Když jsou proti místní, děláme něco špatně. Šéf ŘSD má recept, jak odblokovat odpor proti dálnicím
Radek Mátl hovoří o svém životním úspěchu na Pražském okruhu a o plánech na odblokování dalších staveb.
Pondělní zahájení stavby úseku 511 Pražského okruhu si nenechala ujít řada politiků od premiéra Petra Fialy po starosty obcí z širokého okolí. Ministr dopravy Martin Kupka však ve svém projevu poděkoval za dotažení příprav projektu zejména dvěma mužům. Řediteli pražského závodu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Tomáši Grossovi a generálnímu řediteli téhož státního podniku Radku Mátlovi.
Ten přiznal, že zahájení stavby je pro něj osobním okamžikem a srdeční záležitostí. „Je až neuvěřitelné, když si vzpomenu na rok 2010, kdy soud zrušil této stavbě Zásady územního rozvoje a nyní se nám podařilo získat stavební povolení bez jediného odvolání,“ řekl v rozhovoru pro Zdopravy.cz Mátl. Dodal, že ustoupit muselo i ŘSD a vznikla řada kompromisů. „Kéž by tato spolupráce všech fungovala i na ostatních částech okruhu i jinde v ČR,“ dodal Mátl.
Tato stavba je nepochybně vaším obrovským osobním úspěchem. Jak dnešní den vnímáte vy?
Všechny dálnice připravované ŘSD jsou srdcová záležitost. Tady to bylo umocněno díky tomu, jak je ta stavba důležitá a navíc bydlím v okolí, takže si moc dobře uvědomuji, jak je klíčová pro veřejnost. Je to asi takový formální vrchol mé pracovní kariéry. Mnoho let se říkalo, že stavba nikdy nezačne, že nám to vždycky někdo zablokuje.
Nakonec nezablokoval, protože jsme našli kompromisy, a to je za mě obrovský úspěch. Všichni se na tom podíleli. A kdo to nezažil, tak neví, jak je to těžké a složité.
Vy jste na přípravě této stavby pracoval, když jste byl ještě v závodu ŘSD Praha. Můžete shrnout milníky, které přípravu úseku provázely?
Už je to hodně dávno, v ŘSD pracuji 20 let, takže jsem skutečně zažil všechny milníky přípravy. Nejzásadnější a největší bolest bylo zrušení územního rozhodnutí, posléze Zásad územního rozvoje hlavního města Prahy kolem roku 2010, zastavení přípravy, obnovení územního plánu a procházení tím procesem znovu.
Hned co se to podařilo, tak přišla další rána ve formě zrušení kladného stanoviska EIA. To se nám podařilo získat znovu v roce 2017 a od té doby jsme se obrovským způsobem posunuli.
Pan nastalo ještě martyrium s právní mocí územního rozhodnutí, které vyřizoval Jihočeský kraj. Ale od června roku 2022 jakoby se mávlo kouzelným proutkem a najednou začala věcná diskuze, hledání řešení a kompromisů. Za dva a půl roku se následně udělalo neskutečně práce a nyní můžeme stavbu zahájit.
Zároveň se vám podařilo uspět i v přípravě tak zamrzlých staveb jako je obchvat Litomyšle na D35 nebo D1 u Přerova. Jaký je recept na prolomení dlouholetých konfliktů?
Samozřejmě všechno je o komunikaci. Snažíme se změnit historický pohled ŘSD na věc, snažíme se hodně komunikovat přímo v území a hledat kompromisní řešení. Protože si všichni samozřejmě musíme přiznat, že stavba dálnice do území zasáhne svým způsobem negativně. A je potřeba lidem naslouchat a ne jít striktně za svým cílem.
Kde vás teď v tomto hledání kompromisů čeká nejvíce úsilí?
Samozřejmě nás čeká spousta práce na dalších úsecích severní části Pražského okruhu, kde jsou diskuze velmi náročné a komplikované a víme, že je tam zásadní odpor.
Potom nás čeká středočeská část D3. Přestože se tam hodně snažíme a máme už poměrně dobrou dohodu se samosprávami a obcemi, tak sdružení Alternativa D3 přípravu stavby blokuje. A bude asi i nadále, protože přestože s nimi diskutujeme, tak jsme nenašli řešení, abychom jejich odpor odblokovali.
Ten lze očekávat i na dálnici D52 Pohořelice – Mikulov, kde bude odpor proti stavbě například od sdružení Děti Země trvat pravděpodobně nadále. Ale pokusíme se jednat a hledat řešení. Když jsem třeba viděl projednávání posudku EIA na D52, tak všechny obce dotčené stavbou byly pro. Pokud jsou pro ti, kteří tam bydlí, tak si myslím, že stavba má šanci a má smysl to dělat.
Pokud stavbu blokují místní, tak je to složitější a člověk poté opravdu přemýšlí, zda neděláme něco špatně.