Mám Pražský motoráček rád, hájí provoz nejdražšího vlaku v zemi politik ODS

Motorový vůz 831 na trase Pražského Semmeringu. Foto: KŽCMotorový vůz 831 na trase Pražského Semmeringu. Foto: KŽC

Provozovatel Pražského motoráčku vykazuje výrazně vyšší rentabilitu tržeb než ostatní železniční dopravci. Ke kontraktům se dostal bez soutěže.

V Praze má i příští rok pokračovat provoz Pražského motoráčku, který spojuje hlavní nádraží se stanicí na Zličíně. O pokračování rozhodli zastupitelé ve výboru pro dopravu. Pokračování prosadil někdejší místopředseda ODS a dlouholetý starosta Prahy 13 David Vodrážka. Na jednání navrhl (a ostatní následně souhlasili), aby se vůbec nehlasovalo o jedné ze tří verzí: zrušení nostalgického vlaku.

Jelikož politici ODS v minulosti zastávali odlišný názor na železniční dopravu a prosadili zastavení provozu na řadě tratí, deník Zdopravy.cz se zajímal, co Vodrážku k zachování provozu vede. „Protože je dobré nezatracovat vše z minulosti. A ještě jeden důvod. Celá řada lidí, včetně mě, má Pražský motoráček a Semmering ráda,“ uvedl Vodrážka. S cenou 308 korun za kilometr jde v přepočtu na kapacitu vlaku o bezkonkurenčně nejdražší vlak na české železnici financovaný z veřejných peněz.

Pražský organizátor veřejné dopravy Ropid začal řešit budoucnost Pražského motoráčku teprve deset měsíců před koncem stávající smlouvy. Už nyní je jasné, že nevypíše otevřenou soutěž, jen oslovil tři dopravce: kromě KŽC Doprava jako současného provozovatele ještě České dráhy a Railway Capital. Ten již uvedl, že nabídku z kapacitních důvodů nepodá.

308 Kč za kilometr s vozem z roku 1959. Kredenc má dál po Pražském Semmeringu jezdit, míní zastupitelé

Ropid poptává konkrétní řady vozidel 820, 830/831. „Jelikož nabídka na trhu je pravděpodobně omezená, aby mnoho dopravců mělo dvě taková provozuschopná vozidla (turnusové + záložní), tak jako záložní připouštíme ještě nasazení řad 850/851, které v Praze nejsou úplně typické,“ uvedl mluvčí Ropidu Filip Drápal. „Připustili bychom i 852/853, ale všechny byly modernizovány na řadu 854, kterou navíc dosud běžně v PID provozujeme,“ uvedl Drápal.

Uspokojení společenských potřeb

V odpovědích Ropid uváděl, že nasazení motoráků z 50. let minulého století jde i o uspokojení společenských potřeb. O jaké společenské potřeby nasazením vozidel z 50. let minulého století konkrétně jde? „Hlavní město Praha se snaží využívat synergických efektů a propojuje v některých případech běžnou dopravní obslužnost s jinými funkcemi, které jsou obyvateli a návštěvníky města poptávány,“ odpověděl na tento dotaz Drápal. Podle něj jsou podobné případy linek běžné i v jiných krajích České republiky, ale i v zahraničí.

Zakázku na provoz Pražského motoráčku bez jakékoliv soutěže získala v roce 2010 společnost KŽC Doprava. Později získala další smlouvu opět bez porovnání s nabídkami konkurence. Praha stejné firmě platí ještě další peníze za provoz linky z Masarykova nádraží do Čakovic a dalších spojů z Prahy do Středočeského kraje na základě smlouvy, kterou uzavřel kraj v době, kdy mu vládlo hnutí ANO 2011. Ve všech případech šlo o přímé zadání bez soutěže.

Byznys bez soutěží s retro vlaky je dostatečně výdělečný, ukazují poslední výsledky firmy. V roce 2022 vydělala 5,9 milionu korun při obratu 76 milionů korun. Firma ze zisku nevyplatila žádné dividendy.  Tak vysoká rentabilita tržeb je pro ostatní osobní dopravce na české železnici nereálná. Například Arriva vlaky v roce 2022 vydělala 8 milionů korun při obratu 1,37 miliardy korun. RegioJet vydělal 125 milionů korun při tržbách 4 miliardy korun.

Tagy KŽC Doprava PID praha Pražský motoráček ropid
159 komentářů