Konec polské přeshraniční ostudy. Peáž po desítkách let žádostí prochází kompletní proměnou
Oprava peážní trati přes Polsko mezi Hrádkem nad Nisou a Žitavou. Foto: Martin Půta / Facebook.com
Společně s opravami na české straně umožní rekonstrukce zrychlení spojení mezi Libercem a Žitavou.
Opravdu nevím, jaký je tam stav dnes, peáž to také není, ale je krásně vidět, kde se několikrát vystřídá německá a česká hranice.
https://youtu.be/K5FgPd4ZL3Y?si=kRmZS0nxCc11zvty
Hezká trať – a hlavně také pamatuje mnohem lepší časy aspoň co se týká provozního využití.
A v tom „pohraničním“ dílu stojí za pozornost ty pěkně kvetoucí bolševníky vlevo trati ve směru jízdy: hezká rostlina, v tom měl Metternich určitě pravdu, ale prevít, a těžko vykořenitelný – jak ti bolševici, jediný rozdíl je v tom písmenu „n“ navíc …
Konečně někdo v Polsku dostal rozum…
Kdyby ta kus země patřila Česku, jako že právem patří, byla by cesta už dávno rychlejší…
No, a zase takové Velenice a Valtice-Lednice Česku právem patří až od 1920. K tehdejší a jistě po roce 1948 ještě větší nelibosti tamních
České Velenice nám do roku 1920 taky nepatřily…. Byl to Gmünd nádraží
Málem jsem si spletl Peáž s Pakáž.😜
Mohly by zase začít jezdit rychlíky z Ústí do Liberce přes Varnsdorf!
Jistě, ale bylo by to pomalejší (časově delší) než přes Českou Lípu, zejména už teď po výstavbě žízníkovské přeložky.
A to se Poláci hlavně smáli, D11 není dostavena a sami neměli malý kousíček železnice dostavěné
Srovnávat D11 a tuto regionální, i když mezinárodní dráhu je trochu přitažené za vlasy. A to i kdyby se této trati vrátily její pravděpodobně „nejlepší (poválečné) roky“, 80. léta minulého století, kdy tudy jezdily mezinárodní rychlíky Košice-Drážďany, zvané tehdy „pašeráky“. Tehdy bylo v polském Porajowě v provozu i obsazené závorářské stanoviště, a byla zřetelná i trasa někdejší odbočky, která byla spojením s polskou železniční sítí a která musela ustoupit dnešnímu hnědouhelnému velkolomu Bogatynia
Ta odbočka byla obyčejná krátká vlečka, žádné napojení na polskou síť.
.. přesně tak..do místní továrny..
Tam byla jen odbočka vojenské vlečky v době druhé světové války. Žádné spojení s polskou sítí to nemělo.
Vlečka Zittwerke, letecká tovarna
Se zastavením v Porajow to bude ale spíš zrychlení někde kolem dvou minut, že?
Otázka je, jaké by to bylo:
) bez opravy?
) a bez zastávky Porajów?
Ještě zadrátovat…
Že by do libereckého kraje vnikly dráty zákeřně z nečekaného směru? To by byl na dobrou správu vysloveně podraz 😀
Už tam jednou zákeřné dráty byly 😀
Ze Sklarzske Poreby do Harrachova…?
Ze Sklarzske Poreby zcela určitě ne
Určitě ano, až do dnešního Kořenova
No bacha, tam kdysi pradávno dráty byly… Ale nevím, kam až, a kdy to sundali.. ovšem když se podíváte na Na co zírá mašinfíra na tuhle trať, uvidíte tam i sloupy… Dřív tam dráty byly
Dráty byly až do Kořenova.
Do kdy? Do 1945, kdy si to vzal SSSR jako válečnou kořist, byť to v té době bylo po Jaltské konferenci už Polsko. Ale nic zvláštního, tady zase ukradli celou německou laboratoř pro televizní techniku ve Smržovce. Taky z území předmnichovské republiky na to neměli nárok.
Mimochodem, v tom roce 1923 to už bylo druhé podání pruské elektrické ruky, když to vůbec první bylo ještě za monarchie v roce 1914…
Pražské spojky se elektrizovaly až 1928
Sbalili rusáci po 45. roce
Ale ano, jen se to jmenovalo Schreiberhau a dráty vedly až do Kořenova, který se tehdy jmenoval Polubný, německy Polaun.
Pro všechny aktivistické mínusáře – pod dráty se samozřejmě z Schreiberhau (-Hirschberg) do Kořenova/Polaun jezdilo.
Sklarzska Poreba oficiálně existuje až od roku 1946 (po odsunu slezských Nemcu se krátce používal název Pisarzewiec) a to už žádné vlaky do ČSR nejezdily 🙂
Ze Schreiberhau, to je jasný
Ze Sklarzke nikoliv, ze Schreiberhau ano 🙂
A co by tam podle Vás mělo bejt za “voltáž”? Polských 3 kV ss, německých 16 kV st nebo českých 25 kV st?
Drát je tam v tuhle chvíli naprostej nesmysl…
25 kV a ukončit to v bývalých šturcech v Žitavě, aby se to nekřížilo s případnýma 15 kV co by si tam dotáhli odněkud Němci.
Smysl by to mohlo dávat, kdyby tam protáhli rychlíky Pardubice – Liberec, až to bude Jančura jezdit s elektro-diesely.
No a kdy bude zastávka v Porajowě?
Zbytečnost… neměli ji Poláci bourat 😀
Poláci nic nezbourali, nikdy tam zastávka nebyla.
Nemáte pravdu – stačí trochu hledání na internetu:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kopaczów_(Železniční_zastávka)
– to, že vy ji nepamatujete, není směrodatné, zejména když tam zbytky jejího peronu byly patrné ještě i za peážního provozu Č(S)D.
A na doplnění odkaz na informace o názvu Kopaczów:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kopaczów
Ale tahle zastávka nebyla v Porajowě ale právě v Kopaczówě/Oldřichově podle III. vojenského mapování zhruba u tohodle přejezdu: https://mapy.com/cs/turisticka?source=osm&id=1077195756&x=14.8400431&y=50.8732544&z=17
To je možné, asi máte pravdu – já jsem až poválečný, takže to sám pamatovat nemohu a ani jsem po tom nikdy nepátral. V každém případě i to však bylo na dnešním polském území, původně to bylo všechno v Německu a Großporitsch býval předměstím Žitavy: v dnešním Porajówu bylo tedy asi jen závorářské stanoviště, vlečka a asi i nějaká předávací kolej. Ať je to, jak chce, zastávka v Porajówu by podle mě byla užitečná nejen pro Poláky (Porajów má údajně asi 1,5 tisíce obyvatel), ale i pro Čechy: „Biedronka“ je tam sice daleko (pro tu by vyhovovala spíše vaše poloha… Číst vice »
Zastávka byla jen zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kopacz%C3%B3w_(%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%AD_zast%C3%A1vka)
Hurá, ale že to trvalo…
Chápu, ze kvalitní spojení potřebuje kvalitní trať. Jen z pohledu potěchy oka a snad i romantické představy se mi líbí tratě, kde to jede pomalu, na letitych dřevěných prazcich a koleje se ztrácejí v trávě. Chybi mi tam i telefonní sloupy a dratovody 🙂
Ještě těch tratí, nebo spíš úseků, jednou tohle všechno zmizí.🥲. Bude to jako železničním vozidly. Historické budou leštěnky a pořádně opecovavane – což samozřejmě není špatně ☝️
Inu co, svět se nezastaví a kdo bude hledat, „jak to bylo kdysi“ si najde jinak a jinde
Nemyslím to proti vám nijak zle, ale: 1) primárním účelem železniční trati (nebo mostu, že, Výtoni?) je efektivní, rozumně rychlý a kapacitní provoz, až někde na dalším místě je vzhled (ale ten je také důležitý, ofc.). 2) kolik lidí chce na té trati se rozumně rychle dopravit do místa určení, a kolik lidí se chce kochat?
Jak píšete, na kochání jsou jiné tratě, případně / ideálně nostalgické jízdy.
I vyšehradský most lze mít funkční bez nějaké extravagance. Jde o nalezení konsensu.
Těch pro běžnou osobní dopravu nepoužitelných lokálek, ze který se bude dát dělat skanzen 19. nebo 20. století, je a bude dost.
Nebo lépe dělat použitelná dopravní cesta… I když, se současnou politikou asi bohužel…
Ta romantizující část železnice není výsledek nějaké okrasy, ale brutálního vnitřního dluhu, který zase pomalu splácíme. Železnice se nestavěla na okrasu, ale dle dobových průmyslových standardů s prihlédnutím k dlouhověkosti. Ano, romantika se v tom samozřejmě spatřovat dá, ale kdybych to měl přitáhnout za vlasy, tak je to jako se dojímat nad rostoucím nehtem a že je ho třeba jednou za čas ustříhnout a zapilovat.
Na tohle máme železnici 1:120😉
Vyražte na Slovensko, tam si toho užijete:-)
Romantiku bude možné vidieť v stanici napr. Martince v Krkonošich, tam budu snáď vždy dratovody, stĺpy a podobne historické prvky.
No když vidím na první fotce ten přejezd jen s blikačkami a kříži a v článku čtu, že se rekonstruuje až na 120 km/h, tak doufám, že to není konečný stav a že tam ještě dodají závory…
Mně dostává jak si ten kousek PLK prostě musí opravit sama ve vlastní režiji, místo toho aby se dohodlo že to udělá buď SŽ nebo DB Infra.
Tak asi je to administrativně nejrychlejší řešení.
??? Ani Sabotáž železnic by to nedělala 30 let!
On je asi dost rozdíl dle práva, jestli je trať peáží, nebo mezistátní tratí.
A přitom v článku: „O rekonstrukci se mluvilo desítky let, Německo i Česko dokonce Polsku nabízely, že si trať vezmou do své správy. Opravu měla řešit mezistátní smlouva. „. Prostě mohli se toho zbavit…
Na to v Polsku nemaj předpis
Polská zemská hrdost se projevuje různými způsoby v pozitivním i negativním smyslu. Ale alespoň ji Poláci mají…
Tak češi taky mají jistou podivnou národní hrdost. Podívejte se kolik čechů se vždycky ukáže v komentářích videa na YouTube, kde nějaký cizinec mluví o čr. Ze zkušenosti je to mnohem větší procento než třeba u němců. Nebo celá taková ta podivnost jak jsou někteří naši krajani hrdí na nechvalně proslulý český „customer service“
Plusy (nyní 18) dokazují, kolik lidí článek nečetlio nebo nevnímá psaný text. V článku je jasně napsáno, že PL nabídku opravy od CZ+D odmítalo. Takže jsme s Němci dohodnutí byli.
Právě že odmítli. Místo to aby řekli whatever, tak si tu trať spravte sami, nám je stejně na nic. Tady máte razítko.
Ono by bylo velmi zajímavé znát motivy, nebo pozadí rozhodnutí pantátů v rozhraničovací komisi, kteří tam tu hranici po 2. světové válce tak skvěle namalovali.
https://mapy.com/cs/zakladni?l=0&x=14.8295836&y=50.8888083&z=13
To je celkem jednoduché. Novou polsko-německou hranicí byla Lužická Nisa, to bylo rozhodnutí velmocí. A česká hranice už v těchto místech byla, vede po Oldřichovském potoce v daném místě. Řeky jsou celkem přirozenou a jasnou hranicí.
Akorát to měla být původně Kladská Nisa a jen Pruské území, a tady to území nedává smysl, protože bylo Saské a nikoliv Pruské, ale prostě někdo takto rozhodl a hranice je tak jak je.
Hranice CZ/D byla zakotvena už v roce 1844 a k ní se “přivedla” nová hranice PL/D po Nise.
Na nějakou železnici se nehledělo, stejně jako se nehledělo třeba na rozdělení zámeckého parku v Bad Muskau nebo rozdělení několika měst…
A píšu něco jiného? Jistěže nas Poláci odmítl.
Byl jsem na jednání v r. 2003 o nové smlouvě na průjezd vlaků se zástupci Polska. Pro ně to bylo „zlaté vejce“, neboť do toho nic nedávali a měli peníze za průjezd vlaků. Tehdy se změnil systém platby za nápravu a cena stoupla cca3x (průměr za rok). Když se zaváděl rychlík Dráždany – Liberec, tak se Němci zavázali, že budou platit poplatek za průjezd. Do nové smlouvy jsem chtěl prosadit ustanovení o snížení poplatku o 10% za každé snížení rychlosti o10 km/h, celý den to odmítali, až v pátek v poledne Víťovi (příjmení jsem již zapomněl) povolili nervy a smlouvu… Číst vice »
Tou přísnou centralizací bych si nebyl tak úplně jistý: když se jednalo s polskou železniční správou o něčem přeshraničním týkajícím se Čech a Dolního Slezska, co Poláci tak úplně nechtěli, tak se Vratislavští vymlouvali, že to musí schválit Varšava, ale ta, pokud vůbec na dotaz reagovala, většinou odpovídala, že to má naopak rozhodnout Vratislav = přehazovali si kompetence jak horký brambor podle toho, co se jim zdálo pro ně výhodnější.