Ono by to i fungovalo, kdyby opravdu všechny lístky šli koupit on-line, to nejde ani u nás typicky Iredo, Egronet nebo lístek do pohraničního bodu, ale jestli to Litva vyřešila, tak klobouk dolu.
Zrovna v tomto nezapomenu na diskuzi s jednou příjemnou dámou cca před 10 lety v Prešově, která mi odmítla prodat lístek do Horní Lidče gr s tím, že chce vidět jaký papírový lístek máme dál a on-line koupené SoNe ji nezajímá a nutila nás koupit si lístek podle předraženégo NRT.
Jelikož Litva nepouživá moc železničnich hraničních přechodů, tak neměla co vyřešit. A také tam nejsou různorodé krajské tarify.
Dusmor
2 hodin
Další kolečko salámu na cestě k velkému bratrovi a sociálnímu kreditu ukrojeno.
Platba v hotovosti zpoplatněna přirážkou.
Časem si už ani ten lístek na vlak bez prokázání své totožnosti nakoupíme.
Karl vB.
2 hodin
Pokud vše stabilně funguje tak jak má, tedy nejen za „pěkného počasí“, tak proč ne. Osobně bych se ale prodeje papírových jízdenek ve velkých městech úplně nevzdával a spojil bych to s těmi informacemi, nebo ostatními službami pro cestující. Pokud se vše vsadí pouze na jednu kartu a z jakéhokoliv důvodu dojde k výpadkům ve fungování aplikace (přetížení sítě, sw útok, nebo ztráta signálu), musí být k dispozici nějaký záložní „Plán B“. ČD, které mají více prodejních kanálů, řešily podobný problém asi před dvěma měsíci a uživatelé aplikace Můj vlak byli z pochopitelných důvodů nespokojeni. Díky tomu, že se nejednalo… Číst vice »
Plan “B” maji mit nachystany prave pro pripad vypadku aplikace tak, aby uzivatel nic nepoznal. Nemyslim si, ze spravnym planem “B” je nejaka dezurna na par vybranych stanicich. Takze pokud budou aplikace na urovni treba tech bankovnich, kdy jsem u sve banky za poslednich 10 let nezazil nejaky vypadek, tak to je podle me smysluplnejsi. A odvaha zemi typu Polska nebo pobaltskych statu (ktere byly jeste pred 30 lety soucasti SSSR, o to je ten vykon vice hodny obdivu) ke zmenam je duvodem, proc se jim za par let budeme divat na zada, pokud nebudeme mit odvahu se i my… Číst vice »
Jo, zapálíte petrolejku v čekárně i v pokladně, otevřete ternion a jedete.
Teda musí ještě přijet ten vlak, takže ve výchozí stanici musí být pohotovostní zásoba uhlí.
Jako plán B asi jedině prodej průvodčím, aby to bylo použitelné.
Jinak ve Finsku už tenhle systém funguje cca 5 let. Pokladny nejsou nikde, ani v Helsinkách. Z přepážky bývalých pokladen vydávali až do loňska hamburgery v Burger Kingu
Antonín
3 hodin
Byl jsem tam (Litva – Lotyšsko – Estonsko) už před 8 roky a jel tam s dost velkou obavou – přímo postsovětské země, 50 let ovládané sovětskými bolševiky, ale to co jsem zažil, byl šok – všude čisto – něco jako vajgl od cigarety na zemi jsem neviděl, a papírky a jiné svinstvo také nikde, nikde v obchodě jsem neobtěžoval, všude byla brána karta, i na záchodech, perfektní silnice, zastávky autobusů – všechny (i lesní) s koši, nástupišti a většinou se stříškou, ne jako u nás, kde jsou často v bahně, opravené snad všechny domy, mnohé co bolševici zbourali znovu… Číst vice »
Jezdíme tam od 2019 pravidelně, naposled v květnu letos Lotyšsko a Litva a velika spokojenost. Cisto, super lide, hezka priroda. Pristi rok opet, pro zmenu je v planu Estonsko a Finsko….
Akorát těch vlaků přes hranice mezi sebou jezdí hrozně málo, jinde žádné.
A na části vnitrostátních tras v té které zemi taky.
A při nízkém počtu spojů je vlastně o to víc nerentabilní držet pokladny. I když O. K., zmiňovaný krok se týká stanic v těch největších městech, kde to s počtem spojů je lepší.
To hodnocení je dost přehnané, řekl bych, a zcela určitě neplatí pro Lotyšsko.
Petr
4 hodin
Bylo by zajímavé, kdo je tam považován za zdravotně postiženého. Bohužel doposud není v EU jednotná norma. I tak blízké země jako Česko a Slovensko, mají například rozdílný pohled na diabetiky 1. typu na Slovensku ZTP a v Česku pouze osoba zdravotně znevýhodněná a to ještě ne automaticky.
Aha, ZTP jsou úlevy. No většinou je to pomoc. Většina lidí s DM by ty „vúlevy“ klidně vyměnila za zdraví. Ostatně vyhláška 101/1995 Sb. je čtvrt století stigmatizovala na železnici.
K tomu trendu rušení pokladen, v Česku je situace specifická, protože na rozdíl od většiny jiných zemí u nás byla téměř úplně přeskočena éra automatů (dnes jsou automaty snad už jen v motorácích se samoobslužným odbavením).
To by u nas neslo. Kazdy druhy by mel zrovna v dobe ukazovani listku vybity mobil, spatny kabel k powerbance, rozbity displej.. Ale jo, preju jim to 😀
Ono by to i fungovalo, kdyby opravdu všechny lístky šli koupit on-line, to nejde ani u nás typicky Iredo, Egronet nebo lístek do pohraničního bodu, ale jestli to Litva vyřešila, tak klobouk dolu.
Zrovna v tomto nezapomenu na diskuzi s jednou příjemnou dámou cca před 10 lety v Prešově, která mi odmítla prodat lístek do Horní Lidče gr s tím, že chce vidět jaký papírový lístek máme dál a on-line koupené SoNe ji nezajímá a nutila nás koupit si lístek podle předraženégo NRT.
Jelikož Litva nepouživá moc železničnich hraničních přechodů, tak neměla co vyřešit. A také tam nejsou různorodé krajské tarify.
Další kolečko salámu na cestě k velkému bratrovi a sociálnímu kreditu ukrojeno.
Platba v hotovosti zpoplatněna přirážkou.
Časem si už ani ten lístek na vlak bez prokázání své totožnosti nakoupíme.
Pokud vše stabilně funguje tak jak má, tedy nejen za „pěkného počasí“, tak proč ne. Osobně bych se ale prodeje papírových jízdenek ve velkých městech úplně nevzdával a spojil bych to s těmi informacemi, nebo ostatními službami pro cestující. Pokud se vše vsadí pouze na jednu kartu a z jakéhokoliv důvodu dojde k výpadkům ve fungování aplikace (přetížení sítě, sw útok, nebo ztráta signálu), musí být k dispozici nějaký záložní „Plán B“. ČD, které mají více prodejních kanálů, řešily podobný problém asi před dvěma měsíci a uživatelé aplikace Můj vlak byli z pochopitelných důvodů nespokojeni. Díky tomu, že se nejednalo… Číst vice »
Plan “B” maji mit nachystany prave pro pripad vypadku aplikace tak, aby uzivatel nic nepoznal. Nemyslim si, ze spravnym planem “B” je nejaka dezurna na par vybranych stanicich. Takze pokud budou aplikace na urovni treba tech bankovnich, kdy jsem u sve banky za poslednich 10 let nezazil nejaky vypadek, tak to je podle me smysluplnejsi. A odvaha zemi typu Polska nebo pobaltskych statu (ktere byly jeste pred 30 lety soucasti SSSR, o to je ten vykon vice hodny obdivu) ke zmenam je duvodem, proc se jim za par let budeme divat na zada, pokud nebudeme mit odvahu se i my… Číst vice »
Jaký byste navrhoval „Plán B“ v případě přetížení, nebo výpadku telekomunikační sítě, aby to koncový úživatel nepoznal?
A kdyz nepujdou ty site, tak na ty pokladne budou vydavat kartonove jizdenky?
Jo, zapálíte petrolejku v čekárně i v pokladně, otevřete ternion a jedete.
Teda musí ještě přijet ten vlak, takže ve výchozí stanici musí být pohotovostní zásoba uhlí.
Jako plán B asi jedině prodej průvodčím, aby to bylo použitelné.
Jinak ve Finsku už tenhle systém funguje cca 5 let. Pokladny nejsou nikde, ani v Helsinkách. Z přepážky bývalých pokladen vydávali až do loňska hamburgery v Burger Kingu
Byl jsem tam (Litva – Lotyšsko – Estonsko) už před 8 roky a jel tam s dost velkou obavou – přímo postsovětské země, 50 let ovládané sovětskými bolševiky, ale to co jsem zažil, byl šok – všude čisto – něco jako vajgl od cigarety na zemi jsem neviděl, a papírky a jiné svinstvo také nikde, nikde v obchodě jsem neobtěžoval, všude byla brána karta, i na záchodech, perfektní silnice, zastávky autobusů – všechny (i lesní) s koši, nástupišti a většinou se stříškou, ne jako u nás, kde jsou často v bahně, opravené snad všechny domy, mnohé co bolševici zbourali znovu… Číst vice »
Jezdíme tam od 2019 pravidelně, naposled v květnu letos Lotyšsko a Litva a velika spokojenost. Cisto, super lide, hezka priroda. Pristi rok opet, pro zmenu je v planu Estonsko a Finsko….
Jaká tam je cenová úroveň?
Asi jako v Polsku, nebo dráž/ levněji?
Akorát těch vlaků přes hranice mezi sebou jezdí hrozně málo, jinde žádné.
A na části vnitrostátních tras v té které zemi taky.
A při nízkém počtu spojů je vlastně o to víc nerentabilní držet pokladny. I když O. K., zmiňovaný krok se týká stanic v těch největších městech, kde to s počtem spojů je lepší.
To hodnocení je dost přehnané, řekl bych, a zcela určitě neplatí pro Lotyšsko.
Bylo by zajímavé, kdo je tam považován za zdravotně postiženého. Bohužel doposud není v EU jednotná norma. I tak blízké země jako Česko a Slovensko, mají například rozdílný pohled na diabetiky 1. typu na Slovensku ZTP a v Česku pouze osoba zdravotně znevýhodněná a to ještě ne automaticky.
Omezuje diabetes nějak schopnosti orientace a pohybu? Pokud ne, není důvod k úlevám.
Aha, ZTP jsou úlevy. No většinou je to pomoc. Většina lidí s DM by ty „vúlevy“ klidně vyměnila za zdraví. Ostatně vyhláška 101/1995 Sb. je čtvrt století stigmatizovala na železnici.
Německo od roku 2010 také DM1 nárok na Schwerbehindertenausweis https://www.diabetes-news.de/wissen/diabetes-und-soziales/grad-der-behinderung
K tomu trendu rušení pokladen, v Česku je situace specifická, protože na rozdíl od většiny jiných zemí u nás byla téměř úplně přeskočena éra automatů (dnes jsou automaty snad už jen v motorácích se samoobslužným odbavením).
V Čé eR je specifická hlavně nechuť k zavádění nových technologií. Doteď nechápu, jak je možný, že jsme se zbavili Edmondsonových jízdenek…
Co je éra automatů? Ve Zlínském kraji se nějaké zase zavádějí.
Automaty na drobné, tzn. offline…
Všude to jde, ale u nás ne. Klasická výmluva. Nic to nevypovídá o tom, zda je to vhodné či nikoli, jaké by to mělo dopady… 😉
Pořád jsme se v pod článkem o Budějovicích nedozvěděli, kde jste si vykouzlil tvrzení, že ryanair říká letištím, kdo tam smí lítat.
ale k věci – no a co? Na rušení pokladen je něco tak úžasného, že to musíme mít za každou cenu taky?
Ale copak? Číst zjevně neumíte, lhát ano, tak se snažíte ostrakitovat. Věcné argumenty nula. Asi silné trauma. Přeji brzké vyléčení z demagogie. 😉
Jak jste přišel na to, že to musíme mít taky? 😉
Jak „přeskočena“? Automaty na lístky u nas byly běžné na konci osmdesátých let.
Přičemž logika jejich rozmístění směrovala k odlehčení pokladen než k jejich nahrazení.
V ČR se nechce, to je naše specifikum.