Kvůli zavřené trati podél Labe ožívají železniční přechody do Německa, kterými roky neprojel nákladní vlak
Lokomotiva 742 v čele vlaku BF Logistics v Ebersbachu. Foto: BF Logistics
Trasy mimo Děčín znamenají pro dopravce vyšší náklady, delší dobu jízdy a kapacitní omezení.
Přes Varnsdorf a Zittau mohou projet délka 400m.
Opravuji, 291m.
Že nejezdí lodě po Labi, je plnosplavnost a nic.
Je potřeba zadrátovat Buštěhradku z Chomutova do Vejprt a dál do Cranzahlu obnovit kolejiště ve Vejprtech a hurrá do Němec! A obnovit vytrhánou větev Horu sv. Šebestiána – Reitzenhain a znovu položit koleje až do Marienbergu! A zadrátovat spojku Březno – Chomutov. A taky Moldavu a položit těch 8 km co chybí na Saské straně.
A kdo to zaplatí, ha? 🙂
To je ta nase nejhustsi zeleznicni sit na svete. Nejakej prechod do Nemecka je co par kilometru, ale ani jeden neni schopnej rozumne obslouzit poradnej nakladni vlak.
To je přesně ta ukázka, že ani nejhustší železniční síť v Evropě toto nedokáže vyřešit, protože ekonomicky využitelných tratí máme bohužel naprosté minimum…
Děkujeme, že ta fotka v úvodu článku není od Antonína Němečka, chovance PL Kytlice.
Proč se vlastně tenkrát ten Vojtanov drátoval? Něco tam jezdilo? Byla tenkrát šance, že budou němci pokračovat s drátem dál?
Ano, byla tam nákladní doprava do Německa, takže odlehčení uzlu Cheb, aby elektrická trakce mohla až do PPS Vojtanov. Tuším, že to bylo zprovozněno v roce 1983.
No k těm „hodným“ Němcům, k těm „zlým“ se jezdilo přes Pomezí a Aš ….
A přes Kubici, Mirku.
Hlavně ta trať byla původně celá dvojkolejná. Dnes je jen od Bad Brambach kousek za Adorf v Sasku. Ta trať má přívětivé stoupání, moc se neklikatí, vyšší třídu zatížení atd. Škoda že Němci ty dráty nedotáhli až k nám… byla by to velmi dobrá alternativa k Děčínu…
„přívětivé stoupání“ – jo, 17 ‰ je vysloveně mazlivý kopeček.
20 promile od Raunu do Brambachu, nikoliv 17…
Danke 😉
Ve srovnání s Kořenovem ano.
hlavně se řeší takové chuťovky jako je kolik V bude do Bechyně, ale dodělat alternativní tepnu to ne…
Jaká je příčinná souvislost mezi rekonstrukcí trakčního vedení na trati z Tábora do Bechyně a elektrifikací tratí na území spolkových zemí Sasko a Bavorsko v návaznosti na elektrizované tratě v Česku ….
Využívání všech možností – tratí by snad měla být samozřejmost a konečně tak dostat z pusy do praxe tu nutnost převodu dopravy ze silnic na koleje.
Zde se projevily výhody kamionové dopravy.
Výhody kamionové dopravy se mi projevují téměř pod oknem. Při nekonečných opravách Sterboholske radiály si ty výhody prohlížím až od Pruhonic k Černému Mostu. A taky si prohlizim z auta ty bouračky když kamion nevidí osobak při připojování . To pak ta prohlídka na Jižní spojce trvá i půl hodiny. A nedávno jsem ozelel krásnou prohlídku výhod na D1. U devíti křížů . Předloni jedna výhoda kamionu příčné přes D1 mi pomohla aby mi manželka přijela místo za čtyři hodiny tak za dvanáct .
Proč teda po těch pohraničních suprvýhodných kozích lokálkách nic nejezdilo předtím a tudíž se dostaly na seznam k zavření?
Protože se už hezkých pár let prosazuje silniční doprava, dálnice a kamiony a železnice byla na odstřel. V mnoha hlavách to platí dodnes a podle toho to vypadá. Nejhorší je, když takové hlavy jsou na MD, SŽ a u dopravců.
Nojo, byly před sto lety doby, kdy nám tehdy pruští Němci podali 15.000 střídavých i do Kořenova. Na území Libereckého kraje si tak mohou dnes jen říkat „lépe už bylo.“
Taky jsem se díval na fotky Krakonoše s turisty i Krokodýla s nákladem. Jenže ono z Harrachova je to dolů docela krpál. Škoda, že se elektricky nejezdilo dál.
Není ta fotka z Ebersbachu a nikoliv z Jiříkova?
Ano, na výtažné koleji, do Jiříkova by to bylo opačným směrem staniční budova napravo a ještě za obloukem …. z kolejiště Jiříkov téměř nic nezbylo …
Hm, už byl ten popisek u fotky opraven.
No, když původní Bahnhof Georgswalde se v současnosti jmenuje Ebersbach … viz https://mapy.cz/19stoleti?x=14.5721539&y=51.0012884&z=15&source=muni&id=1690
Jak je na tom trať přes Vojtanov po technické stránce. Protože, pokud by dotáhli němci dráty, tak může sloužit pro pravidelný provoz nákladních vlaků. Pakliže tam nejsou problémy se sklonem, či třídou zatížení.
Dráty přes kopec je jednodušší napajet od nás, bo trafacka je za rohem. Nemecka napáječka je naopak daleko a nová by stála docela ranec. Zde je problém, že z Německa je stoupání až 17 promile a protismerne oblouky k tomu.
Poslední závažný problém je, že přechod je tak trochu od nikud a nikam. Jako odklon jinak dobrý.
Z Německa 20 promile…
Tak to si to můžou vyzkoušet z Olomouce do Krnova nebo z Krnova do Hanušovic…
Jak je tam rampa dlouhá, dalo by se to vyjet pokud bude vlak rozjetý, dejme tomu na 80km/h?
Najděte si to na mapě a odpovězte si pak sám…
Z Lublani do Koperu Vám 20 promile u Metransu nevadí a doma z toho děláš vědu?
Tam je máme Marceli v ceně a hlavně pod dráty…
A jako vyjímka dráty na 3kV a kopec do Postojny zvládáte
nebyly tam dráty dříve nataženy, nebo vždy končily na Vojtanově??
Nebyly
Dráty fyzicky končí na území DB Netz … výhybky 13, 14, odjezdové návěstidlo L1 jsou a německém území
Pokud vím, tak SŽ se o trať stará až do Plesné…
Ještě o kousek dál, až do km 51,325 – Grenze;
za Plesnou se jede v úseku km 52,085 – 51,897 po území DE/DB, pak zase po území CZ/SŽ.
DB se starají o úsek km 47,610 – 48,137 vedoucí po území CZ (je tam dvojkolejný úsek).
Jenže česká napáječka neumí 15 kV 16,7 Hz ….
Doba delfíních Karlexů a Karol do/z Karlsbadu je dávnou minulostí ….
Zatím… otázka je co se bude dělat snáze, jestli tu montovat měnírnu, nebo v SRN vybudovat pomocné vedení 2x15kV. Navíc až do Brambachu není třeba uvažovat cokoliv Německého na té trati.
A nedalo by se to napajet ceskou soustavou? Pokud vím podobně němci napájeji trať do Znojma
Oni už zase zabrali Rakousko?
Ano, napájejí. Protože do doby drátizace trati do Lundenburgu nebo Iglau (když už jste u těch Němců) nemá smysl budovat napáječku na 25 kV 50 Hz.
Napáječky patrně Hrušovany / Moravské Budějovice, kde jsou rozvodny 110 kV, Třebič – rozvodna Řípov …
Na „Grenze“ je neutrální pole, odpojovač, tudíž až v nějaké „budoucnosti“ dorazí do Znojma 25 kV 50 Hz, bude se na Grenze jezdit přes Šatov na české napětí …
Současný stav umožňuje dožití „jednosystémových“ vozidel na této trati …
Znojmo má také rozvodnu 110kV. Pokud se dotáhne projekt střídavých měníren, tak bude celkem jedno kde bude a na co se napojí napájecí stanice. Možná by stálo za to uvažovat o přebudování Břeclavské trafostanice na měnírnu.
„Z bezpečnostního“ hlediska musí být možné úsek TV napájet z obou stran nebo ze dvou míst, když vypadne jedno – nastupuje záloha …. Takže tohle si neodporuje … Znojmo – od Grenze po Hrušovany a M.Budějovice, Hrušovany do Lundenburgu a současně „jistí“ Znojmo, Břeclav zase jistí Hrušovany …. a Řípov zase jistí M.Budějovice …. Z hlediska dvoustranného napájení úseku do Horního Dvořistě se předělávalo napětí na Lipence, měnírna je v Lipně nad Vltavou, napájena zemním vedením 110 kV z ELNY Lipno …. záložní vedení představuje TV a v Rybníce je spínací stanice. Jistí se napájení při výpadku napájecí stanice Velešín… Číst vice »
Traťováý třída D3, tedy hmotnostní omezení vůči koridoru. A k tomu max. délka vlaku taky nic moc, 390 metrů, jestli se dobře pamatuju.
Pokud ve stejném (po 10 letech tedy v horším) stavu, jak je vidět po téměř každém sedmeronásobném!!! překročení hranice BRD/CZ na tomto videu, např. v čase 04.18-04.50 a 05.04-05.33, tak asi nic moc.
https://www.youtube.com/watch?v=K5FgPd4ZL3Y
S třídou zatížení asi problém nebude, když do Vojtanova z Německa mohou Serjožkové a Ragulini ….
Ony jsou to v D Ludmily – nebo Ludmilly ? Teď z hlavy nevím
Jenom mě tak napadlo, jestli by byl velký problém hodit nějaký náklad na vodu. Velká část stejně jde do Hamburku. A vody je letos dost.
Třeba kontejnerové vlaky. V tom Hamburku by se pak jen přeložily z jedné lodi na druhou…
Což znamená u jednoho mola složit na přepravník a převézt do meziskladu v přístavu.
A potom z meziskladu převézt k patřičné lodi u zcela jiného mola. Námořní lodě vyplouvají 2x do měsíce až 2x do týdne. Trefte se s týdenním předstihem.
Možná právě proto by s tím mohl být problém … Štěpánský most na Laby s nízkou podjezdnou výškou i bez „hochwasser“ …
Inu, házejte.
Jo, to je důsledek nesmyslných rozhodnutí CK MDČR a SŽ neinsvestovat ani korunu do menších tratí. Ty jejich metodiky ekonomické efektivnosti staveb. Pak ujede ve Žlebu kus svahu a je problém v celé ČR.
Včera jsem se byl na úseku z Děčína do Bad Schandau podívat. Musím říci že jak na České tak zejména na Německé straně je dost práce. I po opravě propustku v Dolním Žlebu, bude provoz od Schöny do Bad Schandau ještě dlouho jednokolejný. Takže několikahodinové čekačky budou běžné. Dále si nešlo nevšimnout, že menších sesuvů se objevilo více (asi 10), proti stavu kdy předloni to bylo pouze jedno místo v Bad Schandau Ost. Při pohledu na svah nad tratí, si člověk říká, že bude stačit ještě pár takových přívalových dešťů a sjede to celé. Což způsobí uzavření jediné kapacitní spojnice… Číst vice »
Opěrné zdi v BSch jsou patrně z doby saského království (1851), doba před vznikem císařství …. pak se na TO „dlabalo“ a jednoho ošklivého dne TO ruplo ….
Je imponující jak oborově zasvěcené tu jsou četné příspěvky a jejich autoři! Politicko-historické souvislosti však spíše opomíjejí. Všichni víme, že za minulého režimu byla česko-německá hranice uzavřená, přísně střežená a železniční přechody tak četné i v horských oblastech(!) až na dvě tři výjimky přerušeny a zpřetrhány. Pokud tento režim tu trvá už přes 30 let a Německo se stalo naším nejvýznamnějším obchodním partnerem musím se jako laik ptát co se za tu dobu v č-n železniční nákladní dopravě změnilo. Do N máme stále jen jeden el. 2k přechod, od Plzně na Schirnding se stále jede úvratí po neel. jednokolejce atd.… Číst vice »
Toto je mnou naklikáno již před několika lety: https://mapy.cz/s/lalujumegu
Můžeme začít, konec nám z Horky už Němci udělali a přes Polsko bych to rozhodně nedoporučoval, byť jsme členy stejné EU…
Rozhodně nejde o „ani korunu“. A mimochodem – problém mají spíše Němci na návazných tratích.
Např. na naší straně vedou dráty až do Vojtanova či k Chebu-Skalce.
Německé dráhy problém nemají. Pokud se Němcům nemožností spojení z České republiky nezačne bortit průmysl, není z jejich pohledu potřeba otáčet zeměkoulí.
Něco se investuje, často ale, žel, ty investice jsou spíše ke zneschopnění tratí.
Přesněji ke snížení možností jejich využívání a ve prospěch nárůstu silniční dopravy a její tzv. bezpečnosti.
Blbé je, že menší trať zůstane menší tratí. A přitom je potřeba druhá hlavní trať už kvůli objemu přepravy. Celoročně a bez nutnosti přepřahat na diesel nebo dělit soupravu.
S ohledem na konfiguraci sítě CZ / DE nejvíce chybí spojení do Bavorska. I proto máme plnou D5 a prázdnou trať 180 přes Českou Kubici. Nicméně tato trať i po svém úplném dokončení nebude schopna převzít odklonovou vozbu v případě uzavření Děčína (v budoucnosti Krušnohorského tunelu). Pro případ nesjízdnosti tratí Ústí – Drážďany je nejrozumější použít oblast Chebu (je napojena většinově sjízdnou dvojkolejnou elektrizovanou tratí) a třetím koridorem, který je bohužel nevýkonnou tratí kratší z oblasti Prahy. Nevýhodou tratí z Chebu je, že většinová použitelnost je pouze do Saska a to do oblasti Lipska. Jinde naráží na nedostatečnou propustnost. Odklonová… Číst vice »
Není to tak, že pokud by nebyla osobní doprava, tak by tratě Aš – Hof nebo Selb – Hof nebo Vojtanov – Plauen už nebyly sjízdné? Možná by bez osobáků nebyla ani trať Cheb – Marktredwitz.
Pokud bude objednatel osobní dopravy přesvědčován aby vlaky nahradili autobusem (NAD) tak se může stát že za rok či dva se již nebudeme bavit o odklonech nákladní dopravy tudyma, neb nejedna trať bude bez osobní dopravy správnou správou „zakonzervována“.
Je potřeba mé příspěvky číst pořádně. O té NAD píši v souvislosti s odklony, nikoliv s běžným stavem. V běžném stavu není sebemenší důvod opouštět Děčín.
Jenže do doby, než takovou trať budeme mít k dispozici by se ukrutně šikly i jednokolejné vedlejší tratě s dobrou únosností, pokud možno elektrifikované a bez úvrati, s možností křižování. Není to hitparáda, ale lepší než zastavit náklady úplně třeba na rok.
Ono je ale spíš zarážející, že v té dávné minulosti na těch jednokolejkách a s velkým stoupáním jezdily i dlouhé nákladní vlaky s parními lokomotivami a šlo to, zatímco dnes s moderními a výkonnými stroji to nejde. Jak je to možné? Co je dnes špatně? Že by ta teoretická ekonomika?
Nikoliv. Praktická ekonomika. V dobách páry byla silnice přece jen v plenkách.
Jenže dnes je ta ekonomika poněkud překroucená, když silniční doprava si skoro nic neplatí a železnice si musí platit vše a každý pokus o nějaké vyrovnání se silniční dopravou je považováno málem za zločin.
Koukněte sem http://fotokolej.pl/img-441-906-22276.htm tady to jede z přístavu nadmořská výškka Jadranu 0 do všech hor Bosny a táhne to jeden Končár který má výkon necelé 4 000 kW tak neděláme z toho zase vědu?
Asi se tam nemusí valit 100km/h s nákladem, aby se vešel mezi osobáky.
Ty přechody ožívají pouze z nutnosti a zoufalství dopravců, nikoli kvůli jejich náhle objevenému „smyslu zrušených tratí“.
Pravda,to je dobrej postřeh.
Jenže při stavu hlavních tratí se dá očekávat, že kdykoli může nastat nutnost použít jinak nesmyslný odklon.
No jo, jenže co kdyby se ta „nutnost a zoufalost“ stávala jaksi…setrvalým stavem?
Ano, rozumným lidem je strategický smysl zachování dobře funkční síťovosti s rezervami různého druhu zjevný i v době, kdy se toho těm našim slavným optimalizátorům zdá mnoho nadbytečného, jim jsou možné potřeby dopravců a dopravy ukradené.
Nemáte Prosím někdo odkaz na mapku včetně přechodů, nápravových tlaků, elektrizace atd? Je mi jasné, že dnes řešení tohohle průseru hledají jiní. Ti, kteří za omezené množství kapacity sítě, zrušení tratí a přechodů nemůžou. Těm nepomůže věta typu „já to říkal“ .
Spravazeleznic.cz
Tak zrovna z jejich mapky to vyčíst neumím.
To se musíte prokousat na Tabulky traťových poměrů v části Popis sítě ….
Taky se jim nic nestane a nijak se jich to nedotkne. Pan Babiš je ochrání.
Krýžeho malůvky, ze kterých nám vstávají vlasy hrůzou, jsou tady:
https://provoz.spravazeleznic.cz/PORTAL/ViewArticle.aspx?oid=594598
Snad se postupem času podaří vytvořit něco lepšího a třeba i interaktivního. Bohužel nevím jak moc pro veřejnost.
Děkuju moc 👍
Existují někde tabulky nejmenších poloměrů oblouků?
Pak taky https://www.openrailwaymap.org/
Tam dovolený traťový zatížení není, pokud vím.
Děkuju moc 👍
Kolín – Nymburk – Turnov – Liberec – Chotěbuz – Berlín taky nepomůže?
Bylo by to asi jezditelne, ale poslete tam neco tezsiho do toho useku na polskem uzemi, tam by to mohlo skoncit zastavenim provozu…
To zas ne vozil se běžně Vápenec z Berouna až do elektrárny Turow pokud byli ochotni odsiřovat…… Nyní už jej od nás nechtějí.
Aha myslel jste Zawidow, na Hradek.. 🙂 . Jo na ty vapence si pamatuju, preprahal jsem je v Nbk-mesto.. 🙂
A nejezdil ten vápenec přes Zawidov ?
vůbec ne
Vůbec neodsiřují a nedostávají za to pokutu? Turow je na našem území tak si budeme dělat co chceme?
Prosimvás, ti experti si odepsali nejnovější blok nekvalitní uhlí po tom co se jim cosi v lomu utrhlo…
V Turnově jsem před 2 hodinami nějaký vlak s kontejnery viděl, kudy dál, to nevím, předpokládám spíš Zawidow nebo Zittau než Harrachov.
Jak je to vlastně s tratí na Zawidow? Měl jsem za to že tam jsou příliš velké sklony na to aby to bylo pro nákladní dopravu zajímavé.
Je tam 15 – 17 promile. Na jednokolejných tratích, v ČR s osobní dopravou. Pro jízdu do Německa vyžadují náležitosti třetí země, tedy Polska…
2 x 753.7 …. S 1250 tun, normativ délky N 436 metrů …
Tam to občas jezdilo ještě s postrkem
Deponie Škodovky z relace Mladá Boleslav – Petrovice u Karviné – Brest – Kaluga. Můžete se zase uklidnit.
To by mělo být bohužel odstavení Kalugy při celozávodní dovolené Škodovky…
Harrachov asi dost těžko, tam by mohly jen 743, Zittau – leda za účelem totální devastace „peážního“ úseku přes Pojarow …
Zawidow funguje, dle plachty trasován 44200 / 44201 – jinak spíše v noci, ve dne problém „probít“ se taktovou osobkou ….
Nekdo tvrdil ze Decin-Rbk-SRN trva pul dne, vcera BFL logistic za 1h 40 min.. 🙂 . Az se to vrati do normalu, tak to chce prohnat obcas nejakou mimoradku pres Vojtanov a Jirikov, at se zase neresi problemy s poznanim.. 😀
Z Rumburka do Dresden jsou teoreticky 2 možnosti jednokolejka přímo to trvá půl dne. nebo je druhá možnost po trati Ebersbach – Löbau (Lobava) to poslat rovnou na dvoukolejnou trať. Odtud mohu přes Budyšín na Drážďany nebo nebo Chotěbuz na Berlin. Jenže kdysi nějaký chorý mozek trať Ebersbach – Löbau (Lobava) zavřel .
A jakto, že z Lobau jezdí každý týden náklad do Žitavy přes Ebersbach a taky se obsluhuje silo v Niedercunnersdorfu? Ono to asi tak moc zavřené nebude…
Do Ebersbachu, nikoliv pod elektrifikovanou trať na německém území.
V kolik hodin byla „díra“ …. ve dne tam několik „děr“ je …. ale to nelze brát jako pravidlo …
stejně to celé smutné, zavře se děčín a průser. Trať na Plzeň má taky svou kapacitu nic moc, na Cheb taky pěkná bída, na budějice taky bída, na většině míst k hranicím jen na naftu.
Bohužel ten jihozápad, pořád připomíná dobu před více jak třiceti lety. Sice se hranice otevřela, ale kromě D5 se žádná tepna na západ neotevřela. Naopak se čeká na Godota ve formě tunelu do Berouna a spojka od 220 je až v Nemanicích. Chybí prostě něco jako je 072 na sever od Prahy, nějaké spojení od východu na západ, mimo Pražský uzel.
Možná by stálo za to, pro méně znalé, do článku vložit mapku s vyznačením hraničních přechodů 🙂
Ano, taky bych se přimlouval. A s více parametry zmíněných tratí.
….co přechod přes Vejprty? Kapacitně nic moc, ale dřív tam jezdili i uhelný vlaky. Otázka teda je jak moc to je ještě průjezdné 🙂
Max. povolený nápravový tlak 16 tun, takže nic moc. A to jsem se nedíval na normativy hmotnosti a délky, to taky nebude žádná hitparáda.
742 tam uveze 300 tun.Těžší lok nemají přechodnost.Z chomutova do Vejprt nic v pracovní dny nejezdí, takže délka neomezená.
… a na německé straně „vyoptimalizovaná“ nádraží, kde by byla nutnost strefit se křižováním s pravidelnýmii osobními vlaky do žst. Zschopau.
Leč víceméně všechna nádraží mají jen 2 dopravní koleje, takže možnost např. předjetí nákladního vlaku osobním vlakem veškerá žádná, pakliže tam probíhá pravidelné křižování osobních vlaků.
Ty „vyoptimalizované“ nádraží jsou časovaný průser. Nikdo to nechtěl slyšet, teď s tím honem nic dělat nejde.
Ty vyoptimalizované stanice nejsou vůbec žádný problém. Tam stejně žádný náklad nemá důvod jet, to už je levnější ten kšeft ztratit. Něco dělat se nemá s tímhle, ale s Kubicí, Chebem, tunelem pod Krušnými horami. Bezvýznamné Vejprty nechte dál snít jejich věčný sen o spoustě nákladních vlaků.
Situace, s nemožností vykřižovat delší vlak aniž by kratší osobák musel čekat, se týká mnoha stanic, nejenom Vejprt.
Přes Krušné hory je to sklonově nejpříznivější trať
Nikoliv. Sklonově nejpříznivější tratí přes Krušné hory jsou Kraslice.
… které mimochodem jsou toho času nesjízdné také.
(Plus na německé straně je trať také poněkud „vyoptimalizovaná“, ale možná by tam něco protáhnout šlo – ?)
Na německé straně jsou lokálky „vyoptimalizované“ všechny…
Hm, vlastně máte pravdu.
Možná nejméně „vyoptimalizovaná“ by byla trať Freiberg – Holzhau, ale tam zase není kolejové propojení s českou stranu (a i kdyby bylo, tak by pro nákladu bylo těžko použitelné).
No, přes Moldavu opravdu ne ani kdyby to byla poslední spojnice ČR se SRN 🙂
Proč ne? Nojo, drobná úvrať v Adamove, ale to.je jen detail ne? ☺
A u nás se s tím vesele pokračuje. není to sabotáž?
Dvě dopravní koleje a mnohde nevykřižujete ani náklad s osobákem. Pokud tam osobák nemá čekat až náklad projede. Důvodem je zkracování dopravních kolejí. Ani jedna (z těch dvou) není delší, aby se na ní vešel nákladní vlak.
Pro „krabičky“ by to mohlo stačit – 4×16 = 64 tuny; záleží na typu / hmotnosti vozu a toho, jaké krabičky veze ….
normativ délky N = 330 metrů – pro 20 vozů délky cca 15 metrů s jednou 40 stopou krabičkou akorát
rozhodný sklon 21 ‰, třída sklonu XII
v plachtě jsou 3 páry Mn PP + jeden pár Lv …. (v noci / časně ráno)
normativ hmotnosti 742/743 S 350 tun
Ale Míro. Udělej si výlet ke mě do Uhřiněvsi. Já Ti ukáži, jak dnes „krabičky“ vypadají a předvedu Ti, jakým způsobem je ložíme, abychom dokázali plně využívat Déčko, tedy 90 tun na čtyřnápravový vůz. Železnice se opravdu v roce 1989 nezastavila.
To bylo bohužel v době kdy jedinou konkurencí byly nákladní automobily značek Praga a Škoda+silnice v lepším případě z kočičích hlav. Jsem ale přesvědčen že po úpravách by jako záložní sloužit mohl, alespoň pro lehčí zátěže a prázdné nv.
Ale no tak, za první republiky už byl betonový povrch státních silnic zcela bězný.
Byl tam vedle přechod Křimov/Reitzenheim jenže na dráze se užitečné věci dalším generacím nenechají.
Dráha může za železnou oponu?
Reitzenheim byl ve východním Německu.
přesto za železnou oponou, důvodem byl otevřený západní berlín až do stavby zdi (1961), nebyla to sice tak hustá opona jako na západě, ale byla
Trať byla průjezdná stále , ale osobní doprava byla v roce 1948 zastavena. Likvidace nastala v polovině 70 let při stavbě silničního přechodu.
Hmm, soudruzi neplánovali vozit výrobky vlakem 😀
Němci už trať z Reitzenheim dál do Němec definitivně rozebrali. Svršek demontovali v r. 19 nebo 20, alespoň ty zbytky.
A i kdyby nerozebrali, tak i zde by byl problém s kapacitou tratě na německé straně – nutnost strefit se křižováním mezi pravidelné vlaky, a to do nepříliš vhodné (krátké) výhybny Grünhainichen-Borstendorf (v ostatních místech probíhá pravidelné křižování osobní dopravy + jsou tam v provozu jen 2 koleje).
No právě, osobní vlaky tam nejezdí a pokud se nepletu, tak ani moc na Německé straně. Pro nákladní vlaky by to byla ideální trať.
Hmm, a možná tam vynaleznou i křižování nákladních vlaků…
Jezdily 3 vagony ostravského uhlí do Cranzahlu
Průjezdné to je, ale pro nákladní dopravu zcela nevhodné vzhledem ke sklonové náročnosti tratě 137.
Já nechápu proč jsou Němci tak neschopní nebo neochotní natáhnout drát na trati Hof – Marktredwitz – st. hranice Cheb. Vždyť je to kousek.
Do Hofu přišly dráty před několika lety. Hlavně to chtějí propojit do Norimberka, což je cca 150 km. To se nezadrátuje hned. Zatím upřednostnili srovnatelně dlouhé úseky do Lindau.
…také koukám na mapu že drátují v oklí Gery a Lipsko-Chemnitz. Narozdíl od nás, kdy se posledně zadrátoval podobně dlouhý úsek?
A my máme vůbec k dispozici podobně dlouhý úsek k zadrátování?
Mluví se o Liberci, Vláře,
O Liberci se mluví desítky let a ještě desítky let mluvit bude.
Ano. Ještě 30 let se o něm bude mluvit.
Pak se definitivně vyřeší elektrifikací jak tratě Praha – Turnov (v rámci přeložek), tak trati Pardubice – Liberec.
Jízdní doba z Prahy do Liberce tak klesne na 82 minut čisté jízdy.
O Vláře se mluvilo i psalo v druhé polovině 80. let. Brožuru s plány jsem věnoval více zapálenému fandovi. Tudíž tam už je (podle oněch plánů) potřeba trolejové vedení zrekonstruovat kvůli opotřebení. Nebo nee? Něco se zadrhlo?
Nebyly tam také plány na trať Brno-Třebová a Přerovku? Obojí se dělalo v 90. letech.
Asi byly, já našel pro tu Vláru samostatnou publikaci. Věnoval jsem ji někomu jinému. Současný průšvih to samozřejmě neřeší, ale byla zmínka i o odklonech v případě mimořádky. Pjůsery se bohužel budou dít vždycky.
Vlára, především pro příměsto. Nicméně skončíte v Maloměřicích a máte dvě možnosti: Třebová, nebo Havlíčkův Brod. Nechcete-li po pravobřežce, skončítě v Malešicích. A máte dvě možnosti: Budějice a Plzeň. Do Budějovic by chtěl každý, a z Plzně do Neměcka chybí dráty.
Asi by bylo lepší nedrátovat kilometry, ale chybějící kritická místa. Ikdyž to ve srovnávcací tabulce nebude tak hezky lososové.
co je to za blbost? byl jste někdy v Budějovicích? tam nic neni!
Co třeba Zastávka u Brna – Jihlava? A měla by podle vás pro nákladní dopravu nějaký význam i elektrizace Jihlava – Znojmo – Břeclav?
Tuhle trasu kdysi dříve jezdily náklady se Sergejem, ty lehčí vozil Pílštyk. Občas se na jednom vlaku sešli oba.
Rapotický krpál se sklonem 25 promile je dost nepříjemný, protože je dlouhý a překonává převýšení 170 metrů.
Z Liberce na všechny strany, nebo třeba z Plzně do Žatce.
Co jsem pochopil, tak dráty do Norimberka jen tak nebudou, protože to znamená přerubání všech tunelů (nevyjde průjezdý profil pro elektrickou trakci).
Pokud je řeč o České Kubici, tak k tomu přerubání dojde stejně z důvodu zdvoukolejnění.
V kralupských tunelech se musela snižovat niveleta a mimo to je v nich „snížená“ výška troleje ….
Znáte rčení „nouze donutila Dalibora housti“ ? Tenhle „průšvih“ může probrat plánovače a změnit / urychlit rozhodnutí …
Někdo TO musí zaplatit … Postavit napáječku lze v Arzbergu u tamní ELNY ….
Múže, ale nemusí.
a proč by to dělali? ta trať nemá význam
Jiříkov zatím umí využít soukromníci, socialismus u Carga není tak pružný, strojvedoucí potřebují dlouhé poznání tratě…
Zato v kapitalismu se vrhneš po hlavě bez seznání kamkoli a ještě budeš na stroji 20 hodin.
No nevím, v Německu se dělají poznání tratí? Nebo jsou tratě „předpisově v pořádku“ takže není nutné poznání chaosu alá SŽ.
Kapitalismus může za lidskou chybu? V socialismu by se lidská chyba nestala a ten toaleťák ukradli vrazi z volstrítu.
Přes PPS Rbk/Ebersbach jel naposled regulérní náklad někdy v dubnu letošního roku – hnojiva, která tudy jezdívají.
Jiříkov – Ebersbach – Loebau! By to chtělo když už!
Ty odklony potřebuji jezdit už včera. A ne až někdo položí koleje na zrušené lokálce-.
Pane jste na dráze, tam se zázraky do 3 dnů nekonají.
Spoje potřebují jezdit už včera a práce na odklonových trasách ještě nezačaly.
Obyčejný triangl v Ústí nad orlicí by pomohl, aby Kontejnery a výchozí vlaky z České Třebové mohly valit rychle Česká Třebová – Klodzko – Wroclaw – Berlin – Hamburk, ale když to SUDOP navrhoval tak všichni investoři řešili zda zbourat /nezbourat starou výpravní budovu a nějaký objezd nikoho nezajímal…..