Pražský dopravní podnik neplánuje od příštího roku zatím žádný nákup dalších dieselových autobusů. Podle dopravního ředitele podniku Jana Barchánka letos do Prahy dorazí posledních 17 objednaných standardních dieselových autobusů Iveco Streetway.

Barchánek plány dopravního podniku představil v rozhovoru pro web E15. Dál by se podle něj DPP chtěl soustředit na nákupy trolejbusů, elektrobusů a hybridů. S výrobci má na ně podnik uzavřeno hned několik rámcových smluv, další až na 180 trolejbusů se nyní soutěží.

DPP: Během šesti let budeme potřebovat až 250 trolejbusů, kloubové půjdou na jihozápad

V případě zpomalení elektrifikace má podle Barchánka DPP v záloze ještě jednu nevyčerpanou rámcovou smlouvu na diesely, nyní však další objednávky neplánuje.

Skoro hybridy

Nejstarší dožívající naftové autobusy mají podle dřívějších informací z DPP nahrazovat zejména zmíněné hybridy, konkrétně model Iveco Urbanway Hybrid 18M. Podnik má na ně z dubna 2023 uzavřenou s výrobcem rámcovou smlouvu, celkem jich může odebrat až 140.

V Praze se začaly objevovat v polovině loňského roku, kdy jich DPP převzal 20. Pro letošní rok jich je objednáno dalších 50.

Jako hybridní je výrobce označuje proto, že kromě spalovacího motoru jsou vybaveny automatickou převodovkou s elektromotorem, který funguje zároveň jako generátor energie. Pomáhá například při rozjíždění vozidla nebo slouží pro rekuperaci energie při brzdění.

Autobusy tohoto typu jsou však obvykle označovány za dieselové s doplněním o mild-hybridní modul. U opravdových hybridů je totiž elektromotor alespoň občas hlavním zdrojem pohonu, u tohoto typu tomu tak není.

Levná elektřina

Jan Barchánek také pro E15 popsal ekonomiku provozu jednotlivých druhů pohonu. Pokud podle něj jezdí elektrobus nebo trolejbus celý den efektivním způsobem, náklady na energii mohou být oproti naftě až o sedmdesát procent nižší.

V zimě jsou pak u nich náklady na energie kvůli nutnosti topení nižší o padesát procent. Cena elektrické energie je podle něj pro DPP příznivá, jelikož ji kupuje zároveň pro metro a tramvaje ve velkých objemech.

Tato čísla se však podle Barchánka týkají jen provozních nákladů na energie, pokud se u elektrobusů a trolejbusů započítají vyšší pořizovací náklady za vozidlo a hlavně za dobíjecí a napájecí infrastrukturu, poměry to zásadně změní. Proto je v tomto směru DPP závislý na dotacích. Ty jsou nyní na úrovni 40 či 50 procent pořizovací ceny vozidla.

Naftové autobusy jsou totiž zatím stále nejlevnější. „Kdybychom teoreticky nakoupili elektrobus bez dotací, veškeré investiční náklady rozpustili do odpisů a provozních nákladů a jezdili s ním velmi efektivně, tedy s využitím třeba tramvajové měnírny a ročním nájezdem 50–60 tisíc kilometrů, tak náklady na jeden kilometr jízdy mohou být vyšší o patnáct až třicet procent oproti naftovému autobusu,” popsal Barchánek v rozhovoru pro E15.

Trolejbusy jsou oproti naftovým autobusům v případě bez dotací dražší o 30 až 50 procent v nákladech na kilometr.

Tagy dpp elektrobusy v Praze Jan Barchánek MHD bez dieselu nové trolejbusové tratě

31 komentářů