Komentář: Rychlíky Liberec – Pardubice. Výsměch státu cestujícím oslaví čtvrt století
Rychlík R14 Liberec - Pardubice na nádraží v Liberci. Foto: Jan Sůra / Zdopravy.cz
Postup státu by se dal pochopit, kdyby šetřil. Jenže nešetří, peníze pod záminkou rekordních peněz doslova vyhazuje.
Mě by zajímalo, jaký by byl dopad ta počet cestujících v celé délce, kdyby se teda vysoutěžily nové vlaky (jak článek naznačuje) a zkrátila se doba jízdy na hypotetických 2:30. Předpokládám, že takových nadšenců v celé délce jezdí pár a po výše uvedeném zlepšení by jich bylo stejně nevýznamné množství jako teď. Prostě je to trať na úsekovku a tam se to půl hodina na celé délce rozprostře tak, že asi cestující nevšimne…
Třeba úsek Ž. Brod, Semily – Pardubice je už „poměrně“ konkurenceschopný a využívaný i nyní a ušetřená půlhodina z nyní dvohodinové cesty by byla dost znát.
A jak jí chcete dosáhnout (na trati ve stávající stopě)?
Plánované uzly Dvůr a Turnov, odpovídající vozidla a k tomu dvoukolejka na 160km/h do Jaroměře by k tomuto stavu měly dost přiblížit.
Náhodou, ARRIVA je vtipná. Přidám osobní zkušenost. Jeli jsme se synem večer z Ústí do České Lípy. Tak dva roky zpět. Vlak vyjel a průvodčí vlezl do oddílu a hned u prvního cestujícího zahlásil: nejde mi terminál, nemáte hotovost? V tu chvíli všichni ostatní schovali peněženky. Když se pan průvodčí prohádal do půlky vozu, argumentuje tím, že možnost platit kartou neznamená, že jí musí ARRIVA přijmout, zcela rezignoval a všichni, co předstírali, že nemají peníze vesele za odéru WC uháněli k Liberci. Ano, nemám rád, ARRIVU. Radši cestou do Ústí volím Trilex v kombinaci s ČD. a ještě stihnu v… Číst vice »
Před skoro čtvrtstoletím, jsem pravidelně jezdil Pardubice-Turnov s přestupem v HK na spěšňák přes Jičín, neboť byl v Turnově o desítky minut rychleji (myslím že to bylo 30-60min). Těch několik let jsem často přemýšlel PROČ? a spíš mně udivuje, že tato otázka je aktuální i dnes.
On jezdí furt, ale jen jako výletní vlak v letní sezóně v 8:40 z Hradce 🙂 lol
Protože Liberecký kraj upřednostnil jako hlavní směr dopravy trať přes Starou Paku, a tak investiční prostředky šly přednostně tam a ne na trať přes Jičín.
Správně napsáno! Cestování vlakem je masochismus i na trati Praha – HK., Pce-HB atd. Vyhazují se mld, odměny, ale progres není vidět.
Chceme aby lidi jezdili vlakem jako nejekologičtější dopravou? Chceme. Chceme aby nejezdili auty? Chceme. Musí být proto železnice konkurenceschopná v kvalitě a hlavně v čase jízdní doby? Musí.
Tak ni tedy uveďte jakýkoliv důvod, který mne přinutí přežít 3 hodiny ve starém motoráku, když si mohu sednout do svého pohodlného osobního smrdítka a dát trasu dveře-dveře za polovic: https://mapy.cz/s/dakudemoho
V případě mínusu chápu, že jste pochopitelně na žádný důvod nepřišli.
Nicméně „dveře-dveře“ na téhle relaci nebudou vlakem konkurenceschopné nikdy. Ani po dokončení VRT, která do Liberce vlastně taky dle VRTkových plánů vést nemá (taková by vedla podél D10 a ne přes Milovice).
Nad rámec vámi uvedeného je nic moc i ten 2h takt, přičemž interval je dalším prvkem spadajícím do (ne)konkurenceschopnosti vlakového spojení.
Chceme, ale jen hubou, protože prakticky stavíme dálnice.
… coz je jedine dobre, protoze bez nich by se clovek nedostal uz vubec nikam, takhle aspon nejakej zpusob existuje.
Představte si, že existují lidé, kteří tím vlakem jedou i za cenu delší jízdní doby. A není jich málo, ty vlaky rozhodně nejezdí prázdné. Vy si klidně sobecky smrďte na silnici, zatím se to smí.
Jako že se každé 2-3 roky nepřekopává komplet SVČ kvůli zrychlení R14 o jednu stanici, to bych ještě nějak pobral. Spíš je zajímavější, že k modelu „Dvůr – Turnov“, který by to vylepšil skokem už asi i stál za předělávky souvisejícího, zjevně ještě něco chybí. Bylo by zajímavé se zaměřit na to, co a proč. A kdy se to dodělá. 🙂 Jestli to třeba není zase příběh z kategorie „ono by to šlo, ale necháváme tam jezdit vozidla, se kterými to nejde“ (srov. 032)… Nebo pořád chybí 1-2 minuty i pro novější vozidla? A bude toho dosaženo po blížící se… Číst vice »
I kdyby „šel Turnov“ z pohledu 030, tak zajisté nepůjde z pohledu 070 a 062. Nebo byste chtěl zahodit přípoje v Nymburce, Všetatech a České Lípě?
Hlavně že vyberoue o pár korun levnějšího dopravce ale daně jdou do raichu měli by je zavřít
„….zajišťuje provoz na této trase až do roku 2029. Vysokopodlažními jednotkami z 80. let minulého století.“
Tyhe původně německý vlaky jsou ovšem ještě docela pěkný ve srovnání s tím, co jezdilo v 80. letech na téhle trati (a jenom do Turnova). Určitě si někdo ještě pamatuje, co to bylo za kisny, zařazený v osobákách, do rychlíků by si něco takovýho už asi nedovolili….
Ano, a to co tam jezdilo v 80-tých letech bylo asi horší toho, co tam jezdilo v třeba 50-tých, že?
Mám opakovanou špatnou zkušenost z linky Praha – Rakovník. Pokaždé byl extrémně upatlaný stůl. Provádí ARRIVA vůbec nějakou očistu ?? Sem tam nefungoval displej. Co považuji jako naprostý brutus, je nandavat si kolo do té výšky motorové soupravy, protože jak v Dejvicích, tak Veleslavíně jsou nízká nástupiště. Ačkoliv i buštěhradka by si zasloužilo moderní motorové vozy, tak s ČD bylo kapku pohodlí.
Otázka zní, k čemu jsou některé rychlíky zejména v nezávislé trakci. Zpravidla mají dost zastávek, nesmyslnou jízdní dobu i oproti autobusům a jejich trasování je všelijaké. Takže je otázka, zda-li ty vlaky MD nechává zatím jezdit, protože je to mezikrajské spojení a reálně do objednávané dopravy nechce dávat více peněz, protože jiné tratě mají větší potenciál.
Za mě jsou rychlíkové linky typu Plzeň – Most, České Budějovice – Příbram – Praha vyhazováním peněz daňových poplatníků. Protože alternativa v podobě autobusů je rychlejší a levnější a v některých případech i pohodlnější.
Kolik třeba těch autobusů Plzeň-Most denně jezdí?
A zkusil to někdo objednat jako alternativu vlaku?
Kolik cestujících Plzeň-Most denně jezdí?
Třeba R14 jezdí pravděpodobně proto aby do pátého největšího města v ČR jezdil „rychlík“.
Pane Sůro, čekal bych od Vás místo takového laciného hejtu trochu porozumění kontextu, hlavně co se jízdních dob týče. Kam byste chtěl přeložit křižování, aby se nesesypaly přípoje v celém Podkrkonoší? Ono by sice vypadalo líbivě zkrátit jízdní dobu z Pardubic do Liberce třeba o čtvrt hodiny (a ta trať by to dneska umožňovala), ale v jiných relacích s přestupem byste tím cestovní dobu taky třeba o hodinu až dvě natáhl. Já jsem teda rád, že se trať průběžně vylepšuje, ale změna konceptu se udělá až najednou a pořádná, která nepřinese víc škody než užitku a hlavně bude zase na… Číst vice »
A co třeba porozumění textu?
Omlouvám se za laciný hejt, že jezdíme rychlostí jak před válkou. Už to nikdy neudělám a budu jen schválit odbory strategie MD a SŽ za skvělou práci. Ještě jednou velká omluva.
My samozřejmě chápeme, že to jako Liberečák tak těžce prožíváte, stejně by se ale dal čekat trochu větší odstup, který by jednak chápal, že vlaky nemusí jezdit všude, někde na úrovni lokálkového blázna, jednak že Liberec není nic moc destinace. Z Prahy nebo Hradubic je to někud nikam, vedle toho u nás máme řadu dalších příměstkých, meziměstských, mezistátních spojení, které mají potenciál na to udělat velkou parádu, Liberec to ale podle mě není..
A já Pako myslel, že železnice má přepravovat lidi kvalitně po celé republice a ne jen mít pár ukázkových tratí na chlubení a zbytek holé neštěstí.
Nic moc destinace, vy jste fakt srandista. Liberec je krajské město, hned vedle je Jablonec. Dle mě je to skandální, že Liberec nemá stále žel. spojení s Prahou hodné 21. století. Lidé jsou odkázani na přeplněné autobusy po D10, která je na hraně kapacity.
Spojení 21.století tady nemá nikdo lol.
Pardubicko-Liberecká a Turnovsko-Kralupská dráha byly vybudovány v 19. století. Od té doby žádná změna trasování a o elektrifikaci se raději nezmiňuji.
A něco k věci máte nebo jste se přišel vyzvracet?
Že je to destinace bez téměř neexistující nákladní dopravy, nebo možnosti dalšího transitu je dostatečně k věci, když už ne to, že v Liberci a jeho okolí nic není.
Sám tady o tom pravidelně píšete, ale ještě jsem neviděl alespoň jeden uvedený příklad ze zahraničí, kde by někdo jenom kvůli osobce do padesátitisícového města přestavěl horskou lokalku na koridor, zatímco případy, kdy takových měst zrušili železnici ano, jeden se stal nedaleko od vás a dalších bude po světě mrak.
Liberec má 100 tisíc, stavebně propojený Jablonec dalších 50. Tolik k vaším dojmům kinderšotouška.
Do kterého 50tis. nebo 100tis. města kousek od Liberce zrušili železnici?
Chcete-li příklad ze zahraničí, tak dejme tomu plánovaná novostavba Neuchatel – La Chaux-de-Fonds? Tam by to mohlo sedět, resp. La Chaux má dokonce jen asi 40 tis. obyvatel a i tam je přeshraniční význam nízký.
Jmenujte aspoň tři. Jsem vážně zvědavý.
Já netvrdím, že musíte chválit. Podobný článek bych čekal v nějakém všeobjímajícím médiu, ve kterém příslušný novinář nemá nejmenší ponětí o dopravní technologii. Vám snad nemusím vysvětlovat, že na jednokolejce s množstvím přípojných vazeb se nedá nakreslit co nejstrmější čára pro nadvlak bez ohledu na další provoz. Tak se znovu ptám, jaký byste si představoval provozní koncept, aby se cesta z Pardubic do Liberce zrychlila, a přitom byly zachovány přípoje ve Staré Pace, Železném Brodě, Turnově a celé se to vešlo na jednokolejnou 031. A klidně si někam přimalujte výhybnu, pokud máte pocit, že její absence je tím zásadním nedostatkem… Číst vice »
Mohl by mi, prosím, někdo (nejlépe asi autor komentáře) objasnit, čím je pro dálkovou dopravu tak důležitá nízkopodlažnost vozidel, že je v textu tak zdůtazněna?
Já například i v „panterech“ rozhodně preferuji jízdu ve zvýšených částech vozidel a při delších cestách mi rozhodně příliš nevadí, když musím překonat několik málo schodů (a je jedno, zda v nástupních dveřích nebo někde uvnitř soupravy). Připuštím, že v každé soupravě by nějaký bezbariérový přístup být měl, ale celá souprava kvůli tomu rozhodně nízkopodlažní být nemusí (a není to abi dobré pro pohodlí). A používat DESIRO na rychlíky je podle mě naprosté zvěrstvo.
Podle mě důležitá je:
– jednak, tyto rychlíky nejsou vyloženě dálkovou dopravou, je to, řekněme, zrychlená meziregionálka.
– nízkopodlažnost = jednak bezbariérový (ovšem, v kombinaci s příslušným nástupšištěm) přístup, což ocení jak lidé s koly/kočárky, tak i s pohybovým omezením
– a jednak to znamená zrychlení výměny cestujících a tím pádem i kratší pobyty
RailJety, InterJety jsou o dekády mladší, pozitivně hodnocené, a přesto vysokopodlažní…
Ostatně dálkové busy také bývají převážně vysokopodlažní.
Nedělal bych z nízké podlahy svátost.
Railjety a zčásti Interjety už jsou ta skutečná dálkovka, kde to zčásti je o jiných měřítcích.
Zde bych srovnával spíše s těmi Interpantery.
Tak si ale nejdřív vyberte (všichni, a včetně a především autor komentáře), co od těch kritizovaných rychlíků vlastně chcete = má-li to být „VRT“ nebo především obsluha mezilehlých lokalit: podmínky jsou zásadně rozdílné a má-li to „sloužit oběma pánům“, musejí jít na kompromis oba, a pak budete oprávněně řvát, že sedět 2+ hodiny v DESIRU je hrozný „opruz“. Jaké procento zájemců o dálkové cestování vlakem chce a potřebuje jezdit s kočárkem (není to příměstská doprava !!!), aby kvůli tomu musely být jejich soupravy NÍZKOPODLAŽNÍ a ne jen (nějak omezeně) bezbariérové? Kolik času je skutečně třeba šetřit rychlejší výměnou cestujících u… Číst vice »
A pokud jde o zrychlení výměny cestujících u nízkopodlažních souprav, tak
– podstatnější je šířka dveří než třeba jeden schod,
– mnohem větší vliv má „ztrátová“ doba do otevření dveří po zastavení a hlavně uzavírání dveří před možností rozjezdu = u „panterů“ v součtu asi 20 sekund, což úsporu rychlejším výstupem a nástupem cestujících výrazně snižuje.
Nízkopodlažnost? Třeba že je rok 2024?
A třeba nové autobusy pro dálkovou dopravu jsou snad nízkopodlažní? Kde, prosím?
Kam se tedy poděly ty jednotky Siemens Desiro, to už by dneska asi sotva někdo vysvětlil. Kdoví jestli to nebude podobné jako ve vtipu, jak se navštěvovali dva prezidenti….
Kam by se poděly? Byly zapůjčené z Německa, tehdejším dopravcem Connex.
Jednu maličkou výhodu to tehdejší soutěžení bylo – když pak MD z důvodu pochybných úspor proškrtávalo spoje, tak na těch podnákladově „vysoutěžených“ linkách Pardubice – Liberec a Plzeň – Most škrtat nesmělo, takže Pardubice – Liberec zůstal 2h takt bez děr od rána až do pozdního večera (u druhé jmenované linky „za 16,70 Kč/vlkm v cenách roku 2006“ nebyl soutěžen 2h takt, tam si další část spojů do plného 2h taktu doobjednaly kraje). Ten případ si pamatuji z tehdejšího článku v Železničním magazínu, kde byla rozebírána věrohodnost kalkulace, kdy tehdejší mluvčí ČD Aleš Ondrůj uváděl, že u vozidel („rakví“ a… Číst vice »
Ale zase je fajn, že už tady máme výhybky na rychlost, kterou v Česku nikdy jezdit nebudeme…
https://www.railtarget.cz/technologie-a-infrastruktura/rychlost-blesku-ceska-vyhybka-povoli-vlakum-jet-az-350-kmh-9215.html
Nemáme. Má je soukromá firma, která dělá, slávabohu, na export…
A proč bychom touto rychlostí nemohli jezdit? Nebo myslíte to, že provozní rychlost na VRT bude jen 320 km/h? Což je v podstatě zanedbatelný detail, je vhodné mít v konstrukci nějaké rezervy.
Jinak je to rychlost v přímém směru, kterou budou muset zvládnout všechny výhybky vložené do VRT. A SŽ plánuje jen 3 typy výhybek vkládat do VRT.
Přeci jen o nějakých 10 min. se ta cestovní doba zkrátila – dříve bylo křižování v S:00 h v Rosicích nad Labem, dnes se na S:00 h zvládá dojet do Pardubic hl. n. Ovšem, i to je dost málo. Sice se dá argumentovat, že další zkrácení cestovních dob není možné, aniž by nebyl výrazněji překopán koncept v celých severovýchodních Čechách, na druhou stranu – těch zkrácení jízdních dob proběhlo (ať už revitalizací Stará Paka – Liberec či zrychlováním okolo HK/Pardubic) tolik, že už by to za to stát mohlo. Mmch. je to už 10 či více let, kdy MD předpokládalo… Číst vice »
To je ale věcí kraje, že do té devadesátiminutové díry neobjedná další vlak. Dvouhodinový takt je na tangenciálních rychlících standard, a to i tam, kde je vlak plně konkurenceschopný silnici (Plzeň – Budějovice). Zkracovat jízdní doby postupně přesunem křižování vždy po jedné stanici je asi ta nejhorší možnost z hlediska organizace přípojů a regionální dopravy vůbec. Přesun křižování do Malé Skály nebo na případně obnovený Kuks by nadělal víc škody než užitku. Smysl by dávalo snad jedině přeložení až do Turnova, ale na to by se muselo pořádně hrábnout i do 070 a 062 (dříve 071), aby se stihl uzel… Číst vice »
A vešel/nevešel by se do úseku Hodkovice n/M. — Jeřmanice ten dodatečný pár Os vlaků tak, aby v Hodkovicích před S:00 h vykřižovaly samy se sebou a zároveň v L:44/S:15 h křižovaly s R v Jeřmanicích?
Pokud nevešel, pak to není „věcí kraje“ (resp. nemůže za to, že se nevejdou).
Cestovat vlakem z Liberce se vyplatí jen v rámci regionu, na dálkové trasy jsou zde vlaky naprosto nepoužitelné, příchod arrivy už byl spíš poslední hřebík do rakve.
Největší tragédie a ostuda je ale spojení s hlavním městem, kde je použitelný jedině autobus, navíc povinně místenkový a často vyprodaný i den dopředu. Nezbývá než doufat že se v tomto ohledu snad alespoň začne konečně něco dělat.
Pan Půta se tlemí z plakátu na nebohé cestující v odjezdové hale Lbc nádraží s úderným heslem Lbc Pha za 86 minut tak tomto směru očekávám od něj po zvolení rázné činy, minimálně podpis dalšího memoranda či tlak na n-tou studii proveditelnosti.
Na co si stezujete? Kupte si auto a je to. Jo to vlastne nemuzete, to byste mel klimatickou tisen.
Tak snad zbyva jen snizit emise lidstva tim, ze udelate operaci „lidstvo minus jedna“.
Na kvalitu železnic?
POstavte se do fronty od Počernic..nebo už z Brandýsa.
Zeptám se znalých. Jak tato rychlíková linka jezdí plná?
Já bych se spíše ptal, jaký je potenciál, protože takový stav může spoustu lidem nevyhovovat, a tudíž vlak nepoužívat, ačkoliv jinak by jej použili.
Tak plná jezdí, ale málokdo jezdí celý úsek. Plný vlak jede hlavně v úseku Pardubice – Hradec pak se to pomalu do Staré Paky vyprazdňuje a následně do Liberce zase zaplňuje.
A to samé v bledě modrém jsou Budějovice přes Písek. Nespolehlivé, nepředvídatelná kvalita, nepředvídatelné smrady v interiéru…
Tak na lince z ČB – Písek – Praha. Jsem vždy dojel nikdy jsem nezažil poruchu že by jsem někde stál pro poruchu. A když je nízká rychlost od Písku po Zdice (75) tak to fakt nejede no.
Vozit přes Příbram rychlíky z Prahy do Českých Budějovic je v principu hloupst: ty by měly jezdit do Strakonic, resp. do Sušice, a do / z ČB jen přípoje v Písku Sp vlaky v závislé trakci.
Já bych si tyhle rychlíky představil ukončené ve Vimperku (přes Blatnou) a Prachaticích (přes Písek).
A k tomu nějaký hodinový takt spěšných vlaků Budějice – Písek (- město) (samozřejmě v elektrice).
Dle mého názoru Ministerstvo dopravy na tuto linku v podstatě rezignovalo. Linky Praha-Příbram-ČB nebo Plzeň-Most jsou ty samé případy. Jízdní doba je neúměrně dlouhá, tím pádem tím moc lidí nejezdí, a proto tam stát objednává jenom takovýto lowcost vhodný akorát pro místní obsluhu a lidi, kteří se už vážně nemají čím jiným dopravit. Jediné řešení by bylo ve výstavbě úplně nových tratí v nové stopě. Vzhledem k tomu, jak se stát už 30 let babrá s koridory a ještě nějakou dobu potrvá, než dá nějak dokupy aspoň základní síť TEN-T, tak podobné investice přichází v úvahu nejdříve tak v roce… Číst vice »
Jako cestující z Pardubicka ne málo cestující veřejnou dopravou do podhůří Jizerek naprosto na celé čáře raději jedu z Hradce do Turnova přes Hořice a Jičín ploužící se regionovou, linka R14 společnosti ARRIVA je jen pro silné žaludky. Opravdu silné. Ten zelený hnus mi vždy zkazí den 🙂 nedá se tam dýchat, smrdí tam vždy wc přes celý vlak, všude to čeká nekonečně dlouho…atd atd
A já si nemohu pomoct :D…musím zmínit ty reklamy na Arrivu co v jejich vlacích nově běhají 🙂 to je něco, pane bože, co se ani nedá popsat
“Záda mě bolí, zadek mě bolí…” ano, mě taky 😀 z ARRIVY!!!
to jste dobrý masochista, já naopak jezdil z turnova do hořic přes starou paku, protože 845+843 je mnohem lepší než ta šílenost 814..a časově to vyšlo nastejno, v ostroměři jsem nastoupil do stejného vlaku co z turnova vyjížděl současně
Velmi podobná situace panuje i na rychlíkové lince z Prahy přes Příbram do ČB, kde navíc MD ČR seškrtalo hned na začátku jejího zavedení řadu spojů, takže je navíc pro řadu cestujících nepoužitelná. Ten špatný stav přímo souvisí s podceněním významu železnice ze strany MD ČR a politiků napříč politickými stranami. Otázkou také je, zda je vůbec možné v současné době najít v Evropě takové motorové jednotky, které by odpovídaly požadavkům současných cestujících na dálkovou dopravu. A pochybuji, že by se dnes nějaký výrobce přihlásil do soutěže o zakázku na motorovou rychlíkovou jednotku. Takže to spíše vidím jako snahu MD… Číst vice »
Nevím, co konkrétně znamenají „požadavky současných cestujících na dálkovou dopravu“, ale jsem si jist, že na linky R14 a R26 (a jim podobné) by se s klidem daly nasadit aktuálně vyráběné motorové jednotky Stadler nebo Pesa – s oodílem 1. třídy, automatem na občestvení..
Souhlas, ono to je rychlík jen názvem.
Koncepce je jasná: pro dálkovou dopravu tyto tratě ztratily smysl, protože je nelze patřičně zrychlit, a tak ie na nich ponechán jen nezbytně nutný rozsah dálkové dopravy využitelný přijatelně především pro úsekové cesty. Případná nová vozidla by sice nabídla lepší komfort, ale cestovní doby už po těchto stopách tratí nijak významně zkrátit nelze a nová rychlá trať v těchto relacích žádnou prioritu (logicky) nemá: bude-li někdy přijatelně vyřešena železnice mezi Libercem a Mladou Boleslaví, pak rychlejší spojení Liberce a Pardubic (resp. 1. koridoru) bude rozhodně přes Mladou Boleslav a Kolín a z trati přes Starou Paku bude pouhá lokálka podobná… Číst vice »
Lze je zrychlit, ale to by tu nesměla vládnout točvolantová lobby.
„Točvolantová lobby“ tu není ani potřeba, česká železnice se pravidelně diskvalifikuje sama.
vám ten rok 2005 leží hodně v žaludku, kolikrát se už ta smlouva pak zadávala napřímo? A kdo vlastně teď zazdil podobným způsobem ty lepší vozidla? Arriva, stát jednal o dalším (byť nesmyslném) přímém zadání s ČD a nasazení nových vozidel, pravděpodobně 847 (na které v tu dobu vypsaly čd výběrko), do toho přišla Arriva s nevyžádanou nabídkou a jelikož nabídla lepší cenu (za staré jednotky), MD se tím muselo zabývat..ČD taky tenkrát nabídly lepší cenu, než za ta Desira Connexu..(ano nefér), ale takže situace se opakuje..i s tím dalším prodlužováním..původně Arriva 2 roky, pak 7 a teď to bude… Číst vice »
Obávám se, že tě. „problém s ministerstvem“ je systémový. Ministerstvo totiž musí, jsouce zástupcem veřejnosti, chtít špičkovou kvalitu zároveň s nízkou cenou. A takovou věc neporidite ani na nejsvobodnejsim trhu, natož když jste svázán zákony a hlídání opozici ochotnou vás utopit v louži vody.
když se vypíše soutěž opravdová s požadavky na kvalitu vozového parku, tak pak rozhodne jen cena a všichni účastnící musí dodržet stejnou minimálně požadovanou kvalitu, to je už v pořádku..ale jinak pokud se rozhoduje jen cenou u naprosto odlišných nabídek, tak je jasný, že vyhraje vždycky ten největší šrot.
Leží. I proto, že hlavní viník Kolář dál škodí české dopravě namísto toho, aby platil škody.
Co se týče L3, přečtete si smlouvu a nekoukejte jen na CNN Prima a výblitky Berounského.
Pěkně napsáno. Super.
Poslat na ministerstvo dopravy doporučeně, taktéž i na Arrivu a ČD.
Podle mě by trutnovské 843, které by zde jezdili, byli o mnohem lepší a pohodlnější než nyní 845. Většina těch 843 si prošla úpravou interiéru, dosazením zásuvek a wi-fi a navíc pokud máte kolo tak se do 843 dostanete líp jak do 845. (pokud by ste to neunesli tak průvodčí pomůže 😉) Nízkopodlažnost bych u rychlíku zas tolik neřešil všimněme si že například na vozech InterJet/ComfortJet také není.
kolo do 843 lépe? to teda nevím..pokud budou 845 s klimou, tak 843 fakt lepší není v ničem..jen v pohonu a adhezi, ale to je cestujícím ukradené (pokud to jede)
Pokud máte kolo, jezděte si na něm a necpěte ten ksindl špinavej mezi lidi so o*s*o*b*n*i*h*o vlaku !!!
843 zasuvky (a casto ani tu wifi) nemaji a mit ani nebudou.
Jen poznámka: jednotek 628 v konfiguraci 2´B´+2´2´ bylo vyrobeno asi 450 a v 80. až nultých letech jezdily na vedlejších po celém „západním“ Německu – jak v oblastech rovinatých (depa Kiel, Osnabrück), tak v kopcovitých oblastech Bavorska a Porýní-Falce (Kempten, Kaiserslautern, Hof).
A byly všechny skutečně jen ve vámi zmíněné konfiguraci? Pokud se nemýlím, některé měly oba díly hnací = právě kvůli potřebě vyššího výkonu.
Dvoumotorových ovšem bylo podstatně méně, než těch jednomotorových; z výroby asi 40.
Nejvice me vadi zmarene investice do trati, kde by standarsem mela byt dvoukolejka s rychlosti 200km/h – jedna se o krajska mesta…
Miliardy do oprav, ktere zakonzervuji tratove rychlosti z 19stol. jsou k nicemu…
ukázkový blábol
blabol píšeš ty.
Nikoli, Martin napsal skutečně ukázkový blábol: kde chcete v alespoň přibližně stávající stopě trati přes Starou Paku dosahovat rychlosti 200 km/h (byť s přeložkami)?
Buďme realisti. 200 km/h nás nevytrhne, když nebude dál plynule přestup na něco, co pojede aspoň tak rychle, aby to nebylo o polovinu pomalejší než případná NAD toho výsměchu.
Dvoukolejky na 200km/h mezi stotisícovými městy nemají ani v Německu nebo jiných mnohem bohatších zemích.
Přesně tak. Žádný tranzit za Liberec nehrozí. Ani není v okolí žádná velká aglomerace. A to i když pripočtu Jablonec a Pardubice. Takže veškerá poptávka i v budoucnu je Liberec až Pardubice a dál trochu ku Ostravě a k Brnu. Do Žitavy a dál do Německa už je lepší drážní spojení, než z Liberce na JV. V Polsku je tam skoro pustina a a města bez poptávky. A poptávka Hradubicko – Berlín/Štětín je zcela marginální s bude ještě desítky až stovky let. Tak teď ještě něco o nákladní dopravě, kterou ovšem lze plně uspokojit tratí plně vyhovující požadavkům TEN-T v… Číst vice »
Kde se taková poptávka realizuje takovou tratí?
A zaplatíte takovou novou trať?
A vy zaplatíte dálnici?
Ale jo zaplatil bych, ale na 90% ty peníze skončí jinde. A raději nechci vědět kde.
200 je opravdu zbytečné. Řekněme si na rovinu, že by stačilo cokoliv více než dnešních v průměru 50 km/h. Hlavně kdyby to pořád jelo a ne jen neustále popojíždělo a stálo. Podívejte se na systém jednotného taktu ve Švýcarsku. Mnoho tratí jsou lokálky, kde z toho VRT neuděláte, ale nikde není zpoždění a nikde nečekáte ani vteřinu navíc. A o tom to je. K čemu mi bude hyperVRT, který mne vyhodí v polích u Prahy, když vlak do centra bude mít půl hodiny sekyru a ujede mi kvůli tomu vše návazné z Hlaváku. To pak mezi Ústím a Terminálem v… Číst vice »
Dvojkolejka ano, k tomu elektrizace, ale myslím, že by stačilo 160, vzhledem k terénu a množství požadovaných zastávek. Na dvě dálkové vrstvy to tady nebude.
Jasně, R14 by mohla vypadat mnohem líp, ale v kontextu jiných podobných linek je to vlastně standard a v kontextu vozového parku na jiných linkách v oblasti je to také přijatelné. KHK až do letošního roku komplet muzeum (jediný kraj, který neobjednával ani jedno vozidlo moderní stavby), LK trochu lepší díky RS1 ČD, ale Desira Arrivy jsou dodnes celkem zážitek – dopravce nezvládl sloupat německé nápisy ani po několika letech provozu. Když srovnám 843 a 845, tak ano, technicky je na tom 843 líp, ale to cestujícího nezajímá. Interiér má 843 rozhodně lepší a k dipozici je i wifi překvapivě… Číst vice »
KHK nemá Pantery?
Potvrzuji, že Desira Arrivy jsou tragická. Dlouhá léta nefunkční wifi, německé nápisy vně i vevnitř. Aspoň člověk ví, jestli odkud to které Desiro pochází (Erzgebirgebahn)
Stare pantery jsou pod objednavkou pardubickeho kraje.
Trilex na l4 také jezdí už pár let a do té doby po většině informační panel běží víc v němčině než v češtině
To chápu že tyhle jejich desira jsou určené spíš pro linky L7 buď re2 ale aby to nemohli pružné přepínat stejně jak to bylo asi v expresech na Slovensko
KHK má už nějaký pátek pantery a měl i RS1
Na lokálková vozidla jsou obvykle eurodotace. Na dálkovku (kam spadají i rychlíky) nejsou. Nebýt eurofondů, tak dodnes jezdíme v B, Bt, 810, 850,… Protože sami bychom se na nic lepšího nezmohli. Řešením by bylo objednávku rychlíků přenést na kraje, jenže to by také mohlo způsobit jejich zánik, protože kraje u nás za základní vrstvu obsluhy považují zásadně Os vlaky zastavující u každé vrby.
InterPantery na rychlíky jsou z dotací.
To máte těžké. Je možné mít vozidla na rychlíky z dotací, ale vozidla musí být elektrická, vodíková nebo bateriová. Dotace na vozidla dieselová nedostanete.
možná vám někdo prozradí, že ony „Eurofondy“ jsou naše peníze, které nejdříve putují do rozpočtu EU, aby nám z nich následně „milostivá EU“ část poslala zpátky spolu s nařízením, za co pouze je smíme utratit.
Zatím nám EU posílá víc, než pošleme jí (ale jistě, i k daním zaplaceným třeba v Dánsku je žádoucí se chovat s respektem).
O způsobu utrácení „dotačních“ peněz do značné míry rozhodují jednotlivé státy. Třeba Regionální operační programy mají a cíl „vyvážený rozvoje území, zkvalitnění infrastruktury, zlepšení veřejných služeb a veřejné správy a zajištění udržitelného rozvoje v obcích, městech a regionech “ – kam si každý členský stát napasoval, co uznal za vhodné.
A proto říkám, že peníze z EU by se měli posílat zápočtem. Do EU posílat nic a z EU jen sumu po odečtení té teoretické hodnoty, kterou bychom tam měli posílat.