Letectví

Konec zbytečně dlouhých letů. Pákistán otevřel vzdušný prostor

Vzdušný prostor nad Pákistánem v únoru 2019 po jeho uzavření. Foto: Flightradar24.com
Vzdušný prostor nad Pákistánem v únoru 2019 po jeho uzavření. Foto: Flightradar24.com

Letadla zejména na trasách mezi Evropou a Asií mohou létat od dnešního dne opět přímější a kratší trasou než dosud. Po 135 dnech otevřel Pákistán svůj vzdušný prostor pro civilní letadla. Uzavřel ho v únoru kvůli vyhrocení vztahů s Indií.

Otevření oznámil pákistánský úřad civilního letectví na svých stránkách, země nijak blíže důvody znovuotevření nekomentovala.

Kromě ztráty příjmů z poplatků za navigační služby v Pákistánu na opatření výrazně prodělala Indie:  řada letů mezi Evropou a jihovýchodní Asií musela letět jinou trasou a nestrávila tolik času v indickém vzdušném prostoru. Indičtí dopravci museli létat i do relativně blízkých destinací podstatně delší trasou.

Pákistán už v červnu otevřel část vzdušného prostoru pro přelety, trasy ale nebyly tak přímé jako v minulosti a dopravci museli létat delší trasou. Indické ministerstvo letectví už dříve odhadlo ztráty z jiného trasování letadel pro indické dopravce na více než 80 milionů dolarů. Oblety Pákistánu dobře ukazuje například trasa letu Air India z Dillí do Frankfurtu na Flightradar24.com.  Namísto přímého letu severozápadně míří letadlo nejprve na jihozápad, aby se vyhnulo Pákistánu.

Pákistán je pro letadla mezi Evropou a Asií důležitým vzdušným koridorem, za který aerolinky těžko hledaly náhradu.

nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Martin V.
Host
Martin V.

Mám jeden obecnější dotaz, který mě napadl už dříve. Jak vidíte na záznamech z FR24, letadla pořád létají po svých trasách jako „korálky na niti“ a přitom se řeší omezená kapacita vzdušného prostoru. Chápu jak to vzniklo, když se létalo podle kompasu a leteckých map mezi otočnými body. Není ale dnes možné využít celý čtyřdimenzionální časoprostor lépe a spočítat každému letadlu unikátní trasu ve 4D tak, aby bylo co nejdál od ostatních letadel a přitom letělo nejrychlejší možnou trasou? Výpočetní technika i GPS pokročily, a nebo je problém ještě někde jinde?

MartinS.
Host
MartinS.

Osobně si myslím, že je to takhle jednodušší. Jednotlivá řízení provozu si předávají letadla po nějakých stanovených trasách. Když nastane mimořádnost, třeba bouřka nebo uzavření letového provozu, tak se celý proud odkloní. Kdybyste každému letadlu plánoval unikátní trasu, tak by se té trase muselo jednak přizpůsobit řízení provozu ve stovky či tisíce kilometrů vzdálených destinacích, což by ještě asi šlo, ale bylo to velmi náchylné na jakékoliv mimořádnosti. Jedno zpoždění v řádu minut nebo nutnost obletět nějakou atmosférickou anomálii by mohlo vyvolat řetězovou reakci na celé zeměkouli, protože by se letadlo objevilo v místech, kde s ním nebylo počítáno, ale… Číst vice »

Jen tak
Host
Jen tak

máte vskutku zkreslené představy o tom, jak funguje řízení letového provozu 🙂

Y.K.
Host
Y.K.

Pořád se létá po letových trasách (airways). Je jednodušší řízení letového prostoru v předvídatelných trasách včetně vyhýbání se zakázaným prostorům a milionům dalších omezení co na trase jsou. Když je letadel málo, dávají řídíci „zkratky“, což je pak nejkratší trasou, ale stále k nějakému konkrétnímu navigačnímu bodu. Specialitkou jsou pak oceánské trasy, co se každý den vyhlašují, kde není pokrytí radary, FM rádiem atp, takže tam letadla musí létat jak korálky po přidělené trase, protože jsou jen omezené možnosti řízení (dnes už je to lepší, ale pořád jsou oceány silně odlehlá a nepokrytá území glóbu). Mimochodem GPS neumí zařídít odstup… Číst vice »

Martin V.
Host
Martin V.

Ty transatlantické trasy ze Skyvectoru znám. Je úžasné vidět, jak to obvykle dokážou naplánovat s větrem v zádech nebo aspoň s bočním či slabým větrem a úplně se vyhnout silnému protivětru. Stabilní letové trasy jsou určitě jednodušší, ale když si třeba v Evropě stěžujeme na přetížený vzdušný prostor, tak mi přišlo líto, že se z něj využívají jen „struny“ a většina objemu je prázdná. Rozhodně by to muselo pracovat s dynamickými daty (námitka Martina S.), měl jsem představu „něco jako TCAS“, ale ne jen v bezprostředním okolí letadla, nýbrž globálně.

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Příliš citlivé na jakoukoliv mimořádnost. Umře síťové rozhraní na severu (stalo se mnohokrát) a ikdyž to přebere záloha, tak jste o krok blíž k havárii. Jelikož každý další problém na záloze znamená pád do neřízeného provozu bez reálných možností orientace pro pilota s kapitánem. Má-li to být dynamický sysém, tak po nějakém čase ty instrukce skončí a kam dál? Postaru už nelze. Pak je taky otázka, kde by tohle všecko mělo sídlit, má-li to být golbální. Aby do toho nějaký pošahaný diktátor nenasypal hmyz a zatímco svět řeší problém, pošahaný diktátor slaví vítězství. Jak jeho 3000 vymyšelných Čmeláků obsadilo vzdušný… Číst vice »

Jen tak
Host
Jen tak

zrovna evropa je „v rušení letových tras“ nejdál, a více, jak polovina evropy již „struny“ nemá, a létá se „libovolně“. ono to fakt není zas taková raketová věda.

Jen tak
Host
Jen tak

ani zdaleka nemáte pravdu.

v evropě je realizace „Free Route Airpsace“ již docela daleko, a dochází k jejich postupnému rozšiřování. začlo se již v roce asi 2010, kdy se Portugalsko stalo první zemí „bez tras“, v současnosti je to velká část severní, východní a jižní evropy.

Y.K.
Host
Y.K.

Tak to je pravda, nicméně Free Route airspace pořád není „vzdušný prostor bez letových tras“, je to „volné plánování letových tras“ a rozdíl je v tom, že místo vázání se na předefinované trasy lze pro letové povolení trasu volně nadefinovat mezi publikovanými navigačními body a ta se pro daný let v systému vytvoří. Dále je to jen evropská aktivita, tedy pokrývá jen minorittní plochu světa (v ČR tuším též ještě není aktivní).

Ale souhlasím, že to je velký pokrok a jedna z velkých věcí Eurocontrolu.

Jen tak
Host
Jen tak

ale jo, body na hranicich jednotlivych oblasti jsou nutné … tomu se (do doby prevzetí kontroly nadnárodním způsobem) nevyhneme.

(to zas bude ryku, jak EU omezuje nasi svrchovanost).

Jen tak
Host
Jen tak

Je to vcelku historický relikt, nicméně i dnes má svůj smysl – lépe se s tím plánuje. a to zejména v zemích s horším (nebo špatným) radarovým pokrytímj, kde „free route airspace“ je prakticky nerealizoatelný.

nicméně v civilizovaných zemích se již začíná „free route airspace“, tedy absence letových tratí atd, realizovat.

https://www.eurocontrol.int/sites/default/files/2019-06/fra-implementation-end-2019-v7-23052019.pdf – zde je možné ověřit jaký je stav realiziace Free Route Airpsace. jak vidno, česká republika poněkud zaostává, nicméně velká část východní , severní a jižní evropy již vzdušný prostor realizovala.

Y.K.
Host
Y.K.

Jen detail, není to prostor bez letových tras, je to prostor bez předdefinovaných letových tras.

… Free route airspace (FRA) is a specified volume of airspace in which users may freely plan a route between a defined entry and exit point.

Jen tak
Host
Jen tak

ano .. existují hraniční body, mezi kterými je mozne planovat (defakto) libovolne. s tím, jak dojde (výhledově) k prevzetí (alespon horního prostoru) „nadnárodním“ způsobem, čili budou větší oblasti, a ne omezene hranicemi státu, tento prostor bude víc a víc „free“.

dokud bude evropsky vzdusny prostor rozkouskovan do marodních rizeni letoveho provozu, tak nic jineho nebude – protoze plánování např. klesání/stoupání (LOAs) a další by se bez toho dělaly fakt blbe.

Y.K.
Host
Y.K.

Tak ano, pro piloty jetů z USA, Asie, Afriky musí být Evropa zpočátku poněkud šokující, protože, přehnaně řečeno, přelaďují rádio a žádají vstupy do národních ŘLP po každém usrknutí kafe.

Jen tak
Host
Jen tak

ono to není tak prehnane…

.. ale vstupy fakt nezadaj 😀 jen se ohlásí, a dostanou potvrzení radarového kontaktu .. a pak si to za deset minut zas zopakujou .)

Y.K.
Host
Y.K.

Jo no, ohlašují se. 🙂

Partneři



CSCARGO
RSD