Letiště Vídeň žádá o delší lhůty na stavbu třetí ranveje, první fáze má začít až o deset let později
Letiště Vídeň. Pramen: Flughafen Wien AG
Se současnými dvěma dráhami zvládne letiště odbavit maximálně 40 milionů cestujících ročně, hranice by mělo dosáhnout v roce 2030.
Ještě pohnout se stavbou tunelu pod Dunajem u Lobau, aby se tam ti cestující rozumně dostali. Vím, že na Schwechat jede vlak, ale je potřeba mít všechny druhy dopravy.
Není, zvlášť když na ten vlak lze z auta dobře přestoupit někde dříve. A Lobautunnel „potřebují“ jen automobilisté směrem ze severu, tedy z Moravy. A jen v dopravní špičce, mimo ni byla pokud vím tangenta vždycky bez problémů průjezdná, byť samozřejmě zcela se vyhnout městu by bylo jednodušší a o něco rychlejší.
To je to samé, jako kdybyste prohlásil, že cajzli nepotřebují stavbu 511, že jim stačí jižní spojka od Kačerova na Spořilov. Tunel by neodlehčil jenom SO tangentu, ale i výpadovku na A4 práě do křížení s dálničním okruhem.
Bavíme se o cestě na letiště nebo o dopravě ve Vídni a okolí obecně? V prvním příspěvku to bylo to první, teď to druhé.
Posunutí termínu o 10 let spíš smrdí tím, že počítají s tím, že třetí dráha nebude potřeba (proč, to ať si každý domyslí/dosadí sám 😉)
Zajímalo by mě, jak jdou dohromady rakouské představy o pupku ekologie s megalomanskými plány v oblasti ekologicky nejméně šetrného dopravního modu.
Rekl bych asi stejne jako, ze se jim nelibeji nase jaderky, Rakousko je strasne eko, ale kdyz jim hrozi blackout nekolikrat rocne, tak jsme jim pri pomoci s dodavkou elektriny dobry 🙂
Rakousko vůbec není pupek eko. Rakousko si jen udělalo státní náboženství z odporu k jaderné energetice, co se týče spalovacích motorů v dopravě, tak lpějí na spalovacích motorech úplně stejně jako Češi. Akorát tedy narozdíl od ČR současně výrazně podporují OZE, železnici a elektromobilitu a na fosilní paliva už mají uhlíkovou daň. Pokud letectví rychle přejde na e-paliva, tak přeci není problém. Akorát holt budou letenky o pár desítek eur dražší. Mimochodem, tu třetí dráhu už jednou nějaký rakouský soud zakázal s odůvodněním, že by zvýšila emise CO2. Ústavní (?) tohle rozhodnutí zrušil. Logicky, by se holt víc létalo třeba… Číst vice »
Z Bratislavy by se víc nelétalo, tak jako se nelétá dosud. Podíl Rakušanů na odletech z Bratislavy je dlouhodobě kolem 5%, i Čechů létá více.
Protože kapacita Schwechatu zatím stačila a Bratislava Rakušanům nic moc navíc nenabídla. Ale pokud by jednou došla, takže by lowcosty nemohly přidávat další lety, tak by je přidávaly např. do Bratislavy. A Rakušani by víc jezdili na jiná letiště.
Vzhledem k tomu, že to procento Rakušanů je dlouhodobě stejné, vč. doby, kdy vlastně ještě ULCC, tj. RYR a WZZ do VIE nelétaly, tak si nemyslím, že by se to do budoucna zásadně změnilo. Navíc Bratislava není nafukovací a bez dalších, finančně náročných úprav jak terminálu, tak provoznich ploch, o mnoho víc než 3000000 cestujících ročně by špatně zvládala.
Jak by to za 15 let za určitých předpokladů mohlo nebo nemohlo být, můžeme jen spekulovat.
Já jen říkám, že současná ani minulá čísla moc neříkají o tom, co bude v budoucnu, pokud bude vyčerpána kapacita. Samozřejmě Bratislava není jediná alternativa, byť je to ta nejbližší s aktuálně nejhustším provozem.
Před lety, když z Vídně Ryan a Wizz ještě nelétali, tam silnou konkurenci Austrian dělal Niki / AirBerlin. Pokud se dobře pamatuju, silný rozmach těch ULCC přišel právě po krachu AB.
Jistě, že je to do jisté míry spekulace, ale fakt je, že ani v době, kdy vámi uváděná konkurence z VIE měla dražší ceny, tak žádný výrazný objem cestujících z Rakouska za levnější ceny z BTS nelétal. Nicméně, odhlédnu-li od faktu, že Rakušan vždy budou preferovat VIE, tak do budoucna vidím problémy právě v kapacitě BTS, která při stávajícím stavu infrastruktury může počítat s max. cca +400000 odletových cestujících oproti rekordním rokům 2018/19 (což by znamenalo celkový objem kolem 3200000 cestujících ročně).
Možná se tehdy s Ryanairem z BTS létalo levněji než z VIE s Austrian / Niki / AB, ale i tyhle ceny byly dost nízké a je logické, že Vídeňák poletí spíš ze Schwechatu, než z Bratislavy s Ryanairem, když na tamní letiště se pokud vím dostává (nebo aspoň dostávalo) dost složitě – a to i když by tím i po započítání té cesty 30 eur ušetřil. Kdyby tím býval ušetřil 300, bylo by to něco jiného, ale na to právě byly ty lety z VIE příliš levné. Tehdy jsem ve Vídni žil a když jsem letenky hledal, tak mě… Číst vice »
Ta představa, že lidi budou někam jezdit na druhýá konec světa (a ono bratislava pro vídenáka je druhý konec světa) na letiště, to je nějaké nové náboženství?
Ty nápady, co tu celkem často zaznívají (jako že pražáci budou jezdit do Pardubic a do Berlína apodobně) … to je tak šílená šoto představa, jako některé představy šotoušů v diskusích o vlacích .)
Jsou takoví, kteří to udělají, pokud tím výrazně ušetří peníze anebo přestup. Dostat se z Vídně do Bratislavy na letiště sice asi není úplně snadné, ale nějak to půjde a zas tak daleko to není.
Stejně jako by se našli Pražáci, kteří by jeli na letiště do Pardubic, kdyby tím ušetřili 100 eur.
To, ze se jich par najde, mezpochybnuji 🙂 ale bude jich nejake statisticky vyznamne mnozstvi?
To, že e-paliva nebudou problém bych rozhodně netvrdil. Jednak jde o energetickou účinnost (resp. plýtvání energií), která bude dost zásadní v momentě, kdy bude muset Evropa komplet nahradit energii z fosilních paliv. Stačí si jen představit, jak energeticky a technologicky bude náročná výroba e-paliv. Jednak i při spalování e-paliv budou vznikat zdraví škodlivé látky. A stále to nevyřeší jedno z hlavních negativ letecké dopravy – hlukovou zátěž.
Reagoval jsem toliko na „pupek eko a ekologicky nejméně šetrný způsob dopravy“. Že e-paliv nebude dostatek a budou drahá, s tím s Vámi souhlasím.
Úplně stejně jako nahrazení jádra dovozovým černým uhlím z polska, kterým vyčítají těžbu onoho uhlí.
Asi tak. Ale zas to pro zákazníky má své výhody, když dodavatelé nakupují uhelnou a jadernou elektřinu z okolních států a k tomu vodní certifikáty z Norska, aby jim mohli tvrdit, že jim dodávají výlučně elektřinu z OZE – a pak se diví, že je zákazníci žalují, jakým právem jim zdražují elektřinu s poukazem na růst ceny plynu, když oni mají přeci 100% vodní, na niž válka a energetická krize žádný vliv nemá. A soudy jim dávají za pravdu.
… a zatimco u nas se duma, zda-li bychom pri cca. 18M pasazerech nemeli mit druhou (pro rejpali – druhou nekrizenou).
Nedumá, letiště by ji rádo postavilo, ale nedaří se mu ji prosadit.
Mimochodem pro znalé: to nevadí, že pojížděcí dráhy kříží ty přistávací / vzletové (viz nákres v článku, jak to má ve Schwechatu vypadat)?
Ne, to problém vůbec není, ostatně, i v Praze pojížděcí Delta a Foxtrot kříži 12-30
To nejdůležitejší z výstavby 13/23B a sice odkopnutí pozemků erárem za babku a jejich opětovný nákup za mnohanásobek ceny, už učiněno bylo, to ostatní už je jen takový folklór.
Je to tak trochu jako v té anekdotě o mladém právníkovi:
„Otče, tak jsem nakonec ten případ hraničních pozemků u řeky uzavřel za necelé tři týdny!“
„Tři týdny!?! Ty ses zbláznil – ten spor nás mohl živit ještě celé roky!!!“