Konec doby dieselové. V Kalifornii začal plně elektrický provoz mezi San Franciscem a San Jose
Nové jednotky Stadler KISS pro Caltrain. Foto: Caltrain
Nasazení nových jednotek zkrátilo jízdní doby a zvýšilo kapacitu.
Nasazení nových jednotek zkrátilo jízdní doby a zvýšilo kapacitu.
Zrovna jsem tady, tak jsem to sledoval. Včera jsem chtěl zkusit, ale nevyšel čas. Stejně jako na Waymo. Ale co nechápu je to, že je tu fajn metro vlak ze San Jose až do San Francisca na letiště, ale to mezi obsluhuje Caltrain. Takže ze San Jose jsem to dal tím metrovlakem – bylo to pohodlnější z pohledu zastávek, i když Caltrainem bych byl asi rychleji. No a projel jsem se přes Fremont 😉.
A i v těchto vlacích je minimálně jedna česká stopa v podobě výrobku TELOC 4000 kteru vyrábí Secheron HaslerRail Group ve výzkumných ústavech v Praze Běchovicích.
Caltrain na americké poměry nebyl špatný, ale toto je samozřejmě obrovský krok dopředu – a to navzdory tomu, že pořád trochu tápou, jak to bude vypadat, až se sem zaústí VRTka CHSR.
S nasazením KISSů končí i éra starých gallery cars, což jsou (aspoň pro Evropana) jedny z nejbizarnějších vagónů, jaké kdy potkal: https://www.youtube.com/watch?v=ZTvs1djnSUU
Označit prostou elektrizaci 82 km trati za „konec doby dieselové“ je vskutku odvážné. Kolik procent kalifornské železniční sítě to činí? A co nákladní doprava?
Na druhé straně, je to nejvyužívanější meziměstská linka v Kalifornii a skoro jediná trochu relevantní (možná s výjimkou Pacific Surflineru), takže ten dopad je disproporčně větší, než když se zadrátuje Uničovka.
Je to vlastně smutné, vrtali se v tom, utratili 2 mld dolarů, ale neopravili železniční spodek a svrsek a nástupiště jsou pořád nizoučká a o bezbarierovosti si mohou nechat jen zdát.
Obvykle mívají nízkopodlažnost „udělanou“ pomocí krátké vyvýšené části nástupiště která má stejnou výšku jako nástupní hrana soupravy… třeba to bude i tady?
Je to i tady.
Obecně tam mají problém ve dvou standardech výšek nástupišť. Zrovna u těchto nových jednotek to řeší tím, že sice na zprovozněném úseku všude nastupují z nízkých nástupišť do „přízemí“ ve vozech, ale vozy jsou už od výroby nachystány na instalaci dalších dveří do mezipatra, které má podlahu na úrovni vysokých nástupišť. Takže až budou síť rozšiřovat do stanic, kde jsou vysoká nástupiště, v dílnách vymontují stěnový panel a doinstalují další dveře.
2 mld. je dost, ale tak je to u všeho v oblasti železniční infra ve Státech. Nicméně je otázkou, jestli šlo pouze o prostou elektrifikaci a co všechno cena zahrnuje. Na YT jsou pravidelná videa z dané tratě (prakticky každý týden poslední dobou) a kromě nových kolejí – včetně betonových pražců – na ucelených úsecích jsou tam i nové nadjezdy/náspy se zastávkami.
Dle JŘ na stránkách Caltrainu trvá cesta 59 minut. Dle google map cesta autem trvá 50-65 minut. Takže spojení není konkurenceschopné v zemi, kde má auto téměř každý.
Autem v neděli ve tři ráno? Nebo v pondělí v odpolední špičce?
Ono třeba s parkováním v centru SF to také moc růžové není.
Nemluvě o ceně parkování…..
Naopak, spojení je konkurenceschopné s autem v zemi, kde je VŠECHNO přizpůsobeno autu. To si najde dost uživatelů.
Vy si vážně představujete, že tím nikdo nejezdí a jezdit nebude?
Základ je samozřejmě v tom že už teď tím docela dost lidí jezdilo. Teď trochu důvodů přibude, nic extra ale zlepšení to je…
Nejsem expert, ale co tam stálo 2 mld USD. Tady pořád čtu o prosté elektrifikaci. Kdy se nemění spodek trati „jen se přidají dráty“. Pokud do toho počítají i těch 19 jednotek tak ano. Ale potom je to matoucí. Co stala infrastruktura a co vlaky? Chápu že v USA je obe naklad dopravce co to provozuje jako celek.
Expertni draha pracovni sila (odbory v USA znamenaji, ze kdejaky manipulator s krumpacem ma cenu zlata) + technologie ktere v USA, nebo alespon v Kalifornii, jsou jedinecne. A tedy je nutne je importovat, testovat, schvalovat, atd.
Například takové napájecí stanice…
Jak často můžeme prohlásit že je Kalifornie vývojově 100 let za ČSR…
Tahle trať bude modernější než cokoliv u nás
mezitím na 50% foto: původní dřevěné pražce
Náhodou, předstihlo to trať Praha-Turnov-Liberec o desítky let…
Sto let asi těžko, když ještě v sedmdesátkách u nás spoustu vlaků musela zachraňovat pára. V USA udělali mylný krok stranou co fungoval půl století, ne že by zaostali.
V USA začal odklon od páry mnohem dřív než v Evropě, kdysi jsem četl že v roce 1942 bylo už 1000 traťových lokomotiv se spalovacím motorem.
Znáte slovo „nadsázka“? 🙂