Latécoère proměňuje svůj závod v Letňanech, získal nové zakázky
Airbus A320neo. Foto: Airbus
Firma přesouvá část výroby dveří do letadel z Prahy do Bulharska. Letňanský závod bude hlavním výrobcem dílů z tvrdých kovů a hliníku, zajistí povrchové úpravy pro ostatní závody.
Poprosil bych o zdroj info, že součástí dodávky z Latécoère, krom vývoje je taky VÝROBA pro HondaJet2600. Protože pokud vím, tak o sériové výrobě vůbec HJ2600 není rozhodnuto. V souvislosti s HJ2600 jde o „koncept“, a bude-li zájem zákazníků, tak zváží sériovou výrobu
Jde-li o vývojové zakázky pro odborníky (i z ČR) na aerospace, tak možná ještě větším úspěchem je podvozek pro Calidus B-350 (byť uznávám že nedopravuje cestující z A do B, ale bomby na cíl) https://www.thedrive.com/the-war-zone/43157/the-united-arab-emirates-unveils-giant-new-turboprop-attack-plane .. Plus dodávky podvozků od téže firmy z ČR pro úvodní sérii Calidus B-250.
Co to jsou tvrdé kovy? 30 let učím nastávající strojaře. A teď vidím, že blbě.
Taky jsem nad tím přemýšlel 🙂
To může být relativní pohled z hlediska letecké produkce a široký oborový termín (jakože specializace). V letectví je dominantní hliník (resp. dural) takže většina leteckých fabrik je vybavena na něj, dnes ještě začínají kompozity. Pokud je potřeba obrábět pevnostní ocel nebo titan, jsou na to holt potřeba jiné postupy než na hliníkové díly i běžné třídy strojních oceli. Zvláště když každý dílek musí být certifikovaný.
Kompozity se začaly vyskytovat někdy v období 2. světové války (překližka, plech), od 60. let v terciální konstrukci letadel (kabina Fokker F28) a již několik (desítek?) let běžně v primární konstrukci. Hliník se ve stavbě strojů nepoužívá vůbec nikde. Souhlasím, že obě základní skupiny hliníkových slitin (tvářené a slévárenské), mají široké uplatnění ve stavbě letadel (i letounů).
Steels and Titanium, called “hard alloys” in the aerospace industry..
Y.K. měl v principu pravdu, ač tedy s tím hliníkem se dopustil flagrantní vulgární simplifikace 😉
Abych nebyl popotahován za „titanium“ – je to opět oborový slang, jen cituju z webu jedné firmy, která „tvrdé kovy“ obrábí 🙂
Ano, naštěstí nejsem u zkoušky u technologa, ale tak si tu hospodsky plácáme v diskusi. 😀
Dnešní kompozity na bázi uhlíkových a aramidových vláken využívané pro stavbu draku rozhodně nevznikly za 2 sv. války. Jinak ano, kompozitní (složené materiály) jsou velmi obecná kategorie a to označení vůbec nevyjadřuje o co se jedná (kompozit je i beton nebo sklolaminát). Minoritní použití uhlíkových kompozitů už je desitky let (listy vrtulí, některé části potahu nosných nebo ocasních ploch, dnes ale v konstrukci začínají dominovat (B787, A350 atp.) a dostávají už až do horkých částí motorů. Asi je jasné, že hliníkem se v letectví myslí slitina (napsal jsem do závorky kupř. Dural, jako starou věc, ale jsou i Al-Li a… Číst vice »
Pojem „tvrdokov“ je v nauce o materiálu známý coby neodborný název pro některé výrobky v práškové metalurgii (výroba slinutých materiálů, vyměnitelné břitové destičky). Že by v Letňanech měli výrobu výrobků z „tvrdokovu“ , tak to si dovolím silně pochybovat. Také pochybuji, že by se něco v letecké výrobě vyrábělo z hliníku. Tuším, že ani lžičky z „hliníku“ nebyly z „hliníku“, ale byly z nějaké hliníkové slitiny. Domnívám se, že autor chtěl psát o ocelích. Ten „tvrdokov“ je výsledek ubohé úrovně některých technických škol (vč. vysokých). Doufám, že ten „tvrdokov“ nevypadl z hlavičky některého mého bývalého studenta.
Nikoliv. Tvrdokovy (angl. Cemented carbide), slinuté karbidy jsou označení typu materiálu, práce s hard metals (tvrdé kovy) je prostě v letectví schopnost zpracování pevnostní oceli a titanu.
Nápodobně 😀. Ale tipnul bych si tzv. super alloys. Monel/Inconel/Duplex. Viděl jsem třeba přední “nohu” Eurofighteru ve vysokém stupni rozpracování u našeho dodavatele v UK a byl to moc pěkný (a drahý) kus strojařiny. A třeba lopatky turbíny u dalšího v Polsku. Ale to asi nebude tenhle případ.