Keře u silnic jako hráz před změnou klimatu. Zabrání sesuvům půdy, naráží však u ochranářů
Nový úsek dálnice D4 Milín - Lety, vizualizace. Pramen: ŘSD
Středové dělicí pásy u dálnic se podle ŘSD přestanou sekat. Je to nebezpečné a manipulace způsobuje zácpy.
Nemohu si pomoci, ale dělá to na mě dojem, že AOPK jen předvádí, že „pracuje“…
Hm, tak keře lákají vzácné druhy? To je zajímavé… přece bysme nechtěli aby ty vzácné druhy měly kde „sídlit“… No a až vymřou úplně, tak budou absolutně nejbezpečnější – bude umírat při střetu s vozidlem 0 kusů ročně!
Třeba by pomohlo dát ten plot blíž k vozovce, tak aby „zakřovené“ svahy byly volné ze strany do krajiny, a uzavřené směrem do vozovky…
Přesně tak, kompenzační opatření existují, ale to by se muselo chtít.
No a vysekávat 20 metrů stromů na každou stranu od silnice? To nemůže nikdo myslet vážně…
ochránci přírody mají pravdu. Všechno pěkně vyasfaltovat a vybetonovat. To žádné živočichy ani ohrožené. nebude lákat. Pěkně to vychcípá dle plánů na ochranu přírody…. To jsou paradoxy 🙂
Středový pás, respektive prostor mezi svodidly býval podle mě širší než nyní po opravě dálnice. Býval v něm také téměř souvislý pás růže plstnate. Proti oslneni fajn, ve dne to i bylo hezké, když ty růže kvetly. Nyní růže zplanyrovane, pás užší a je v něm stále více souvislý pás pajasanu zlaznateho. A to je problém daleko závažnější.
Solární panely tam položit, strašněj problém u nás.
Pravda, to by bylo zřejmě nejlepší protierozní řešení 😀
No jejich konzoly se zapouští do země, to přece trochu pomůže povrch „držet“ ne?
Asi přecejen lepší než když se dávají vysloveně na pole…
Moc ne, spíš naopak – terén je pak rozrypaný a ryhy pro základove bloky pusobi jako drenáž. A po hladkém skle se voda rozběhne a soustředí do jednotlivých linii.
A taky to ten svah přitězuje
Myslel jsem do středového pásu, tak jaká eroze?
1/ Jsou lesklé a oslňují.
2/ Zvyšují lokální teplotu, jako by ji už sama dálnice s horkými motory a ve „větrotěsné“ rýze nezvysovala už tak dost
3/ Na rozdíl od zeleně jsou hladké a odrážejí hluk.
Každopádně keře kolem cest jsou bezpečnější, než stromy, Strom je překážka jako zeď a keř je matrací tlumící náraz. Ze stromu padají větve, či stromy celé, ale z keřů větvičky a nebo nic, pokud jsou strojně seříznuty tak, aby nezasahovaly nad vozovku. Ty ztráty vzácných tvorů bohatě nahradí přínos potravy a úkrytů právě pro ně, protože jinde ty keře mizí. Je lépe mít keře u cest, než žádné i za cenu nějakého procenta těch živočichů, kterým naopak ty keře pomohly k navýšení jejich počtů. Je to jako s jejich zakazováním chovů prdícího dobytka, ale propagování prdících velkých kopytníků, nebo likvidací… Číst vice »
To, že tam ochranáři nechtějí ty keře je proto, že oni opravdu přivábí hodně zvířat,ale za cenu toho, že pak skončí pod koly aut🤷.
A kudy se tam ta zvířata dostanou, když je za těmi keři plot?
A jaké zvířata? Vosy, včely ?Ve Španělsku to mají skoro na každé dálnici a nikomu to nevadí.
Tak to pak ale vypadá že vzácné druhy mají problém najít jinde tak kvalitní prostředí jako je svah u dálnice osázený keři…
Nevypadá, je to tak. Pšeničná, řepková a nakonec i smrková plantáž je svým způsobem poušť a o asfaltu škoda mluvit.
27 lajků za tento paranoidní zmatečný výplod, zdejší čtenářstvo nepřestává překvapovat 😀
Zeleň podél cest he mnohem větší věda, než vy jeden čekal. Jak pisete – přímo podél budiž keře, větší stromy musí být dal, ale nemohou to být extra mohutné exempláře, protože je problém s údržbou. Musí snášet zaškolení a prach, na jižním svahu suchou výheň a na severním věčný stín…
ve středových svodidlech by nemělo růst nic, protože to zhoršuje výhled. Leckdy ty křáky přerůstají do silnice. Řidiči se tomu vyhýbají, takže ohrožují ty ve vedlejším pruhu.
Problém je i to, že se údržba provádí v nejhustším provozu – v týdnu ráno, kdy všichni spěchají do práce. V Německu dělají údržbu i v noci, kdy je provoz minimální.
Na to tady nesezenete lidi. Vidím to u nás, parta dělníků, jeden bagr, jeden finišer, dva náklaďáky a opravuji 3 kruhaky 5 měsíců. Po 3 dopoledne tam nikdo není, o víkendu vůbec a teď jsem tak 14 dní nikoho neviděl, dělají na jiné stavbě
Seženete, když připlatíte pořádně.
Nepriplati. Musí zadat nejnižší nabídce.
Naopak, krovi ve stredovych svodidlech by mela byt povinna, protoze brani oslnovani protijedoucim vozidlem.
Mnohem lepší jsou ty plastové desky, které zabrání oslnění, ale je mezi nimi vidět napříč a konec konců nebrání přelezení středových svodidel v případě, že je to třeba.
Fuj plast
Možná fuj, ale je funkční, bezúdržbový a levný. To vše na rozdíl od křoví.
Ještě jsem nezažil že bych se musel vyhýbat něčemu co prorostlo ze středního pásu… a ten výhled jako na co, na protější jízdní pás? Aby se někdo mohl kochat pohledem na havárku v protisměru?? Anebo aby mě mohli protijedoucí „kvalitněji“ oslňovat??
Podobný argument jsem slyšel v jiné souvislosti. Jistá obec neudržuje trávníky z důvodu „ekologie a boje proti oteplování“ Spíše to zavání alibismem a neschopností. Proto necháme zarůst krajnice tak, že nejsou vidět patníky? 🙂
Vám se ten anglický beton líbí?
To jsme prostě my, ode zdi ke zdi. Neumíme vymyslet/udělat kompromis…
Ne, ale taky ne metr a pul vysoke plevely, osiny a rychlw rostouci invazivni traviny. Ta volba by nemela byt binarni. Mezi anglickym travnikem a zpustlou dzungli je spousta mezistupnu. Bohuzel v Cesku se jde od extremu k extremu.
Louka, aby zůstala loukou, se musí 2x ročně kosit. Pokud to má být s přihlédnutím k ekologii, tak mozaikovitě a vzhledem ke kvetení.
Louka bez údržby do několika let zcela zaroste křovinami.
Jo. Přesně.
Nebo pást, to je ještě lepší.
Osobně se setkávám skoro výhradně právě s tím anglickým betonem než s trávníky metr a půl vysokými. Zlé jazyky říkají, že se musí sekat stále dokola bez ohledu na okolnosti, aby ty správné firmy dostaly zaplaceno.
Samozřejmě ale souhlas, obecně nejsem příznivce odezdikezdismů a nalezení nějakého rozumného kompromisu rozhodně podporuji.
Vyloženě zarostlá místa chápu tam, kde město nechce pohyb lidí a zeleň tam má vytvořit přirozenou překážku. I pak by ale bylo vhodně to řešit nějak cíleně než nechat zarůst kdoví čím.
Udržovat a sekat na ježka NEJSOU synonyma.
Kromě toho mám dojem, že zeleň podél komunikaci není obecní, ale mají je udržovat komunikace.
To je ještě mírná formulace, že preventivní kácení stromů znesnadňuje lesní zákon. Před rokem a půl jsem ohlašoval na vsi na místním úřadě, že tři stromy „smrdí průšvihem“. Ok, podíváme se na to, ohlásíme dál, ALE… Po roce mezi řečí, jak to vypadá se zásahem. „Hm…“ Skupina dvou padla v zimě (jeden, který vzal i ten druhý, na vozovku), třetí teď na jaře (na vozovku). U nedaleké jiné vsi před dvěma lety pád dlouhodobě nepřirozeně nahnutého stromu (silnice II. třídy) vzal život řidiči projíždějícího auta. Ale vím i o místě na kraji Prahy, kde byla provedena bezvadná a rychlá práce… Číst vice »
Už je to pár let, ale taky jsem byl na obci, že dva stromy „smrdí průserem“. A bylo mi řečeno „tak si to shoď a dřevo si nech třeba jako palivo“. Vyřešeno jednoduše. Shodilo se to a měli jsme zadarmo dřevo a obec byla ráda že to nemusela víc řešit
Moje zkušenost na vesnici: Starosta řekl místním hasičům, hasiči přijeli strom pořezali, dřevo si nechali na topení. Bohužel byli moc „akční“ a vzali ještě jeden strom navíc, který podle nich byl také nebezpečný. Viděl je místní ekolog a nahlásil to, že bez povolení zkáceli strom. Starosta je naštěstí podržel.
Moje zkušenost v Olomouci: Na technické služby sem nahlásil větve hrozící pádem na silnici. Za 14 dnů přišla odpověď, že větve ořezali. Takže kde je vůle tam to jde, bez ohledu na zákony.
Jak “naštěstí”? Dobrovolní hasiči jsou taky často banda, která si dělá co chce.
Ochranáři si zase vymýšlí. Aby to nedopadlo tak, že se svahy vybetonují…
Stredovy pas by vubec mohl byt beton/asfalt a misto svodidel delta bloky. Maji to tak na mnoha dalnicich v cizine mj. na R1 na Slovensku. Konecne nekoho napadlo, ze sekani jednak zdrzuje dopravu, je nebezpecne pro udrzbu i ridice a je drahé
A další množství betonu a asfaltu je zadarmo?
Rovnez se mi zda, ze betenovy stredovy pas s delta bloky (je to spis monolit nez bloky) je celkove o neco uzší, takže úspora záboru dálnicí.
To je řešení relativně vhodné na komunikaci typu R… které bych rád viděl budovat častěji. Dobrý kompromis.
Všude nemusí být „plnotučná“ dálnice, viz zázraky jako D6 D7…
Jo, v tom středovým pasu toho moc žít ani nemůže…
V Rakousku mají často střed mnoho kilometrů vyasfaltovaný v kuse a na tom ty betonové bloky, jezdí se tam pěkně a je to ideální, když se něco opravuje a je třeba měnit uspořádání, hlavní materiál mají vlastně už na místě 🙂 Proti oslnění mi přijdou nejpraktičtější plastové lišty, opět prakticky bezudržbové.
No nevím, mě to spíš děsí a mám tendenci jet dál od nich, pocitově to totiž cestu zužuje. Spíš bych byla pro návrat keřů mezi svodidly – bezúdržbové to sice není, ale pěkně to brání oslnění.
Mně by se spíše líbilo severoamerické oddělení obou směrů širším pruhem, byla by taková bezpečnostní zóna, kdy by případný například defekt kamionu který jej pošle do protisměru, byl tlumen v tři čtyiři metry širokém pruhu zeleně mezi směrem tama zpět, nemusí být non stop, ale určitě by se to někde mohlo takhle navrhnout a postavit.
Takže celou dálniční síť předěláme?
U nás je nějaká dálniční sít?
Ano, je. Radiální od Prahy, geniální to výmysl komunistického plánování.
Jako realisticky, na střední pás šířky 10-15m tu nemáme (místo ani penize)…
Kde do betonu seženete kámen a písek?
Opravdu chceme radši vykácet stromy podél silnic, jen aby jednotky procent (?) točvolantů, řídicích pod vlivem nebo nedodržující základní pravidla o věnování se řízení a dodržování předepsané rychlosti, nebyli ohroženi nárazem do stromu (někdy vzdáleného i mnoho metrů od silnice)?
PS: zanedbaná údržba zeleně podél komunikací je samozřejmě něco jiného.
Tady bych majitele “odměňoval” povinností uhradit všechny náklady za způsobené škody, pokud se zanedbání nebo nekonání prokáže
Takže vy sám osobně byste to nekacel, ale nařídil majitelum lesa aby to preventivně vykáceli. Protože i zdravý strom může vichřice vyvrátit nebo zlomit.
A předpokládám že kolem dráhy budete požadovat 100m průsek ale na tocvolanty sere pes?
Ono jde spíš o to, že točvolanty při nehodách až magicky přitahují pevné překážky. Není výjimkou, že při výletu mimo vozovku trefí jediný strom (nebo mostek) na stovky metrů daleko v naprosté rovině. Takový strom skácet, protože vadí jednomu exotovi při hraní si s mobilem? Navíc se pořád brečí, že eroze (vodou, větrem), ale stromy jako větrolamy se vesele kácí a nové se prakticky nesází, protože potenciální překážka v provozu. Na dráze je to trochu něco jiného. Vlak nemá moc možností, jak se uhnout spadlému stromu. V tomto případě by mělo platit (a zřejmě dokonce platí, stejně jako u elektrických… Číst vice »
A železniční vozidla do stromů přes koleje narážejí proč, taky si fíra hraje na mobilu? Anebo stojí brzdy kolejových vozidel obecně za starou belu, a na lokálkách obzvláště?
Tření ocel – ocel je opravdu dost jiné, než tření guma-asfalt. A svoje hraje i hmotnost – šukafon (810) váží 20 tun a desetivozovy expres přes 500 tun. A ten má i pomalejší účinek, protože než se vzduch pneumatický brzd protlačí třetinu kilometrů dlouhým potrubím, tak to par vteřin (4???) trvá.
nejde primárně ani o tření, ani o hmotnost, ale o to, že na dráze není až na výjimky rychlost omezená rozhledem a brzdná dráha je běžně jeho násobkem. Zatímco na silnici by měli všichni řidiči (ehm) vždy (ehm) jet nejvýš takovou rychlostí ,aby byla brzdná dráha kratší než rozhled.
Vzdálenosti platí i pro silnice. Problém je, když se nedá dodržet, protože majetek komunikaci podél silnice tvoří příliš úzký pruh. Běžně tuším 6m, ale to možná kecám.
Jj, a taky auto může vichřice zfouknout. Zakažme auta.
No počkejte- nejedu, kam nevidím. Takže pokud mi strom nespadne vysloveně na hlavu nebo par metru před auto, tak se nemá moc co stát.
Asi nejde úplně o to je systematicky vykácet, jako spíš kácet ty které jsou „zralé“ spadnout na vozovku, kde do nichh může narazit zcela běžný řidič, a to někdy i tak že mu nezůstane žádná možnost reakce…
A případně o sázení nových v přiměřené vzdálenosti.
Vsecko je klajmitcejndz.
Ve středovém pásu nemusí být nic, co roste. Ale měli by tam osazovat takové ty placky které brání oslňování z protisměru. V zahraničí celkem běžné, u nás jen sporadicky. Jenom by to měli vyrábět z něčeho „nekorozivního“, ty plastové za dva tři roky zblednou, zkřehnou a upadnou a musí se vyměnit
Ale zato jsou o 10 % levnější oproti takovým, které by vydržely 10 let.
Není plast jako plast, ale: za měj hezky mládenci let byla obává, že PET flašky coby naprosto nerozlozitelny materiál budou časem úplně všude. Proto se začaly očkovat nějakým sajrajtem, že aby je rozkládací sluneční UV záření. No, a teď všichni brečíme nad mikroplasty.
Pravda, asi 40% jich pochází z pneumatik, a bude hůř, protože elektromobily jsou zhruba o půl tuny těžší než auta poháněná klasicky.