Má vlastní chlazení a propojovací kaverny, ročně jím projedou dvě Česka. Eurotunel slaví 30 let
Francouzské vyústění Eurotunelu. Foto: By Florian Fèvre - Own work, CC BY-SA 4.0
Tunel se budoval z obou stran. Projektanti se na 50 kilometrech „sekli“ jen o 35 centimetrů.
Osobní železniční doprava v tunelu jede, v roce 2023 to bylo v rychlovlacích 10,7 mil cestujících, což už je blízko předkovidovým číslům (přes 11 mil.), ale vešel by se i dvojnásobek. Naopak nákladní vlaky stále klesají, za rok 2023 741 mil. tun, což je nejméně za celou historii tunelu, podobně přeprava kamionů (Brexit se nezapře). Ale zase je tu ElecLink, 1000 MW vysokonapěťové elektrické vedení servisním tunelem, ze kterého v roce 2023 bylo už 31 % obratu a 71 % zisku GetLinku.
Jsem jediný, koho zaujaly ty čtyři miliony psů ročně? To znamená, že v průměru každý pátý cestující má s sebou psa? Takový poměr počtu psů a cestujících snad nemáme ani u nás, a to mi vždy ČR přišla jako extrémní „čoklland“.
V Česku nevidím tolik případů, že si berou psa do práce. To na Západě to je zcela běžné, a ve státech kde pes musí jezdit v přepravní skříňce nebo ve vestavěné kleci v autě, tak se všimejte kolik jich je.
Zvíře bych do letadla nevzal, už kvůli tomu, jak se mění tlak a co to dělá nám lidem. Předpokládám, že pro ně to bude ještě horší, navíc nechápou, co se děje. Pak se musí ještě přičíst excesy personálu/přepravní podmínky společnosti, kdy zvíře berou jako bagáž a musí být např. v zavazadlovém prostoru apod.
Navíc je zvíře často zoufalé z neznámého a pak obtěžuje okolí štěkáním/mňoukáním.
Takže když je alternativa v podobě vlaku, kde můžu mít zvíře u sebe, můžu se s ním projít apod., volil bych taky tuto variantu.
Ztraceno v překladu, je to 4 mil od roku 2000 (a jsou v tom i kočky).
V clanku neni nic o kockach.
Ti kdo se (ne)trefili byli v reálu obsluha razícího štítu, navigovaná darem přítele lasera…
Ano, a podklady pro laser zajišťovali zeměměřiči. Tam u nich bych hledal vinu nebo úspěch (jak se to vezme), že to bylo 35 cm.
3 tunelové roury. Předpokládám ražbu ze dvou stran. Asi těžko se začínalo razit uprostřed z moře. Takže mi to vychází na 6 razících štítů. Tak proč jich měli 11, jak stojí v článku?
Nasazení jednotlivých 11 TBM je popsáno na: https://en.wikipedia.org/wiki/Channel_Tunnel#Tunnelling
Francouzská wiki uvádí tohle: Deux sociétés (Association française du tunnel sous-marin entre la France et l’Angleterre du côté français et The Channel Tunnel Company du côté britannique) obtiennent en 1874 une concession de 99 ans pour un tunnel ferroviaire.
FR umím prachbídně, tak se zeptám: Chápu správně, že ho otevřeli 120 let po udělení koncese?
ÁNO, v roku 1874 získali pre oba projekty koncesiu ale v roku 1883 pre nedostatok financií bol projekt pozastavený…
Taky tam byly problémy s tím že se Anglie bála, že by tím tunelem mohly proniknout nepřátelské pozemní jednotky. Dokonce jsem kdysi na toto téma viděl pár obrázků ve stylu že zatímco obránci odrážejí vzdušný a námořní výsadek, pozemni vojska pronikají do Anglie tunelem.
Ono to melo i realny potencial – kdyby ten tunel existoval v r. 1941, tak by mel Hitler o dost mene prace pri dobyvani Britanie – i kdyz by jej v takovem pripade Britove vyhodili do vzduchu / zaplavili.
Napadlo to ovsem i Hetlerovu partu a tak soucasti obrany britskeho pobrezi byli i terchnologie strezici otresy pudy pro pripad, ze by ten tunel Nemci predsi-jen kopali …
Ano, část původního tunelu z anglické strany doteď stojí.
Dá se očekávat, že podobně jako u 2 strategických světových průplavů budou kapacita a význam skutečně doceněny (a využity) až za další desítky let. Eurotunnel je vlastně pořád ještě na startu.
Kapacitu to má stále nesrovnatelně menší než trajekty, ale přidalo jim to konkurenci, to je dobře…
Problém je především ve Velké Británii, kam se z běžným evropským průjezdným průřezem vozidel lze dostat zatím jen do Londýna, přičemž tamní překladiště jsou vcelku nízkokapacitní. A dle toho, co prosakuje ven, tak většímu využití tunelu brání svojí byrokracií i správce železniční infrastruktury ve Francii…
Eurotunnel se to správně jmenuje, ne Eurotunel.
Eurotunel se v češtině správně jmenuje Eurotunel.
A neodpustím si rýpanec do autora článku, projektanti se opravdu nesekli, když tak geodeti. Takže prosím o opravu.
Tuší někdo, jak se při ražbě tunelu naviguje, když se při ražbě z obou stran netrefili jen o 35cm?
Dar přítele Lasera.
Musí být ale už trošku dokonalejší. Když přijde mráček, nedá se přepnout na dar přítele Messera. 😀
Totální stanice se vteřinovou přesností a s laserem pro přesné měření vzdáleností a zmíněné výpočty – i když ty méně. Nebýt přesného měření délek, zdaleka by se tak netrefili a počítat by mohli jak chtěli…
Ve výšce jistě též přesné nivelační přístroje.
Dlužno dodat, že měřili opakovaně, protože jedno měření = žádné měření.
troutnu si dodat par (humornych?) zakladnich poucek z mereni (prvni prednaska, predmet elektricka mereni, ale neni dulezite, ze elektricka)
– nemerte!
– kdyz uz merite, nikdy nemerte opakovane!
– kdyz merite opakovane, vysledky neporovnavejte!
– kdyz vysledky porovnavate, nicemu se nedivte!
(doc Ctvrtnik, ZCU Plzen, cca 1997)
Dodám vlastní zážitky:
– počítejte s tím, že po vyhodnocení budete měřit znova, protože jste nejméně 1 ze 2 předchozích měření zblbi.
– nestřídejte se u stroje, při kontrole měření stejně nepřijdete na to, kdo ze třídy/kruhu neumí číst lať
– kostelní věže se před celou hodinou rozkývají
– měření na horském hřebenu přeruší mlha
– neodcházejte od stroje, odnesou vám ho, aby nezavazel na fotce
– zaměřit teodolit na Měsíc lze … nesnadno.
Opakujte měření, dokud výsledek není OK. Pak už měření nikdy neopakujte.
Brouk pytlík opět promluvil
Si to ze školy pamatovat nesmím?
Články a přednášky pana docenta Hánka o podzemním měřictví: https://people.fsv.cvut.cz/www/hanekpav/K154/ING4/dopl_mat/