Kupka, Krapinec, Jančura, Paroubek. Sledujte diskuzi o budoucnosti dálkové železniční dopravy
InterPanter Českých drah a RegioJet na hlavním nádraží v Praze. Foto: Jan Sůra /Zdopravy.cz
Hosté jsou připraveni odpovídat i na vaše otázky.
Dotaz na p. KRAPINCE:Proč se v ComfortJetech nepočítá s Business class jako v ČD railjetech? Děkuji za odpověď.
Dobrý den všem, chci se zeptat, když MD má už poměrně jasné podmínky na přístupnost dopravců, národní dopravce se snaží a CENDIS se snaží taky, tak proč Regiojet kašle na přístupnost jak pro vozíčkáře, tak pro nevidomé, viz. šílené řazení na komerčních vozech, R8 i R23, naštěstí R9 už je zajištěna, ale proč na to kašle jak v odb. systémech, tak ve vozidlech a budou nová vozidla splňovat všechny požadavky jednotky PESA pro R9 včetně vysílačů VPN a jejích majáčků na vozidlech, tak jak je to zvyklé atd. Snažil jsem se s někým z RJ na toto téma sejít a… Číst vice »
Dobrý den, pánové. Měl bych dotazy – A) Kdy už konečně budou u nás pořádné služby na nádražích (čekárna , WC, infotabule) ? B) Proč každý chce na nádraží a ošlapné nechce platit. C) Kdy už konečně budou pořádné vlaky.? Jednou jede vlak s klimatizací, podruhé bez, potřetí zdechne lokomotiva. D) Bude někdy přesun nákladní přepravy na koleje nebo už zrušíme železniční vlečky a konec. E) Přeji v nelehké době škrtů naději za lepší časy. Děkuji.
Dotaz na pan ministra Kupku:
V soutěži na linku R9 jste vyhrál s cenou 4 937 551 845 Kč RegioJet. Nabídky měly být podány v cenové hladině roku 2023 s tím, že pro další roky se to bude navyšovat dle reálné inflace. Proč je tedy smlouva (zveřejněná na https://nen.nipez.cz/profily-zadavatelu-platne/detail-profilu/mdcr/zahajene-zakazky/p:pzvz:query=R9/detail-zakazky/N006-22-V00028809/detail-info/1655004155) uzavřena na částku 5 684 082 501 Kč bez DPH, tedy těsně pod nabídkou ČD? Cenová hladina roku 2026 to být nemůže, protože nikdo neví jaká inflace bude. Děkuji.
Pane ministře, jak konkrétně zařídite přechod jednotlivých zásilek z kamionů na vlaky. Prosím konkrétní kroky v tomto volebním období.
Použili byste na nějakou osobní železniční linku v ČR (i mezinárodní) lokomotivu v kombinaci diesel/elektřina? Do kterého z budoucích provozních konceptů by se hodila? Dovedete si představit, že by případně taková lokomotiva jezdila na naftu pod stejnosměrným úsekem?
Lokomotiva na objednavane výkony, kde vozi pár vozů, je energetický paskvil. Že se to tlačí, je jen a pouze zájem jistého výrobce. Na takové výkony patří BEMU. Úspory ( energii i financí)jsou takové, že by si toho všimli i na MD.
Pokud něco charakterizuje investice na české železniční síti, tak je to určitá nerovnoměrnost a nevyváženost. Zatímco jedna regionální trať se modernizuje na 160 km/h, řada dalších se se svými parametry od 19. století příliš nezměnila. Zatímco do jedné stanice se nalije miliarda korun, u dalších se cestující musí spokojit s rozpadající se budovou a sypanými nástupišti. Je to otázka na pana ministra, zda bude stát u některých tratí neustále zadávat jednu studii za druhou za miliony korun – a nebo se už konečně pustí do jejich rekonstrukce. Je to problém nejen často zmiňovaného Liberecka (tj. zejména spojení Liberce s Prahou),… Číst vice »
jeden větší škůdce než druhý
Dotaz na p. Krapince a vyjádření p. Kupky: Dlouho se mluvilo o expanzi ČD do zahraničí. Jaký je na to Váš názor? Ano, ne, kdy, kam, nebo co tomu brání? V tomto je např. RegioJet napřed.
1. Co soudíte o tom, že je škoda, při prodloužení jízdních dob o 5-10 minut do Brna, že nedošlo při rekonstrukci úseku Poříčany – Kolín k zvýšení rychlosti na 200 km/h, jak se uvažovalo? Nebylo by rozumné urychlit takto uvažované zrychlení též na úseku Moravany – Choceň, třeba by se časy tímto vrátily na 2,5 hodiny. 2. Jak poměřovat JŘ vlaků s konkurenční autobusovou dopravou, kde je velice obtížné stanovit, zda nebudou na dálnici dopravní zácpy (kongesce), takže optimistické časy pro D1 pod 2,5 hodiny bude možné dodržet snad jen v noci – opět Praha – Brno. 3. Uvědomujete si,… Číst vice »
Co si myslíte o koncesním modelu pro dálkovou železniční dopravu v ČR (i pro trasy kde se dnes jezdí komerčně) s umožněním více dopravců na stejné lince (pro zachování konkurence) a možnost „záporné kompenzace“ (tzn. že na ziskových linkách by naopak dopravci platili kompenzaci MD). Děkuji
Dobrý den,
nepodpoří nějak ministerstvo zástavbu ETCS i pro malé dopravce nebo vlečkaře ? Vždyť spoluúčast a dotaci jsou schopni získat jen opravdu velcí dopravci (no tedy uvidíme jak dopadnou ty turistické výjimky). Hodlá ministerstvo nějak řešit zde diskutovanou situaci, kdy nebylo možno přepravit lokomotivu na vlečku na výhradní ETCS trati za přijatelných podmínek ?
Chtěl bych se zeptat pana ministra a pana ředitele ČD: Jak to bude s původně uvažovanými bistry pro linku Ex6 (větev Cheb), které měly být řazeny k soupravám InterJet myslím od roku 2024 či 25. Údajně se měl tento koncept upravit a bistra nebudou. A další dotaz: dokdy bude MD tolerovat nasazování vozů řady Bd bez blokování dveří na objednávané rychlíky (např. Plzeň – Brno)? Stejně jako nikomu nevadí, že jsou ráno vypravovány soupravy s nefunkčními dveřmi, často i na koncích soupravy, což je velké bezpečnostní riziko (napříč dopravci). Celkově jsou je kontrolní činnost ze strany ministerstva dopravy na objednávaných… Číst vice »
Otázka na ona ministra. Kdy padne rozhodnutí ohledně mostu na Výtoni? Děkuji
Otázka pro ministra dopravy:Proč bude MD ČR zadávat technicko-ekonomickou studii vlakotramvají,když vše již bylo vyřešeno před 20 lety v rámci projektu Regiotram Nisa,kterého se účastnilo i MD ČR? Nepokládáte to za vyhazování finančních prostředků a znevažování práce předchůdců,zvláště pak v době,kdy neustále hovoříte o nutnosti šetření?
Jestli se tu mohou podávat dotazy na zúčastněné, tak by mě zajímalo následující :
1) Proč se projektuje VRT z Prahy do Ústí nad Labem, když v Německu se vysokorychlostní spojení Drážďany – Berlín neplánuje? Bude tam jen trať na 200 km/h.
2) K čemu je předimenzovaná zastávka v Roudnici nad Labem a k čemu odbočka do Mostu?
3) Proč do sítě českých VRT není oficiálně zahrnuto propojení Prahy a Mnichova?
Z Prahy do Ústí nad Labem jde z velké části také o nové spojení Ústí nad Labem s Prahou, kde dálkovka uleví přetížené trati v první fázi do Roudnice. Z Prahy do Kralup je několik úzkých hrdel a Vmax tam nikdy 90 nepřekročí stejně jako kolem Porta Bohemicy. Regionální doprava je na vrcholu možného, každá výluka TK z Libčic do Roztok nebo z Roztok do Podbaby totálně rozvrátí grafikon i s půlkou odřeknutých vlaků a totální stopkou nákladům. Narozdíl od tratí do Plzně a Budějovic jsou přeložky prakticky nemožné. Co šlo zrychlit se udělalo už na přelomu tisíciletí.
Dotazy: 1) Kdy bude spuštěn GIS stavby ŽUB – podobně jako např. u staveb VRT Moravská Brána a VRT Polabí ? 2) V jakém stavu se nachází aktuálně Záměr projektu stavby ŽUB Brno ? 3) Platí stále akt.termín pro dokončení stavby ŽUB rok 2035 ? 4) Udržitelnost ekonomického hodnocení souboru staveb na trati Brno – Přerov ve variantě M2 ve střednědobém horizontu přímo ovlivňuje dokončená stavba ŽUB – jak je tedy možné, že se plánuje započetí realizace dvou staveb trati Brno-Přerov již v roce 2025 v momentě, kdy ŽUB ještě nemá vypsáno ani zadávací řízení na zpracování stupně DSP/PDPS ?… Číst vice »
Řekl bych, že pro Brno jsou nejdůležitější tyto body:
1. správná konfigurace tratí celého železničního uzlu
2. oddělení osobní a nákladní dopravy
3. dostatečná rezerva průjezdné kapacity pro několik následujících desetiletí
To, kde bude stát barák nádraží a jak bude vypadat, je až podružná záležitost, vyplývající z výsledků bodu 1 a 2.
Mediálně je to ale velmi výživné téma, takže se celý problém ŽUB bohužel dost často zužuje pouze na toto.
Dotaz na pany Kupku a Krapince: Posledni dobou se vice mluvi o vandalismu a spouste posprejovanych vlaku, hlavne jednotek CityElefant v okoli Prahy. Sam s nimi jezdivam. CD to stoji miliony a miliony korun rocne. Proc tedy nejsou vsechna nadrazi, kde k vandalismu dochazi, pokryta dobrym kamerovym systemem? Typickym prikladem jsou Revnice – tam se posprejovalo nekolik jednotek, kamery ale na nadrazi chybi. Neni mozne toto se SZ resit? A proc (pro pana Krapince) uz davno v elefantech kamery nejsou? Podle me by to jen pomohlo…
Proč to není posprejované i jinde, kde kamery také nejsou?
Není spíš problém v obyvatelích Prahy?
Jasne, v Praze jsou urcite lidi vetsi sprejeri a celkove horsi a zlejsi nez treba v Ostrave…. argument opravdu za vsechny prachy… 🙂
A co treba vzit v potaz, kolik lidi zije v hlavnim meste a okoli, a tedy i o dost vetsi pocet vandalu a sprejeru?
Pokud uvažujete, že počet sprejerů na počet obyvatel musí všude být stejný, pak by i jinde musely přibývat „obrázky“ se stejnou měrou, jen početně slabší.
Není tomu tak.
Nebo v tom, že Středočeský kraj nabagroval zakázku bez pokud za nedodržení PIDího standardu.
Arriva (S49 objednaná Prahou) si to dokáže zařídit.
A pana Kupky bych se zeptal rad na toto:
Vy (stejne jako cela vlada) tvrdite, ze je treba setrit. Vazne ale myslite, ze za takove situace bylo vhod tady do Ceska dovezt stare TGV, kdy cela ta akce stala pres milion korun? To je to avizovane setreni? Totez treba „propagacni stanek“ SZ na hlavnim nadrazi v Praze – za me uplne vyhozeni a vyhazovani (protoze stale funguje) penez ze strany SZ, tedy statnich penez… A mohl bych pokracovat. Tohle prece zadne setreni neni, spis rozhazovani penez…
Dobry den. Kdyz tedy maji byt spolu pohromade pan Krapinec s panem Jancurou, rad bych se zeptal pana Jancury, jestli stale vede nejaky soudni spor proti CD. A pokud ano, jaky to je. To by jiste zajimalo vice lidi. 🙂
Neměla by být na nejvytíženějších tratích stanovena minimální délka/kapacita vlaků, aby se nestávalo jako nyní, že tam někteří dopravci „překáží“ vlaky o např. 4 vagónech?
Ne. Není důvod.
Ocenil bych kdyby kvůli dálkovým vlakům netrpěla příměstská
doprava . Např. 23.6.23 S3 JMK naprostá katastrofa . To nás
opravdu chcete dostat zpět do aut ……….
Ocenil bych něco jako „one ticket“ na všechny druhy veřejné dopravy. Co si o tom myslíte, případně uvažuje se o něčem takovém i v ČR? (otázka pro všechny).
Otázka na pana Krapince: proč je problém u ČD garantovat směr jízdy v daném voze, zejména když to umíte u Pendolina, Interjetu a Interpanteru? Snad není problém to zvládnout aspoň u vlaků EC?
Dobrý den, než začnu pokládat otázky, dovolím si nejdřív napsat svůj ironický (pro mnohé šílený) názor na plánovaný rozvoj železniční sítě. Potom bude následovat stručné vysvětlení z otázkami. 1) MD a SŽ nechtěně bojují za to, aby Moravané létali z Vídně a ne z Prahy. 2) Pro vysokorychlostní dopravu směr Brno a dál je naordinovaná povinná vyhlídková jízda východní částí Prahy. 3) Aby jste zjistili, kdy pojede vlak mezi Brnem a Prahou, tak budete místo jízdního řádu potřebovat křišťálovou kouli. 4) Brno nepotřebuje moderní nádraží v předpotopním uzlu, ale stávající nádraží v moderním uzlu. 5) Postupně se naordinovalo vyhazování miliard… Číst vice »
ad 4) kolikrát už za těch 30 let co jezdím do Brna dolní nádraží zachránilo dopravu z hlavního když se něco pokazilo ????
Opravdu potřebujeme v Brně jen jedno nádraží?????
Ale podle aktuálního návrhu má být pouze jedno nádraží a to v místě dolního. A skoro všechna doprava (mimo důležitých komerčních vysokorychlostních vlaků) přes výhybky osobního odstěhovaného hlavního nádraží. A to je špatně. Moderní železnice neslučuje různé druhy, různé směry do jednoho nádraží, zhlaví. Ale naopak dopravu podle druhů kolejově rozděluje. Třeba Curych nepatrně větší než Brno má dva tunely pod hlavním nádraží a každý tunel má v podzemí dvě oboustranná nástupiště. Třeba Bern výrazně menší než Brno má jednu trasu S-bahn na povrchu na západní straně nádraží (od severozápadu), které směrem na jih podjíždí koleje směr odstavné nádraží, dále… Číst vice »
Otázka k plnosti tratí: není na čase, aby se na obsazených tratích dražily trasy?
Podobně aby se dělaly pořádné výlukové jízdní řády (místo opatření typu „vlak může průjezdem úseku A-B navýšit zpoždění o 5 až 10 minut“ posunout časy toho vlaku ve zbytku trasy za B o x minut, přičemž x by záleželo na zaplacené prioritě)
Pěkný den přeji, dá se nějak prokázat, že tato vláda podporuje přesun nákladů ze silnic na koleje?
(Objektivně třeba změna modal splitu? Zvýšení spolehlivosti nebo průměrné rychlosti nákladních vlaků? Více vleček napojených na síť SŽ nebo častěji využívaných? Státní příspěvky na vlečky nebo jiná podpora po dohodě s dopravci či přepravci? )
Nepůsobí některá opatření i opak (po předchozí vládě povinnost ETCS dříve, než v sousedních státech)
Dobrý den, chtěl bych se zeptat pana Kupky:
Kdy začne stát se skutečnou podporou přesunu nákladní dopravy ze silnic na železnice například financováním výstavby vleček do průmyslových areálů, podporou a zajištěním administrativní části provozu na vlečkách apod.
Pokud nebude podpora vleček a jejich provozu, nedojde nikdy k přesunu nákladní dopravy na železnici.
Ještě bych se chtěl zeptat ostatních (mínusářů) zde, jak by si představovali přesun nákladní dopravy ze silnic na železnici. Co by se muselo stát, aby někdo přešel ze silnice na železnici, když železnice je pomalá, drahá a tím i nekonkurenceschopná.
Stejně to platí i v osobní dopravě, tam ale rozhoduje rychlost a cena. Proč by měl člověk, který není sám, cestovat pomalou veřejnou dopravou a zaplatit dvojnásobek a více, nákladů za přepravu.
Začít se musí se samotnou kapacitou tratí, která je mnohde už dneska vyčerpaná. Bez dalších kolejí k žádnému přesunu nikdy nedojde.
V klidu, dotaz je oprávněný, mínusáře neřešit. Pokud něco proklamuji (MD), tak je jasné, že pro realizaci taky musím něco udělat. A to, že se nákladní železniční doprava zanedbávala je zřejmá věc. Takže dobře položený dotaz.
Dobrý den. Pro pana Kupku: 1. V planu neni vetsi provazanost VRT s zeleznici formou prestupnich terminalu, napr. Terminal na krizeni trati VRT Praha-Hradec Kr., s trati M.Boleslav-Nymburk-Podebrady-V.Osek-Kolin-Kutna Hora-Caslav (tyto mesta maji dohromady cca 100tis. obyvatel a propojuje je existujici trat)… Misto tohoto prestupniho uzlu jsou planovany sjezdy z VRT na Nymburk, terminal Pucery. Neni to plytvani penezi na sjezdech z VRT, ktere trat prodrazuji a terminal v polich bez navaznosti na regionalni zeleznici pouze pro IAD a Bus? Obdobne pak i sjezd do Trutnova misto prestupni stanice primo na VRT smer Vratislav. Obdobne krizeni Olomouc-Zlin s VRT Moravska Brana.… Číst vice »
Pamatuji že před vstupem soukromníků na trasu Praha-Ostrava vyjížděl od 4 do 20 hodin každé 2 hodiny vlak. Začala konkurence, stát přestal objednávat vlaky a první a poslední vlaky přestaly jezdit, což vedlo ke zhoršení nabídky spojů.
Výsledek je takový, že první „denní“ vlak ze sousedního „kraje“ v Ostravě je vlak z Katowic před 7 hodinou. (z Olomouce až po 9 hodině).
Otázka na hosty je spíš názorová, Myslíte si, že je na tom něco špatně a pokud ano, čí je to vina?
Děkuji za odpověď
Dobrý den. Mám 3 dotazy: Pro pana Kupku: Tunely v úseku Nemanice – Ševětín zůstanou dle původního projektu jako dvoukolejné + úniková štola, nebo se budou realizovat levnějším a provozně lepším způsobem jako 2 jednokolejné strojně ražené podobně jako tunely u Ejpovic? Pro pana Jančuru a Krapince: Nové úseky VRT v ČR jsou plánovány s max. podélným sklonem 35‰, ačkoliv nedávno otevřené VRT tratě (Turecko, Španělsko, Francie, Německo) se staví se sklony do 20‰. To bude znamenat např. to, že nákladní vlak nebude moci VRT využít v případě mimořádnosti na koridorech. Chtěl bych se zeptat, jaké provozní problémy sklon 35‰… Číst vice »
O tom teď mluvili zástupci SŽ na přednášce o VRT, že zatím na žádné plánované trati těch 20‰ nepřekročili, s výjimkou jednoho úseku na Vysočině.
Otázka pro ministra dopravy: Některé modernizované úseky koridorů umožňují využití vyšší rychlosti pouze pro vlaky s naklápěcími skříněmi (např. IV. TŽK). Bude stát v soutěžích na dálkové linky požadovat nasazení těchto vlaků nebo půjde o navždy nevyužitou investici?
Nebude to požadovat. A ano, půjde o navždy nevyužitou investici.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat pana ministra Kupky, případně pokud by chtěl se vyjádřit někdo další. Je podle Vás v pořádku a pro veřejnost vysvětlitelné že se mají nejrychlejší spoje na VRT vyhýbat Brnu? Podle všech dostupných informací, tyto spoje nemají zajíždět na nové Hlavní nádraží, stejnak kdo ví kdy vůbec to nádrazí bude stát.
Jsi si odpověděl sám bojím toho je to že v Brně 130 let nevědí kde to nádraží bude stát a současný rozhodnutí beru jenom jako klasický kolorit
Souhlasím.
Je nabíledni že by stačilo realizovat zahraniční modely slev.
Jenomže všichni uvažují jako správný hospodář. Tzn. nabídka určuje poptávku.
Pokud by MD, ČD, RegioJet přišli s nějakou novou a výhodnou nabídkou tak by ztroskotala jen na nedostatek přepravních možností (vagónů, jednotek).
Všichni kdo pravidelně jezdí vlakem ví že páteřní linky jsou přeplněné už teď.
Zkuste jim dát nabídku třeba 3000kc za měsíc. Nové cestující nezískáte, naopak naštvete ty stávající.
Otázka pro všechny.
ČD mají už spoustu let velmi úspěšný produkt zvaný Jizdenka na léto.
Ovšem poslední dobou a také s nástupem komerčních dopravců se její hodnota a smysl zdá poněkud diskutabilní.
Jste pro zavést něco podobného, aby cestující měl možnost si koupit jízdenku na určité období a nemusel řešit s jakým dopravcem pojede?
Otázka pro všechny.
Dokázali by jste si představit jízdenku na léto říkejme tomu pracovně „One ticket Summertime“ za částku 1 týden 1000kc, 2 týdny 1500kc, 1 měsíc 3000kc s platností po celé ČR?
Byla by možná částečná fůze všech stávajících dopravců při udržení stávajících cen, nebo jejich navýšení maximálně o 25 % a lehce větší integraci? Napadlo mě to při zamyšlení nad stavem vozového parku a zavedením objektivně lehce předraženého onetickertu? Já osobně vidím smysl liberalizace v tom, že se na českých kolejích mají objevovat moderní soupravy zahraničních státních dopravců
Dobrý den,jako bývalý výpravčí se zájmem sleduji četné pseudodiskuse o vývoji železniční dopravy na našem uzemí. Postrádám však pochopení reality všech dosavadních ministru a jejich odborných poradcu. Realita je naprosto zarážející…rychlost regionální osobní dopravy je konkurence schopná s pruměrným cyklistou-zabezpečení na přejezdech pouze výstražnými kříži budí s proklamovaným plánem budování VRT pocit pohrdání s lidmi jež cestují pravidelně vlakem do zaměstnání či do školy. Mám pocit že za investicemi do infrastruktury stojí hlavně zájmy a loby velkých stavebních firem. A tak nepochybně i za deset let stráví cestující na trase např. Pardubice -Havl.Brod téměř tři hodiny.
Dobrý den,jak zajistit aby kromě ČD i ostatní dopravci dodržovali řádně nařízení,vyhlášky ,předpisy atd.,např. ECM,dovybavení ETCS,školení na simulátoru pro strojvedoucí,kontrolní činnost,vzdělávání zaměstnanců,bezpečnost práce na železnicí,atd.
Otázky pro pana ministra dopravy Kupku: Má MD vytvořený harmonogram soutěží na rychlíkové linky, kdy některé smlouvy končí v roce 2027 a pokud výroba nových jednotek trvá dva až tři roky, tak je již nejvyšší čas vypsat výběrové řízení. Vytváří MD tlak na Správu železnic, aby se začala reálně řešit nedostatečná kapacita tratí v okolí velkých měst, kdy kapacity koridorů pro nákladní dopravu zabírá příměstská doprava? Očekáváte, že při soutěži na provoz některých linek např. Praha – Brno – Břeclav (Ex3) bude doplatek dopravcovi od MD nulový? Otázky pro pana Krapinace: Budou někdy ČD provozovat vlaky v zahraničí na vlastní… Číst vice »
Dobrý den, plánuje Ministerstvo dopravy vypnout zbytečné dotace do linky R24 Praha-Rakovník… viz charakteristika této nesmyslně dotované linky v Plánu dopravní obsluhy území MD? Víme, že Praha+SČK si sami platí/chtějí platit obdobné „rychlíkové linky“ R41,R43,R44,R45,R49. Podobně i dálkové vlaky Praha-Třeboň-České Velenice, kde dotace postrádá smysl vzhledem k velmi řídce osídlenému charakteru území. Pro srovnání – např. v Třeboni je 8 tisíc obyvatel, v Rakovníku 16 tisíc obyvatel. Ale Min. dopravy nedotuje dálkové linky do Frýdku-Místku či do Karviné (přes 50 tisíc obyvatel). Připomenu, že pokud si Česká republika půjčí na státní dluh 300 miliard Kč na úrok 8%, tak na… Číst vice »
Jdi už někam Axle s těma Tvejma kydama. si myslíš, že nikdo nepozná,ze to jsi Ty.
Hlavně nezapomeňte večerní prášky na uklidnění a hajdy nazpátek do svěrací kazajky.
Dobrý den, měl bych na pana Krapince a Kupku 2 otázky.
1. Proč jízdenka Praha – (Břeclav) Vídeň je o 2 koruny levnější, než jízdenka Praha – Břeclav (426 vs 428)?
2. Proč stojí relace Brno – (Břeclav) – Mikulov při použití EC vlaku o 50 Kč více, než při použití R, vždyť jsou všechny vlaky v závazku (ZDO) (137 vs 89 Kč)?
Děkuji.
AD2) v rychlíku se uznává tarif IDS JMK, v EC nikoliv. V tom tkví ten rozdíl.
Má MD nějakou strategii rozvoje vnitrostátní dálkové osobní dopravy mimo VRT? Nebo Nebo tam kam se dnes nejezdí už se jezdit nikdy nebude? Uvažuje se alespoň teoreticky obnovit dříve zrušené rychlíkové linky? Např. Praha-Kladno-Chomutov/Vary, Hradec Králové-Brno, Hradec Králové-Pardubice-Jihlava, Ostrava – Valašské Meziříčí-Kroměříž-Brno, Praha-Louny-Most, Plzeň-Písek-Tábor-Jihlava, Liberec-Jičín-Hradec
Chápu, že dnes je na většině naprosto tragická infrastruktura, ale bez nějaké vize se nikdy nezlepší.
A ještě mám jednu kvizovou otázku, kterou b, podle mě diskuse měla začít.
Smyslem železniční dopravy v závazku je:
a)splnění povinnosti zajištění dopravní obslužnosti , pro osoby které nemohou využít osobní auto. Toto plnění by mělo být pro stát co nejméně finančně náročné, proto by v rámci měly být stanoveny minimální přípustné požadavky na kvalitu a zakázka přidělena nejlevnější nabídce.
b)nabídnout alternativu k individuální dopravě a omezit tak negativní vlivy z ní plynoucí, jejím převedením do veřejné dopravy. V rámci veřejné zakázky stanovit maximální možnou cenu, kterou stát může poskytnout a zakázku přidělit uchazeči nabízející největší kvalitu a rozsah.
Teoreticky Vám tady každý druhý šotouš vymyslí ještě zajímavější trasy.
Ale celá Evropa jde v taktu. Noty na buben už tady byly.
Naprosto mimo je třeba Vámi navrhovaná R linka Ov-Vm-Brno. Kromě Vás by celou trasu ujely jen haldy odpadků a možná naštvaný průvodčí.
V taktu se dá jezdit každá linka na světě a ani nic jiného nenabízím.
Linka Brno-VM-Ova by samozřejmě sloužila pro spojení podbeskydska a podhostynska s Brnem nebo Ostravou. V rychlíku Praha – Luhačovice jede celou trasu taky 5% cestujících přesto si v něm skoro nesednete
Praha-Luhačovice je v 85% délky druhá kolej.
Naprosto neporovnatelný příklad.
Bavíme se stále o taktu že?
Bohužel, Bezdrev a Otava se již nevrátí, smiřte se s tím.
Nic takového nepíšu, krom toho jezdí pořád, jen v trochu upravené trase.
Jaké jsou v horizontu cca. příštích 10-15 let plány s Pendoliny ? Děkuji.
Srazí se všechny s listem ( nebo s kamionem, nářadím, osobním autem) – respektive se je nejspíš nevyplatí udržovat
Otázky pro pana ministra: Dobrý den pane ministře, mám na Vás dotaz ohledně dotace na “dualizaci” peršingů Regiojetu, uskuteční se někdy? (pan Jančura může reagovat). Plánuje ministerstvo ve smlouvách s dopravci už v nejbližších letech nařídit, aby byla využita bateriová či vodíková vozidla? Příkladem může být linka R14, kde by podle mě vodíková vozidla využila svůj potenciál. Dokonce by bylo možné vodík čerpat v ústecké chemičce, i když by byl “šedý”. (Arrivě končí smlouva v roce 2027) Otázka na pana Jančuru: Vzhledem k rostoucím počtům cestujících v špičkách neuvažujete o tom, že byste například v kritických časech nasadil v soupravách… Číst vice »
Dotaz na vedeni CD: Pripravovane Comfortjety maji brazdit Evropu od Hamburgu po Budapest a Graz, nebude rozumejsi kdyby radsi slouzily ceskym cestujicim v Cechach a zajizdely maximalne do Berlina, Vidne a Budapesti?
Dotaz na vedeni Regiojetu: V posledni dobe pozoruji , ze vase vlaky jsou pekny humus. Prosezene sedacky, opotrebovany interier a viditelne odflaknuta udrzba. Jednoduse receno navrat tam, kde jsme kdysi kritizovali Ceske Drahy. Chystate nejaky upgrade vozu, modernizace a navrat kvality jako pri vasem startu?
A kde si myslíš, ze se na ty ComfortJety berou prachy? Němci nám už za to 25-30 let platí prachy, bez kterých by se to nikdy nekoupilo… Naivko
Náhodou, třeba koženkovým béčkem už se člověk nesveze…
Jak bude vypadat dálkoá doprava mezi Prahou a Plzní, až kvůli lavírování pana ministra bude Vyšehradský most nezpůsobilý provozu?
Přes Krč mimo Smíchov.
Několik expressů možná s kargonauty. Cokoli může, to se ukončí na Smíchově, do Prahy jede metro.
Tento dotaz je spíše na Krapince (a Jančuru)
– v podcastu s Jančurou se hodně lidí ptalo na kvalitu Regiojetu, odpověděl tím že si nemyslí že kvalita klesá a že se jedná o věc šotoušů.
Nicméně hodně lidí si myslí že Radim nechce přiznat pravdu. Takže mě zajímá, jak na to reagujete?
Moje hodnocení: kvalita klesá, pomalu. V počátcích byl stew na každý vůz. Dneska čekání jen o málo kratší než ČD minibar, stew toho obíhá hodně.
Pravidelný úklid vozů se nekoná důkladně, stew nemá čas a úklidová četa na konečné je častější u ČD.
Pan Jančura pravdu nikdy nepřizná, neboť je součástí obchodního tajemství a konkurence by toho využila.
Mam doplnujici otazku:
Proc jsou ve vlaku rozlisovani dve kategorie zakazniku, ti ktere steward obslouzi a mohou zaplatit i hotove, a ti ktere sice steward obslouzi, ale az po nainstalovani aplikace a placeni predem.
Steward mj. ten samy, muze prijmout hotovost jen casti zakazniku, a od jinych ne? Neni to diskriminace?
Pochopil bych, kdyby slo platit pouze kartou nebo pouze hotove u vsech, ale delit zakazniky podle toho do jakeho vagonu se dostali je trochu nefer jednani.
Trochu bych to zůžil.
Že se steward ptá na objednávky prioritně ve vyšší třídě, s tím nemám problém.
Ale vadí mi povinnost instalace aplikací na něco, co by šlo přes webové rozhraní.
Otázka na pana ministra Kupku: Dobrý den, zajímá mě, zda by i vlaková doprava objednávaná státem třeba přímým zadáním mohla mít určitá kritéria na kvalitu vozového parku? Mně sice nějakým způsobem mrzí, že počet výkonů národního dopravce klesá, ale alespoň by to mohlo zlepšit kvalitu vagónů na české železnici, když ji ČD evidentně na mnoha spojích nezvládají zajistit (důvody s průtahama servisů zákazníka celkem oprávněně nezajímají). Tam kde není pro ČD relevantní konkurence v obslužnosti, nasazují se Béčka: Vysočina či jih republiky. Je mi to i trapný, když vidím, víc jak 30 let po převratu, v takových vagónech například turisty… Číst vice »
Turisté jedoucí do K.Hory, baží po památkách, tak se tam holt jednou technickou památkou i svezou.
Třeba to přispěje k tomu, že to pro ně bude nezapomenutelný autentický zážitek typu: „Takhle my si tady žijeme“..
Mně je trapný, když povyšujete „jednorázové“ turisty nad pravidelné cestující. Ti jsou už zkrátka zvyklí, a vydrží vše, co?!
Zdravím,
no to povýšení vubec nebylo myslene… Ja sam patrim mezi ty, co jezdi denne v 18:03 z Prahy Svitavou, po ochutnavce Panteru v predchozich par letech, tento rok pouze a jen vozy B… 🙂 >> 🙁 co dodat…
Já bych soucítil spíše s pravidelnými uživateli.
Turisti to možná vezmou, jako jednu z rarit této středoevropské zemičky a třeba jim to i napomůže se lépe zorientovat v tom hafu zážitků, které tu načerpají.
Po návratu domů, díky neopakovatelnému zážitku z cesty vlakem „Svitava“ pak možná s odstupem času lépe zařadí, kde že vlastně tu gotickou katedrálu viděli a nebude se jim to plést např. s gotickým dómem v Kölnu. Tam zajíždějí podstatně jiné vlaky. 🙂
https://images.live.dumontnext.de/2022/09/07/7bc10383-d6b1-4287-9f24-e92a3874440e.jpeg?w=1724&auto=format&q=75&format=auto&rect=444,0,3556,2667&s=310f4d4573b717d6956d8d4154c33e6a
Jj, do Kölnu (k Dómu) jsem jel ICE z Frankfurtu – místy 280 km/h
Co dodat? Montáž ETCS a vyšší stupně oprav IP.
Mě příde že Os mají většinou větší kvalitu jak R (PHA – Kolín atd)třeba u nás v ciťáku máme wifi, někdy zásuv(ky, poměrně spolehlivou klimatizaci, a vždycky jede 471, nebo i ta regína co jede doprostřed ničeho má wifi… Už sem zažil na Bečov-Rakovník i šukafon s wifi.) Ale na R se změna řazení děje často…
Řekl bych, že turisty zejména ty zahraniční vozí do KH autobusy vypravované tzv. daytour agenturami. Navíc nádraží v KH je od historického centra ještě pěkně daleko. Spíš bych viděl ten smutek lidí, kteří třeba dojíždějí z KH do Prahy, že jezdí stále stejnými vagony jako před revolucí do Kolbenky 🙂 A ano, máte pravdu, že tam, kde není konkurence, tam se nasazují horší vozidla. Nicméně všechno má svoje. Nedávno jsem jel s Regiojetem do OL, díky nějakým poruchám jsme postávali ve stanicích a bohužel nefungovala klimatizace. V takovém předrevolučním voze, stačilo stáhnout okýnka a bylo, tady bylo k žití jen… Číst vice »
Přesně tak, jet s turisty do KH vlakem je vzhledem k umístění nádraží prakticky nemyslitelné, zabítého půl dne.
No nepsal bych to, kdybych s tim nemel nescetnou osobni zkusenost, jak se me Japoncici v KH, kam jsem jezdil do školy a kde jeste nebyly infocedule na perone a ty Vysociny se tam mijej, ptali, jestli tohle je na Prahu a pak tam casto stali v ulicce, pac do Kolina jezdilo plno studentu 🙂 A nejlepsi bylo (jednou v Jenikove, jednou ve Svetly), kdyz zjistili, ze misto na Prahu jedou na Brno 😀
Co si ministr dopravy i tri dalsi ucastnici diskuze mysli o dosavadnim prehnanem durazu Spravy zeleznic na modernizace zeleznicnich trati ve stavajici stope misto toho, aby byly konkretni useky trati vhodne pretrasovany do novych stop a plocha stavajicich trati rekultivovana? (Cestna vyjimka napr. tunel 0u Plzne.) Na mnoha mistech by nova trasa davala vyrazne lepsi vysledky z hlediska mozne rychlosti, bezpecnosti (prejezdy) nebo jinych parametru. Na jinych mistech by naopak davalo smysl mit obe trati.
Konkretne se tyka napr. udoli Orlice n 1. koridoru.
Nechybí v diskuzi i zástupce #mynic ?
Chápu sice, že SprŽel „jen“ vykonává politické zadání MD, ale třeba dotazy níže jsou spíš v kompetenci SprŽel:
1) Dokážete koordinovat výluky lépe, abyste na jedné trase neopravovali každý rok jiný kousek, a tím nutili cestující na dálkových trasách po řadu let využívat NAD?
2) Neplánujete zveřejňovat číslo koleje pro odjezd vlaku i dříve než pár minut před příjezdem soupravy? V zahraničí jsou tyto informace běžně vidět i třeba rok dopředu.. Uživatelský komfort tím značně zvětšíte (hlavně ale nejen u dálkových vlaků).
Dotaz na ministra dopravy: V poslední době se rekonstruuje dost nádraží a přibývají ostrovní nástupiště.
Nestálo by za to, uvažovat o bezbariérovém standartu pro vysokopodlažní vozidla? Například vytyčit jednu trasu a předělat v nádražích podél ní alespoň jedno ostrovní nástupiště na vyšší výšku? V Japonsku je typické železniční vozidlo vysokopodlažní, přesto se do něj dá v jakémkoliv nádraží dostat bezbariérově. Pro VRT budou vyšší nástupiště nutností. ComfortJety a RailJety jsou také na začátku svého života.
Výhodou by byl interiér v jedné rovině, bez ramp, pro případné bateriové motorové vozy vhodnější konstrukce a lepší chodové vlastnosti (nižší těžiště).
Stejně jsou ve vozech schody, takže i tak by tam zůstala díra.
Nebuďte etatista. Schody nemusí být navždy. A nebo schody zůstanou a může být vyjížděcí plošinka, tak jako je na RegioPanterech.
Jenomže to už není jen o nástupištích, ale i o další výměně vozidel.
Takže nástupiště nepoužitelný pro cokoliv jinýho, vagony bez možnosti rychlý náhrady.
Kdy budou odvoláni pan Svoboda a hlavně pan Sosna?
Jo a je šance najít do vedení SŽ někoho jako je pan Mátl?
Nějaká obcese?
Obce se co?
Dobrý den, otázka na pana Kupku: co dělá MD a jeho podřízené organizace pro nákladní železniční dopravu? Například kapacita dráhy do Německa i jiných států? Jaká je alternativa k neprujezdnemu Elbtalu? Pokud se nedá domluvit s DB Netz, tak například přes Polsko.
Přijde mi to, že se řeší jen osobka, lokalky, emise z 810 a jejich derivátů, avšak stěžejní část dopravy se nedaří dostat pryč že silnic.
Děkuji.
Kdy konečně začne ministerstvo dopravy reflektovat v objednávkách vlaků v závazku veřejné služby aspoň demografický vývoj (další vlastní dokumenty úspěšně ignoruje roky)? V následujících cca 5 letech lze predikovat nárůst potřeb kapacit o 30 %+ nejen za účelem dojížďky na VŠ a MD na toto zatím nijak nereaguje, aspoň v podobě opcí ve smlouvách s dopravci…
Na pana Ministra.
Připravuje MD soutěž na rychlíkovou linku R8 Bhm – Brno. Současná smlouva platí do roku 2027. A bude na této lince požadovat podobný typ vozidel jako na lince R9?
Díky za odpověď
Dobrý den, mám tři otázky na pana ministra dopravy.
1) Bude v roce 2026 uveden do provozu poslední úsek tolik potřebné dálnice D1? 2) Začne se někdy budovat Vysokovská spojka, když město Broumov usiluje o titul Evropské hlavní město kultury 2028? 3) Začne se někdy elektrifikovat trať Jaroměř-Trutnov?
Děkuji za odpovědi.
Ad 2) pokud je jediným důvodem kandidatura na EHMK tak by se mělo starat ministerstvo kultury ne?
Jak to bude s dálkovými linkami v motorové trakci po roce 2027, kdy končí současné smlouvy s Arrivou? Půjde se skutečně cestou prosté elektrifikace jak bylo naznačováno nebo jsou nakocec plány jiné? Je jistota, že současné obstatožní dieselové soupravy opravdu k roku 2027 na těchto linkách skončí?
Výsledek liberalizace je, že cestující se po půlnoci nedostane člověk z Prahy do Olomouce a Ostravy. První vlak v Ostravě až po 9. ranní. Takové služby si od státu jako daňový poplatník si nepředstavuji. Ještě, že aspoň směr Brno se objednává vlak v 0:01. Kupodivu o víkendu při koncertu Ztraceného byl vlak narvaný. Takže asi poptávka je. Navíc informovanost a operativnost soukromých dopravců při mimořádnostech je tragická. Tudíž by se ministerstvo zamyslet jestli by se neměly objednávat vlaky na lince Ex 1 v nočních hodinách.
To není výsledek liberalizace, je to zástupný důvod ministerstva, které se nechce obtěžovat rozumnou objednávkou.
Neexistuje žádný rozumný důvod, proč by spoje v okrajových časech nemohly být objednané, když noční spoje jsou.
Samozřejmě jsou to výmluvy ministerstva. Prostě klidně se může udělat balíček objednávky noční spoje. A daňový poplatníku chceš jet mimošpičkový čas, tak si odcestuj o den dřív a zaplať si hotel. Super
Levnější by bylo zaplatit Ztracenému cestu do Ostravy, než celý rok platit prázdné vlaky.
Pokud je ale taková poptávka dopravdy, je divné, že po tom popůlnočním vlaku nehrábl ani jeden z dopravců.
Klidně se Jančury zeptejte.
A proč tedy se objednává po půlnoci vlak do Brna, když podle vás nikdo nejezdí?
Poptávka prokazatelně existuje, protože jsme takový vlak dlouho měli (Excelsior). Jinak je to ale s měřením poptávky v dopravě ošemetné – kdo by před 15 lety řekl, že 3-4 vlaky za hodinu mezi Prahou a Ostravou mohou být vyprodané?
A kolik těch akcí, co by půlnoční vlak naplnily, do roka bývá?
Není to jen o akcích.
Klientela by byla.
Dnes je jiná doba než když měl labutí píseň Excelsior. Stačily by 3 velkoprostorové vagóny s 2 členou ochrankou, plus ubytovací vozy směr Poprad , Košice (BB, Zvolen) a uvítalo by to mnoho lidí.
Odjezd z Prahy po půlnoci by vyšel vhod pro frekvenci PH-Ol-Ov. V brzkých ranních hodinách by se MSK mohl dostat na Slovensku v rozumnou hodinu na turistiku.
Můj ty smutku…
A přesně takhle přemýšlejí ti co o tom rozhodují.
Vlastní názor je svatý a na cizím si jen povzdechnu a ulevím.
Zároveň je výsledek liberalizace to, že se nejezdí za litr do Ostravy čistokrevným koženkovým rychlíkem B²⁵⁶ only.
Vozový park by se stejně obmeňoval.
Pomalu.
Pane průvodčí, s tím litrem do OV jste to možná přepálil , nebo?
Dálkové vlaky ČD a Regiuojetu z Prahy vyjíždí v podobné časy a do Ostravy přijíždějí v podobné časy. Pak je dlouhá doba, kdy „nejede nic“. Zejména ve večerních hodinách. Po letech máme konečně GVD, kde ty odjezdy jsou alespoň seřazené a rychlejší vlak jede jako první a již se nemusí v české třebové/zábřehu na moravě „předjíždět“. Nebylo by ale lepší se domluvit a vyjednat aby ojezdy byli rovnoměrně rozprostřené? Věřte nebo ne, ale cestující , kteří vlakme jezdí z bodu A do bodu B bez ohledu na barvu vlaku, by to uvítali.
Taková dohoda by byla blízko kartelu. „Necháme vám cestující v lichou hodinu, vy nám v sudou.“
Aha, takže to že jeden vlak jede v 19:34 a konkureční dopravce jede v 19:38 je vlastně obrana proti nařčení z kertelu. Tak to mě teda fakt nenapadlo.
Spíše z důvodu výluk, aby se protáhly ve svazku vyloučeným úsekem. Když to bude rozsekané, budou na sebe muset vlaky opačného směru čekat.
Pokud je to tak, tak je to od SŽ docela podlé
Pikud může na jednokolejce jet víc vlaků za sebou, je kapacitně výhodnější nacpat je je za sebe a co nejméně otáčet smět.
Díky za odpověď, to mi nedošlo. V tom případě to od SŽ podlé není.