Jediná linka 3,9 kilometru dlouhá? To tam bylo jako atrakce v Disneylandu?
Jaroslav
13 dny
Tramvaj má smysl pouze jako síť linek! Jedna krátká izolovaná linka může mít smysl a rentovat se pouze jako spojení mezi atraktivními a dostatečně frekventovanými cíli (v podstatě kolejová varianta lanovky). Třeba jako obnovená linka tramvaje v Terstu spojující horní a dolní část města .
RS Zero
15 dny
Konec tramvajové dopravy ve Washingtonu to ale nebude. Pokud se do roku 2028 podaří otevřít purple line, tak jen jeden americký trendy transport k ničemu (obama streetcar) nahradí jeho nástupce („light rail“ na tělese a trase se zastavovací politikou pro heavy metro)
Obama streetcar? První tramvaje byly vyrobeny ještě před Obamou, nehledě na plány výstavby, které jsou samozřejmě starší.
Matfyzák
15 dny
Touto tramvají se mi „poštěstilo“ jet. Musím říct, že to bylo velké zklamání. Tramvajová trať vede hned vedle pruhu, kde parkují auta a často blokují tramvaje. Neexistuje žádná preference na křižovatkách. Tramvaje tedy byly tak pomalé, že je předjížděly autobusy a běžec na chodníku.
Tehdy byla navíc přeprava touto tramvají bezplatná a mělo to své důsledky v cestujících a udrženosti interiéru. Stačilo se svézt jednou. Oproti Evropským tramvajím je toto jen parodie.
Přesně tak: představa, že ve třičtvrtě milionovém městě o rozloze cca třetiny plochy Prahy, navíc orientovaném na administrativu a nikoli třeba na průmysl, může být významná (resp. vůbec potřebná) jediná tramvajová trať / linka dlouhá cca 4 km, rozhodně nesvědčí o příliš velké „dopravní erudici“ těch, kdo o jejím vybudování a provozu už od počátku rozhodovali, ačkoli tehdy ještě jiná než kolejová elektrická doprava nebyla ještě zdaleka tak pokroková jako je ta současná.
Ve Washingtonu je rozsáhlá síť metra. Doplnit jí, v méně exponovaných směrech, nějakou méně výkonnou kolejovou dopravou, není žádná neobvyklá nebo špatná myšlenka, funguje to tak leckde po světě. I v tom Washingtonu byl záměr na realizaci více tratí. Je zajímavé, že v těch novodobých amerických streetcar projektech (nikoliv light rail) se opakovaně objevuje myšlenka, že zavedení streetcar line do nějaké nic-moc ulice dojde k její kultivaci, rozvoji drobného podnikání, zvýšení bezpečnosti atd. Což tedy samotná tramvaj skutečně zajitit nemůže.
Souhlas – ale právě proto jim mohlo dojít, že když naplánovali síť, ale po postavení pouhého torza s budováním sítě přestali, těžko bude to pouhé torzo fungovat tak uspokojivě, jak by fungovala celá síť.
Washington má 3/4 milionu a třetinovou rozlohu Prahy jen teoreticky, v rámci administrativních hranic. Město plynule pokračuje do dalších měst států Virginia a Maryland a vytváří velkou aglomeraci, aniž by člověk poznal, že už je v jiném městě a státě (až na cedule na hlavních komunikacích). Metro rovněž pokrývá prakticky celou aglomeraci a pokud si člověk nevšimne cedulí na „hraničních“ stanicích, tak taky nic nepozná, nic se nemění.
Tím spíš tam ovšem jediná tramvajová trať (nerozvětvená trasa) těžko může k něčemu úspěšně sloužit, zejména navíc při intervalu 12 minut – takže nejsme ve sporu.
Škoda, že není k dispozici aspoň nějaké schéma původně uvažované sítě – pro lepší představu o tom, zda q jak tam tramvaj mohla být užitečná.
Kocourkov. Z původně plánovaných 5 tras se postavily dvě, z nichž jedna nebyla nikdy zprovozněna. První tramvaje byly vyrobeny v roce 2007, cestující začaly vozit v roce 2016. Po dalších devíti letech se rozhodlo tramvajový provoz zrušit.
Podobný Kocourkov je třeba v Honolulu. Velkorysé nadzemní metro jezdí odnikud nikam, provozní doba omezena a vlaky jezdí víceméně prázdné.
A přiznejme si, že už v roce 2007 byly ty tramvaje koncepčně zastaralé a překonané (navíc je to tramvaj malá, jako by se s tou nepopularitou počítalo od začátku)
Vlastně jsem se vždycky divil, proč chtějí američané takový starý střep a ne něco moderního (co je prostornější, pohodlnější), protože tohle se ve vyspělé Evropě v té době už nedalo jako nové prodat.
Tam bylo problemem v reseni trati, linka byla nespolehliva a pomala, casto ji i blokavala spatne zaparkovana auta. Cestu jsem zvladal 3x rychleji autobusem, ktery jel na totozne trase.
Stačí se podívat na fotku (v dálce). Kolej v při pravém okraji vozovky nemůže být rychlá. A pokud je to zadarmo, můžeme hádat, jak to asi vypadá uvnitř vozu -což asi odradí další cestující. Stačí se podívat, jak u nás za 35 let klesla kultura cestování tramvajemi (mám na mysli čistotu vozu a zápach), i když se dopravní podniky a městské policie snaží seč můžou.
A ve městě Tacoma ve státě Washington už české tramvaje nejezdí?
Miles in Transit zrovna o teto tramvaji vydal minuly tyden video, kdyby se nekdo chtel podivat jak je to pomale a nikdo tim nejezdi.
https://youtu.be/owLyAhJS6P4?si=cfa_JSKeSb6hFzH0
Jediná linka 3,9 kilometru dlouhá? To tam bylo jako atrakce v Disneylandu?
Tramvaj má smysl pouze jako síť linek! Jedna krátká izolovaná linka může mít smysl a rentovat se pouze jako spojení mezi atraktivními a dostatečně frekventovanými cíli (v podstatě kolejová varianta lanovky). Třeba jako obnovená linka tramvaje v Terstu spojující horní a dolní část města .
Konec tramvajové dopravy ve Washingtonu to ale nebude. Pokud se do roku 2028 podaří otevřít purple line, tak jen jeden americký trendy transport k ničemu (obama streetcar) nahradí jeho nástupce („light rail“ na tělese a trase se zastavovací politikou pro heavy metro)
Obama streetcar? První tramvaje byly vyrobeny ještě před Obamou, nehledě na plány výstavby, které jsou samozřejmě starší.
Touto tramvají se mi „poštěstilo“ jet. Musím říct, že to bylo velké zklamání. Tramvajová trať vede hned vedle pruhu, kde parkují auta a často blokují tramvaje. Neexistuje žádná preference na křižovatkách. Tramvaje tedy byly tak pomalé, že je předjížděly autobusy a běžec na chodníku.
Tehdy byla navíc přeprava touto tramvají bezplatná a mělo to své důsledky v cestujících a udrženosti interiéru. Stačilo se svézt jednou. Oproti Evropským tramvajím je toto jen parodie.
Jako v Olomouci; linky přes historické centrum města často blokují špatně parkující auta.
Zas tak často ne, zažil jsem to asi 2x.
Prostě tam neumí pracovat se systémem veřejné dopravy, jejich myšlení je jinde. Divím se, že se před lety vůbec podařila obnova.
Přesně tak: představa, že ve třičtvrtě milionovém městě o rozloze cca třetiny plochy Prahy, navíc orientovaném na administrativu a nikoli třeba na průmysl, může být významná (resp. vůbec potřebná) jediná tramvajová trať / linka dlouhá cca 4 km, rozhodně nesvědčí o příliš velké „dopravní erudici“ těch, kdo o jejím vybudování a provozu už od počátku rozhodovali, ačkoli tehdy ještě jiná než kolejová elektrická doprava nebyla ještě zdaleka tak pokroková jako je ta současná.
Ve Washingtonu je rozsáhlá síť metra. Doplnit jí, v méně exponovaných směrech, nějakou méně výkonnou kolejovou dopravou, není žádná neobvyklá nebo špatná myšlenka, funguje to tak leckde po světě. I v tom Washingtonu byl záměr na realizaci více tratí. Je zajímavé, že v těch novodobých amerických streetcar projektech (nikoliv light rail) se opakovaně objevuje myšlenka, že zavedení streetcar line do nějaké nic-moc ulice dojde k její kultivaci, rozvoji drobného podnikání, zvýšení bezpečnosti atd. Což tedy samotná tramvaj skutečně zajitit nemůže.
Souhlas – ale právě proto jim mohlo dojít, že když naplánovali síť, ale po postavení pouhého torza s budováním sítě přestali, těžko bude to pouhé torzo fungovat tak uspokojivě, jak by fungovala celá síť.
Washington má 3/4 milionu a třetinovou rozlohu Prahy jen teoreticky, v rámci administrativních hranic. Město plynule pokračuje do dalších měst států Virginia a Maryland a vytváří velkou aglomeraci, aniž by člověk poznal, že už je v jiném městě a státě (až na cedule na hlavních komunikacích). Metro rovněž pokrývá prakticky celou aglomeraci a pokud si člověk nevšimne cedulí na „hraničních“ stanicích, tak taky nic nepozná, nic se nemění.
Tím spíš tam ovšem jediná tramvajová trať (nerozvětvená trasa) těžko může k něčemu úspěšně sloužit, zejména navíc při intervalu 12 minut – takže nejsme ve sporu.
Škoda, že není k dispozici aspoň nějaké schéma původně uvažované sítě – pro lepší představu o tom, zda q jak tam tramvaj mohla být užitečná.
Jejich myšlení neodpovídá mylné představě o USA jak vyspělé země. Jsou bohatí, nikoli vyspělí.
České (moravské 🙂 ) tramvaje v USA jezdí ještě v Seattlu a sousední Tacomě.
A ještě v oregonském Portlandu:)
Kocourkov. Z původně plánovaných 5 tras se postavily dvě, z nichž jedna nebyla nikdy zprovozněna. První tramvaje byly vyrobeny v roce 2007, cestující začaly vozit v roce 2016. Po dalších devíti letech se rozhodlo tramvajový provoz zrušit.
Podobný Kocourkov je třeba v Honolulu. Velkorysé nadzemní metro jezdí odnikud nikam, provozní doba omezena a vlaky jezdí víceméně prázdné.
A přiznejme si, že už v roce 2007 byly ty tramvaje koncepčně zastaralé a překonané (navíc je to tramvaj malá, jako by se s tou nepopularitou počítalo od začátku)
Vlastně jsem se vždycky divil, proč chtějí američané takový starý střep a ne něco moderního (co je prostornější, pohodlnější), protože tohle se ve vyspělé Evropě v té době už nedalo jako nové prodat.
Ale zase asi pokrok že nechtěli PCC.
Úplně se nedivím, že není zájem, když je to jedna linka a ještě ne moc dlouhá. Kdyby k tomu postavili další tratě, mohlo by to vypadat jinak.
Jenže to není osamocená veřejná doprava, je to doplněk k metru.
Spíš než doplněk k metru to měla být náhrada některých linek autobusů, ale kvůli !blbunevzdornému“ technickému řešení se to zjevně nepovedlo = viz:
https://www.cs-dopravak.cz/washington-d-c-hodla-zrusit-tramvaje-nahradi-je-trolejbusy/
– ani u tohoto textu není ovšem žádné schéma, které by jeho obsah „iluminovalo“.
Tam bylo problemem v reseni trati, linka byla nespolehliva a pomala, casto ji i blokavala spatne zaparkovana auta. Cestu jsem zvladal 3x rychleji autobusem, ktery jel na totozne trase.
Stačí se podívat na fotku (v dálce). Kolej v při pravém okraji vozovky nemůže být rychlá. A pokud je to zadarmo, můžeme hádat, jak to asi vypadá uvnitř vozu -což asi odradí další cestující. Stačí se podívat, jak u nás za 35 let klesla kultura cestování tramvajemi (mám na mysli čistotu vozu a zápach), i když se dopravní podniky a městské policie snaží seč můžou.