cargo

Komentář: Transformace ŘSD? Letitá klauniáda se smutným koncem

Budování dálnice D3 Ševětín - Borek. Pramen: ŘSDBudování dálnice D3 Ševětín - Borek. Pramen: ŘSD

Všichni ministři dopravy za posledních deset let propásli příležitost stvořit obdobu rakouského ASFINAGu.

Nejméně deset let se v České republice vede diskuse o proměně Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), až konečně před několika dny představilo ministerstvo dopravy výsledek. Do legislativní rady vlády míří zákon o státní organizaci Správa dálnic a silnic (SDS), která nahradí dosavadní příspěvkovou organizaci Ředitelství silnic a dálnic. Jinými slovy, výsledkem letitých diskusí je změna značky a pod ní velké nic. Až na pár přifouknutých detailů zůstane fungování organizace beze změny.

Dlouhá léta se přitom všichni ministři (včetně těch za ANO) zaklínají zkratkou ASFINAG, což je rakouský dálniční správce a investor Autobahnen und Schnellstrassen Finanzierungs Aktiengesellschaft. „Je naším zájmem udělat z ŘSD státní akciovou společnost,“ tvrdil ještě v dubnu 2018 na Žofínském fóru ministr Dan Ťok na dotaz prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka, který vyčítal státu nečinnost. Nejen Ťok, ale všichni před ním a po něm propásli příležitost vytvořit český ASFINAG. Korunu tomu nyní nasadil Karel Havlíček se Správou silnic a dálnic po vzoru Správy železnic.

A v čem spočívá „zázrak“ jménem ASFINAG? Jde o akciovou společnost na vládě a ministerstvu dopravy z velké části nezávislou. V jejím čele stojí dva ředitelé, které na pět let jmenuje šestičlenná dozorčí rada. Ta se obsazuje podle zákona, zasedají v ní zástupci soukromých i veřejných institucí. Personální stabilita a nezávislost pak je doplněna zásadní věcí: nezávislostí finanční.

Rakouská firma funguje čistě na komerčním základě, ze státního rozpočtu nedostává ani euro. Příjmy ASFINAG tvoří výhradně mýtné, prodej dálničních známek, poplatky za tunely a výnosy z odpočívek. ASFINAG nejen žije, ale vykazuje zisk a platí státu daně. Samotné výnosy by ale na výstavbu nových dálnic nestačily. Rakouská firma získává peníze na velké investice z prodeje dluhopisů. Pokud utlumuje novou výstavbu, tak dluh splácí. Když potřebuje výstavbu rozjet, tak dluh roste. Tato finanční nezávislost je pod přísnou kontrolou nejen akcionářů, ale především mezinárodních ratingových agentur a věřitelů.

A teď si něco takového představme u nás. ŘSD a.s. by muselo dostat majetek, tedy především dálnice, a příjem z něj. Příjmy z mýtného, dálničních známek, odpočívek, případně spotřební daně by proudily rovnou do ŘSD a.s. bez každoročního handrkování o rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury. V ŘSD a.s. by se přesně rozdělovaly podle dlouhodobého plánu výstavby bez vlivu politiků. Případný dluh by byl díky stabilnímu příjmu relativně výhodný a nešel na vrub státnímu rozpočtu ani maastrichtským kritériím. Z ŘSD by se stal komerční automat bez vlivu z nábřeží Ludvíka Svobody. To je v tuzemských poměrech nemyslitelné.

Na závěr si tu letitou klauniádu s transformací ŘSD shrňme. Odpověď na otázku, jak by ŘSD mělo nově vypadat, dala už začátkem roku 2012 analýza ministra Pavla Dobeše. Tehdy vyšel jako nejvýhodnější státní podnik, transformace měla začít ještě ten rok. Nic se nestalo. Dobeš stál uprostřed zhruba pětiletého období, kdy se ministři i šéfové ŘSD střídali jako svatí na orloji a všichni chtěli transformovat. Jako jeden z nejdůležitějších bodů svého programu to měl i nejdéle sloužící porevoluční ministr Dan Ťok. Znovu se ovšem analyzovalo a dopadlo to jako vždycky. Jde o promarněnou příležitost.

Jan Šindelář

Tagy ŘSD seznam Top transformace ŘSD
77 komentářů