Kus Posázavského pacifiku je bez vlaků, na opravu chybí peníze. SŽDC chce změnit systém údržby
Stav části trati z Čerčan do Světlé nad Sázavou se v posledních měsících zhoršil natolik, že zde musela Správa železniční
Stav části trati z Čerčan do Světlé nad Sázavou se v posledních měsících zhoršil natolik, že zde musela Správa železniční dopravní cesty zastavit provoz. I když správce kolejí slibuje opravu do poloviny příštího roku, zatím na ni nemá peníze. SŽDC chce současně změnit systém údržby tratí.
Problém se týká úseku mezi Kácovem a Zručí nad Sázavou. SŽDC zde nejprve zavedla pomalé jízdy, od října na trati dočasně zastavila provoz. České dráhy už během roku v tomto úseku zavedly náhradní autobusovu dopravu právě kvůli pomalým jízdám.
„Vyvolávaly zdržení vlaků a na jednokolejné trati i přenášení zpoždění. Vlaky pak byly opožděny o 20 až 60 minut, což samozřejmě znamená pro pravidelné uživatele vážnou komplikaci. K eliminaci těchto komplikací jsme přistoupili k zavedení náhradní autobusové dopravy,“ řekl mluvčí Českých drah Petr Štáhlavský.
Podle mluvčího SŽDC Marka Illiaše navrhovali správci tratě opravu z Operačního programu doprava, nevyšla u ní ale ekonomická návratnost. „Dále jsme prováděli pouze bodové odstraňování závad, které vyvrcholily při defektoskopickém měření vad kolejnic v srpnu 2017. Následně jsme museli přijmout opatření spočívající ve snížení rychlosti,“ dodal Illiaš.
Podle něj SŽDC počítá s tím, že opravu provede do konce června příštího roku, současně ale mluvčí dodal, že na stavbu nemají železničáři finanční krytí.
Nejde přitom o jedinou lokálku, kde je problém s pomalými jízdami. „V oblasti oblastního ředitelství Praha sledujeme i další úseky, na kterých musíme jezdit sníženou rychlostí, například Kostomlaty – Lysá nad Labem, Kolín – Kutná Hora – Čáslav, Čelákovice – Brandýs nad Labem. V návrhu prohlášení o dráze na rok 2019 je dalších několik tratí, kde se předpokládá omezení rychlosti,“ dodal Šťáhlavský.
I když SŽDC v posledních letech za evropské peníze řadu lokálek opravila, velká část zůstává stále v nevyhovujícím stavu. „Situace v opravách a údržbě regionálních tratí je o to složitější, že stáří prvků železniční infrastruktury je 40, 50 i více let, jejich prostá oprava je již prakticky nemožná, zpravidla je požadována souvislá výměna kolejnic, pražců, štěrkového lože a výhybek v délce 20 až 30 km, což svým charakterem odpovídá investiční akci ve výši několika stovek miliónů korun,“ dodal Illiaš.
Po tratích ale většinou jezdí málo vlaků i lidí a tak nevychází ekonomické hodnocení pro získání dotace. Proto dochází většinou k dalšímu zpomalení nebo úplnému zastavení provozu. Podobným případem byla například trať ze Mšena do Mělníka, kde ale SŽDC nakonec našla stovky milionů korun na opravu a provoz obnovila.
Místo nárazových oprav pravidelné
Oprava a údržba regionálních tratí by přitom mohla získat v příštích letech peníze snáz. Státní fond dopravní infrastruktury podle Illiaše připravuje vydání jednotné resortní metodiky pro ekonomické hodnocení staveb. „Stavby charakteru rekonstrukce/obnovy bude možno nově obhájit pouze slovním hodnocením. Pokud by tedy rozsáhlejší opravy na regionálních tratích bylo možné považovat za jejich rekonstrukci/obnovu, nebylo by třeba pro jejich realizaci provádět jejich ekonomické hodnocení,“ doplnil Illiaš.
SŽDC navíc uvažuje o tom, že by změnila systém oprav tratí. Dosud se totiž často opravují až poté, co se dostanou do fáze těsně před rozpadem. Nově by se měly opravy provádět v pravidelných cyklech. „Tento systém může být ve svém počátku sice finančně náročnější, avšak po určité době povede ke snížení počtu nezbytných oprav, což přispěje ke snížení negativních dopadů do pravidelnosti železniční dopravy a ke snížení nákladů jak provozovatele infrastruktury, tak dopravců. Tento systém rovněž umožní lepší plánování finančních prostředků určených na opravy, modernizaci a rozvoj železniční infrastruktury,“ uzavřel Illiaš.