„Mimořádná událost, plná pohotovost na dráhu 24, alarm na centrální hasičské stanici.“

Naléhavě znějící věty ze září loňského roku, kdy na pražském Letišti Václava Havla nouzově přistál Boeing 767 letecké společnosti Delta Air Lines.

Manažer pohotovostního a krizového řízení Letiště Praha Lukáš Stehlík popisuje sled prvních kroků, které odstartovaly řešení tehdejší mimořádné události. Příčinou nouzového přistání byla porucha motoru.

„K incidentu došlo krátce po startu, letoun byl tak plný paliva a celé nouzové přistání proto kvůli váze stroje nabývá mimořádnějších rozměrů. Očekává se problém, hasiči vyjíždějí. Krizový dispečer vyrozumí všechna součinnostní pracoviště a volá takzvanému Genovi,“ uvádí nás Stehlík do situace.

Gen je osoba pověřená provozovatelem letiště k řešení podobných událostí. Má nejvyšší rozhodovací pravomoci a svolává tzv. malý štáb.

Ve chvíli, kdy se bezpečnostní kolotoč rozebíhá, letadlo přistává. Potenciální drama ale podle Stehlíka ani zdaleka nekončí. Hasiči boeing následují, neboť jde o nejkritičtější okamžik: Přetížením podvozku může dojít ke kolizi, vznícení, prasknutí pneumatiky.

„Pokud u letounu není viditelný požár, je jedním z prvních úkonů přijíždějících hasičů měření teplot motoru. V tomhle případě byl rozdíl mezi teplotami obou motorů sto stupňů celsia. Poškozený byl však ten chladnější – nejel, nehořel. Nedošlo ani k úkapu,“ přibližuje Stehlík.

Následně se provádí další kontroly, letadlo se přesouvá na odbavovací stání.

Cestující loni opustili letadlo standardní cestou, v tomto případě nástupním mostem. Nouzové skluzy nebyly potřeba, stejně jako nouzová stojánka určená k odstavení a řešení mimořádností. Umístěna je mezi areálem Sever a Jih.

Zajímavostí bylo u nouzového přistání Delty aktivování záchranných složek mimo letiště. V případě vyhlášení plné pohotovosti totiž vyjíždí k události i záchranná služba a hasiči z Prahy.

„Jejich technika se na základě přesně stanovených postupů soustředí na jedno ze dvou vyčkávacích stanovišť – Sever, nebo Jih. Tam už je pak čeká vozidlo letiště, které je doprovází na místo události,“ dodává Stehlík.

Velení má na starosti letištní hasič. Ten totiž zná místopis a má k dispozici potřebnou techniku k zásahu u letadla. K takovým událostem však dochází podle Stehlíka v průměru dvakrát do roka, jedná se tak o výjimečnou věc.

Další kroky pasažérů vedou po mimořádnostech do jednoho z krizových center. Připraveny tam jsou pro ně věci jako občerstvení, náhradní oblečení, hygienické pomůcky, dětské hračky a podobně. Z bezpečnostních důvodů se oddělí cestující od posádky. Speciální prostor mají ke své práci připravený i novináři.

„Pokud by se stalo, že let nedopadne dobře, tedy dojde k opravdové nehodě se zraněními či ztrátami na životech, aktivuje se zároveň krizové centrum FRRC, což je v běžných dnech letištní kongresový sál. Místnost by sloužila příbuzným a známým obětí, neboť na řadu pasažérů někdo čeká a i o ně musí být po prověření postaráno,“ říká Stehlík.

Letiště Praha má pro takové případy smlouvu s Českým červeným křížem a jejich interventy, či Ekumenickou radou církví pro věřící. Dorazili by i interventi policie.

„Myslí se rovněž na dělení příbuzných přeživších a případně také zemřelých. Ta ‚šťastnější‘ skupina by po prověření a setkání pokračovala do centra znovusetkání na Terminálu 3, odkud pak může odejít. Nešťastná skupina příbuzných zamíří do péče policie. Celý proces by byl však co do identifikace obětí mnohem složitější a pečlivější ve smyslu zapojených úřadů a složek,“ uzavírá Stehlík.

Tagy letecká nehoda letiště praha Lukáš Stehlík mimořádné události prg rozhovor rozhovory

3 komentáře