Komentář: Funkční vodní cesta pomůže zbavit se závislosti na Rusku, píše rejdař
Remorkér Beskydy pomáhá lodi s pivními tanky (jaro 2020). Pramen: ŘVC ČR
Vodní cesta jako jediná dokáže zároveň produkovat elektrickou energii.
Včera bylo pozdě
D-O-L !!!
Jeden se už nestačí ani divit. To by bylo , a bychom ty stavební nesmysly konečně neprosadili a ještě za miliardy, které nám někdo dá. Jen jak tam budou dostávat vodu? Že by ji tam nosili v konvích z vodovodu? Pán asi nemá vůbec ponětí o čem píše a co prosazuje. Dát raději ty peníze do zkapacitnění železnice a převedení nákladů na koleje by bylo užitečnější.
Jez právě vodu zadržuje. Cena jezu u Děčína nedosahuje ani ceny opravy kolejiště v Ostravě.
Ze kterého roku máte kalkulaci toho jezu? Nějakou vodu zadrží, ale na naprosto pitomém místě kde je více méně k ničemu. Pokud má dojít k nějakému užitečnému zadržení vody, tak to musíte dělat na horních tocích potoků a řek a pak zejména v půdě. Co se dá v povodí Labe dělat v podobě technických opatření, tak je to zejména přivaděč Metuje-Rozkoš, čímž se zvýší objem dostupné vody pro akumulaci a pak nějaký kvalitnější plány na využití rekultivačních jezer pro jejich využití k regulaci Ohře. Navíc tím stoupne výpar a mělo by se to projevit ve srážkách ve východních povodích. Řešení… Číst vice »
Srovnával jsem kalkulace z let blízkých sebe pro obě akce. A to vyřeší nízký stav vody ve spodní části toku jak konkrétně? Mícháte obecná opatření k celkové zádrži vody na území státu a konkrétní opatření pro konkrétní vodní toky a jejich úseky. Abych to připodobnil i lidem vzdělání spíše železničního, to co jste napsal je pokus jak zvýšit kapacitu železnice u Děčína tím, že opravíte koleje na Šumavě. Mimochodem zvýšením výparu se o vodu připravíte, rozhodně tím nezvýšíte místní srážky o větší množství, než vody vypařené, spíše méně. Zkuste se aspoň zamyslet co jste napsal, když už chcete vypadat odborně,… Číst vice »
Pokud máte funkční krajinu, tak ta bude fungovat do jisté míry jako houba a tím stabilizovat průtoky přes roční období a více let, do určité míry. Tím by mělo dojít ke zvýšení nízkých průtoků a tím ke zlepšení plavebních podmínek. Zároveň to omezí horní špičky kdy plavba už zase není možná. Pokud se ta jezera upraví tak aby byla průtočná, což pořád ještě jde, tak se začnou na regulaci průtoku podílet. Stejně jako jakákoliv přehrada. Na druhou stranu se to nesmí přehnat natolik aby došlo k negativnímu ovlivnění krajiny v těsném okolí řeky. I když možná by stačilo aby se… Číst vice »
Do kanalizace Labe a Vltavy jsme za posledních sto dvacet let investovali asi tak 200 miliard korun v dnešních cenách. Na Labi bylo vybudováno 24 plavebních stupňů, na Vltavě 10 (pod Slapy). Aby systém dobře fungoval , je třeba postavit alespoň ještě dva stupně(Děčín, Přelouč). V opačném případě systém zahálí a stárne.
Jen za předpokladu, že bude dost vody…
V jednom má ten pán pravdu. Současné minimalistické pojetí labské vodní cesty je bezcenné. Budování vodní cesty ale smysl nedává ani nyní. Je totiž nutno změnit celou koncepci. Měly by být budovány projekty komplexní, tedy takové, které budou v první řadě řešit ty nejpalčivější problémy současnosti – zadržování vody a obnovitelné zdroje. Ze svých současných pozic budou muset ustoupit nejen ekologové, ale i zemědělci, majitelé nemovitostí a mnoho dalších. Vodní cesta pak musí být součástí budovaných děl
A to všechno kvůli tomu, aby po vodě plulo tolik zboží, že by to odvezl 1 pár nákladních vlaků za 2 hodiny po celý rok. Což se do Krušnohorského tunelu vejde s přehledem. A přes Domažlice chce ŽESNAD tahat nějakých 20 párů nákladních vlaků.
Neříkám, že zadržování vody v krajině je špatně. Jen říkám, že jsou způsoby, které zajistí mnohem lepší spojení než vodní cesta. Obzvlášť když se argumentuje sypkými hmotami a kapalinami (ruda, ropa).
Velké vodní dílo neznamená zadržování vody v krajině. „Kanalizace“ vodního toku je pravý opak.
vážení kdo čte a sleduje dění, tak by jste možná lépe vnímali můj článek. Musí se vozit ty suroviny, které nyní vozíme z Ruska a Ukrajiny. A bude je vozit místo z východu na západ ale ze západu na východ celá Evropa. Již nyní je kapacita dopravních cest na západě vyčerpaná. denně to řešíme. tedy upřímně jako rejdaři mi je celkem jedno, jestli budeme přepravovat po Německu a nebo do ČR. Ale není mi to jedno jako občanu ČR, který zde žije a chce důstojně žít. Z Ukrajiny a Ruska a dalších zemí vozí ČR miliony tun např.od oceli, rudy,… Číst vice »
Železná ruda? Kde že je Třinec? Tak to se bude muset železná ruda přeložit na vlak zcela určitě. Možná po Odře nahoru a pak tady přeložit? https://mapy.cz/s/numonutamu
Rozhodně to bude tím vlakem kratší než z Pardubic.
Naprosto s vámi souhlasím. Možná by se mělo ještě dodat, že stavět více kolejí na koridorech nemá valný smysl, protože by o mnoho kapacita nevzrostla a to díky křížením kolejí. Postavit novou trasu bude ohromný problém, protože železnice není nic tichého. Zato loď na vodě vám může plout klidně za barákem, jediné co se stane je, že vám na chvíli zastíní dům. Bydlení samotné u vody je žádané. U dálnice nebo železnice rozhodně ne. Tím chci říct, že nejenom splavnění Labe, ale i postavení kanálu D-O-L je cesta, jak stále být konkurence schopný. Zkrátka, nevidím moc reálné, že se za… Číst vice »
Na ty energetické nároky jste přišel proboha kde? Nejsou pravdivé.
Slyšel jste o přesmycích? Kapacitu železnice můžete navyšovat i na současných tratích tím že je třeba (částečně) zdvojkolejníte, tím že se tam zavede elektrický provoz nebo vybuduje moderní ZZ. Další věc která může dost přidat kapacitu je existence alternativních tras. Vemte si že třeba elektrizace Týniště-Letohrad znamená možnost odlehčení koridoru od elektrických vlaků do Polska. Lepší spojení tratě Břeclav-Znojmo a Znojmo – Havlbrod poskytne alternativu k trasám přes Brno, její elektrizace zase zvýší obecně kapacitu pro přepravu nákladu a teoreticky umožní převzetí části zátěže z trasy přes Břeclav. Ukecejte Rakušáky o triangl ve Stockerau a je z toho poměrně schopná… Číst vice »
1. část: Zkusím udělat komplexní reakci na to co jste napsal I na to co jste psal přímo mě. Elektřina Co se výroby elektřiny týče, tak mezi hranicí a Střekovem je spád asi 14 metrů, Střekov při spádu 8.6 metru vyprodukuje 80,8 GWh, z Labe tam získáte maximálně kolem 131.5 GWh. Rozhodně ne TWh. V TWh (jednotkách) se pohybuje celkový zbytkový potenciál ČR, nebo se tam pohyboval než nastala současná suchá perioda. Ekvivalent zajistí bez větších problémů cca 170 MWp FVE. Oživte projekt PVE Orlík, najděte plochu cca 150 ha poblíž, spojte to přímým vedením… Nemusíme stavět jezy. Dráha Co… Číst vice »
2. část: Zaminované Moře Ano, může se stát, ale trochu zapomínáte na RMD s volnou kapacitou, takže obsluha Dunajských přístavů možná. Do toho se ale v Rakousku staví velké železniční tunely pod Alpami a ty budou hotové dříve než usplavnění Labe. Koralmbahn by měla otevírat v roce 2025, Semmering Basistunnel v roce 2028, v roce 2032 by měl být hotový Brennerský tunel… Dřív než se podaří na Labi udělat cokoliv většího než příčné hrázky, tak budou hotové železniční stavby které výrazně navýší kapacitu a které přivedou nové vlaky k jižní hranici ČR. To Labe moc nevyřeší. Navíc v požadované rychlosti… Číst vice »
„Stačí tedy jen dostavět infrastrukturu…“
No, takze vlastne o nic nejde. Staci vyradit ze hry ekology a za mesic je hotovo. Co si ty rejdari jeste nevymysli, aby prosadili svoje? No kazdopadne by meli napred vymyslet, co se v tech lodich bude prepravovat, to jsem zatim nejak nepochopil.
Paranoidní posedlost závislostí na Rusku …
Jedno české přísloví praví – Odříkaného chleba největší kus.
Jiné – Neříkej hop, dokud jsi nepřeskočil ….
Aby všichni tihle političtí radikálové za nějakou dobu nepřišli s prosíkem ke křížku ….
Jaky radikalove, jaka posedlost? Kdyz odhlednu od toho, ze putinuv rezim kvuli svy fantasmagorii o trojjedinem ruskem narode nevahal rozpoutat globalni konflikt, tak rusko je navic nespolehlivy dodavatel, ktery svoje zakazniky v pravidelnych intervalech vydira. Zavislost na rusku musi co nejdriv skoncit, uz pred 5 lety bylo pozde. Samozrejme to neznamena ho vyloucit na vecnost, ale je nutne, aby bylo nahraditelne.
Usuzuji, že přijela teta Kateřina.
Křížená s ruským trollem 🧐
Kanál D-O-L byla megalomanská blbost současného presidenta,ale splavnění Labe do Pardubic a Odry do Ostravy má své reálné ekonomické i ekologické opodstatnění,současná mezinárodní situace tomu jen nahrává a investiční dotace z EU by realizaci těchto projektů jedině podpořily.
Taky se nepíše o DOL, ale o splavnosti Labe.
Mám pocit, že jste ten komentář nedočetl až do konce.
D-O-L není žádná blbost a už vůbec ne megalomanie. Typická šíře vodní hladiny cca 50 metrů… to má kdejaký rybníček více. Uznávám, že vodní stupně by mohly být možná plánované menší, bylo by to takové roztomilejší, ale výška je právě nastavena podle technologických možností turbín, které by byly na stupních osazeny. Sjednocené výšky mají taktéž pragmatické důvody-stejná technologie, tedy nižší náklady jak stavební, tak při údržbě.
To jak je DOL navržený a jak je vedený magalomanie do značné míry je. To je projekt z jiné doby navržený myšlením 3-4 generace dozadu. Ten projekt by se musel totálně překopat a možná se s ním vrátit úplně na začátek co to vlastně dělám, co to chceme spojit a proč. Stačí se podívat na trasování, které je silně ovlivněné nacionalistickou politikou ČSR a před tím obecnou nechutí k mezinárodním projektům. Jedna věc je překopat relativně jednoduché rozvodí u Hranic, druhá to tahat kdesi přes Třebovsko jenom aby to spojení V-Z bylo v ČR. Proč? Někdo bude vozit víno z… Číst vice »
Dobrý večer, už před několika desítkami let bylo spočítáno, že by se do systému D-O-L musela pumpovat voda z Dunaje. Za Rakouska-Uherska a Československa (dejme tomu) OK, ale dnes – nepředstavitelné.
Navíc – pumpování té vody jsou energetické náklady a ekonomická návratnost jde do háje.
Zdroj – jedno tematické číslo časopisu Dějiny a současnost (vydává histor. ústav Akademie věd), cca 2-3 roky staré.
Abychom se zbavili závislosti na rusákách,je třeba použít všechny možné cesty.Celá léta se jezdilo kamiony a používala nafta.To byly ropné loby.
„Řeka Mosela, která je splavněna a má srovnatelné roční průtoky, „přepraví“ ročně více než 10 milionů tun zboží“ … pokusil jsem se řádově propočítat kapacitní možnost dvoukolejné trati při zaváděných skoro kilometrových délkách vlaků …. vyšlo mi, že 10 milionů tun zboží by při dobrém zabezpečení a řízení provozu mohla přepravit řádově za týden … při ponechání nějakých oken pro osobní dopravu možná za dva.
A klidně i v období veder a sucha.
omlouvám se, ale jak jste to počítal ? do ČR jezdí ze západu vlaky 1500-2000 t maximálně. tedy se jedná v nejlepším případě 5 000 vlaků. Ale ty vlaky někdo musí naložit, vyložit odvézt a to vše obnáší nějaký čas. asi těžko někdo koupí stovky lokomotiv a tisíce vagonů ? Pracuji v dopravě a můžete si ověřit na Ministerstvu dopravy, že Německo potvrdilo ČR pouze 85 % požadavků na koridory pro nákladní vlaky ještě před válkou, tedy kde máte tisíce vlaků navíc ?
Naložit a vyložit musí někdo nejen ty vlaky, ale i ty lodě. Tady problém opravdu není.
Stovka lokomotiv? Když to lokmotiva otočí 1x denně, což je klidně možné, tak je za 50 dní hotovo. A 100 vlaků za den je 4x za hodinu nákladní vlak. Nic nemožného.
Pokud to mají vozit celý rok, tak si to vydělte sedmi: 15 lokomotiv a maximálně 1 vlak za hodinu. Metrans… je větší.
I železnice dokáže produkovat elektřinu. Pokud ložené vlaky budou jezdit z dostatečně příkrého kopce a prázdné budou jezdit na kopec bude zisk pro měnírnu z rekuperace kladný…… Vodní elektrárny jsou také závislé na vhodně velkém spádu.
Mohly by ty vlaky třeba vozit v cisternách říční vodu z Plzně a Pardubic do Děčína. Tratě jsou tam dostatečně kapacitní, a měli by elektriku pro ostatní vlaky zadarmo 😀
To zní skoro jako podnikatelský záměr 😃
A co budou vozit dolů? Ten kopec?
Železnou rudu (čili ten kopec). (O trati z Kiruny do Narviku se říká, že více elektřiny vyrobí než spotřebuje.)
Dovolil bych si delší pohled do budoucnosti. Doprava se zřetelně přenáší do vzduchu. Začalo to, jak jinak, ve vojenství, tam je aeromobilita již skutkem. Další trend je zavádění letadel nepotřebujících startovací a přistávací dráhy. Startují a přistávají z místa na místo. To se týká hlavně osobní dopravy. Nové konstrukce vzducholodí umožní nahradit vodo-plavbu vzducho-plavbou, což umožní dopravu přímo z bodu A do bodu B, bez povrchové infrastruktury. Vzducholodě mohou sloužit k dopravě plynů.Taková bude budoucnost dopravy.
Vzducholodě? Helium je pekelně drahé a vodík? Jeho vlastnosti se od zkázy Hindenburgu nezměnily.
Navíc je to obrovská nemotorná věc, pro velké objemy nepoužitelná. Hindenburg měl užitečné zatížení 112 tun, to hravě poberou dva železniční vagony na mnohem menším prostoru. Čili 1 vlak vydá za 10 až 20 takových vzducholodí. A nemají tendenci při rychém vyložení opustit atmosféru Země. A když srovnám Hindenburg s lodí, tak „starý dobrý“ Panamax je menší, ale pobere 50.000 tun s posádkou nějakých 20 lidí. A lze ho automatizovat na stejnou úroveň jako vzducholoď.
Tak už vidím, jak se přepravci rvou o dopravu vzducholodí. Když to jde s vlakem blbě, zůstane trčet na fleku. Posádka vzducholodi by ovšem po několika hodinách letu na Vídeň mohla také „absolvovat prohlídku petrohradské Ermitáže.“
V současné situaci by to vyústilo spíš v exkurzi v Lubjance s pobytem v hostinci U Beriji na státní útraty.
Jo a taky pozor na přelety nad hostinci v lesích 😉
Tak ono by to možná než velké stavby na Labi chtělo prvně dát dohromady krajinu tak aby fungovala po vodní stránce, a po dalších také. Minimálně 70 let se tu ve velkém vypouštěla podzemní voda, za 70 let se zničila zádržná kapacita cca 4 miliardy kubíků… to se někde projeví. Stejně jako brutální zkracování toků což mělo vliv na rychlost odtoku vody a výpar a tedy i malý vodní cyklus. Nedivil bych se kdyby byla podobná situace i v Německu, přes které se do ČR dostává, a to negativně ovlivňovalo srážky na území ČR. Bylo by vůbec zajímavé kdyby se… Číst vice »
Tak mě po názoru toho lobbisty napadá : Jak moc se využívají kanály a vodní cesty v Německu? Např. Kanál Ryn-Mohsn – Dunaj?
Přepravy klesají, hledejte Main-Donau-Kanal. Je to v milionech tun.
https://inland-navigation-market.org/chapitre/2-freight-traffic-on-inland-waterways/2/?lang=en
Koridor Main-Donau má volnou přepravní kapacitu. Problém je jinde, totiž na nespolehlivém úseku Dunaje mezi Straubingem a Vilshofenem, který ekologičtí aktivisté odmítají upravit. Rychlost či výkon cesty je dán kapacitou nejslabšího úseku.
miliony tun, Německo vozí 40% objemů po vodě
A kde jste k tomu přišel?
Podle Spolkového statistického úřadu je to jinak (poměr tkm, 2017):
Silnice 71%
Železnice 19 %
Vnitrozemská vodní 8%
Produktovody 3 %
Letecká 0,2 %
Z celkových přeprav nebo jen z přeprav objemů?
A co pobřežní doprava?
Lobby také může vyjadřovat názor, ale neměla by popírat fakta – Labe vysychá, vodní cesta to už nebude. Investovat je třeba do železnic. https://www.deutschlandfunk.de/binnenschifffahrt-im-klimawandel-wenn-die-elbe-nur-noch-100.html
není pravda,Labe nevysychá, nebo snad nad Ústím n.L. je nějaký problém.
Krajina díky její devastaci, devastaci půdy, úbytku lesů, rostoucí zástavbě, přestává zadržovat vodu, a navíc se snižuje i množství srážek. Takže průšvih je opravdu na cestě. Proto je potřeba co nejrychleji to dát do kupy, jinak nebudeme mít co řešit. Prostě voda nebude.
Tak to abychom se všichni odstěhovali, když tu nebude voda.
Je velká škoda že se odpískal plynovod Nabucco. Pro převravu zemního plynu mi přijde potrubí mnohem vhodnější než řeka.
A nejspíš by se dal posílit STORK, propoující ČR a PL na Ostravsku.
A co se ropy týká, tak lze dotáhnout ropovod až do přístavu na splavné části Labe. IKL vedoucí do přístavu na Dunaji již leží a ropu dopravuje. Rozhodně bude projednatelnější potrubí přes kopec než plavební komora na Labi.
Plyn k nám také proudí z Německa a stačí, aby si Německo a Polsko postavili LNG terminály a můžeme plyn brát přes ně. IKL navazuje na TAL do Terstu a ten je bohužel ze 100% vytížen, takže nelze navýšit kapacitu. Další trubku přes Alpy nikdo nezaplatí, přeci jen ropa se bude v budoucnu omezovat a nastupuje elektro. Benzín lze dovézt i z Německa nebo Polska. Ostatně se tak i často děje.
„jen ropa se bude v budoucnu omezovat a nastupuje elektro“
Tak v tom případě bude TAL zcela jistě mít kapacitu navíc, neboť u stávajících odběratelů poklesne poptávka.
vodní doprava v podstatě nemá relevantní budoucnost vzhledem k suchu které je v podstatě pravidelné
Jj, praktický dovětek… Je březen, nepršelo a na zahradě je sucho a rozpraskaná půda jak na Sahelu. Vím, Morava je na tomto obecně hůř než Čechy, ale přesto… Myslím, že krom vysokých vstupních nákladů na obstojný rozsah splavnění, bude průtok ten neuralgický bod č.1. Takže tím budeme muset asi skončit…
vodní doprava obsluhuje 95 % světového obchodu a bude to i tak nadále
Ovšem o těhle lodích se tu nebavíme, že…
Já chci provozovat lanovku na Praděd, tak mi ji soudruhu Státe postav.
Lanovku nebo vlek má každý svah. Jo takhle vodní cestu na Praděd, to by bylo 😆 Úplně živě jsem si na Pradědu představil remorkér 😀 /ne aby to někdo řekl na Hradě 😉
jaký bude mít prospěch lanovka na Praděd pro hospodářský rozvoj ČR ? jde o zásobování průmyslu, ČR je průmyslová země a proto se máme relativně dobře, jen z turismu žije třeba Egypt a další rozvojové země a ty nemají asi nejlepší životní úroveň, nebo se pletu ? Bohatá země, pak bude moci i přispět na rozvoj turistického ruchu a a třeba i na vaši lanovku, obráceně to fungovat nebude a až to bude rád na Praděd lanovkou pojedu na výlet
Nadsázka se často využívá pro zdůraznění vlastností, nevhodného chování či špatných řešení. Někdy je těžké rozlišit, zda se ještě jedná o nadsázku nebo již o sarkasmus.
Řeknete to i u dálnic a železnic?
Jelikož toho pána neznám, tak předpokládám, že má dobré kontakty mezi lidmi co se spolu baví, a prolobuje dnes nemožné.Mezitím, už bída,zmar a chudoba budou ve stavu, kdy nějaký Labská cesta bude každému u zadele….
pán má zájem, aby ČR prosperovala a kde jsou vodní cesty , tedy levná dopravy, hospodářství zkvétá a lidé se mají dobře. Právě když nebude infrastruktura, bude bída a zmar, podniky nebudou mít suroviny na výrobu, ale třeba se s Ruskem usmíříme a vše bude jako dříve…. ?
Pan rejdař bezesporu srdnatě hájí své zájmy. Ale je mimo. Kapacitní doprava ve vnitrozemí je na železnici.
Jenže, jak bylo uvedeno v článku, hlavní trasy v ČR jsou na hraně kapacity. A bohužel v nejbližších deseti letech se to moc nezmění.
Myslím že je pořád jednoduší řešit železniční trať a třebas do toho nacpat více peněz, než lodní dopravu. Rozhodně uvidíme efekt rostoucí kapacity mnohem rychleji pokud začneme posilováním nejproblematičtějších úseků.
určitě máte pravdu, problematické úseky jsou všechny železniční uzle od přístavů u moře až po hraniční přechody do ČR a dále. Určitě je třeba dramaticky posílit železnici, ale ta vše neodveze ani náhodou. Železniční trat navíc nevyrobí elektřinu,ale ji spotřebovává. Vodní cesta ji vyrábí a jeden jez může zásobovat celé jedno město – jez Děčín 42 tis. obyvatel.
Investicí do železnice se dá „vyrobit“ spousta energie. Elektrizací tratí, kde se teď jezdí na naftu. Rozdíl v účinnosti spotřeby energie je veliký.
Jak přesně vyrobíte využitelnou energii tím, že ji budete spotřebovávat?
Cena zničeného životního prostředí porušením normálního toku je též nemalá.
Např. zprůměrováním toku bez přirozeného kolísání.
Za mne trubky a hlavně energetický mix lokálních zdrojů.
A zeptám se (nejsem rejdař): kapalný zdroj energie povezete jen sem, ale zpět – prázdný prostor, ne?
To je pravda. Ale furt to jde změnit o poznání rychleji, než skutečně výrazně zvýšit kapacitu Labe.
Zato se změní splavnost Labe, které vysychá
To ovšem zahrnuje předpoklad, že doprava pořád poroste, ale každá věc má své limity a jedna vodní cesta naše území nepokryje, vždy by tu nakonec byly překládky na železnici a na silnice.
Železniční trati jsou na hraně kapacity při stylu „jako když se nechce“. Ani na hlavních tratích nákladní vlaky nejezdí ani s plným využitím zaváděné téměř kilometrové délky ani s využitím možného asi dvouapůlminutového intervalu, rovněž osobní doprava není zdaleka organizována tak, aby jezdilo menší množství kapacitnějších vlaků, které by méně překáželo dopravě nákladní.
Menší množství kapacitnějších vlaků v osobní dopravě znamená přesun značné části osob do více osobních automobilů. Redukovat spoje, minimálně v příměstské dopravě, by to byla cesta do pekel.
A na té řece taky ne. Navíc stačí suché léto, jako bylo třeba v roce 2018, kdy se v Labi prášilo i za rybama a pan rejdař můze na nějaké rejdy zapomenout.
Což je ovšem důsledek neexistence jezů. Nad Masarykovým zdymadlem bylo vody dost.
Na kanalizovaném úseku Labe a Vltavy , což je od Ustí proti proudu, na suchu nezáleží.
Kapacitní doprava pro tekutiny je produktovod, ať už plynovod nebo ropovod. Nevadí tomu sucho, povodně, ani padající stromy, pohříchu ani výpadek elektřiny.
Tak jako tak se to musí v přístavu přeložit z tankeru, protože s pomorem 12 až 15 metrů na řece nic.
já ale v článku píši, že se nejedná o plyn, ropu a PHM, ty když k tomu přibudou,tak je úplný konec…
prosím aby jste mi řekl, kde ta kapacita na železnici je, řešíme pro zákazníka uhlí a rudy, které jeli z východu a nyní musí z Austrálie a Brazílie a kapacita vlaku je 1-2 týdně !!! my se bavíme o desítkách vlaků denně! a to jen pro ČR.
To vypadá na hezky popsaný budoucí ojeb. Napnout síly na VRT stejným směrem a parametry pro přepravu se zlepší rapidně a celoročně. I pomalý vlak jede několika násobně rychleji než labská pramice.
Předpokládám, že z Krušnohorského tunelu se věnuje nákladce menší část kapacity, a ta bude znamenat tak dvě Mosely navíc.
U přepravy paliv a hromadných substrátů na rychlosti nezáleží. Podstatnější je kontinuita. kterou by právě splavnění Labe zajistilo.
Tu ovšem dokáže adekvátně dimenzovaná železniční trať zajistit taky. V případě, že narozdíl ode dneška nebude vedená tak těsně kolem řek, tak i při povodních.
Nezajistilo. Dešti neporučíme a když nenaprší, tak lodě prostě nevyjedou. To je fakt.
I u přepravy paliv a hromadných substrátů musíte platit posádku a amortizaci dopravního prostředku. Labské lodě jsou tak malé, že stejný náklad lze převézt jedním vlakem, navzdory zažitým představám vodníků i s menší potřebou energie. Jedině voda není takovou mrtvou plochou jako trať nebo silnice, ovšem je otázka, jak moc tu řeku poškozují ty úpravy splavnosti. U tankerů je také výhodou rychlost nakládky a vykládky proti železnici a silnici, ovšem existuje také potrubí..
Problém s lodí je také to, že se na kdeco používá olej. Třeba na ložiska. A ten se dřív nebo později smyje – kam?
Tak u železnice to samé ne? Úkapy jdou do země a nakonec kam?
o palivech vůbec není řeč, to jsou stovky milionů tun !! je řeč o základních surovinách- rudy, uhlí, ocel, jedlé oleje- to se vozí…..
jinak z lodí nic neuniká, hřídele se mažou říční vodou proplachem a v okamžiku proražení lodi vniká voda dovnitř a nevytéká nic ven…
určitě píši, že je třeba i VRT, ovšem dle mého názoru se VRT nikdy nepostaví, neb to je dramaticky a diametrálně jiný zásah do přírody, než pár jezů na Labi- je to mrtvý koridor (ale je třeba a jsem pro). V ČR podmínkách je to na 30 let a více. My ale potřebujeme přepravovat ihned, už nyní se válčí a derusifikace probíhá již nyní.
Co se týče obilí a některých potravin, skončí to asi rychle tak, že se budou muset milostivě rozorat louky a úhory, na kterých se v posledních letech nevyplatilo nic pěstovat, a budeme se muset obejít s méně hnojivy. Stejně jsem nikdy nepochopil, proč musíme dovážet například jablka z Jižní Afriky. Leccos z toho se dá zařídit poměrně rychle. Podobně nemusíme dovážet tolik hraček, zubních past a kdoví čeho všeho z Číny. Dovoz uhlí a plynu se dá částečně(!) během několika let nahradit fotovoltaikou i přes její nespolehlivost. V delším horizontu i ty jaderné elektrárny, status veřejného zájmu dostaly zřejmě oblasti… Číst vice »
Stačí nekupovat a nebudou muset. Jen ty ceny porostou tak nějak jinam. Když rozoráte nepříliš plodné louky a úhory, tak moc obilí stejně nevypěstujete a dobytek je také třeba někde pást a získatvat pro něj seno. Jaderné elektrárny znamená jaderné palivo a to někde musíte vzít… Rusko? Také to znamená jaderný odpad, kam ho dáte? Když nebudeme tolik dovážet, není třeba stavět železnice a silnice, nebude třeba tolik přepravy.
Spíš než racionální argumenty, pan Hradský čuchá příležitost jak z aktuálního konfliktu vycucat na nějakém politickém hejlovi tučnou eurodotaci pro jeho lodní business;)
Text zajímavý, dovolím si jenom dvě rychlé poznámky (obsáhlejší komentář pak): Víme přitom dobře, že již nyní je železniční síť na hranici propustnosti Ano, kapacita železnice je na mnoha místech vyčerpaná, ale také jde navýšit, dost možná snadněji než v případě vodní cesty. Její kapacitu totiž silně ovlivňuje zabezpečení a řízení stanic, které se dá zlepšit aniž by muselo dojít k velkým zásahům do okolí. Stejně tak to ovlivňuje elektrizace. A v obou případech je zde stále ještě obrovský potenciál k navýšení kapacity. Navíc některé stavby pro její zvýšení jsou v přípravě, nebo běží. Je tu velká stavba do Domažlic… Číst vice »
*je v plánu… samozřejmě, v pánu ještě naštěstí ne.
“ Mnohem horší je situace mezi Moravou a Čechami, tam máme vlastně jenom jednu slušnou dvojkolejku.“ Přitom by teoreticky měly být dvoukolejky tři – přes HrKr, Pardubky a Havlbrod.
Nojo, jenomže přes Havlbrod je to z krpola krpál a z druhé strany to taky není moc sláva. (nehledě na to jsou tam cestující málem zbaveni snědené snídaně), HrKr a Parbubice se bohužel spojují v Chocni a do MuN je to jenom jedna dvojkolejka. Ani tunel moc nepomůže, v průkopu budou 3 koleje a pak zase do MuN jenom dvě… Trať Týniště-Letohrad zatím ani nebude elektrizovaná. 🙁 A stejně by to moc pro vnitrostátní spojení asi nepomohlo protože je to dlouhé a z Moravy je na Lichkov krpál. On je obecně větší problém se vyškrábat nahoru z Moravy než z… Číst vice »
To máte pravdu, ale pokud vím, tak elektrická vozidla mají se sklony menší potíže. Neříkám že to nejde dostat na hranici skluzu, ale v Rakousku a Švýcarsku jezdí větší stoupání/klesání. Byť s přítěží. Lepší elektrifikovaná trať se sklonem, než žádná třeba jen pro odklony.
Jako s další tratí je možno počítat od Hradce Králové na Hanušovice – Šumperk – Uničov – Olomouc. Zdvoukolejnit to lze docela rychle, aspoň v řadě úseků, někde to již bylo na dvě koleje stavěno a elektrika tam také není problém, navíc od OL se již přestavuje. Modernizací a přestavbou by snad už konečně mohla projít i trasa Plzeň – ČB – Jindřichův Hradec – Jihlava – Brno. Takže stačí sem dát ty miliardy z toho vodního plánu a máme hodně vyřešeno.
A to vyřeší přepravu mezi Hamburkem a ČR jak?
pane, pošlete mi obsáhlejší komentář prosím o nějaké poznatky z praxe (já to řeším denně), tedy jak ty tisíce nákladních vlaků navíc, které taky budou muset tyto suroviny nově vozit dostanete na již dnes přetížené tratě. Kde když chcete, tak vám dají 1-2 vlaky týdně !!
Přetíženost tratí je dost často relativní, protože před cca 40 – 50 lety jezdily na těch hlavních, ale i vedlejších tratích i desítky nákladních vlaků denně a dnes na nich třeba jezdí tak dva, tři apod. To platí i třeba o tratích 200, 190, 170 atd. Samozřejmě narostla osobní doprava, ale zase na těchto tratích ne tak, aby se to nedalo zlepšit. Vadou je spíš likvidace stanic, kolejišť, nákladišť apod., které jsou tou hlavní příčinou problémů pro nákladní dopravu.
Tohle už je opravdu šotofanatismus. Jakou souvislost má doprava na trati ze Zdic do Písku s přepravou nákladu z přístavu v Hamburku do Ústí nad Labem či Prahy?
to budou mít akorát na obrázku, než se to tady postaví.
„Ohromnou výhodou lodní dopravy je také fakt, že dokáže přepravit stejné množství zboží s 20× nižším počtem personálu, než je potřeba na silnici.“
O železnici lze říct něco podobného.
Tak určitě, hlavně kdyz se porovnavaji end-to-end scénáře. Tedy že zdroj přepravy má vlecku/kanál …nebo dokáže k té vlecce/kanálu dotáhnout produktovod. To samé platí pro cíl přepravy.
Až přestanete myslet stylem my nebo oni, třeba vám dojde proč je železniční lobby tak málo úspěšná, neb ta zaslepenost je v těchle kruzích asi nějakou normou či co…
Opravdu si autor při svém srovnání s Moselou myslí, že vodními díly které lze rychle(!) postavit, lze přepravu na Labi minimálně zestonásobit, aby se tak stala nezanedbatelným pomocníkem ostatních doprav? Poznámce o „eko-kompromisech“ rozumím tak, že si je i autor vědom, že z hlediska životního prostředí jsou větší úpravy neprůchodné.
Další věc je, kolik těch paliv a dalších zdrojů by taková vodní díla nejdřív spotřebovala na stavbu a jak dlouho by je bylo potřeba udržet v provozu, aby celkovým výsledkem byla nějaká úspora. Nemluvě o tom, že ropná paliva spotřebovávají potom i ty lodě (pravda osobní, zejména ty, které fungují uvnitř měst, se už občas začínají elektrifikovat, ale je to velmi pomalý proces (i vzhledem k tomu, jak dlouhověké ty lodě jsou) a u dálkových nákladních to bude ještě o dost náročnější – o mnoho náročnější, než elektrifikovat železnici). Je fakt obří rozdíl dál používat a případně drobně vylepšovat fungující… Číst vice »
samozřejmě, když Mosela je srovnatelná s Labem, tak to musí jít stejně i na Labi. Ekokomprosmis je o tom, že pseudoekologické blokády stavby není třeba komentovat. Jestliže bude cílem derusifikace, tak nynější ekoškody v Evropě na Ukrajině v důsledku války jsou násobně vyšší, když bych připustil, že splavnění Labe nějaké škody způsobí….
DOL opravdu není strategickou stavbou, aby bylo jasno.
nejde o DOL, stačí napojení Labe na námořní přístavy
To jste rozhodl vy osobně? Dnes u piva, protože to není vláček? Nějaké argumenty, věcné?
Dobrý večer, už před několika desítkami let bylo spočítáno, že by se do systému D-O-L musela pumpovat voda z Dunaje. Za Rakouska-Uherska a Československa (dejme tomu) OK, ale dnes – nepředstavitelné.
Navíc – pumpování té vody jsou energetické náklady a ekonomická návratnost jde do háje.
Zdroj – jedno tematické číslo časopisu Dějiny a současnost (vydává histor. ústav Akademie věd), cca 2-3 roky staré.
„vodní díla na Labi pod Střekovem“
Která, že to množné číslo? Připravuje se jen jedno, s minimálním vzdutím pouze v rozsahu města Děčína, a i to je neprůchozí.
Každý kope za svůj kšeft.
Má tím zřejmě na mysli i dříve plánované vodní dílo Malé Březno. Ve Velkém Březně je totiž další mělká pasáž. Plavební stupeň Prostřední Žleb vyřeší plavební podmínky pouze pro Děčín, a lodě plující dále do Ústí budou v sušších obdobích i nadále potřebovat vlnování (nebo snížení hmotnosti nákladu).
Takový trik ŘVC a rejdařské lobby je, že se teď tváří, že jim bude stačit VD Prostřední Žleb. Jakmile by se ale zprovoznil, určitě by přišli s tím, ať se udělá ještě to Malé Březno, protože už je to zaručeně poslední překážka pro „optimální“ plavební podmínky na našem dolním Labi.
Tam se plánuje jakási úprava koryta, prohrábka a břehové hrázky, aby se tok zúžil.
na tento úsek se vejdou až 3 jezy, ty mohou zásobovat elektřinou Ústí n.L. ,Děčín a přilehlé obce. Nebo až se odstřihne ropa a plyn, budeme topit vším co hoří atd. Ze západních přístavů ještě mnoho let nedovezeme nic navíc, není infrastruktura. Německo a další země budou nejdříve řešit svoje problémy, jako třeba ,když nám zabavili roušky, že je potřebují více
Je znám nějaký nástřel projektu, totiž kolik kWh ročně by to reálně mohlo dát?
Dal jsem to ve dvou komentech nahoře. Dohromady tam vytočíte do 150 GWh.
Lepší než nic. Nahoře píšete 80 + 131,5 GWh, ať počítám jak počítám vychází mi to více než 150 GWh. Výsledek je více než polovina produkce elektrárny na Orlíku, aniž byste potřeboval zatopit tak velké území a zneprůchodnit vodní tok pro plavbu. A je to zhruba dvojnásobek toho, co vyrobí Slapy. Opět bez oněch doprovodných efektů. Ale není to vláček, to je pravda.
80 GWh je současná produkce Střekova, ta se nedá počítat dvakrát. Celkovou produkci pak ovlivní ještě to do jaké míry bude průtok regulován, takto to vychází dnes s obdobími sucha a povodní. Při dostatečné akumulační kapacitě se budou minimální a maximální průtoky přibližovat průměrnému a vyrobí se více elektřiny.
Myslíte
https://www.forum24.cz/pribeh-rousek-ktere-nebyly-zabaveny-v-nemecku toto?