Liberecká světová derniéra. Tramvaje T2R dojezdily v pravidelném provozu
Obyvatelé Liberce a Jablonce nad Nisou a tramvajoví fanoušci z tuzemska i zahraničí se dnes rozloučili s tramvají T2R v
Obyvatelé Liberce a Jablonce nad Nisou a tramvajoví fanoušci z tuzemska i zahraničí se dnes rozloučili s tramvají T2R v pravidelném provozu. Konec nasazení více než půl století staré tramvaje přilákal během celé soboty tisíce lidí.
K rozlučkovým jízdám došlo i přes to, že během týdne bylo vyjetí obou posledních tramvají nejisté: jedna musela ještě do opravy. Tramvaj několikrát jela do Jablonce nad Nisou a zpět, na poslední otočku pak večer do Vratislavic. V sedm hodin ji zahráli na terminálu MHD Fügnerova valčík na rozloučenou. Na posledních jízdách ji ještě doprovázela jiná tramvaj T2R, kterou provozuje místní Boveraclub, ještě v původní červenobílé barvě. Ta v Liberci dál zůstává.
O akci byl velký zájem mezi fandy už dlouho dopředu. Místa na uzavřenou akci pro maximálních 130 možných účastníků zmizela během 24 hodin, akce se zúčastnili odborníci a fandové nejen z celé republiky, ale také ze Slovenska, Německa, Polska, Francie i Ruska.
Tramvaje T2R patří neodmyslitelně k liberecké historii městské hromadné dopravy, pod Ještědem jezdily od roku 1957. Poslední ve službě jezdily tramvaje, které v Liberci strávily jen část svého působení na kolejích: v roce 1996 je liberecký dopravní podnik koupil z Ostravy. Jen osm let před tím původně tramvaje T2R skončily svoji službu a poslední vůz sešrotovali. Původně přitom tramvaj měla jezdit jen pár let do té doby, než dokončí modernizaci tramvají T3. Jeden z vozů si zahrál i ve filmu Maigret a ministrant, který se v Liberci natáčel v roce 1997.
Tramvaje T2R jsou modernizací legendárních tramvají T2, vyráběných společnostmi Tatra Smíchov a ČKD Stalingrad od poloviny 50. let do začátku 60. let minulého století. Designérem tramvaje byl František Kardaus, který stojí i za návrhy Tatry 603 či Škody RTO. Celkem bylo v letech 1955–1962 vyrobeno 771 vozů, které byly dodány do Československa a Sovětského svazu. Do Liberce bylo v letech 1960 a 1961 dodáno celkem 14 vozů tohoto typu přímo z výrobního závodu, v letech 1965 až 1971 pak přibylo dalších 9 z likvidovaného tramvajového provozu v Ústí nad Labem.
Řidič tramvaje Petr Hertl, který s těmito tramvajemi jezdil od roku 1978 a řídil poslední jízdy, popsal v rozhovoru pro libereckou přílohu MF DNES vozy jako značně poruchové. „Když se odjezdila jedna služba bez poruchy, tak to byl zázrak. Ztratil jsem třeba dva motory, spadly normálně na koleje. Motor tam visel na jednom šroubu na podvozku. Padaly magnetické brzdy, odcházely pojistky, generátory. Projelo se pár slaných louží koncem zimy a odešly svorkovnice. Sypač to mělo tak blbý, že sypal písek všude, jen ne na koleje. Když se jelo od zoologické nahoru, chodili jsme s hrstí písku a sypali to pod kola ručně,“ líčí Petr Hertl.
Tramvaje nemíří do šrotu, ale čeká je přesun do Prahy. Dopravní podnik hl. města Prahy je chce zrenovovat a nasadit na svoji retrolinku č. 23.