Kritika od dopravců a průmyslu zabrala. Elektrizace tratí na severu už není tabu
Železniční stanice Turnov. Foto: Jan Sůra / Zdopravy.cz
Elektrizace části tratí by umožnila nasazení akutrolejových jednotek. Po stávající infrastruktuře by nedojely do cíle.
Co průmysl s tím? Existují a jsou prakticky použivané aku lokomotivy pro náklad?
Zatím neexistují a asi dlouho to ještě nebude technicky možné a v ČR s její sítí 3 / 25 už vůbec ne. Pokud bych s tím opravdu chtěl jezdit někam smysluplně s nákladními vlaky, tak do té lokomotivy potřebuji nacpat tak 5 – 6 MWh, což je pro ilustraci 50 – 60 sad baterií z Tesly s dlouhým dojezdem.
Jedna tesla stojí mega = 60 mega navíc k lokomotivě za 110 mega zase není taková paleta, i když ekonomicky pořád ještě blbost.
Spíš jde o těch 30 tun.
Myslím že u lokomotivy jde duálnost pohonu spíš řešit spalovacím motorem? Ale pravda, modely o kterých jsem zatím četl to měly hlavně na „poslední míli“ takže možná na plnou rychlost na trati ten výkon nemusí být dostatečný…?
Mívají AFAIK na diesel zlomek výkonu co na elektriku. Takže na poslední míli po nějaké vlečce v pohodě, na dlouhé trasy s těžkým vlakem ne.
Neexistují, protože při objemu, kdy se vyplatí koleje, už je levnější natáhnout trolej, než se pokoušet cpát do 4osý mašiny baterie. Ale – k Ürdingerům existoval takový jednonápravový push/pull vozíček na zavazadla, tak by se dal podobně udělat elektrický tendr z platoňáku, že by se z něj vždycky při křižování ztopořil smeták na kratičkou trolej před návěstidlem (nebo drát nataženej přespříč celý nádraží, aby se obnovilo umění starých mašinfírů stavět dírou v tendru u vasrkránu ;–)
Jenže trolej natahuje provozovatel dráhy a hnací vozidla potřebuje dopravce…
Trochu se bojím, že tohle napojení severu z pohledu osobky moc nepomůže… Tam je potřeba novostaveb/modernizací Praha-Liberec (ideálně ještě velkoryseji než je aktuální projekt), HK-Ostroměř (podél D35, dále drobnější přeložky do Turnova), přeložky u Zákup (ideálně i tunel pod Jítravském sedlem) a propojka Seifhennersdorf-Rumburk. Pak by se kromě nových/modernizovancých úseků mohly elektrizovat jen souběhy tratí/linek (Děčín-Benešov, Jedlová-Rumburk-Šluknov, Lbc-Hrádek, Turnov-Žel. Brod-Semily apd.), pokud by nákladka nepotřebovala i Ostroměř-Turnov či Lbc-Frýdland-PL.
Já s vámi souhlasím, ale už nerozumím tomu jak si to představujete. Pokud je „diesel“ sprostý slovo a musíme mít mermomocí BEMU, tak to jinak než zadrátováním nějakejch úseků nepůjde.
V podstatě také navrhuji využití BEMU skoro na celém severu, jen ne pomocí prosté elektrizace tam, kde je víceméně max. hodinový interval, ale spíš elektrizací nových/modernizovaných úseků s překryvem linek… A zároveň projednání novostavby spolu s dálnicí může být o něco jednodušší než separátní projednávání (proto mě mrzí, že se třeba HK-Ostroměř neřeší spolu s dálnicí, když se jedná o trať s nákladkou, příměstem i potenciálně dálkovkou Brno-Lbc).
No dobře, ale s ohledem na místní poměry se nedá nic takovýho za 4 roky zvládnout.
S tím, že se bude stavět nová trať do Liberce se počítá. Proto taky chtějí elektrizovat právě Liberec samotný a úsek Turnov-ŽB v předstihu. Následně se bude jezdit Liberec-Turnov po nové. Pokud jde o Nymburk-Čachovice, tam je elektrizace v původní stopě hotová věc, jen ji provedou malinko dříve, a ne až s napojením Všejanské spojky.
Nejlepší by bylo se na to vyprdnout a vysoutěžit to v dieselu (resp. to nechat na dopravcích).
Od revoluce čekám , kdy MD představí koncept dopravy v ČR.
Tuhle trat zrušíme pojede autobus ,
Tuhle trat protáhneme tam a zde se napojí .
Tuhle trat 2kolejníme a zadrátujeme .
Zatím je to spíš tuhle trat zrušíme a autobus ještě pojede oklikou .
„…vzhledem k tomu, že je naší dobrou praxí se jimi zabývat…“
Já myslel, že apríla už bylo 😀
Zajímalo by mě, zda to tam dali s vážnou tváří, nebo takový interní výsměch…
Obecně: No sláva, ani to netrvalo tak dlouho jak jsem čekal. To by se 845kovánî mohlo protáhnout jen asi o 1-2 roky…
A k té mapě: Jaky má smysl vynechat těch 13 km kolem Žandova? Navazovat malý kousek 25 kV za 3 kV v Jaroměři je taky dost diskutabilní, nebude pak těch 55 km v kopcích až dost? Přitom drátu na cca Mostek/Horka by nic překážet nemuselo. Kolem Zákup už se předpokládají hotové přeložky?
Z čeho usuzujete, že ty dráty do DKnL mají být 25kV a ne jednosměrně napájené 3 kV?
Rozvíjet stejnosměrný těsně předtím, než tam všude VOCHOC přivede stridavinu, je asi blbost.
Fakt ten tlustší drát stojí tolik, že vyjde líp postavit novou TNS?
Pokud by se jednou stejně stavěla, tak jistě.
Očekával bych velkou u Hradce a směrem na Trutnov v Červeném Kostelci. Další hned v DKnL mi smysl nedává a dál máme 110 kV až v Nové Pace. Mapka je předpokládám co nejvíc lowcost verze, proto bych předpokládal kousky z Děčína a Jaroměře právě 3 kV.
I když v kombinaci Káranice-Stéblová-Týniště by smysl dávat mohla.
Baterky za každou cenu. Vedle toho Karlovarský kraj (a další) dál vesele pálí naftu pod trolejí…
Protože ANO a jeho člen Hurajčík si to tak nachystal z obou stran. Ano, je to hnus, kolik vlaků jezdí v Podkrušnohoří na naftu, byť jsou troleje natažené a pod proudem.
Ano, a elektrika se vyrobí z uhlí.
Upřímně vás lituji, když se necháte takto zblbnout.
Zacal bych ucinnosti spalovaciho motoru, pokracoval podilem jadernych elektraren na nasem energetickem mixu a pak bych se vykaslal na to psat podobne komentare.
Uhlí je v energetickém mixu trochu méně.
Zlínský taky
Bylo by potřeba v ČR lépe vysvětlit pojem „dopravní indukce“.
Celý severovýchod republiky je tragický. Mimo jiné do Mladé Boleslavi a do Liberce je pouze pomalé a neelektrifikované spojení.
A zadrátováním to bude snad rychlejší? Max na rozjezdu, ale nic víc to neřeší.
A to by jste se divil, jak by i prostá elektrifikace pokrátila jízdní doby. Samozřejmě, že by nebylo od věci celkové opravy tratě a zvýšení rychlosti, o tom žádná. Ale i tak, lepší něco než nic…
Ano, za předpokladu, že vlak pojede jako mhd a bude co 1km stavět. Což zde nehrozí, takže jeli traťová rychlost 70, motor jede 70, světě div se i E vozidlo jede 70.
Výjimkou jsou šroty ARR 845.
A šroty ČD 854 se dvěma vleky, reginy,….
Jo jsou motory schopné jet stovkou do stoupání, ale moc se nepoužívají.
Spojení je pomalé a spojení je neelektrifikované. 😉
Třeba Turnov – Malá skála je vlakem o 5 minut rychlejší, než auto a to mám dost výkonné SUV
Od nádraží k nádraží, předpokládám. Ale tam se to dá čekat, sídelní struktura kolem Turnova je taková, že jste téměř stále v obci.
Ano zrovna na M. Skále je nádraží daleko od centra. SŽ to chtělo vrátit do centra obce ale obyvatelé, kteří vlakem nejezdí byli proti. A těch co jezdí vlakem bylo míň…
Nemůžu se zbavit pocitu že největší brzdou rozvoje železniční dopravy u nás je Správa železnic.
Zapomněl jste ještě na Ministerstvo dopravy.
Myslíte Ministerstvo autodopravy?
Když ŘSD staví vcelku hodně dálnic a obchvatu na silnicích I.tříd. A SŽ nové tratě téměř nestaví a optimalizace a zvýšení kapacity trati v několika kilometrech za rok, tak problém není úplně na MD.
Ona je to spíš společnost jako celek.
To není pocit.
Pokud už dopravci že zoufalství navrhují, že si to raději elektrifikují sami, poněvadž od SŽ se toho v tomto životě nedočkají, stává se SŽ že správce náhle jen překážkou rozvoje.
Že by je kalkulace zadrátování vyšla tak podobně, jako vývoj nových vozidel?
Ano, v článku se o tom píše:
„Stát poptává zcela unikátní soupravy, jejichž náklady budou po dobu smlouvy o několik miliard korun dražší než by stál provoz elektrických jednotek. Tento postup je nehospodárný,“ uvedl SVOD Bohemia.
Dopravce soupravy sám nevyvíjí, riskuje skluzy + pokuty a navíc mu po konci smlouvy dopravci ta vozidla zůstanou na krku.
Ale pointa je jinde, dopravce navrhuje sám řešit investici do infrastruktury, která mu nepatří, protože provozovatel toho není schopen.
Pan Sosna na tom má svůj velký podíl!
Kterou máte na mysli v určitých časech byla malá a velká Sosna .
To jsou zase vyhozený peníze. Jako bychom měli 100% zelené energie. Nemáme ani desetinu. Nakonec i částečně odklon od eletro aut mluví za vše. Ale sž je vždy o 10 let mimo.
Uhlí fakticky končí. Tyhle názory jsou pohled do minulosti.. a nesmíme se tím řídit u infrastruktury.
Souhlasím s koncem ale co místo něj?
Solar, větrník, velká uložiště a pro stabilitu atom A především DECENTRALIZOVAT A. SAMOVÝROBA. = protože je levnější FV i s baterii a dotací doma, než stavět rozvodné sítě. A 80 % energie doma žere spousta nabíječek na pc/Notebooky, telefony, televize, světla a bojler. To vše může nabíjet solar zadarmo a akumulovat pro pozdější spotřebu, protože na to nejsou třeba “tvrdé” zdroje. Mě zima po pádu Bohemia Energy a strop 6-8 Kč za kW/h místo 0.85 Kč stála místo 60 tis 310 tis . Od té doby v soláriu vše co jsem psal, a k tom FVE za mega a mám… Číst vice »
Elektrifikace tratí má narozdíl od elektroaut smysl. Za a) mnohem větší výkon b) dnešní el. Lokomotivy mají rekuperací. A to je zajímavá věc. Minule jsem s vektronem z České Třebové do Brna rekuperací vrátil 70% energie zpět do sítě. A to je myslím si dost zajímavé číslo…
Ono elektroauto rekuperuje taky, jen ho bez dotace chce malokdo a skoro nikdo na něj nemá.
dnešní elektromobily stojí na kupní sílu stejně, ne-li méně, než běžná spalovací auta nějaký ten rok zpátky..takže tohle fakt není argument..ano někdo, kdo si kupuje auto za 50, 100 tisíc na elektro nemá, to je logické, protože tak staré ojeté elektra ještě nejsou..takový člověk musí počkat minimálně ještě 10let..
Nemáte pravdu, běžná spalovací auta nejaky ten rok zpátky byla o třetinu levnejsi baz dnes. Zkuste něco jiňeho.
tak se podívejte na ceníky aut třeba 6 let zpátky..navyšte je procentuálně o navýšení průměrné mzdy a jste na dnešních částkách elektromobilů..a je jedno jestli se podívate 6,10 nebo třeba 15 či 20 let zpět..naopak čím dále se podíváte, tím naopak zjistíte, jak jsou elektromobily dnes levné..taková jedničková oktávka by v dnešních cenách stála přes 1,5 milionu..v TDI 2 miliony..za to dneska máte elektromobily hned dva..
Dacia Duster před 5lety 269 za základ a 450 v plné palbě 4×4 diesel atd. Dnes začíná za půl mega holota…
Elektro ojetiny asi kupovat nebudeme.
Od elektroaut není odklon. Jen se rychlost „elektrifikace“ aut vrací na normální, nehysterickou rychlost.
Registrace nových BEV v česku za leden-březen daného roku:
2019: 143
2020: 855
2021: 563
2022: 777
2023: 1317
2024: 1308
2025: 3113
Já tam nějak nevidím ani ten návrat na nehysterickou rychlost. 🙂
2025 je odhad nebo první čtvrtletí?
všechno jsou to první čtvrtletí, píše to tam.
Nějak málo navrhovaných úseků. Původně toho mělo být v Libereckém kraji víc, dokonce na původní mapce měl zadržovat celý úsek od Děčína přes Liberec na Turnov a dál a také z Liberce do Tanvaldu i Frýdlantu i z Tanvaldu přes Brod do Turnova ale i z lípy do Boleslavi.
Teď tam tak 95 procent chybí.
tohle je „dočasné“ „rychlé“ řešení, aby se daly nasadit BEMU
Česká dočasnost je pověstná…
Bohužel na dlouhodobé řešení čekáme tak nějak dlouhodobě.
Jednotka Regiolis (Coradia Polyvalent) vyráběná v letech 2014 až 2022 Alstomem a od roku 2022 je vyráběná CAF France nesouhlasí, že jediný Stadler dělá duální jednotky diesel+elektrika. Zeptali jsme se proto jednotky Regiolis co umí a ta nám odpověděla. Regiolis: Ano nesouhlasím s tím, že jen Stadler dělá duální jednotky. Já umím kromě jízdy na naftu soustavy 1,5 kV DC a 25 kV 50 Hz a to není vše některé moje kolegyně umí kromě dieselu, 1,5 kV DC a 25 kV 50 Hz ještě extra navíc 15 kV 16,7 Hz a zajíždí do Německa. Jsme s mými kolegyněmi jednotkami Regiolis… Číst vice »
Neumí 3 kV DC.
Čtyřkvadrantový měnič lze na soupravu 3 kV vyrobit. To není žádný problém.
Pěkný den, v diskuzi jsou velmi podnětné myšlenky, trať Jaroměř -Turnov by za pomoci provozu jednotek Benu šlo elektrifikovat po částech. Před cca 10lety, kdy jsem po trati často jezdil, chybělo doplnit druhou kolej v délce cca 8km od Dvora Králové, často se stalo na zpožděný vlak z Liberce. Doplněním koleje by se odstranilo zpoždění ve směru na Liberec. Zbudováním trolejového vedeni cca 8km za DK nL by již provoz dával smysl, navíc by byla rezerva energie pro MU. Elektrifikace by šla provést na 25kV tak jak plánují mezi Ostravou a Frýdkem. Ať se Vám daří.
A nevíte někdo, co trať 160 z Plzně na Žatec, kde se o elektrice taky uvažovalo?
Tam je v plánu na požadavky Plzeňského kraje zdvoukolejnění do Plasů, samozřejmě s elektrifikací. A pak dál prostá elektrifikace. Ale dokud se nepostaví dvě koleje do Plasů, elektrifikace nebude.
Je to do Plas, ne do Plasů :). Ze by se planovalo zdvojkolejneni jsem nezaslechl, ale trat je zarazena do planu na prostou elektrifikaci. Ne ze by dve koleje nebyly super, ale uplne si nejsem jisty, ze je tu tak silny provoz. Navic vzhledem k velikosti investice, se mi to uplne nezda. Kdyz to porovnam se zdvojkolejnenim Plzen – Nepomuk, ktere se uz deset let zahajuje za dva roky…
Funkční DEMU („Impuls II“, typ 36WEh/36WEhd) nabízí NEWAG. Jo, jsou to šmejdi (kauza softwarové sabotáže jednotek opravovaných jinde než u nich), ale neříkejme, že nic takového neexistuje.
Opravdu jsou ty slovinské Flirty bimodální? Myslím že jde o čisté DMU co jezdí i pod trolejí na diesel, našel jsem akorát že mají přípravu na budoucí instalaci elektrického provozu (asi jen 3 kV). Zároveň ale myslím že jiné DEMU, splňující zadání, už existují, a to nejen u Stadleru.
Takže jen další důkaz, že žádná strategie na železnici nefunguje. A jeden odbor (objednávání dopraby) a odborem strategie vůbec nekomunikuje. No, vlastně je tam vůbec nějaký odbor strategie?
Obecně k návrhu:
U České Lípy to chce zadrátovat i směr na Lovosice (cca do Stvolíků), když se to tam bude už dělat. BEMU do Lovosic by taky mohli fungovat.
Předpokládám, že ty červené puntíky jsou dobíjecí body, jinak by to chtělo zadrátovat i Liberec, protože je to tam na všechny strany do stoupání (kromě Hrádku).
Ano, je. A vede ho asi 15 let Luděk Sosna. Spíš by se ten odbor měl jmenovat Odbor zmatku a nahodilých událostí. Za takovou dobu už by mohla být slušná strategie, podle které se řídit, ale kde nic není… ani plánování nebere.
Sosna je větší pohrobek české železnice, než Říman (a Klaus) v 199x.
Ta částečná elektrifikace pro několikdesítek denně pro mne postrádá smysl, buď zadrarovat celou trať (mohly by ji využít i naklady), nebo zůstat u dieselu. Jaké vůbec mají ty rychlíky využití? Existuje někde statistika?
Ještě by mne zajímalo, uvažoval někdo z navrhovatelu, jak by to bylo při nehodě (stačí srážka s autem, nebo člověk na kolejích), pokud by se dratovali kousky trati pro dobijeni. Ty stojící vlaky přestanou v zimě topit a v létě klimatizovat aby šetřily baterky pro jízdu po nehode, nebo se bude topit s rizikem že cestou vybíjí baterky , případně se vlak rovnou zruší?
Kromě Nymburg-NB je nákladní doprava na předmětných tratích naprosto marginální a stačí ji obsluhovat dýzlem.
A osobní doprava je taková, že by ji šlo odvézt busy a ještě by mohl být poloviční interval.
Ano, takových trati je většina, jen všude nemají p.Boreckeho, aby to zariz. On už i u nás trochu vymneknul.
Souhlas, Ale pokud by byly dráty je to předpoklad aby se zvedla, Dyzlem už náklady tahá malokdo.
Před 2 lety, v roce 1924 to bylo sto let, když do Kořenova z pruské strany přitáhli Němci (po Meziměstí, které již 1914) svých 15kV. Teprve za dva roky se udělala aspoň část pražského uzlu.
Přišel rok 1945, z nově polského území nelegálně elektrifikaci odtáhli rusáci jako kořist. Před lety Polsko obnovilo elektrizaci do Poręby, co my? #mynic…
Možná až to bude 200 let, tak se Liberecký kraj dočká…
Před dvěma lety, v roce 2024… on už je rok 2026?
Nebo jste jako Helenka Růžičková?
„My už dnes se máme líp, než zítra.. pozítří… no včera jsi to říkal, předsedo!“
Poláci staví dálnice a obnovují zrušené železniční tratě, zatímco my nesmyslně utrácíme peníze EU (ale vlastně svoje, které jsme jí poslali) za cyklostezky, které jsou využívány pouze menší částí populace po menší část roku. A to říkám i když jsem nejen motorista, ale i cyklista.
Ještě jste zapomněl na rozhledny, soudruhu. Postavili jsem jich za několik desítek miliard, takže nám už nezbyly peníze na dálnice a železnice jako v Polsku. 😀
Proč mne oslovujete dětinsky hloupě „soudruhu“? U Vás je soudruh každý, kdo má na něco jiný názor? Pak jsou soudruzi i Vaši rodiče, protože často určitě mají na něco jiný názor.
Má pravdu předsedo!
Navíc se některé rozpadající se rozhledny demontují bez náhrady.
https://www.idnes.cz/brno/zpravy/zanik-rozhledna-dotace-obnova-nebude-maly-chlum-blansko.A240301_083718_brno-zpravy_mos1
Za cenu Fabie měli dvacet let rozhlednu? A kvůli tomu nám chybí desítky nebo spíš stovky miliard na železnice a dálnice?
To je myšlení na úrovni nějakýho kydače hnoje, tohle.
Jo, například Krásný Jez-Loket. Jakmile je EK schválena těžba lithia, naši odporníci ze SŽ se vrhnou na to, aby z trati udělali cyklostezku. Už se těším až tama bude v dešti, mrazu i větru denně proudit peloton cargogol s půlkubíkem rudy.
petelon cargokol
Kurde, peleton cargokol
Zkoušejte dál. 😉
Jasně, těch pár cyklostezek, které jsou (i když je stavíme extrémně draze, respektive do jejich nákladů s oblibou schováváme spoustu dalšího) na úrovni zaokrouhlovací chyby ve výdajích za silnice a dálnice, ty za to můžou. To už jsou fakt větší problém ty rozhledny, o kterých vám tu píšou.
Můžete to omlouvat jak chcete, ale výsledky mluví jasně, ne? Polsko je prostě před námi a zrovna včera proběhlo medii, že Poláci začínají mít vyšší životní úroveň. Zřejmě tedy něco děláme špatně.
Něco určitě, děláme špatně, že je Polsko v lecčems před námi, s tím souhlasím. Ale zrovna nadbytek cyklostezek to fakt nebude. Mimo jiné i proto, že i polská města (stejně jako většina těch západoevropských) toho dělaj pro cyklodopravu mnohonásobně víc, než ta naše…
Ano, třeba takové Nizozemí toho dělá pro cyklo mnohem více než my. Je ale potřeba zohlednit podmínky. Nejsme v Nizozemí, máme jiný reliéf krajiny a spoustu jiných věci. Nemusíme se opičit ve všem po západních zemích. Třeba ve Francii rostou palmy. Budeme po jejich vzoru u nás pěstovat palmy?
Nemusíme se opičit ve všem, ale zahodit zrovna cyklodopravu s její efektivitou, nenáročností a pozitivním vlivem na okolí je a bude obrovská a drahá hloupost, když v tom budem pokračovat. V tom Nizozemí maj taky spočítáno, že ty jejich (pro nás super-luxusní a superdrahý) cyklostezky se jim vrátěj už jen na tom, kolik díky lepší kondici obyvatel ušetří zdravotnictví. Plus rozhodně neplatí, že by to mimo placatý místa nedávalo smysl. Zaprvý na těch plackách u moře většinou výrazně víc fouká, což udělá na kole odpor strovnatelnej se slušným kopcem, za druhý se rozmáhaj elektrokola, který kopce (i ten vítr, proto… Číst vice »
Obecné fráze by Vám šly, to jo. Ale nesmíte myslet sobecky jen na sebe. Až Vám bude o 30, 40, 50 let víc, budete mluvit jinak. A tím končím tuto neplodnou diskusi.
Naopak, čím jsem starší, tím víc závidím Nizozemí a dalším oblastem to, jak pohodlné a snadné je tam díky těm dobře nastaveným podmínkám pro bezmotorovou dopravu zůstat fyzicky aktivní do vysokého věku. A děsím se toho, jaké bude stáří v ČR, když začnu mít problém zvládat řízení auta a přes všechny ty překážky v ulicích dojít na MHD… A ještě předtím, až přestanou být schopni řídit příbuzní žijící mimo město a já budu nucen si vybrat, jestli se na ně vykašlat (nechci), najít jim místo v pečovateláku (obtížné a drahé a oni nechtěj), odstěhovat se tam za nima (nechci) nebo… Číst vice »
Mám dotaz:Kde vidíte Jakubovo sobectví,jak víte kolik je mu let,jak dokážete ukončit na webu diskosi?
Jednak tím že začali růst později, vzniká tam teď víc míst s vyšší přidanou hodnotou, které u nás firmy neotevřou, protože by stejně nesehnaly lidi. Druhá věc je, že Češi jsou spíše technici, kdežto Poláci obchodníci. A třetí, výrazně větší domácí trh.
„Druhá věc je, že Češi jsou spíše technici, kdežto Poláci obchodníci.“
Poláci jsou obchodníci i technici, v takovém core teamu OpenAI je šest polských programátorů … u nás česká obchodnická vrstva nikdy moc nebyla, obchodovali spíše německojazyční Židé, a po jejich vyvraždění hned nastoupil komunismus, takže jsme si tu vlastní obchodní vrstvu nevyvinuli.
Samozřejmě to neplatí absolutně, nicméně zatímco Česko bylo historicky celé dost průmyslové, v Polsku se průmysl koncentroval hlavně v oblastech získaných po Německu a v jejich sousedství, původní oblasti byly stále hlavně zemědělské.
Je pro tuto zemi trošku příznačné, že jste si nevzpomněl na odsun 2,5 milionu v průmyslu zdatných českých Němců – nebo vyhnání německojazyčných Čechů (nehodící se škrtněte). 🙂
To máte pravdu, Polsko je mnohem větší. Roli hraje i to, že mají zákony, které neumožňují neziskovkám sabotovat v podstatě jakoukoliv stavbu, jako u nás.
A opravdu neumožňují, nebo se to tam takové pokusy prostě jen moc nedějí? A další věc, u nás jde do veřejného sektoru ten, kdo se neuplatní v soukromém. V Polsku by na tom mohli být vzhledem k vyšší nezaměstnanosti přeci jen lépe.
Zakony to u nich skutecne neumoznuji. Navic vydanim stavebniho povoleni prechazi pozemky na stat, pokud se vam nelibi cena co dostanete, muzete se soudit, ale stavba normalne bezi.
Můžu poprosit o nějaký zdroj? Sice bych si ty zákony mohl nastudovat, ale to by byla práce na nemálo hodin.
Z EU čerpáme více, než kolik tam posíláme.
Poláci mají i ty cyklostezky…zato nemaj odborníky, kteří považujou železnici za relikt 19. století…
Vy nám píšete z roku 1926? A v roce 1824 přitáhli Němci svých 15 kW? 🙂
Kilovolty nebo kilowaty, hodinky nebo holínky – vždyť je to všechno jedno 😁
Titulek článku byl velmi slibný, a nakonec se dozvím takovejhle paskvil, apríl byl 6 dní dozadu SŽ
Zpoždění k železnici patří.
Ke každé dopravě zpoždění patří. Výjimkou byl Titanik.
Asi jediná komerční linka na světě která zpoždění nikdy neměla…
Tak u SZ je to zpoždění 30 let
Není pravda, tak dlouho SŽ neexistuje 🙃
Nějak se začít musí, nová trať na Liberec s tunely za 4 roky nevznikne. Vybudované úseky včetně napájecích bodů z většiny zůstanou i po velkých stavbách. Turnov – Brod ideální díky překryvu R14 a R21, podobně Bakov s R21 a R22, kde ovšem dráty časem smete nová trať, napájecí bod může najít využití při rozumném návrhu i v budoucnu.
Boleslav – Bakov bych osobně stavěl až jako poslední z celého souboru tratí Liberec – Praha, stejně „obchvat“ Mnichova Hradiště..ačkoliv jsou to propady, tak pokud by se zrekonstruoval Bakov na průjezd alespoň průběžnou kolejí na vyšší rychlost, tak se už bavíme o jednotkách minut..přeložka do Doubí a nová trať na Turnov-Liberec s tunely to jsou desítky minut..stejně jako je extrémně důležité postavit Všejanskou, Bezděčínskou a Ptáckou (nebo jak se teď jmenuje) spojku, to jsou zásadní stavby, který absolutně mění spojení Liberec-(Turnov)-MB-Praha.. i když bude hotovo jen po Debř od Prahy máme posun dopravy o jedno století..
Raději si ani nechci představovat co se stane ve chvíli kdy naše dobrá správa hrábne do tohoto ostrovního systému jednou ze svých každoročních výluk. Kromě oblíbené NAD to bude samozřejmě znamenat „dočasný“ návrat dieselových souprav…
Diskrétnost úseků s TV a napájecích bodů vypadá dostatečná i pro případ výluk. Samozřejmě se bude muset u plánování přemýšlet, ale to se týká BEMU kdekoliv.
Spatne. Zadne DMU nebudou, natoz aby splnovaly podminky smlouvy. Jediny dostupny DMU bude autobus.
No to jsou paskvily
Jaroměř – Turnov v celé délce, stejně tak nedává smysl 13 km dlouhý neelektrizovaný úsek mezi Děčínem a Českou Lípou.
Ostatně jak bude řešeno napájení ostrovních úseků? Budeme kvůli 14 km mezi Turnovem a Železným Brodem stavět sólo napáječku?
Přímo se to nabízí, nová napáječka zůstane pro novou trať na Liberec.
Za miliardu a pro krátký úsek. Miliarda sem miliarda tam. Pro pár osobáků, kde můžou jezdit DMU nebo DEMU.
Děčín-ČL souhlas. U Jaroměř-Turnov bych chtěl vidět, jak ty dráty projednáváte v Martinicích s památkáři. Do DKnL to možná jde napájet jednostranně z Jaroměře, čímž by to bylo jen za cenu drátů.
Martinice jsou jaksi na jiné trati Chlumec Trutnov
Pravda, při pohledu do mapky jsem je zaměnil se Starou Pakou. 🙁
Já to chápu tak, že v celé délce to jednou bude, ale tohle je nějaké minimum, aby se vůbec dalo začít jezdit bez dieselu s minimem napájecích stanic. Proto moc nevadí ta díra u Žandova, když všechny vlaky na té trati stejně pokračují do Liberce.
Mě přijde, že kdyby se v roce 1990 vyčlenili dva chlapi na plnej úvazek s mašinou, která umí vyhrabat základy pro ty patky, tak by to touhle dobou už všechno muselo bejt hotový…
Ale takhle okolo toho mohou úředníci MD mnohem déle papírovat, projektovat, centrálně schvalovat, odvolávat se. To je taky spousta užitečné práce…
Problém není, že by chyběli dva maníci s vrtacím bagrem, ba ani v tom, že by nebyl projektant schopný jim nakreslit výkres, kde mají kopat.
Problém ale je, že chybí investor s pytlem zlaťáků, který to celé zaplatí, protože si spočítal, že na tom dlouhodobě vydělá. A ten chybí, jelikož jsou tu vysoké daně a trh pokřivený dotacemi.
Račte si povšimnout, že nezmiňuji úlohu státních úředníků, jelikož ty v civilizované společnosti nikdo nepotřebuje a tudíž žádní nejsou.
Jako že by tam ten investor pak jezdil komerčně za trojnásobek ceny na osobu, co vyjde cesta jednoho člověka autem?
Jiný než čistě komerční provoz nedává z dlouhodobého hlediska smysl. A pokud vlak v konkurenci ostatních způsobů dopravy nedává zisk, pak je potřeba ho změnit tak, aby ziskový byl. Nabídnout výhodu, za kterou budou cestující ochotni dobrovolně zaplatit třeba i ten trojnásobek. Úsporu času, vyšší pohodlí,…
A pokud se nám to přesto nepodaří, pak je na čase si přiznat, že doba vlaková skončila a investovat do jiných oblastí, kde to lidem přinese užitek, za který budou ochotni zaplatit.
Kéž by to bylo tak jednoduché, jak si naivně představujete. Problém je, že IAD masivně dotujeme nepřímo tím, že z veřejných rozpočtů sanujeme její externality, zdarma nebo prakticky zdarma jí poskytujeme obrovské množství cenného prostoru, jako by nic neznamenal, atd. Být tohle líp zohledněné, ten vlak nebo obecně veřejná doprava bude vycházet velmi levně a se skvělým poměrem cena/výkon. Jenže jak to zohlednit bez zdanění IAD, na které vy jste alergičtí (i když by šlo jen o zpoplatnění vstupů, které dnes IAD dostává nefér „zdarma“). Doporučuju si z pohledu ekonomie něco najít a přečíst o problému obecní pastviny a vězňově… Číst vice »
Problém obecní pastviny a vězňovo dilema znám velmi dobře, proto jsem zásadně proti daním a dotacím.
A jak byste tedy chtěl řešit skryté dotování IAD přehazováním negativních externalit na okolí?
O dotování IAD tady mluvíte Vy, tudíž důkazní břemeno je na Vás.
Já je vztahu motorista vs. stát vidím spíše ty stomiliardy korun placené každý rok na spotřební dani, k tomu DPH, dálniční známky, silniční daň,…
Ty vaše stamiliardy jsou ve skutečnosti 80 miliard ze spotřební daně (odpovídá aktuální alokaci pro ŘSD ze SFDI), mýto 17 miliard, známky 7 miliard, silniční daň 500 milionů. Tento zbytek nepokryje ani údržbu a investice na úrovni krajů a obcí.
Ach jo, googlí gumová inteligence tam započítala údržbu dvakrát, takže jen 61 miliard a z toho 20 eurofondy, které už ale v příštím období asi moc nebudou.
Proč neudělat to samé i se silnicemi? Stát, kraje a města by daly na silnice přesně nula a naopak by vybíraly nájem od těch, kdo by silnice na jejich pozemcích chtěli provozovat.
Ano souhlasím, majitel nechť si určuje cenu za použití jeho majetku.
A samozřejmě současně pouze majitel rozhoduje, co a jak na svém majetku vybuduje.
„Dusmor“ se možná inspiroval železnicemi v USA a Kanadě, kde soukromí nákladní dopravci vlastní většinu tratí a nemají zájem o jejich modernizaci, natož elektrizaci, protože si spočítali, že na tom dlouhodobě nevydělají.
Když jsem nastoupil na dráhu, pročítal jsem si spisy v šanonu s názvem „Elektrizace trati Praha -Turnov“. Projednáváno v roce 1980……. Víc psát netřeba.
Na velmi podobný stav lze narazit i v našem blízkém zahraničí.
Projektování přeložky původní „důmyslné“ esovité přeložky tratě Žilina – Poprad, vedené po sypané hrázi přehrady Bešenová (stavba 1965-75, sloužící pro vyrovnávání vodního stavu Liptovské Mary), vyhodnocování proveditelnosti a efektivnosti této změny, znamenala pro některé projektanty náplň jejich téměř celoživotní kariéry.
https://www.vlaky.net/upload/galeria/007268/304325.jpg
Nebylo náhodou v plánu tyhle tratě zadrátovat komplet? Já jenom jestli by nebylo účelnější a ve finále i levnější zadrátovat to rovnou celé a jezdit levnějšími vozidly bez baterek, i kdyby se mělo ještě o chvilku déle jezdit na naftu. Napájecí stanice stejně bude třeba vybudovat, pak už jde jenom o tu trolej. Navíc by to dávalo smysl i kvůli nákladní dopravě… Nebo je plánu kam půjdou ty bateriové jednotky po plném zadrátování?
Po plném zadrátování očekávám redukci kapacity baterek na nutné minimum pro napěťové výluky. takže třeba místo dojezdu 80 km bude jen 5 km.
Pokud se to časově během životnosti těch jednotek sejde, mohou tam být provozovány i po elektrizaci i bez baterií.
Na zdejší zeměpisnou šířku se bohužel jedná o příliš logické řešení.
Spíš drahé a nárazově neproveditelné.
ty baterky nevydrží věčně, ale tak 8-10let a to je vůbec otázka, zda se to stihne zadrátovat komplet do té doby, pak to lze provozovat jako čisté EMU, či osadit menší baterky jen pro nouzový dojezd pár km a nemusí se tahat těžká váha, či se mohou jednotky přesunout na jiné výkony.
Jestli se má stihnout to co je na té mapě do roku 29, nevidím důvod, proč by se to nedalo za tu dobu nebo max o rok déle zadrátovat komplet.
tak to já ho teda vidím dosta jasně..tohle do 29 nebude ani omylem také..pokud by se to stihlo do 31 s využitím opce na současné smlouvě, tak by to byl zázrak
Nějak se v té elektrifikaci a akutrolejovosti plácáme. Jakoby někdo z MD vrtěl psem…
Ono i rychlíky České Budějovice – Písek – Praha mají neelektrifikovaný úsek v délce 90 km z Písku do Zdic, takže by bylo vhodné protáhnout trakci o deset až dvacet kilometrů.
Tak tam už se plánuje prostá elektrizace v celé délce hned od začátku, co se s prostými elektrizacemi přišlo.
A stihne se to?
A do kdy vlastně? Tato linka není součástí poptávaného balíku. Do kdy tam má Arriva smlouvu a co pak?
Arriva má smlouvu někdy do prosince 26 nebo 27? Prostě tak, aby se to nepotkalo s výhradním provozem ETCS Beroun – Zdice.
tam by to hlavně chtělo udělat dráty Zdice – Příbram, a pak taky upravit a zadrátovat tzv. Hrbatou. Příbram – Písek řešit až pak. Jenže ono těch tratí, kde by se hodil drát je tolik… a tempo tak pomalé.
Jenze, pokud se udela pulka a koupi se baterkovy vlaky, tak potom neni duvod delat tu druhou pulku nejmene 15 let. Bxly by to vyhozeny penize.
Mezitím částečně zadrátovat ještě jinou trať a BEMU přesunou tam, zatímco první trať dostane nové EMU?
Ano, tam kde teď byly vrženy ani Lišky, které se pak jako postarší mohou přesunout tam, kde nejsou ani ty. Ovšem jen v případě, že ta baterka tak dlouho vydrží.
Ale buď je ten přesun možný po uplynutí smlouvy 15 let, nebo to musí být vysoutěženo jako jeden balík s jasně známým přesunem z jedné linky na jinou.