Mátl z ŘSD: Situace s nedostatkem kameniva bude kritická
Stavba dálnice, ilustrační foto. Pramen: ŘSD
Podle studie Ředitelství silnic a dálnic hrozí Česku velké problémy už za pět až šest let.
Podle studie Ředitelství silnic a dálnic hrozí Česku velké problémy už za pět až šest let.
Na K-reportu, přeci jeden diskutující tvrdil, že se doveze. 😀
Kameniva je dost a už ho stavebí firmy používají při stavbě D4. Je to například odval šachty 11.
Mohli bychom požádat Rakušáky nebo Švýcary,jestli nám neprodají kus Alp. Tam se ta troška pro nás ztratí.
A když vybereme „správný“ úsek, bude možná i padat dolů samo 🙂
😁 že není? V Ústí Marianskou a na druhém konci republiky co má táta les je ložisko.
Když se s ním nebude plácat na projekty nesmyslných železnic, jako například Liberec-Praha, tak vystačí o něco déle.
jé , tak oni si surovinovou nedostatečnost připouští i stavbaři? to to trvalo . ale ono to nějak dopadne. Český kras rozemelem do cementu , Český ráj odvezeme skrz Střeleč a zasypeme jím zámkovou dlažbu , kopaného písku je dost pod ornicí v polabí a pšenici dovezeme a žula? Jeseníky , Krkonoše , by mohly přijít na řadu až rozebereme kopce jako je Tachov , Mariánská skála , a desítky jiných . A až bude dokonáno , budeme jezdit tam a zpět .To je vize stavbařů , automobilistů a asi ještě bankéřů , když jim na to dají . A… Číst vice »
Proč
Protože to je na silnice. Kdyby to bylo kamenivo na lokálku, tak podobní budou první v řadě s krumpáčem.
Popsal jste to naprosto přesně, jedním tahem na dvou stranách (těžba, betonování krajiny) ničíme přírodu, tedy základ pro žití a ještě tady řada lidí kritizuje, jak to jde pomalu. Mátl má asi pravdu v tom, že situace bude kritická. Ale poněkud jinak, než si představuje.
Znova – protože žádný „ostatní“ nejsou. Jsou jenom NIMBY
většinou je to tak, že většina lidí jsou sobci.
Elektřiny je málo, pokud ji chce využívat někdo jiný, ale sám ji chci a hlavně ve špičce, kdy se chci koukat na telku nebo psát komentáře pod články . Kameniva na dopravní stavby je málo, protože JÁ silnice nepotřebuju, ale pokud ho chci na svůj barák, tak je to v pořádku – otevřete další lomy!
Ty vaše argumenty jsou fakt dost pokrytecké….:)
„Kameniva na dopravní stavby je málo, protože JÁ silnice nepotřebuju, ale pokud ho chci na svůj barák, tak je to v pořádku – otevřete další lomy!“
Jestliže jste toto vypozoroval z příspěvku adamgoliase, tak podle mého názoru máte hodně bujnou fantazii.
Někteří lidi to ještě stupňujou – na ten můj barák ten šutr ještě v pohodě vystačí, nový lomy nejsou potřeba, ale ne že ho prošustruje soused!
Někteří lidé to vidí děsně jednoduše… ale my na rozdíl od vás nechceme přijít o Krkonoše! Tenhle plán neprojde…
V ČR je už i problém i pro některé firmy zakoupit na světovém trhu kamenivo a po Labi třeba dovézt? To na to zas potřebuje nějaký speciální štempl pro monopolisty, aby se to mohlo použít v ČR? Ale studie se za to za milióny udělá. Zavřít a zhasnout, fakt už.
No jestli to máte vozit ze světového trhu nebo z vedlejší vesnice, tak můžete třikrát hádat, co to asi udělá s cenou, plánováním a co to udělá, když hladina Labe klesne a nebude se moci plavit.
Vzhledem k tomu, že se do ČR dováží uhlí z Austrálie, tak to zase taková blbost není.
Na YT (kanál Joe Franta Ship) je video, jak vezou štěrk z Kanady na Ascension Island…
Toho uhlí z Austrálie se dováží malé množství, ale je nutné. Má velkou výhřevnost…
Nebude mít loď na Ascension neférovou výhodu ponoru/výtlaku když to srovnáte s Labem?
Po Labi to bude težké, ochránci prosadili nepoškozování horního toku Labe v DE, splavnost k nám bude čím dál horší… nebo se to bude vozit po troškách. To už by možná mohl na hranicích každý povinně fasovat do kufru pytel kameniva a v Ústí to vyloží…
A co takhle těžba ve štěrkonosných řekách (např. Bečva) ??
Samozřejmě včetně s úpravou v drtičce, hladké kamenivo je jinak nepoužitelné pro infrastrukturu.
Jo třeba pod Dezou, rovnou to máte vydesinfikované chemií 😀
To neprojde ani z legrace skrz ŽP.
A jak prochází těžba šutru v lomech skrz ŽP ? Taky moc ne.
A je tam takové množství velkých valounů, že se z nich nadrtí zajímavé množství např. 32/63 mm drtě pro kolejové lože?
Zapomente, tady už skončili a více jim devastovat krajinu nepovolí..
Problém je v tom že obce kromě hluku a prachu z toho lomu nic nemají. Popraskané fasády se samy nespraví. To je hlavní problém proč nikdo nechce mít lom za barákem.
No jasně. Lomy nejsou potřeba. Kamení se koupí ve stavebninách, maso v Albertu, elektrika se bere z drátu a odpadky se hází do popelnice. Z lomů, prasecaku, elektráren a skládek obce (a lidé v nich žijící) nic nemají. Že je nevýhoda mít to za barákem je jasný, ale někde ty věci bejt musí.
Kompenzace? Zkrocení stavebního konzumu (recyklace materiálu, účelné dopravní a stavební plánování bez rozmařilostí typu „dálnice do každého okresu, vlaky jsou k ničemu“)?
Ono je v nějakých plánech míst dálnici do každého okresu? Tak k tomu máme ještě hodně daleko… Ono je stále hodně daleko i k té nejzákladnější a již dávno potřebné síti…
Kompenzace za co? Za to, že máte k dispozici materiál na stavbu domu/příjezdové cesty? Za to, že můžete v noci svítit a topit? Za to, že se někdo postará o vaše odpadky? Kdo myslíte, že ty kompenzace nakonec zaplatí?
Vaše druhý řešení je samozřejmě super, ale volby zatím vyhrávají strany, které slibují dálnici do každého okresu. Železniční stavby pak mají úplně stejný problémy – lidí je za barákem nechtěj. A tomuhle se právě říká NIMBY.
Nesmysl, nikdo dálnici do každého okresu neslibuje, protože i naprostému hlupákovi je jasné, že je to neproveditelné. To jste si vymyslel. Nedělejte ze sebe zajímavého a příště se raději podívejte na mapu ČR, než něco plácnete.
Ten materiál mají k dispozici všichni, ale tou těžbou trpí jen někdo. Takže ty kompenzace by byly fér, a možná by právě zvýšili ochotu tu těžbu v okolí připustit. A co se týče svícení a topení, tak zrovna elektrárny leckde kompenzace svému okolí poskytují (v Temelíně určitě).
Jojo, železnice přeci štěrk vůbec nepotřebuje…
Je vtipné, jak tu někteří šermují společenskou odpovědností atd. Protože jsem vyrostl jenom pár km od lomu, tak vím, kolik prašnosti hluku atd. přináší právě doprava od lomu. Běžný provoz je ale podle mě většina lidí ochotná akceptovat – s čím je problém, když jsou náklaďáky přetížené, když nedodržují povolenou rychlost v obci (a to fakt nechcete, aby vás přetížený náklaďák s kamením srazil na přechodu protože to nedobrzdí) atd. A když odpovědná samospráva chce třeba po policii, aby jednala a ta na to úplně sere a pravidla jsou nevymahatelná… to se pak nedivte, že lidé nechtějí rozšiřovat lomy. Klasický… Číst vice »
A co teprve začít zase větší objemy alespoň těch těžších věcí přepravovat po kolejích?
Takže z lomu na nádraží náklaďákem, tam to nakladač přeloží do nákladních vagonů, pak to někdy přejede na další nádraží, tam to bagr s drapákem přeloží na nákladní auta, které to konečně dovezou na staveniště. Zaplatíte to a zároveň zajistíte, aby to kamenivo bylo na staveništi, když ho zrovna potřebují?
Z lomu na nádraží?
Kolik lomů mají koleje max.15% a teď děkuji raď.
Tak nemyslím si, že je rozhodující počet lomů, ale jejich vydatnost.
Kolik velkých lomů nemá koleje?
Souhlasím, že František, kterému odpovídáte, má opravdu dětinské rady a nedomýšlí, co napsal. Zkuste se ho zeptat, zda má nějaké detailní informace o volné kapacitě tratí. Asi má, když to navrhuje
No jasně, ta kapacita opravdu chybí. Chybí, protože se kapacita zvyšuje v podstatě jen na silnicích. To ovšem neznamená, že nelze kapacitu tratí zvednout.
To je ale blbost, co jste napsal. Představte si, že přes naši obec také jezdí náklaďáky (ne s kamením) a taky jsou možná přetížené a nedodržují rychlost.
Pokud je tomu tak, měly by být automaticky povoleny lomy které budou mít vlečku a veškerý odvoz bude realizován vlakem… bude to trochu komplikace ale přežít se to dá…
Tedy nevím, jaké informace o situaci v Polsku má Mátl, ale v souvislosti s výstavbou dopravní infrastruktury se tam o nedostatku kameniva, hlavně v souvislosti s VRT a CPK, mluví už dlouho…
Na Balkáně šutrů dost..
tak třeba pro železnice dovezené z polska by mohlo vyjít levněji než to monopolní tuzemské s logem SŽ… 😉
Ono i to polské kamenivo bude muset nejdřív získat „připuštění“ od SŽ.
A vznikne divize Switelsky Stein 😄
Rusenim zeleznic by mohlo byt hodne sterko
Nepoužitelné.
Ten se zrecykluje na železnici. Navíc mastnej je pro silnice k ničemu.
Hele, antidvojník! 🙂 Tak on ten materiál z kolejí by vám nestačil ani na půlku těch vašich rozmařile rozšiřovaných silnic, ale klidně si sněte dál o světě plném asfaltových lánů. 🙂
Ten idiotský nápad jste myslel vážně?
Do jaké míry je k těmto účelům využitelné kamenivo z hald? Na D4 se využívá už při druhé stavbě, ale nevím, jak velkou část potřeby to dokáže z hlediska parametrů pokrývat.
Kdyby to bylo rozumně použitelné, nebylo by řešení aktivně těžit haldy? Jo, obce tradičně brečí také, ale tak zjevně to nějak prosadit jde. Navíc se tím likvidují nevzhledné pozůstatky těžby…
Za jiných časů se do žel. svršku používalo kamenivo získané z uraňáckých hald. Radiaktivita se sice namátkově měřila, ale pro jistotu platilo opatření, že se smělo používat jenom na širé trati a mimo intravilány obcí.
> Na D4 se využívá už při druhé stavbě
A používá se jako materiál do násypů nebo jako kamenivo do konstrukčních vrstev?
Začněte razit tunel pod ČHS a bude šutrů až až. 🙂
Co teprve z tunelu do Berouna …
Z tunelu do Berouna TBM vyrube suspenzi spíš jemných než hrubých částic vápence. Takže nejdřív se bude muset někde usušit a pak se bude dát eventuálně použít do betonu. Určitě to nevyřeší problém s kamenivem do náspů dopravních staveb 🙂
Přesně tak, zatímco masiv Jeseníků na žule a rulách jest. A to je jinej matroš.
Bude záležet, jakou technologií se bude stavět. TBM může udělat nic moc prach i z žuly.
Jako podklad v pohodě, svršek už sypete certifikovaným šutrem.. .-)
Chtělo by to rozjet ty tunely, třeba NemaSe…a najít tam pořádnou žílu
Tak hlavně že dobrá správa zasype kamením turistickou atrakci.
Ono je kamení a kamení. Pokud jde o narážku na Střezimíř – nechtějí tam sypat spíš zeminu, kterou je jim draho vozit jinam?
On ne každej šutr jde použít.
Všichni chtějí dálnice, ale ne kolem své obce. Všichni chtějí VRT, ale chtějí, aby to zastavilo i v jejich vesničce, když už to jede kolem, aby se rychle dostali do Prahy. Všichni potřebují kámen, ale hlavně ne aby se těžil u nás…
Základním prvkem demokracie je i přijetí zodpovědnosti za společné statky, kousek sebeobětování pro blaho všech a důvěra ve stát. U nás tyto prvky nevidím, spíš nataženou ruku s prosbou „státe pomoz, státe postarej se o mě“. Ale to B už u mnohých nevidím.
Něco je užitečné a potřeba a něco je zbytné. Je potřeba rozlišovat zda jde pouze o strach z neznámého nebo ze změny anebo jsou pádné argumenty a stavba/těžba se dá řešit jinde a jinak. U toho kamene například mohou existovat ložiska v zahrničí, kde nejsou v zastavěných oblastech a pak má smysl to dovážet i za vyšší cenu. Stejně tak není nezbytné prolamovat limity těžby uhlí, ničit si krajinu, bourat obce a radši odejít od fosilních paliv, kterých je stejně omezené množství. Nebo když už nutně potřebujeme to uhlí tak teda nějaké dovést z té Austrálie, kde se těží v… Číst vice »
Znak moderní krajiny. Du blejt.
A o tom že větrné elektrárny zabijí ročně spoustu ptáků jste neslyšel? O hluku vydávaném turbínami taky nevíte?
Větrné elektrárny nejsou znakem moderní krajiny ale spíš nečím co ji przní.
Tohle je milionkrát vyvrácený nesmysl. Že vás to baví psát pořád dokola. Něco si o tom laskavě přečtěte.
žádný ptáky to nezabíjí a ten počet taky nesouhlasí
Proč by se zadarmo měl někdo obětovat? Zadarmo ani kuře nehrabe.
Tak ono jestli zrovna „všude auta k dopravě a vlaky jen na odiv“ je obecným blahem…
Přetížené železnice a auta v obcích v místech chybějících dálnic a obchvatů určitě blaho nejsou pro žádnou ze zůúčastněných stran.
Tak někde se přestaví silnice 1. třídy na dálnici a a v obcich u nich se zase provoz zvýší, protože lidí , co nechtějí platit za dálnice je pořád hodně. Třeba Nový Jičín – Příbor.
Dejte sem data, o kolik se zprovozněním D48 mezi NJ a Příborem navýšil provoz v Libhošti. Předpokládám, že je máte.
Co si mám představit pod slovem blaho?
Blbost, já dálnice nechci a nepotřebují je, nejezdím po nich.
Lidé, kteří Vám vozí potraviny i spoustu jiného zboží, je potřebují. Takže je nepřímo potřebujete i Vy.
Nějak jsme to tady s tou demokracii presvihli… Stát by měl být silnější v prosazení klíčových zájmů (dálnice, železnice, úložiště, kritická infrastruktura ap. a toto též).
Chápu, že se to člověku bydlícími blízko nelíbí, ale při respektování pravidel a EIA musí se tento zájem prosadit. Jinak to nepůjde.
Větší motivaci pro obce. Protihluková opatření a snížení prašnosti tam, kde to budou vozit. Peníze na školu, hřiště, kulturák, …
Tak můžete jít příkladem a pozvat investory k sobě domů…. Jestli ovšem nebude problém v tom, že té dopravy je až příliš a všem už leze krkem. Nějak to spíš přešvihli kapitáni průmyslu s tím plánováním. V Belgii už víc než dekádu dělají kroky k návratu k lokálnosti. Cílem je mít u měst lokální farmy, které pokryjí aspoň 10% potravinové potřeby jejich obyvatel. Klíčem k úspěchu není furt něco někde převážet z A do B jak u blbých na dvorečku a ještě to dělat energeticky neefektivními prostředky, ale zbytnou dopravu redukovat. Světe div se, dokonce to výrazně zvyšuje lokální zaměstnanost… Číst vice »
Tohle je opravdu super. Jenže to by to ten místní zemědělec nesměl mít 2x dražší, než už tak předražené v marketech. Nebo ano, ale museli bychom mít dvojnásobné platy, jako mají v té Belgii. To je pak jasné, že u nás k místnímu půjde tak 1-2% lidí a zbytek pojede „po cestě z práce“ do marketu
On by to klidně mohl mít dražší, ale nesměli bychom z daní všech dotovat právě tu poloviční cenu dovozu, že.
Když tak čtu Vaše příspěvky, tak z nich přímo čouhá, že Vy ještě žádné daně neplatíte.
A co když ten místní bude prodávat na tržnice bez nákladů na marži obchodníků, dopravy, honosných skladů a pokud bude dostatečně malý, tak možná i bez DPH. Takových místních zemědělců můžete mít třeba 10 s různou specializací, takže se možná vlezou i do limitu pro DPH.
U té ceny se podle mě bavíte o nějakých větších bio ekofarmách, které už jedou ve větším a ne o prodeji na lokální tržnici, který býval kdysi běžný.
A v neposlední řadě je také systém zemědělských dotací v ČR, kdy větší hráči dostávájí více peněz na hektar než ti menší.
Úplná nádhera… a teď se probudit, a začít hledat KDE to takhle jako ve snu začne fungovat? Já zatím vždycky zažil že ty „lokální“ trhy uskutečněné někde v městě na náměstí byly „akcí“ jak dostat z lidí dvojnásobec za to stejné s tím že tohle je „super“ lepší atd… jako já to nikomu nehodlám rozmlouvat ale na oplátku žádám aby to nikdo necpal násilím mě! Ještě se tak vzpomínám jak tuhlevá před několika lety na podobném trhu jdu okolo stánku s bramborákem, koukám 40korun no je to dost ale řekněme, mám chuť… při placení řekla necelou stovku – jak to… Číst vice »
No výborně, zemědělské produkty nejsou nijak zvlášť těžké (tuna obilí stačí denně pro velké množství lidí) ale my ji raději budeme pěstovat na hranici intravilánu, než bysme ji (o hrůzo) přivezli 100km?? A že se v kombajnu a vlečce pěkně „povozí“ než ji zemědělec někde prodá to je jedno? Že to pole bude mít možná nižší výnos (než to které leží v příhodnější části státu), bude se tam muset vozit voza a hnojivo, to je taky vedlejší, hlavně když bude za humny??
Jako lokálně no dobrý, ale každá věc dohnaná do extrému se změni v blbost…
Problémem bývá právě to respektování pravidel. Tím, kdo při přípravě a realizaci staveb nejčastěji porušuje zákony, bývají orgány státní správy a samospráv. Jedinými, kdo na to poukazuje, často jsou různí aktivisté a nevládní organizace; jenže v hlavách značné části obyvatelstva se někomu (politikům? médiím?) podařilo vypěstovat vůči nim takovou nenávist, že ti, kdo jinak nejvíc křičí „NIMBY“, se zároveň a priori staví proti těm, kdo de facto hájí jejich zájmy. Související soudní spory – pokud to aktivisté vyhodnotí tak, že má smysl pouštět se do nich – pak stát většinou kvůli porušování vlastních pravidel prohrává, ale to už se nikdy… Číst vice »
Ale on ty zákonné nástroje už dávno má, ono se jen úřednictvo dosud nenaučilo je používat a rozhodnutí správně odůvodňovat. 🙂 To je ten fatální problém. Strejda Patrik je úspěšný většinou protože, jsou při správním řízení činěny za stát chyby a nedostatky. On jen využívá hlouposti těch, které z daní platíme.
Betonování je klíčový zájem?
Pokud to nechají jenom trhu, tak se to v rámci EU vyřeší, jenom to bude dražší o dovoz. Doufám, že v rámci šetření silniční sítě použijí železnici až do nejbližšího vhodného nádraží, kde stačí zbudovat spádovou překládku…
Překládku nikdo nikde nepostaví, to je úplně nereálné.
Není třeba nic stavět, stačí manipulační kolej a u ní plocha. V tom článku zmiňovaném Polsku se kamenivo pro stavby silnic vozí vlaky běžně stovky kilometrů a pak se někde poblíž stavby překládá na kamiony.
Trh si v zásadě poradí se vším, jen je nutné počítat s tom, že se z nás stane pouze chudá periferie EU. Trh se totiž vždy zaměřuje a směřuje do nejbohatších míst a na nejvýnosnejsi činnosti. Trh se prostě vždy centralizuje protože je to nejlevnější.
No, tak pokud by v ČR zanikla produkce kameniva, jistě by to prodražilo zdejší stavby, ale žádná ekonomická katastrofa – chudá periferie, nejbohatší místa – by se nekonala, protože těžba kamene – minimální přidaná hodnota, žádné kvalifikované pracovní pozice.
S tou minimální přidanou hodnotou je to pravda, ale s tím, že by zdražení staveb nebyla žádná katastrofa, bych si nebyl tak jistý. Spíš bych si byl jistý tím, že zdražení staveb by mělo velmi závažné důsledky. K už tak dlouhému a obtížnému stavebnímu řízení přidat drahé stavby – to můžeme na nějaké řešení situace s byty zapomenout, nikdo sem nebude chtít investovat, ani do těch věcí s vysokou přidanou hodnotou (natož do tak protlačované baterkárny u Plzně) a dopravní infrastruktura zůstane +- dnešním nedodělaném stavu, což zase odradí další potenciální zaměstnavatele. A troufám si říct, že ti s vysokou… Číst vice »
Určitě netvrdím, že budoucí nedostatek „blízkého kameniva“ není problém. Na druhou stranu si nemyslím, že by to byl ten zásadní faktor, co by rozhodl o budoucnosti českého stavebnictví nebo Česka jako celku. Když zůstaneme u toho stavebnictví a atraktivnosti pro investory, zásadnější než náklady na kamenivo jsou a budou délka stavebního řízení a dostupnost/cena lidské práce v oboru.
Na Balkáně je kamených lomů mrak a taky to masivně musí vyvážet někam.
A co teprve až dojde na výstavbu VRT.
Tak to můžeme být dost v klidu, tou dobou už se budou běžně dovážet suroviny z Marsu…
😁
Vzducholodí .-)
Ta už je přeci v článku zmíněna a byla údajně zahrnuta do onoho posouzení.
Ano, jak píšete. Mířím spíše na kvalitu, kdy na jedné z konferencí k výstavbě VRT zaznělo, že kamenolomy na našem území nezvládnou kamenivo v takové kvalitě, která splňuje normy na VRT.
Na VRT je navíc problém i s jakostí stávajícího kameniva. Reálně teď je jenom v pár lomech a jenom některých etážích.
Netušíte, v jakých bližších zahraničních lokalitách je vhodné kamenivo dostupné? Děkuji
Řekl bych Rakouské a Chorvatské pohoří.
Nu.. Tak ho přece dovezte. Jako všechno. Nejlíp z Číny.. Ne těžbu fakt ne.. Ať si to zaplatí a dovezou někde z nějaké prdele typu Afrika. To samé litium.
Zažil jsem jednu stavbu, kde architekt požadoval na dlažbu cest kámen z určitého neprovozovaného lomu. Jednou z uvažovaných variant řešení bylo i dovoz kamene z Číny. Nakonec se podařilo dohodnout s majitelem lomu a kámen získat…
Nevím, jak z Číny, ale určitě z Indie se do Evropy vozí obrovské množství „dekoračního“ kamene. Třeba obnovený pražský Mariánský sloup je z indických hornin (což mi hlava nebere, protože různých pískovců se v ČR těží dost). Ale to jsme samozřejmě ekonomicky někde jinde, než v případě drceného kameniva, o němž je řeč v článku.
Tady je aspoň vidět, za co církve utrácejí restituční peníze, které jim tehdejší parlament podfukem přiřkl. Ale jsou i pregnantnější případy: Např. pražské arcibiskupství jako realitní podnikatel.
Omlouvám se za OT, ale když mi na to Kubrt tak pěkně přihrál, byl by hřích toho nevyužít.
Kolik dala na ten dnešní sloup církev?
Ona za něj nezaplatila? A kdo teda?
Ale ten kšeft s pražskými církevními nemovitostmi se rozjel… Arcibiskupství si dokonce začalo hrát už i na developera.
sloup platil ze svého a sbírky ten sochař, co to tlačil.
k neprávem přiznaným restitucím – neprožívám katolickou církev a českou pravoslavnou církev vysloveně nesnáším….ale spoustu nemovitostí jim bolševik prokazatelně ukradl. že se nevracelo vše ukradené všem, to je jiná věc.
Akorát církve na „návrat neprávem sebraného“ vyžadovaly přesně akorát „tu správnou“ dobu pozouzení jejich nároků… kdybychom se posunuli pár desítek let dřív či později, už to nebylo jejich ale kdekoho jiného… Církve si tem majetek ze značné části „nakradly“ také.
http://www.google.com
Nevím, za co všechno utrácejí církve peníze, ale Mariánskej sloup to fakt nebyl, ten byl placen z veřejné sbírky.
Neplatili to tedy ani katolíci, ani evangelíci, ani husiti, ani Židovská obec, ba ani Slezská církev augsburského vyznání.
Vidíte řešení existuje.