Infrastruktura Nákladní doprava Vodní doprava

Kanál DOL jde do vlády. Ministerstvo chce zachovat území i pro labskou větev

DOL. Pramen: FB Vladimíra Kremlíka
DOL. Pramen: FB Vladimíra Kremlíka

Ministerstvo dopravy poslalo tento týden vládě návrh na další postup v případě kanálu Dunaj – Odra – Labe. Oznámil to ministr dopravy Vladimír Kremlík na sociálních sítích. Vláda rozhodne o dalších osudu projektu za stovky miliard korun.

„Navrhujeme zaměřit se zejména na dunajsko-oderskou větev. Spojení těchto dvou větví se jeví z ekonomického hlediska jako nejvýhodnější,“ uvedl Kremlík. Ministerstvo tak i po výměně ministra postupuje v souladu s doporučením své centrální komise z letošního ledna.

Komise doporučila dále připravovat pouze propojení Odry s Dunajem, neboť napojení na Labe pomocí dlouhých plavebních tunelů je podle ní příliš nákladné a rizikové.

Ještě předtím kanál DOL hodnotila studie proveditelnosti, ze které vzešlo, že stavba za 585 miliard by byla ekonomicky efektivní. Právě labská větev ale byla kvůli složitému přechodu rozvodí na hraně a efektivitu výrazně snížila, což komise vzala v potaz. Propojení Odry s Dunajem má vyjít „pouze“ na 283 miliard.

Kanál Dunaj – Odra – Labe.
Pramen: MDČR

„V případě souhlasu vlády bude zadáno zpracování podkladů pro vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území z hlediska životního prostředí,“ doplnil Kremlík. Ministerstvo současně vládě doporučuje zachování územní rezervy i pro labskou větev.

Hodnocení stavby z hlediska vlivu na životní prostředí by mělo podle doporučení centrální komise probíhat ve spolupráci s Polskem a Slovenskem, s oběma zeměmi je rovněž třeba vyjednat varianty přechodu koridoru přes hranice. Doporučené trasování na jihu vede právě přes Slovensko.

nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Eduard
Host
Eduard

Jako nápad to není úplně špatný. Vyřešilo by to několik problémů naráz (zadržení vody v krajině, rekreace, doprava…) ale myslím, že v situaci, kdy nemáme zcela vybudovanou dálniční a vysokorychlostní železniční síť, je to mírně řečeno dost odvážný projekt.

K.L.
Host
K.L.

Prý že stavba za 585 by byla ekonomicky efektivní, jak když žádná současná vodní cesta si na sebe nevydělá a půl roku se nejezdí protože není voda? Viděli ti „ekonomové“ jak vypadá Odra nad Studénkou v létě? Je to větší potok kde často není dost vody ani pro kánoje. Je to megalomanská zhovadilost,další způsob jak „odklonit“ státní peníze do soukromých kapes,nemluvě o tom,že by to znamenalo likvidaci CHKO Poodří!

Pro DOL
Host
Pro DOL

Hlouposti! Kanál jde mimo CHKO (navíc čím by ji tato ekologická doprava po dostavbě zlikvidovala?) O současném nedostatku vody to není! Kdybyste uměl přemýšlet, tak by Vám i jako laikovi mělo dojít, že potřebné množství vody se řeší funkčností vzdymadel apod.

Martin V.
Host
Martin V.

Voda jako taková není problém, jen to bude stát energii (a peníze). Na každé proplavení se spotřebuje poměrně dost vody. Dá se to u vyšších stupňů omezit výstavbou úsporných nádrží (jako na kanálu R-M-D), ale i tak jsou na německých kanálech čerpací stanice (takové malé anti-hydroelektrárny) o výkonu několika MW, které čerpají spotřebovanou vodu zase nahoru. Úplně se to dá vyloučit jen výstavbou lodního zdvihadla. Jedno takové budou Němci uvádět do provozu u polsko-německé hranice na břehu Odry po 12 letech výstavby snad ještě letos: https://de.wikipedia.org/wiki/Schiffshebewerk_Niederfinow_Nord

K.S.
Host
K.S.

Spotřeba vody tam bude pokaždé, sice menší, ale bude, hlavně bude třeba plnit vrcholovou zdrž, nějak.

K.S.
Host
K.S.

A co se po něm bude převážet? Ten kanál by měl smysl, minimálně jeho Moravská část, jenže tak před sto lety a i tehdy by to bylo diskutabilní, přece jenom už se blížila doba elektrických vlaků. V dnešní době je jeho význam ještě pochybnější, celou Moravou vedou železniční tratě s vcelku příznivými sklonovými poměry, které poskytují mnohem rychlejší spojení do mnohem více míst, než by kdy poskytl DOL. Navíc po Ferdinandce se dají dopravovat, relativně levně, vlaky místy přes 3000t těžké, tento limit by mohl být ještě posunut, pokud by se podařilo zavést limit síly na šroubovce 450kN, jako je… Číst vice »

K.L.
Host
K.L.

Kapacita dopravní cesty mezi Ostravou a Přerovem je v současnosti mimo špičku využita sotva z jedné třetiny a v noci ještě méně,takže další koleje pro náklady v tomto úseku nejsou potřebné.

Dušan
Host
Dušan

V úseku Drahotuše – Lipník se využití praktické propustnosti dneska pohybuje jak ve špičce, tak i mimo na cca. 57 %, úsek Přerov – Břeclav pak mimo špičku cca. 44% – na to, že se jedná o II.tranzitní železniční koridor jsou to celkem slabá čísla, je to tak jízda na půl plynu. Druhá otázka je (ne)kvalita řízení, to v ČR neumíme, jinde již dávno používají automatické stavění jízdních cest, u nás se celkem zběsile kliká myší a pořád se tady někdo tváří, že něco řídí:-))

K.S.
Host
K.S.

Nemáte náhodou někde zatížení jednotlivých úseků tratě? Ten úsek do Lipníka je sice fajn, ale pokud budou někde dál úseky zatížené, řekněme z 75-80%, tak už by to mohlo být na pováženu. Vím že se sice SŽDC tam pokusí když tak nacpat víc vlaků než je teoretická kapacita, ale nedá se na to spoléhat, stejně tak tam nemusí být třeba zajímavé trasy, přece jenom stát v každé stanici s těžkým vlakem nebude také nějaké terno.

Dušan
Host
Dušan

Po úsecích to nemám, nicméně na II. koridoru právě Lipník – Drahotuše délky cca. 8,5 km by měl být tím nejzatíženějším – praktická propustnost pro kritickou hranici úrovně kvality dopravy „vyhovující“ zde za 24 hodin v 1.traťové koleji činí cca. 175 vlaků, pro úroveň „nevyhovující“ pak cca. 263 vlaků denně za jeden směr a dneska tam je 57%, čili to je cca. 150 vlaků denně = čili úroveň kvality dopravy lze hodnotit jako vyhovující, záloha kapacity do 175 vlaků tak činí zhruba 25 volných vlakových tras, které lze využít. V úseku mezi Přerovem a Břeclaví je pak nejzatíženejší úsek Otrokovice… Číst vice »

Dan
Host
Dan

Až napíšete program, který zvládne fungující automatické stavění vlakových cest na úseku Prosenice – Hranice na Moravě, dostanete nobelovu cenu za matematiku.

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Takže 6 kolejí Přerov − Ostrava. Hmm, kolik tam toho bude jezdit? Budu−li uvažovat 6 vlaků za hodinu tak na 6 kolejích to dělá 864 vlaků za den. 8x víc než dneska.

K.S.
Host
K.S.

Krom toho že něco jsou variantní nápady, tak případná VRT se nedá dost dobře započítat, stáhne si nanejvýš pár dálkových vlaků, možná výjimečně rychlík, ale jinak náklad, Os, Sp, R zůstanou na stávající trati. V teorii sice vypadá hezky že by si nákladní vlaky měly počkat až bude po špičce, jezdit v noci a pod. ale to může jenom nějaké procento a jenom po nějakou dobu. Pobyt hodinu asi vadit nebude, ale čekat třeba půl dne než budete mít volnou trať, to už není dobré, navíc to hraje proti železnici, která je tak uměle mnohem pomalejší a dostává se do… Číst vice »

IGCT
Host
IGCT

No, doufám že tahle nesmyslná pohádka skončí odchodem MZ z hradu.

Octupus ods
Host
Octupus ods

Spíš odchodem Luďka Sosny z ministerstva

Anonym ze severu
Host
Anonym ze severu

585 MLD? Jako vážně? Když stát nedokáže sehnat peníze na stavbu tratě na letiště, zkapacitňování koridorů a jiných věcí, proč chce dávat prachy do něčeho, co je xkrát dražší než třeba oprava některých silnic? A kde vezmeme vodu? 😀 Voda dochází, planeta se otepluje a my chceme „plýtvat“ tím, čeho je nedostatek? 🙂 Místo toho, abychom se pokusili snížit emise z dopravy, elektráren… (třeba stavbou VRT, rozšiřováním trolejbusových sítí – viz. touha Prahy, …), tak radši postavíme něco, co nebude tolik užitečné a využívatelné (viz. příspěvky dole). To ať raději ty peníze dají na Gottův pohřeb, udělá to větší službu.… Číst vice »

Dan
Host
Dan

Buďte v klidu. Kdyby napsali, že vybudují výtah na oběžnou dráhu za 2 biliony, tak to nespolkne ani ta největší trubka, ale na tohle ještě slabomyslnější volič skočí. Pravděpodobnost realizace je přitom stejná. Šance na vybudování VRT na 300 km/h je jen o málo větší.

Karel
Host
Karel

Základní otázka je kde vezmou vodu?
Odra před Ostravou se dá přejít s vyhrnutými kalhotami a je široká tak odhadem 7 metrů.

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Zdroje jsou! 🙁

Zrzek
Host
Zrzek

Vody je jen se zbytečně vypouští misto, aby se udržovala v krajině. Viz čističky odpadních vod. A ono i o prameny se musíš starat a čistit je.

Gremli
Host
Gremli

A na kolik by vyšla nová dvoukolejná železnice v hrubé stopě tohoto kanálu?

Pro přepravu nadměrných nákladů by se mohl kanál hodit…zbytek je stejně v kontejnerech (nebo sypký/tekutý) a může jet snadno po železnici nebo po silnici. Potřebujeme mnohem více jiné dopravní stavby…

Na druhou stranu zachování územní rezervy neznamená výstavbu…a ten pás území se může hodit v budoucnu i na něco jiného.

Martin V.
Host
Martin V.

Tam někam směřovala moje úvaha. A nemusí se jednat nutně jen o stopu kanálu, ono taky půjde o finanční zdroje na stavbu jednoho či druhého. Další logickou úvahou je převést urychleně dálkovou osobní dopravu na souběžné VRT-ky a s nákladní dopravou nechat na současných koridorech (které mají historicky maximální stoupání 1:150, dnes 7 ‰ – na přeložkách možná trošku víc) jen „pravidelně zastavující pomalé rychlíky“ s nimiž Petr Šimral dokáže soužít. 🙂 A tu tam nějaké osobáky, ve velkých aglomeracích pokud možno na separátních S-bahn kolejích (pokud mají jezdit hustě).

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Klik těch nadměrných nákladů překonává v ČR hlavní evropské rozvodí? 4 denně? Ročně? Nebylo by lepší naložit to na SPMT a poslat to v noci po dálnici? Když vyjede v 10 večer, bude ve 4 ráno 200 km daleko i s přestávkou na shlédnutí zápasu NHL.

Jirka
Host
Jirka

Za ty peníze i čtyřkolejnou trať. Vždy se hodí mít záložní koleje, které by šlo použít třeba při výluce. Velmi doplácíme na koridorech, kde se při výlukách jezdí jen po jedné koleji.

Ulafme
Host
Ulafme
Nekdo
Host
Nekdo

díky za toto zcela náhodné počítadlo, které celkem určitě nemá nic s ničím a nikým společného 😀

Ulafme
Host
Ulafme

Tento „projekt“ a s ním i veškeré peníze, které do toho byly investovány, budou hozeny pod stůl nejpozději za 3 roky, 156 dnů a pár hodin.
Nebo snad dříve – asi tak minutu po tom, co ten stařec konečně chcípne a Babiš a jeho ministři se jej přestanou bát…

VRT
Host
VRT

Teď bude generálka a snad už brzy načisto.

Josef Kubeš
Host
Josef Kubeš

Odejde stařec, odejde kanál… Za tuhle cenu můžeme vybudovat síť VRT a ještě nám zbyde na obnovu konvenčních důležitých tratí…

Martin V.
Host
Martin V.

Víte co by mě opravdu zajímalo? Srovnání kapacity průplavu s kapacitou alternativních dopravních tras – tedy železnice a dálnice. Nechme pro tuto chvíli stranou astronomické částky nutné na výstavbu, soulad s okolní přírodou a s územními plány obcí. D-O-L se navrhuje s jednoduchými plavebními komorami 190 m x 12 m (možná budou mírně větší 200 m x 12,5 m, ale na tom nesejde). Podobné parametry má průplav R-M-D v Bavorsku, kde historické maximu činilo nějaký 8 mil. tun nákladu ročně, na Mosele s podobnými komorami dosahovali 15 mil. tun ročně a stěžovali si, že jsou na hranici možného a začali… Číst vice »

Martin V.
Host
Martin V.

Ještě dodatek: http://www.drugitir.si/resources/files/pdf/Drugi_tir_prospekt_ANG_web.pdf
Odtud jsem čerpal údaje o kapacitě jednokolejky, abyste nemysleli, že si vymýšlím.

Petr Šimral
Host
Petr Šimral

Průměrná hmotnost nákladního vlaku je cca 900 tun, na nosných směrech jede cca 100 vlaků denně.
100 * 900 * 365 = cca 33 mil. tun hrubých.
Předpokládejme, že 50% z toho jsou tuny čisté, tedy přepravený náklad na provozem limitovaných tratích může být tak 17 mil. tun čistého nákladu ročně.

Kubrt
Host
Kubrt

„Projektované“ dopravní výkony DOL (v čistých tunách ročně) jsou: ve variantě DO v Hodoníně 22,5 Mt, ve variantě DOL Hodonín 33,5; Olomouc 34 Mt, Ostrava 36 Mt. Takže řekněme nákladní dopravou intenzivně využívaná dvoukolejná trať. Znovu opakuji – jsou to čísla z projektu (pro rok 2079 :)), osobně si nemyslím, že dosažitelná – z důvodu rychlosti.

Martin V.
Host
Martin V.

Tak to mi přijde jako hodně odvážná predikce. Nejvytíženější plavební komora v Německu, což je Iffezheim na Rýnu https://mapy.cz/s/novezejanu vykazuje 22,5 mil. tun (Gütertonnen) za rok 2017, z toho polovina po proudu, druhá proti proudu (strana 45 z mého předchozího odkazu i s rozpisem komodit). A to má dvojitou plavební komoru, každá z nich o délce 270 m a šířce 24 m. Stejně bude vypadat Hodonín v roce 2079? 🙂 No ještě, že se toho nedožiju. 🙂 🙂

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Nádhera. Projektované dopravní výkony asi 5x převyšují provoz na Dunaj − Mohan − Rýn.
https://de.wikipedia.org/wiki/Main-Donau-Kanal#/media/Datei:Main-Donau-Kanal_Transportmengen_001.svg

Octupus ods
Host
Octupus ods

Podle Luďka Sosny je studei kvalitně zpracovamá a on si za ní stojí

Nekdo
Host
Nekdo

nevíte, jestli je skutečně tak blbej, nebo je tak dobře zaplacenej, že to hraje dál?

Martin V.
Host
Martin V.

Díval jsem se ještě na sčítání dopravy 2016 a typická česká dálnice má zatížení 5-10 tis. těžkých vozidel za 24 hodin, D1 přes Vysočinu má 11 tis. TV/24 h a těsně před Prahou na 3+3 je to 22 tisíc. Pokud má jedno těžké vozidlo hmotnost 10-40 tun, tak to na Vysočině vychází na zhruba 4 miliony TV za rok, tedy 40 – 160 mil. hrubých tun. Od pohledu jsou to většinou čtyřicetitunové soupravy, takže bych se držel spíš horního limitu než dolního. Řekněme tedy 120 mil. hrt ročně, z toho může být 10-20 t nákladu na vozidlo, takže 40 –… Číst vice »

Martin V.
Host
Martin V.

Díky za kvalifikovaný odhad. Podařilo se mi kupodivu najít i konkrétní údaje pro „srdce průplavu D-O-L“, železniční uzel Přerov. Dle prezentace Moravia Consult https://www.szdc.cz/documents/50004227/50157007/f16-vavra-mco.pdf se ve větvi Přerov – Prosenice přepraví ročně 22 mil. hrubých tun, po Dluhonické spojce 16 mil. hrt a z Přerova do Dluhonic 5 mil. hrt. Pokud tedy v Prosenicích ani v Dluhonicích nic z toho nezačíná ani nekončí, tak směrem na Lipník jede 38 mil. hrt a na Olomouc 21 mil. hrt.

Petr Šimral
Host
Petr Šimral

Ano, z Prosenic na Lipník jezdí 110 vlaků denně. To sedí.

Nekdo
Host
Nekdo

je vidět, že o cestování v budoucnosti nevíte vůbec nic… https://www.bugemos.com/?q=node/571 😀

Majkl
Host
Majkl

😀 😀 Zemanův kanál 😀 V ceně plavebního lístků slivovička a popelníček

Kuba W
Host
Kuba W

283 mld?
to je jak tříproudá dálnice z Prahy do Terstu a ještě zbyde. a nemůže zkrachovat jako tento „super“ projekt pomstichtivého starce

Medvěd
Host
Medvěd

1) A kde vezmou vodu ? Odkud jí doplní ? Zatím je jí málo, rychle odtéká pryč . Nevede náhodou přes nás Evropské rozvodí?
2) Beru to jako kdyby se stavěla hladová zeď (zaměstnat lidi) , ale nejdříve by se měla upravit infrastruktura na 21. století (voda, plyn, elektřina, odpady, telefon, chodníky, parkoviště, MHD, silnice, železnice).
3) cena je jen neoficiálního …………..1/2 deficitu nedodělaných silnic nebo železnic

Démon
Host
Démon

Kde vezmete peníze?
Kde vezmete vodu?
Kde vezmete zboží?
… to už i MD věří té studii?

Tady na Moravě
Host
Tady na Moravě

Veri ji jedna politicka troska na kterou jsou prisate ruzne byznysove pijavice. Uz se trepou na to, jak sem z Ciny poslou bagry a delniky a my jim za to zaplatime zlatem.

Zleen
Host
Zleen

Myslíte Tomáše Baťu?

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Totálně vedle. K tomu ještě navíc: Autorem knihy „Budujme stát…“ je Jan Antonín Baťa.
Těžko Antonínovi zazlívat, že nečekal vynález lodního kontejneru 15 let po vydání jeho knihy.

Daniel Novák
Host
Daniel Novák

Kolik milionů se vyhodilo za stařeckou obsesi jednoho papaláše?

Partneři



CSCARGO
RSD
czechtoll