foto: Limojoe / Wikimedia Commons
Požár ve stanici vznikl odhozením zapáleného předmětu, předběžná škoda je milion korun.
A jaká je ekonomická škoda za to že je ta stanice zavřená? To bude sahat na vyšší desítky milionů také.
Tohle radši nikdo neřeší. Představte si, že pojišťovna řidiče, který vjel pod vlak na koridoru v neděli odpoledne bude odškodňovat každého cestujícího podle jeho zpoždění.
Třeba takových 25 tisíc zpožděných člověkohidin krát minimální mzda 124 Kč/h to jsou 3 milióny z kapsy pojišťovny. A to bych osobně žádal o svou reálnou hodinovou mzdu, takže i násobně více.
Napadlo mě, jak tuhle situaci zvládnou různé vyhledávače spojení – weby a mobilní aplikace. Dá se to jednoduše nastavit, aby na Staroměstské ukazovaly jen spojení s výstupem?
Idos už zobrazuje, že ve stanici se zastavuje pouze pro výstup.
To je super, že IDOS to má dobře. Ještě jsem zkoušel CGTransit a ten si s tím neporadí. Přestože mám nastaveno budoucí datum, nedokáže mi to najít spojení na metro Staroměstská pro výstup. Ještě počkám, jestli se zítra neobjeví nějaká aktualizace a pak chci napsat autorům CGTransitu.
Tak je to jenom prostá aktualizace jízdního řádu, kdy se do zastávky přidá příznak pouze pro výstup. Samozřejmě záleží, kde jsou ty formáty podporovány.
A je to i v rámci kombinace, třeba přestupu?
Nevím nakolik společné systémy to jsou, ale vyhledávač spojení DPP, PIDu i aplikace lítačka správně najdou spojení metrem pouze pro výstup.
Co je v PIDLítačce v rozšířeném režimu, to je z dat ropidím open api, takže by to mělo být všude kde je stený zdroj.
Dřív používala CIS JŘ a tam to dost drhlo, byť občas reagovalo na výluky a teoreticky umělo příznak „pro výstup.“
Další otázka je, nakolik si která apka poradí s příznakem „jen pro výstup“
Příznak „jen pro výstup“ je poměrně standardní, byť využívaný poměrně vzácně, pocitově bych řek že i vzácněji než „jen pro nástup“. Namátkou ho najdeme v IDOSu třeba u flixbusu z Prahy do Mnichova a Lyonu na všech zastávkách, u RegioJetu z Brna na Zahraďák na Hlavním nebo třeba u Leoexpresu z Bohumína na Hlavák na Libni.
Ve všech případech je přiznak zohledněn i při vyhledávání, a funguje to i na té Staroměstské
Dobrej impuls zavřít Mánesák pro auta. Na obou koncích jsou stanice sdílených kol. Maximálně by tam vyčlenili jednu dodávku na převoz tím slabším směrem (když bude Staroměstská pro výstup otevřená).
Stejně je blbý jak snadno a rychle to chytne a jak rozsáhlé škody udělá jeden malý zapálený předmět. Čekal bych více ohnivzdorné provedení. Proti zkratu a požáru jsou asi chráněny jen motory na koncích.
Kdyz je nekde ve stanici rozebrany sousedni eskalator, je v tom videt dost prachu a mastnoty, to muze byt docela horlava kombinace.
Ano, prach a mastnota, ty už na eskalátorech nějaký ten zářez mají…
Požár na King’s Cross – Wikipedie https://share.google/EH6Id9kqcfmnEZQF2
Tohle je taky pěkné: „Oheň se nacházel pod eskalátorem a nebylo možné ho hasit bez použití hasicích přístrojů. Takové přístroje se na místě nacházely, ale nikdo ze zaměstnanců metra je neuměl použít.“
V King’s Cross ten eskalátor zastavili a pak to šlo hodně rychle. Tady to pořád jelo – naštěstí
Je to stroj, těžký stroj. Musí se mazat. „Malý zapálený předmět“ typu petarda může mít dost energie vám zapálit byt, je v tom spousta energie.
To chápu. Nicméně u veřejně přístupného zařízení bych očekával buď větší ohnivzdornost anebo systém automatického hašení, který je ve větších budovách či provozech s drahou technikou již běžný.
Systém automatického hašení také reaguje na oheň a kouř, není to preventivní věc, která zabrání poškození technologií.
Ohnivzdornost obvykle znamná, že to požár dále nešíří a nenastane kaskádový efekt (což nenastal), ne že to iniciovaným ohněm nepoškodí. Všechna kabeláž v metru je „nehořlavá“.
Nešlo by ten jeden eskalátor pouštět kyvadlově? Pět minut se bude jezdit nahoru, pět minut dolů.
Nebude lepší vyjít ven na vedlejší stanici? Za 5 minut tam dojdu není to zase tak daleko.
Vyjít ven půjde, nepůjde vejít dovnitř. Je to logické, směr je volen zjevně jako prevence přeplnění stanice. I únik v případě potřeby tak bude snazší, než kdyby měli směr jízdy nouzově obracet.
Podle předpisů lze vždycky jít dovnitř do otevřené stanice – počítá se že záchranáři a IZS někudy polezou. (A nejen hasiči kteří by uměli skákat, sjíždět na tyči atd)
Otázkou je kudy (normálně vedlejší eskalátor má hotové zabržděné schodiště, nemá „motor“) nebo nějak přes technologické prostory (schodiště pro zaměstnance)? V prvním případě, nedalo by se to povolit každému?
Budou se vám hromadit lidi na obou koncích a to v metru nechcete, málokdo bude chtít čekat tak dlouho a třetinu času by byl eskalátor prázdný, jen dojížděl do konce bez lidí.
Ne každý eskalátor v metru je reverzovatelný. Pokud je dlouhodobě používán jedním směrem, tak docházívá k různému vytahání, sednutí dílů apod. Plus viz ostatní.
To je ale chyba. V Budapešti jsem několikrát viděl na eskalátorech levostranný provoz – právě asi z toho důvodu rovnoměrného ojíždění.
V Praze je také levostranný provoz – tam, kde to dává smysl z hlediska navazujících tras. Měnit směr krajních eskalátorů je samozřejmě nesmysl, je snaha minimalizovat křížení tras, kudy lidé chodí.
nebožka babička tomu říkala nápady profesora Hatlaniny