Kanál do Ostravy povede zkratkou, má minout meandry Odry u hranic
Vizualizace splavné Odry. Pramen: ministerstvo dopravy
Splavnění Odry z Polska do Ostravy je jediný úsek plánovaného kanálu Dunaj - Odra, kde běží aktivní příprava.
No výborně. Jen tak dál. Snad to půjde lépe než stavba dálnic. Myslím, že pokud bychom se podařil DOL tak by to byl skvělý impuls pro ekonomiku. Byly bychom na spojení tří moří. Byla by to skvělá alternativa jak přetíženým železnicím i silnicím. Bohužel tento projekt naráží na nepochopení spousty lidí, kteří v něm více vidí politiku jak skvělý infrastrukturní projekt.
DOL není skvělý infrastrukturní projekt. Splavnění Odry do Ostravy je ovšem něco úplně jiného. To bych vůbec nespojoval. Napojení Ostravy na vodní cesty smysl má, ale pokračovat dál, kde už není dost vody, je pitomost. Je totiž velký rozdíl ve vodnatosti Odry pod a nad Ostravou. Opavou a Ostravicí dohromady teče do Ostravy o dost víc vody než Odrou.
Myslím, že je to skvělý infrastrukturní projekt, který nejen zaměstná spoustu našich lidí, celý obor stavebnictví posune, ale také otevře našim firmám ještě více cestu do celého světa. Díky tomuto projektu získáme přístup ke třem mořím a staneme se tak významnou cestovní křižovatkou. Měli bychom ze své polohy ve středu Evropy co nejvíce vytěžit. Je zajímavé, že v sousedním Polsku jsou k tomuto projektu mnohem více nakloněni než u nás.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10117034229-168-hodin/220452801101011/video/794530
není co dodat..
Jeden o koze, druhý o voze.
Ostravsko stojí o vysokorychlostní železnici a ne megalomanské, životní prostředí devastující nesmysly. Jde o salámovou výstavbu zemanova kanálu. Hold Babiš bude potřebovat po parlamentních volbách jeho pomoc…tak jde zdravý rozum stranou :-((
Důležitost VRT nijak nepopírám. Jinak co si představujete pod pojmem megalomanský přírodu devastující nesmysl? Splavnění Odry je stavebně více méně to samé jako Vraňansko – Hořínský kanál u Mělníka. Vysvětlete mi prosím, co je na pár km umělého kanálu v naprosté rovině megalomanského a přírodu likvidujícího. Pokud bychom se bavili o pokračování dále nad Ostravu přes CHKO a rozvodí, tak tam máte samozřejmě pravdu. Tady se bavíme ale o prohrábce několika km regulovaného koryta a stavbě několika málo km kanálu okolo meandrů Odry u Bohumína.
Ostrava stojí o spojení se světem. A co mame, rozkopanou dálnici (už pomalu 14 let), skomirájící koridor, který čeka rekonstrukce hlavního uzlu, skomírající letiště (lehce na vzestupu), VRT je vlhký sen na papíře (ikdyž už trošku vypada nadějně) a teď zbytku čr leží v žáludku kanál.
Tak tomu jistě pomůže prokopání kanálu. Můžete se pak plavit po Polsku.😏 Možná by ale bylo užitečnější věnovat svoje síly na zprovoznění dálnice, pod kterou jako podklad navezli hromady sutě.
No jako ideální by bylo mít tu dálnici spravenou.Ale vždyť je to D1 na jednom konci se skončí s opravou a na druhém se znova začne…..
Jo to se nemůžete divit. Ta suť stále pracuje, takže nikdo neví kdy to skončí a kolik těch oprav ještě bude potřeba.
Dovolím si nesouhlasit. Pro Ostravu by to splavnění kanálu byl velice dobrý ekonomický impuls. Co se týče letiště Ostrava má smůlu (obyvatelé štěstí), že jsou poblíž Katovice odkud se dá levně létat do spousty destinací. Podobná situace je Brno-Vídeň.
Pokud můžete, tak si projeďte polské servery co Poláci říkají na DOL. Tento projekt považují za velice rozumný. Už jen proto, že mají obrovské projekty na propojení Odry, Visly na její pořádné splavnění a napojení Katovické aglomerace na říční dopravu, která je nyní v řádu procent. Jen pro zajímavost v Nizozemí dosahuje cca 30%.
Dokáže niekto popísať jediný legitímny use-case pre takto krátky riečny úsek s problematickou splavnosťou, v čom by bol lepší než ostatné dopravné módy? Dopravak sa v komentároch nižšie snaží ukázať, ako môže byť lodná doprava vhodná, ale obávam sa, že to fakt platí len pre morskú plavbu, kde sa na jednu Ever Given dajú naložiť tisíce TEU alebo do tankeru tisíce ton ropy. Riečne plavidlo nič z toho nezvláda, a navyše: – prakticky tu neexistuje last-mile, vždy sa musí prekladať alebo prečerpávať aspoň dvakrát – kapacita plavidla nebude vyššia ako kapacita nákladného vlaku – rýchlosť je zúfalá oproti kamiónu aj… Číst vice »
Trošku bych vás poopravil. – Nejedná se o krátký izolovaný úsek, ale o napojení na existující dopravní cestu. Odra je kanály propojená i do Labe, Rýna a dalších velkých řek. To umožňuje průmyslový region spojit se všemi důležitými přístavy v Baltském a Severním moři a zároveň spojit s průmyslovým Porůřím. Připomínám, že se zde nejedná o žádnou megalomanskou stavbu, ale o prohloubení stávajícího regulovaného koryta a stavbu kratičkého „obchvatu“ meandrů o Bohumína, který nedosahuje ani délky podobného Vraňansko – Hořínského kanálu. V západní Evropě se nachází velké množství technicky nesrovnatelně náročnějších projektů, proti kterým je tento úsek až směšně jednoduchý.… Číst vice »
Jediné s čím se dá souhlasit je to, že v Německu skončili tyto kanály jako trasy výletních lodí. Žádná přeprava zboží tam neprobíhá. Není to ekonomické. Omyl cca desítky let zpátky a my se nepoučíme?
Kde jste přišel na to, že jsou Německé kanály jenom pro trasy výletních lodí. Samozřejmě, že to není všude jako na Rýnu, kde lítá jedna loď za druhou, ale i tak se po kanálech přepraví poměrně hodně.
Argumentujete přepravou nadrozměrných nákladů. Jaké největší náklady bude možné po Odře vozit? Je třeba zohlednit výšku mostů, šířku a hloubku koryta (stav vody), poloměry oblouků koryta, místa potkávání lodí. A také schopnost výrobců obrovské celky vyrábět – tedy takové, které nejde roz/smontovat z více částí.
Tak nemusí jít zrovna o nějaké gigantické celky. Říční loď má šířku okolo 10m a 100m na délku. To je skoro řádově více, než co převeze železniční vagón. Ostravské firmy mají ve velkých celcích dlouholeté zkušenosti. Díky nedostupnosti vhodné dopravy je nutné celky uměle zmenšovat, což samozřejmě snižuje konkurenceschopnost. Ve vnitrozemí se nikdy nebudou vyrábět nějaké gigantické celky. Ty se musí vyrobit u moře, ale zejména části větrných turbín jsou a budou poměrně dobrý prodejní artikl, na který je kromě vhodné přepravy v Ostravě všechno k dispozici – materiál, lidi, prostory, zkušenosti.
A kdo něco takového bude v Ostravě vyrábět? Dříve to byly Vítkovice – klikové hřídele, části elektrárenských kotlů, ocelové konstrukce, mosty. Ale co z toho tam po té vlně krachů různých vítkovických odštěpků vůbec zůstalo? A Nová Huť – Arcelor Mittal k tomu směřuje. Ocelové srdce republiky brzo skončí. A co tam chcete vozit potom?
Je vidět, že netušíte, co vše se na Ostravsku dělá a vyrábí. Nejsou to jen Vítkovice. Navíc to důležité se ve Vítkovicích bude vyrábět i dál pod novými vlastníky.
A pokud jde o využití vody jako přepravní cesty, tak například Huisman vypravuje nadrozměr po silnici do Mělníka, nebo do Polska.
Stalé jsou to Vítkovice. A to co zmiňujete se tam stalé vyrábi. Jedine co teď krachlo je Heavy Machinery, což je „jedna hala“. A vzhledem k tomu že Vítkovice teď poptavají další techniky na specializováných postech, Třinecké železárny nabírají taky na obrátkách. To jak těžky průmysl na ostravsku krachuje jsou „vlhké sny eko aktivistu“ mediálně prezentováné. Nějaká část Vitkovic krachne, tak se do haly kde zůstanou původní mašiny, nasačkuje fima s jiným názvem, logem a trada výroba jede dál. Jen se o tom moc nemluvi, protože je to malinka firmička, pro nás neznámým brendem. A mužeme pokračovát, Škoda Vágonka by… Číst vice »
Asi tak nějak. Většina diskutujících vůbec nemá ponětí, co se v regionu vyrábí a jak se zboží do a z regionu dostává. Jenom samotný hutní průmysl vyrobí ročně zhruba 5 mil. tun oceli a jak polotovary, tak výrobky je potřeba nějak přepravit. O splavnění Odry se jedná s Poláky desítky let. Teď, když nám Odru splavní až po hranici, tak se naprosto nepochopitelně stavíme na zadní kvůli pár km kanálu v naprosté rovině.
Stejně se to z areálu toho závodu, do hypotetického přístavu poveze po silnici, v lepším případě po železnici. proč to tedy na vodu nenaložit až v tom o několik málo kilometrů vzdáleném Polsku..?
Protože ne všechny „ještěrky“ apod mají povolení jet po dálnici. Na to jsem se divál. ty firmy maji možnost to hodit do Marianek po šíroké cestě, zatím co do polska je možnost po dálnici (což je potřeba povolení), nebo nějaké klikate cestě, ale co znám místi poměry, tak přes vrbice je to problém, pak oklikou přes Orlovu? …. navíc poplatek za překladku by šel do české kasy. Jinak po železnici je to vlečka – nadráží – vlečka, do polska je po plném koridoru……
Protože je pro průmysl lepší mít přístav 10km, než 100km. Děláte, jako by se jednalo o nějakou megastavbu za stovky miliard. Tady se jedná o naprosto trivilální stavbu v naprosté rovině v podstatě bez jakéhokoliv zásadního dopadu na životní prostředí. Přece je nesmysl stavět terminál těsně za hranici na zelené louce, když jej můžeme mít přímo v Ostravě, kde jsou na to vhodné prostory a bezproblémové napojení na silnici a železnici. Co je ta tom tak těžkého pochopit?
No v tejto súvislosti mám dva priame príklady, ktoré práve plavbe úplne neprajú: 1. Prakticky všetky výrobné závody pracujúce v režime JIT – v automotive prakticky všetky – sú na rýchlosti a predvídateľnosti závislé. Tam ani železnica často nie je dostatočne flexibilná, a tak sa point-to-point vozí všetko kamiónom bez prekladania. Neviem si predstaviť, ktoré odvetvie na Ostravsku by ocenilo pomalší a komplikovanejší model, i keby samotná preprava bola lacnejšia. 2. Viem o miestnom výrobcovi plastov, ktorý pár rokov dozadu dosť trpel, pretože kanál Dunaj-Rýn bol celé leto nesplavný, až všetkým došli nervy a presunuli kompletný reťazec z vody do… Číst vice »
Automotive a jejich JIT v tomhle asi nehraje roli. Auta by se přepravovaly už hotové (výroba se jede celá na Moravě, případně směr Německo). Ale popravdě ještě jsem neviděl přepravovát auta na lodi (výjimka trajektu, ale to je jiny případ).
Na Marine Traffic jsou lodě pouze s navigaci pro plavbu na moři, kterou většina říčních člunu nemá jako standart. Proto se jich napočita měně.
Když se podiváte kterým směrem proudí ropa a plyn. Tak dunaj je v tomhel směru nějak naštorc. Takže ani těch tankeru tolik poplave v tomhle směru.
Jinak čast surovin a dílu se do Plakor, Mobis, Hyundai vozí po vodě, takže tam řeč o JIT pomocí kaminou asi nemuže být řeč.
Pro JIT loď není, to máte pravdu, ale zdaleka ne všechno se v tomhle režimu přepravuje. I třeba hotová auta se po řekách běžně přepravují. Na vodu se hodí především přeprava těžkých substrátů – do Ostravy by to byly různé stavební hmoty, palivo, kamenivo, železná ruda, ocelové polotovary. Jenom bram pro válcování ocelových plechů se ze Štětína přepraví zhruba 1 mil t. ročně. objem přeprav tak může být v řádech jednotek mil. t. ročně. Podívejte se na přepravu po Rýně. Tam lítá jedna loď za druhou a to kolem něj vede velké množství tratí. Nejde o to, že by to… Číst vice »
Třikrát po sobě čtu větu „Varianta vodní cesty západně od Bohumína v úseku státní hranice ČR/Polsko – Koźle je na území ČR nejkratší“ a pořád nechápu, co chtěl autor říci. Úsek od státní hranice po Koźle je přece na polském území. Na českém území se zatím mluvilo vždy o úseku od státní hranice do Ostravy-Svinova. Myslím, že to s mlžením a matením pojmů už přehánějí.
Polsko anektovalo kapličku, ČR anektuje Slezsko… 🙂
A Kanderzyn – Kozle se zase bude česky jmenovat Chudeřín – Kožlí.😃
Polaci už do Gliwic mají postavený kanál, v Gliwicich obrovský přístav s napojením na vlakovou dopravu. Osobně tam jezdím a často, takže vidím. Jinak hned za hranicí od Olzy až po Racibórz a dál, již mají postavené obrovské poldry a řeku vyčištěnou jak nikdo. Jsou 100 let před námi. My máme stále jen na hubě.
Tak ať mají. Poláci mají taky moře s přístavy.
Zřejmě z těchto důvodů je to pro ně priorita. Navíc oni budou schopni přepravovat materiál a zboží i vnitrostátně. Pro nás spíše
Hamburk nebo Terst a jak tam zboží dostat a to znamená Labe nebo železnice. Z jakého důvodu platit Polákům? Máme přístav v Mělníku.
To máme ale není splavnost od Ústí po Děčín.
Hlavně není a nebude splatnost v Německu, protože Němci nepovažují Labe za dopravní, ale za přírodní řeku a nehodlají ho ani prohlubovat ani dále regulovat. Takže na Labi je to konečná a je třeba zvážit, zda se vůbec máme dále držet v Hamburku, kde nám končí asi stoletý nájem.
Ne, chystá se mezivládní smlouva o Labi o celoročním splavnění se závazky pro ČR i Německo.
jakých nesmyslů se tady ještě dočkáme
Do Říjnových voleb to stejně postavit nestihnou … Takže bych byl v klidu 🙂
To nemůže přes ekology projít. Navíc až budou vozidla autonomní, tak vzroste význam silniční dopravy.
Chcete říct, že různé objemné substráty a nadměrné náklady je lepší vozit po silnici?
Autonomní silniční doprava je ještě v nedohlednu. Do té doby by se měla posílit železnice tj. investovat do její infrastruktury, aby byla připravená na konkurenci.
Já si myslím, že po roce 2040 tu autonomní dopravu budeme mít běžně.
Takže než poslat jednu loď, tak pošlete raději hromadu kamionů? https://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/beton-pro-prahu-uz-o-ctvrt-milionu-kamionu-mene
Spalvnit řeku až do Plzně. Lodní tunel zkrz Prahu, aby se nemusel bourat Karlův most. Jen tak bude Škodovka moci konkurovat …
A nebo ten nadměrný náklad naložit na loď v místě, kde jsou již příhodné podmínky.
Sorry, ale plácáte nesmysly. Řeč je o stavbě plavební cesty v naprosto bezproblémových podmínkách – rovina, z velké části regulované koryto už dnes. Přístav na brownfieldu s ideálním napojením na silnici i železnici. Technicky absolutně žádný problém. Proč proti tomu stavíte takový nesmysl?
Sorry ale na co by nám to bylo? Abychom pomohli zaplatit Polákům jejich obrovskou investici?
Odkud se tedy bude brát voda? Z Odry při vyšším stavu, nebo nějak jinak?
Plavba na horních tocích je zajištěna v podstatě vždycky pomocí jezů – stejně jako na horním toku Vltavy, nebo Baťově kanálu.
provoz nákladní kanoí a kajaků, jinou nákladní dopravu na vltavě u Budweis nevidím.
Pramice. 🙂
Nákladní lodě se tam přes Orlík a Slapy jaksi nedostanou. Což ale není případ splavnění Odry v naprosté rovině a napojení na existující splavnou cestu.
Tak nemelte o jezech na horních tocích. Přes ty NIKDY žádná lodní doprava nepůjde. Ty jezy tam bývaly pro mlýny a měly vorové šlajsny, ale nahoru se přes ně nikdy nejedzdilo.
Aha, tak proč se tak investuje do splavnění Vltavy nad Orlíkem? Nákladní toky z průmyslové aglomerace mnohým připadají málo, ale když se podobné peníze investují do horní Vltavy pouze a výhradně pro rekreační plavbu, tak je to v pořádku? To samé platí pro Baťům kanál. Do toho se také dávají nemalé peníze a co se nákladů týče, tak nepřeveze nikdy nic. Odra může sloužit jak nákladům, tak rekreační plavbě. Opravdu nechápu, proč se tolik lidí tak negativně staví ke splavnění regulované řeky v naprosté rovině bez nutnosti nějakým velkých zásahů do krajiny.
Jo, jo Poláci možná mají plány, ale kde se vezme dost vody, aby se naplnily meandry a ještě kanál, to je ve hvězdách.
Jediná větší řeka v okolí, která by mohla nějakou vodu poskytnout je Bečva. Ani Bečva nemá většinu roku vody dost. Nakonec se nadělá jenom hromada škody a pokud bude kanál splavný 3 měsíce v roce tak to bude úspěch. Je to jako s Labem a Odra nemá tak zásadní přítoky jako Labe. Nesmyslný projekt.
Ještě jednou, splavnění se zde uskuteční pomocí jezů. Pro ty žádné závratné průtoky nejsou potřeba. Úplně stejně je splavněná Vltava u Budějovic s podobnými průtoky.
jak velké plavební komory jsou u budějovic a jaké by byly potřeba tady? napouštěním a vypouštěním komor vždy nějakou vodu ztrácíte, ne?
I na jezy potřebujete dost vody. A v Budějovicích se nepočítá s nákladní dopravou. V suchých letech se kanál vůbec nebude dát používat. Když se podíváte na Labe jak obrovské území odvodňuje a v některých letech teče Ústím jenom čůrek, tak Vám musí být jasné, že Odra, která odvodňuje pouze Oderské vrchy a část Jeseníku a Beskyd, na to prostě nemá. Budou to vyhozené peníze, za které se dá posílit železnice, která má v oblasti dobré zázemí. Nechte soudruhy Poláky spřádat plány a starejte se radši o reálné věci. Věřte, že pro nás to žádný význam mít nebude. Dělalo by… Číst vice »
Průtok 40m3/s u Bohumína není žádný horský potůček, ale poměrně velká řeka. Na plavbu to bohatě stačí. Problém jezu u Děčína je někde jinde. Tam mohutnější Labe teče v normálním korytě a pro plavbu je jez potřeba. Jak pro nákladní, tak pro rekreační plavbu to poměrně velký význam má, jinak by to Poláci nedělali.
To říkali komunisti taky. Takhle začalo budování v 50 letech: Musíme postavit přehrady, omezit povodně a zásobit elektrickou energií národní hospodářství. O pitné vodě se na začátku vůbec neuvažovalo. Stavby vodohospodářských nádrží na pitnou vodu začaly mnohem později. Ve spoustě případů se vybrala špatná lokalita, došlo ke zbytečným demolicím obcí a zaplavení velkého území /Želivka , Staré Hamry/. V některých místech dodnes přehrada překáží /Stanovice/, v některých případech fatálně rozděluje území a na stavbu mostů nebyly peníze či je nikdo ani neprosazoval /Lipno/. Většina lidí si zvykla, staré rány přebolely a nikdo si dnes nechce přidělávat práci a něco měnit.… Číst vice »
Co tím jako chcete říct? Zkuste si vzít někdy kolo a zajet se na zmiňované místo podívat. U Ostravy se jedná o poměrně průmyslovou oblast. Odra zde teče v narovnaném korytě a splavnění zde znamená v podstatě jenom vyčištění koryta. Zásah do přírody v podstatě žádný. Přístav by se nacházel v oné průmyslové oblasti s ideálním napojením na ostatní druhy dopravy. Okolo meadrů je naplánovaný umělý kanál podobně jako kanál Hořínsko – Vraňanský. Ten nepředstavuje ani nějakou zásadní bariéru, ani nějaký brutální zásah do přírody. Opravdu nechápu, co konkrétně vám na takové stavbě tak vadí. Dále proti proudu je to… Číst vice »
Hořínsko – Vraňanský kanál byl postaven v jiné době a za jiným účelem. Slouží pouze malým plavidlům a výletním lodím. Taky to provedení rovinatou krajinu spíše krášlí. Dá se taky v případě nutnosti používat k zavlažování. Dneska by už zřejmě nikoho nenapadlo ho vybudovat, protože jeho ekonomický přínos je zanedbatelný.
Tento kanál je pro Prahu celkem klíčová stavba. Jedna loď uveze stejné množství kameniva jako 33 nákladních kamionů. Vedle výletních lodí zde jezdí třeba materiál pro betonárky v centru Prahy. Betonárny Rohanský ostrov a Libeň dovezou při současné produkci prostřednictvím lodí téměř 400 tisíc tun kameniva a díky tomu přijede do hlavního města každý rok o 13 tisíc kamionů méně. I proto se do tohoto kanálu v současné době mohutně investuje – rekonstrukce komor, zvýšení mostů. V případě fungujícího jezu v Děčíně by zde mohly jezdit i velké výletní lodě z Drážďan a spousta zboží na nákladních lodích. https://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/beton-pro-prahu-uz-o-ctvrt-milionu-kamionu-mene Obejití… Číst vice »
S Ostravou by jste si naběh. Nevím co by jste chtěl zavlažovat v jejím okolí. A přeprava materiálů po našem území taky nepřipadá v úvahu. Ostrava je sice průmyslové centrum, ale kontajnery se skladují někde v Paskově. To by znamenalo je zase překládat nebo vozit kamiony. Ne že by mi nezáleželo na rozvoji Ostravy, ale pokud možno něčím co bude přínosné. A železnice je tradiční a investice by jistě přispěly k omezení počtu kamionů na silnicích. Musím podotknout, že mi např. velmi vadí nápor kamionů přes Ostravici a Bílou. To byla tradičně oddychová zóna Ostravy. A podobné je to i… Číst vice »
Ale splavnění Odry se přece s železnicí nijak nebije. Každý druh dopravy má své plusy a mínusy. Tu poslední míli je potřeba udělat tak jako tak kamionem.
Tak kontejnery se neskladují jen v Paskově, ale i v Ostravě, v Bohumíně a na dalších místech a žádná železnice Vám kamiony z Bílé nestáhne. Ty se omezí jedině dokončením dopravních staveb – E75 přes Mosty a D49 přes Lideč. Žádný soudný automobilový dopravce nedá kamion/náklad na železnici, když ví, že místo jednoho dne bude doprava trvat tři dny a ještě o polovinu víc.
40m3/s je neměnná konstanta? Není tam takhle náhodou po odeznění jarního tání (a hlavně v létě) – méně vody?
je to průměrná hodnota, naprosto dostatečná pro plavbu na jezech.
S tím průměrným průtokem je to jako s průměrným platem – pár lidí vysoko nad ním a spousta pod ním. Čtrnáct dní 1. pododňový stupeň a měsíce podprůměr…
Zkuste se podviat na Hydrologické data. 40m3/s je průměr, minimum je 30m3/s a těch 14 dní je přes 200m3/s….
Zkuste si o problematice nejdříve něco zjistit. Odra je nad Ostravou opravdu poměrně malá říčka s dost nepravidelným průtokem, protože na ní nejsou žádné větší přehrady. V Ostravě se ale situace výrazně mění. Díky přítokům Opavy, Ostravice, v jejichž povodí se nachází velké množství velkých přehrad, se průtok výrazně zvyšuje a stabilizuje. Problém nedostatku vody se tak týká zejména úseku nad Ostravou, o kterém ale debata není. Kvůli problémům s průtokem, průchodem CHKO a minimálnímu dopravnímu významu už opravdu nemá smysl Odru dále nad Ostravu splavňovat.
25m3/s (bečva – dluhonice) je více než 45m3/s (stav odry bohumín) a 60m3/s (Morava – kroměříž) ? Zkusil bych zš…..
Průtok v Odře navyšují přehradní nádrže na přítocích (Kružberk, Slezská Harta,Šance, Morávka, Žermanice) a ještě další velká přehradní nádrž je plánována na Odře ve Spálově.
Některé z Vámi jmenovaných slouží jako nádrže na pitnou vodu. Takže co bude mít přednost kanál nebo pitná voda?
Proboha to je zas úvaha. Nádrže Kružberk, Šance a Morávka jsou pro pitnou vodu. Ta se odebere v nádržích a následně vyteče o kousek dál v Ostravě zpátky do Odry.
Ano ale musíte mít zásoby tj. nemůžete regulovat stav vody v přehradě podle potřeby kanálu. Taky by se mohlo stát, že nebude dost pitné vody nebo klesne její kvalita. A to bude znamenat vyšší náklady na její úpravu.
V povodí Odry se nad Ostravou nachází více přehrad, které slouží mimo jiné k nadlepšování průtoků v době sucha – podobně jako Vltavská kaskáda. Pro plavbu po jezech je potřeba absolutně minimálního průtoku. Stačí v podstatě pouze pro výpar, lekáže na jezech a plnění plavebních komor. Pro šetření vody se v takových úsecích používají na komorách odlehčovací nádrže. Jezy jsou tak de fakto soustavou přehrad. Stejně se udržuje hladina v Praze. Ještě nikdy jsem nezaregistroval, že by v létě parníky nevyjely. Vody je pod Ostravou dost. Hledáte problém tam, kde není.
Parníky v Praze vyjedou, ale to proto, že Vltava už má za sebou více než 300 km cestu ze Šumavy a sebere všechnu vodu z povodí. Ale jediná nádrž na pitnou vodu stojí na Želivce a zbytek Praha bere z povodí Jizery. Proto se Praha dá dobře regulovat.
Chápete princip jezu? Asi moc ne. Jez funguje v podstatě jako přehrada a udržuje hladinu v určité výšce bez ohledu na průtok. Pro udržení hladiny tak stačí velice malý průtok, který se rovná více méně odparu a netěsnosti jezů. Na to průtok okolo Bohumína bohatě stačí. Nevím, proč do toho pořád mícháte pitnou vodu. Spotřebovaná pitná voda po odečtění zálivky odteče zpět do řeky. Nic dalšího regulovat nepotřebujete.
Chápu princip jezu. Viděl jsem jich spoustu. Ale i na jezu je určitý průtok. Voda přepadává a teče dál korytem. Pokud bude nízký stav vody bude za jezem v korytě sucho pokud Vám hladinu nezvedne nějaká podobná stavba před ním a nevytvoří vzdutí. Stojatá voda o malé hloubce a slabém průtoku bude něco jako stoka. Taky připomínám, že v případě sucha nebude ani v přehradách vody dost, zvláště pokud slouží jako přírodní rezervoár pitné vody. A naposledy říkám, že skutečně nechápu na co by nám bylo napojit se na Odru, když blíž máme Hamburk a u Ústí se má budovat… Číst vice »
Pane Jiří, jak to tady čtu, tak na Vás tu nikdo nemá, nejste synem Einsteina , nebo brouka Pytlíka ??, Všechno vím, všechno znám, jen já mám pravdu atd..
Nebo Vám někdo za ty příspěvky platí, že jich máte tolik ???
Říkám pouze svůj názor a to většinou ve vláknu a odpovědích. Můžete taky říci svůj kolikrát chcete a buďte ujištěn, že Vás nenazvu ani Einsteinem či broukem Pytlíkem ani Vás nebudu kritizovat za množství příspěvků, rád si je přečtu, pokud nějaké máte. Dost se divím, že jste přímo alergický zrovna na mě.
Nemyslím, že jsem jediný kdo tu má hodně příspěvků.
Ty jezy jsou kaskádovitě za sebou, aby byla zaručena pořád dostatečná hloubka. Jak už bylo řečeno, 40 kubíků/s není žádný potůček, ale už poměrně velká řeka, která na udržení hladiny bohatě postačuje. Ale vy jste si zřejmě řekl, že to prostě nejde, tak to nejde. Asi po xté jsem napsal, že všechno po železnici přepravit nejde. Zkuste se nad tím nejdřív zamyslet a pak něco psát.
Do Hamburku se z Odry dostanete taky. V ČR není jenom Praha, ale spojení se světem potřebují i jiné regiony.
Zamyslel jsem se a podíval se do ciziny jak se přepravují rozměrné náklady. A věřte nevěřte, řeku nepotřebují. Sám říkáte, že je to jen pár kilometrů od hranice do Ostravy. A to nás má jako vytrhnout? Nebo to mám chápat jako první část DOL?
Ostrava mimochodem spojení se světem má a to i cargo z místního letiště. Navíc má i kontajnerové
překladiště, tak na co by jste potřeboval ještě Odru? A kolik má průtok Labe v Děčíně a Vltava před Mělníkem?
Děláte jako kdyby na tom záležel Váš život?
Právě, že dopravu v cizině znám a vím, co se přepravuje na řekách v západní Evropě.
S tím letištěm jste mě doslova odrovnal. To chcete ty substráty a nadměrné náklady vozit letadlem?
A jsme zase u toho. Budovat další nádrž na Odře a zaplavit krajinu. Proč se ještě za léta nepodařilo prosadit ani jez na Labi?
Jakou nádrž na Odře? Sám jste říkal, že kanál v rovině krajinu spíše zkrášluje a kromě kratičkého obejití meadrů nic dalšího potřeba není. Jez na Labi se nepodařilo prosadit kvůli námitkám ekologů.
Přehrada u Spálova jak píše jistý Roman.
To by byl mnohem větší zásah do krajiny než jez na Labi.
Nádrž u Spálova nemá se splavněním nic společného. Ten průtok je tam dostatečný i tak. Ten Spálov by byl důležitý v případě splavnění přes rozvodí do Moravy, ale o tom se neuvažuje, protože dál nad Ostravu to opravdu smysl nedává.
Nádrž u Spálova by ležela na Odře.
To by znamenalo další regulaci Odry.
Ještě jednou a snad naposled. Nádrž Spálov by byla nutná při dalším splavnění dále nad Ostravu, kde už opravu málo vody je. O tom se ale nebavím. Pro splavnění do Ostravy bohatě stačí průtok takový, jaký tam je dnes. Ve stávajícím korytě by šlo normálně plout už dnes, akorát by se muselo trochu prohrábnout. Jediné, co chybí je kratičký úsek okolo meandrů. To nemá s průtokem nic společného.
Na rovinu. Leží vám v žáludku kanál Ostrava – Polsko nebo vás se** nadrř u Spálova, ketrá s tím nemá co společného?
A Vám to nevadí? Obě akce, stejná firma. A někdo tu do krve obhajuje záměr, který kromě zničeného prostředí nebude mít žádný přínos.
Jak stejna firma?
Boha jeho, vy si fakt sedíte na vedení. Jednou napíšete, že Hořínský kanál krajinu spíše zkrášluje a hned vedle tvrdíte, že se podobným kanálem u Bohumína nějak šíleně poškodí životní prostředí. Takže asi po desáté a snad naposled se vám to pokusím vysvětlit. Jedná se o prohrábku už nyní regulovaného koryta v úseku okolo Ostravy a obejití meadrů u Bohumína kratičkým kanálem podobně jako u toho Hořínského kanálu akorát bez nutnosti stavět jakoukoliv plavební komoru. Pro splavnění úseku Polsko – Ostrava žádná nová přehrada potřeba není. O jakém zničení prostředí tedy mluvíte?
Stop dalšímu zbytečnému ničení již tak zničených řek. Miloš chce aspoň kousek nebo co? Ostrava snad odmítla pokud se nemýlím.
O jakém ničení řek mluvíte? Odra je u Ostravy regulovaná, narovnaná a jsou na ni zbudované jezy. Splavnění znamená jenom prohloubení koryta a stavbu zdymadla. Cenné meandry u Bohumína zůstanou zachovány. Přístav by vznikl zřejmě někde v průmyslové oblasti u přívozu. V čem je problém?
V patnácti miliardách vyhozených z okna. Respektive na projekt, jehož přínos je přinejmenším diskutabilní. Ty peníze se rozhodně dají utratit efektivněji.
Aha, a co Baťův kanál nebo horní tok Vltavy? Ty mají pro nákladní dopravu úplně nulový význam a přesto se budují. Splavnění Odry má velký význam pro nákladní dopravu v podobě napojení naší největší průmyslové aglomerace na přístavy od Štětína po Rotterdam. Dále jde zejména o napojení Německa jako našeho největšího obchodního partnera.
Někdo by třeba řekl, že se to dělá zbytečně a že by ty peníze šly utratit lépe (Vltava, Baťův kanál). Kéž by do té průmyslové aglomerace vedla dálnice nebo železnice, aby se nemusela nákladně budovat vodní cesta.
A ona tam železnice nevede? Pochopte, že každý druh dopravy má své plusy a mínusy. Na něco je vhodné letadlo, na něco auto, na něco loď. Třeba po železnici některé typu nákladu přepravit nejdou – nadrozměrné náklady, LNG, vodík…Přeprava různých substrátů je po vodě levnější. viz přeprava substrátů pro betonárky v centru Prahy. https://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/beton-pro-prahu-uz-o-ctvrt-milionu-kamionu-mene
Splavněná řeka funguje i pro rekreační využití. Těch unkcí je samozřejmě více a je škoda, že se zejména z důvodu neznalosti tento druh dopravy úplně zavrhujeme.
Samozřejmě že tam železnice vede. Právě proto je téměř zbytečné stavět tam novou řeku. Jen kvůli nadměrným nákladům. Zemní plyn se z oblasti baltského moře IMO přepraví levněji plynovodem.
Pražské betonárky používají dopravu po Vltavě protože tam ta Vltava je. Ty betonárky jsou přímo u Vltavy stejně jako kamenolom. Nemusela se tam kvůli tomu ta řeka za 15 miliard (reálně to může být o hodně víc) stavět.
Navíc pokud hovoříme o Vltavě, hovořím o skutečné řece. Kdežto Odra v Ostravě je s trochou nadsázky je takový větší potok.
I tento „potok“ na plavbu po jezech stačí. Splavňuje se kousek v rovině a využití je velice široké. nejde to vztáhnout jenom kvůli nadměrným nákladům. To je jenom jedna z mnoha položek.
Jinak ta řeka už tam stejně jako Vltava taky je. je ji akorát potřeba splavnit. Úplně stejně se napojovala Vltava na Labe umělým kanálem, který se teď za velké peníze rekonstruuje.
Na ten kanál šlo 700 milionů. To je o odst méně než 15 miliard (což je zatím jen odhad). Leckdo by určitě řekl, že to byly vyhozené peníze.
Kromě těch nadměrných nákladů, se všechno ostatní dá vozit i po existující infrastruktuře.
Jasně, ty výletní lodě přijedou po dálnici.
Fakt srovnáváte rekreační úpravy Vltavy a Baťanálu s nákladním kanálem do Ostravy?
Zatímco horní Vltava může sloužit jenom rekreaci, tak Odra může sloužit obojímu. Výlety do Ratiboře, nebo Vratislavi nemusí být zas tak od věci.
Co vím, tak místní z Karvař a okolí jezdí do Ratiboře autem.
A ono někdo jezdí do práce po Baťově kanálu? Výletní lodě po Vltavě taky nevozí lidi na nákupy.
Kdo, kde příšel že ten kanál musí být jenom pro nákladní dopravu?
Horní Vltava je nad Budějcema a tam se nic nebuduje. Stavby pro výletníky pod Budějcema a vše na Baťově kanálu jsou jen vyhozené peníze. Kdyby se to podělilo počtem turistů, kteří to využijí, mohli by místo toho na Havaj.
v tom, že tam asi moc lodí se nebude plavit.
15 mld je 300 rychlíkových vozů nebo 150 vectronů.
rozhodně lepší investice než tenhle rygól
Problém je v tom, že některé druhy přeprav ani Vectron, ani nákladní vlak neumí. V těch 15mld. je zejména vybudování koncového přístavu, takže to trochu srovnáváte jabka s hruškama.
Já bych teda když už tak postavil terminál hnedle za hranicemi, a netahal to někam dál.
Protože kdyby byl v Polsku, tak v případě válečného stavu ta loď nepůjde naložit. Takhle by mohla aspoň vyplout z přístavu a po hodině zakotvit. Aspoň něco.
které, krom nadrozměrných nákladů, nejdou po železnic ale jdou po vodě
Jenom pro doplnění, nadměrný náklad je všechno, co třeba i nepatrně přesahuje průjezdný profil. tzn. cca. 2,8m. Takového nákladu není úplně málo – jedná se třeba o celá vozidla, ocelové konstrukce, potrubí, listy větrných turbín atd. Kromě nadměrných nákladů také třeba přeprava stlačených, nebo zkapalněných plynů. Největší část přeprav na vodě jsou ale různé substráty, ty sice z principu po železnici přepravovat jsou, ale je to drahé. Různé štěrky, písky, kámen, ruda, uhlí a ropné produkty apod. je mnohem výhodnější přepravovat po vodě. Nakonec zde máme celý sortiment zboží, který se nevyrábí, protože pro něj není vhodný způsob přepravy. V… Číst vice »
„Nakonec zde máme celý sortiment zboží“
Letadla a ropné tankery. Pojďme pěstovat víno ve Finsku.
Pokud místnímu průmyslu nerozumíte, tak se o něm raději nevyjadřujte.
Já jsem myslel, že vyčištění koryta řeky ji prospěje než užkodí.
Ještě je ta pitomost nepřešla? Jako malé děti.
Až umře prezident, tak se na kanál zapomene.
Kdyby náhodou řekl prezident, že kanál je blbost. Tak by stavební firmě při stavbě v místě pomáhaly tisíce dobrovolníku jen ať to je na truc hotovo dříve než stanoví plán…
Bóže to je ubohost hodna léčby do všeho tahat hned politiku jak se komu zrovna hodí…
Neskutečné…
Vy jste to pochopil tedy pěkně hloupě.
Ten kanál tlačí JEN Zeman, jako svůj vlhký sen. Navzdory skoro jakémukoliv odborníkovi. Vláda jde Zemanovi na ruku, jen proto aby se jí Zeman nemstil. Jinak jim je kanál šumák.
Takže až zemře nebo odejde z Hradu Zeman, jediný kdo kanál tlačí, bude pryč. A už nikdo nebude s tou volovinou dál blbnout..
Ale prd. 30 let probíhají jednání s Polskou stranou o pár km na našem území. Poláci už podstatnou část udělali včetně věcí okolo.
Platí co jsem napsal výše. A vám doporučuji se odpojit od vlny nesmyslů na nettu….
Bóže….
Politiku bych do toho vůbec netahal. Já rozhodně příznivec Zemana nejsem. Celkově DOL opravdu smysl nedává. To je opravdu megalomanská stavba, která už z dnešního pohledy smysl nedává. Něco jiného je ale stavět umělý kanál z Moravy do Labe s 140m převýšením a množstvím komor a splavnit pár km v naprosté rovině s jednou, případně s žádnou plavební komorou. To jsme technicky i nákladově úplně někde jinde.
dopravak. To nevysvětlíte. Prostě se kousli do Zemana. A dávají palce dolů.
Děkuji Vám za snahu osvětlit věci kolem…
Je to škoda, kvůli Zemanovi všichni vidí ve vodní dopravě strašáka č. 1.
Asi na to budou dotace EU. Proto …
Vozit věci po vodě je nejvíc efektivní, to se ví. Ale kdyby to bylo takový terno, tak na Polské straně u již hotových kanálů by všechny přístavy byly plný…
Když kouknu na Google maps, tak vidím jen pozůstatky historie a přístavy uplně prázdný a na Odře naprosto minimáln pohyb lodí.
Když „vozit věci po vodě je nejvíc efektivní“, proč už léta zarůstá přístav chvaletické elektrárny?
A důkaz efektivity má být zarůstající přístav? Důkaz efektivity je ve fyzice….
Jinak bych si tipl, že přístav u chvaletické elektrárny bude zarůstat proto, že když budete chtít něco odvést po vodě dál než před Ústí nad Labem, tak se zaseknete na nedostatku vody. Dokud nebude postaven nový jez „Děčín“, tak jsou přístavy na Labi na dvě věci…
Fyzika a ekonomie můžou mít na efektivitu nějaké aktivity různý názor.
Z hlediska fyziků je zajímá jenom spotřeba energie na převezenou tunu. Ale aby to bylo hospodárné, musí být splněna hromada jiných požadavků.
Z hlediska fyziky to také nevychází. Ty říční lodě jsou poměrně malé a plují v mělkém korytě, voda klade poměrně velký odpor. Nákladní vlak má v dnešní době nižší spotřebu energie .
Přístav chvaletické elektrárny byl pochopitelně dříve využíván, ale nakonec opuštěn. Nejspíš právě proto, že se ukázalo, že vození uhlí po řece není až tak efektivní, jak by se mohlo někomu zdát. A to je čistá praxe, není třeba teoretizovat.
Protože by se muselo překládat. Protože zažitá pravda, že vozit věci po vodě je vždy (především energeticky) efektivní, není až tak pravda. Problém – malé lodě, mělká řeka, proti proudu.
Třeba proto že směr putování uhlí změnil ze zapádu na východ?
Uhlí do Chvaletic jezdí pořád ze severních Čech. Motivací, proč se vůbec to lodní zásobování budovalo, bylo přetížení železničních tratí v 70. letech. Když toto pominulo v 90. letech, převážila negativa – nutnost překládky v Lovosicích, nutnost provozovat vykládku ve Chvaleticích a flotilu lodí. Toto vše bylo nahrazeno rotačním výklopníkem ve Chvaleticích, nyní už taky nahrazeným – Innofreighty.
V 1. polovině 90. let jsem do Chvaletic pracovně jezdil. Důvod přechodu z lodní a železniční dopravy mi vysvětlili jednoduše:
– Když řeka zamrzne nebo klesne pod minimální hladinu, loďaři rozhodí rukama a řeknou: Počkáme, až to bude lepší. Den, týden, měsíc…
– Když zamrznou nebo mají jiný problém výhybky, vagóny, lokomotivy, železničáři oznámí, že už na tom dělají a předpoklad obnovení provozu je v řádu hodin, maximálně desítek hodin.
Nemluvě o tom, že když měla lodní doprava výpadek, vozilo se uhlí vlakem. No tak proč nevozit uhlí vlakem pořád, když v 90. letech zmizel dřívější problém s přetíženými tratěmi.
Pokud se náklad překládá z vagonů na loď, tak kvůli 150 km (Litoměřice – Chvaletice) se to ekonomicky nevyplatí. Vyplatilo by se to až při vzdálenosti alespoň dvojnásobné.
Ještě pořád. Proč to vzniklo vím. Kam jezdy ty vlaky s uhlím do čech z moravy……
na moravě se kutalo černé uhlí. to se ve chvaleticích jistě nepálilo. navíc poznat od sebe koks od černého nemusí být úplně jednouché, že.
A, Ještě kuta. ČSMko ještě jede.
B, Hněde uhlí, na černé to nevypadalo.
C, Teplárny spáluji jen hněde + biosložky..
A teď ta prubířská: Kde jsou na Moravě hnědouhelné doly.
Nikde proč?
Nerozumím některým vašim větám, interpunkci. Nicméně – pokud je otázka na uhlí směr Morava – Čechy – může se jednat i o uhlí z Polska, i takové přepravy jsou.
Kam se vozi uhlí vlaky na trasa Ostrava – Olomouc -Česká Třebová a jedna se pravděpodobně o hněde?
Nevím, jak teď, ale hnědé uhlí z Polska se vozívalo třeba do Pardubic do Synthesie.
Mohlo by to být pro el. Opatovice.
Problém byl v tom, že když se vraceli prázdné lodě zpět z elektrárny, tak stačil větší náraz větru a loď skončila na mělčině. Proto to bylo problematické.
protože musíte nejprve nakutat uhlí kdesi u mostu, pak ho naložit a dovézt do ústí, tam ho vysypat do lodě a poté po vodě do chvaletic, kde ho musíte nějak z lodě vykydat. přičemž vykydávání z lodě jde logicky hůř než z těch kontejnerů innofreight která tam jezdí.
ony i klasické bunkráky wa/wap se vykládají líp než loď, máto na to specialně umístěnou kolej se žlaby, eas/es jde zase celý vyklopit a vysypat přes čelní klapky atd.
prý se to za bolševika tahalo lodí kvůli kapacitě železnice, která nestačila
Na easy mají (měly) Chvaletice výklopník, který otočí celý vůz. Ale kontejnery jsou samozřejmě ještě lepší, protože na rozdíl od vagónového výklopníku se u kontejnerů nemusí rozpojovat vlak (kontejner se sejme z vozu, vysype a vrátí na vůz).
„nejvíc efektivní“ – doučte se prosím stupňování, tahá to za oči
Citace je jak to napsal předchozí diskutující.
Ale ty kanaly hotové nejsou. Řešilo se to pod minulým článkem na toto tema, tam je někde v useku Wroclaw – glogow problém s korytem a mosty. Nebo jak to bylo.
Podle mapy.cz je gliwicky přístav vcelku plný.
Plný čeho? Kontejnerů, které přijely vlakem? Odra je v dlouhém regulovaném úseku prakticky nesplavná, je to ještě horší než na českém Labi.
A ty konterjnery vlakem odjedou? Proč by to vozily do přístavu?
Nevím, jak je to v Gliwicích, ale mělnický přístav je taky plný kontejnerů, ale lodí tam nikdy (?) žádný nepřijel. Zkrátka je to překladiště silnice-železnice, protože vhodná plocha, vlečka, relativně dobré připojení na silniční síť, a náhodou je to v přístavu.
A teď si přestavte Rotterdamský přístav, tak to dokonce překladájí ze zaoceanský lodi.
Jestli mohu skromně doporučit, nastudujte nejdříve češtinu alespoň na úrovni žáka základní školy a nepouštějte se do té doby (a možná raději ani poté) do žádných úvah na žádné téma.
Zkus zjistit pojem disgrafie.
Sorry, ale těm větám fakt není rozumět.
„A teď si přestavte Rotterdamský přístav, tak to dokonce překladájí ze zaoceanský lodi.“ co je na te větě nepochopitelného?
Představuji si rotterdamský přístav. Jen nevím, jak s tou představou dál pracovat.
Byla to nadsázka na takové to, ale soused má to takhle, a to má jinak apod. Prostě porovnání přístavu, ale v každém panuji jiné podmínky. Tak mě napadl Rotterdamsky.
Ty čìnské kontejnery obeplouvajì Evropu do Rotterdamu a ty určené k nám….kamiõny zase přez půl Evropy. Nebylo by to po Dunaji kratší ??
Jinak průplav je proti dàlnici nebo VRT ekologická stavba. Může mít i poměrně romantickou úpravu. A je to živà voda Na dàlnici nebo železnici neroste a nežije nic.
Dovedu se představit ledacos, ale námořní loď s ponorem 10 – 15 metrů na Odře fakt ne. Ani na Vltavě.
A to snad někdo tvrdí?
Překládají se tam samozřejmě na kamiony, je tam terminal PCC Intermodal.
Vozit věci po vodě je efektivní tam, kde ta vhodná voda je. Bagrování x km fungl novýho kanálu nebo stavba nových jezů a přehrad samozřejmě tu efektivitu dost snížej a je velká otázka, jestli se to v dnešních podmínkách vyplatí. Ať z hlediska finančního nebo ekologickýho. Je to o dost větší zásah do krajiny, než třeba železnice a dělalo se to zpravidla v dobách, kdy jiná alternativa nebyla… Řadu těch kanálů a splavných řek je možno efektivně a k přírodě šetrně používat i dneska, pokud splavnění/prokopání způsobilo nějakou škodu, už se holt stalo a těžko napraví. Ale stavba nových je… Číst vice »
Kromě toho, pořád nevidím, jaký dopravní problém by tahle mnohamiliardová investice vyřešila, jaký užitek by přinesla.
Třeba napojení naší největší průmyslové oblasti na přístavy v severním a baltském moři? Dále napojení našeho největšího obchodního partnera. To mi nepřipadá tak málo. Na rozdíl od labské větve se zde jedná o pár km kanálu v rovině. Z velké části jde v podstatě jenom o vyčištění už dnes regulovaného koryta.
OK, ale kde je ten vyřešený problém? Nepochybuju o nutnosti kvalitního spojení Ostravska s Baltem a Německem, ale opravdu je vodní cesta to, po čem dnes ekonomické aktivity na Ostravsku touží?
Obcházení meandrů nezní úplně jako prohrábnutí koryta (za 15 giga), nehovoře o tom, kolik to bude stát v Polsku??
Poldr stál 12 miliard.
Těžký průmysl se sice postupně utlumuje, ale to neznamená, že jej můžeme komplet odpískat. Není potřeba už naštěstí řešit závody ve výrobě oceli, ale hutnictví a strojírenství pořád tvoří poměrně významnou část HDP. A tady je zásadní, jak zboží a polotovary do/z regionu dostat. Jenom hutnictví potřebuje z a do regionu dostat řádově milionu tun zboží ročně. Dalším sortimentem jsou nadměrně náklady, které po železnici přepravit nejdou a přeprava po silnici je příliš drahá – lodní hřídele, ocelové konstrukce, listy větrných turbín. V budoucnu se dá očekávat také přeprava vodíku z Německa, nebo štěpky ze Skandinávie jako částečná náhrada uhlí.… Číst vice »
Stejně kanál nepovede až do hutí, na poslední míli to bude muset autem, takže už natolik nevadí, pokud by ta poslední míle byla z Gdyně.
Tak pro cenu přepravy a zatížení ostatní infrastruktury je ten rozdíl dost podstatný. Pak je rozdíl zejména v pracovních a obchodních příležitostech. Každý přístav generuje příležitosti k podnikání a pracovní místa. V Přívoze je pro takový přístav ideální strategické místo. Je zde výborné napojení na železnici a na dálnici, jedná se o průmyslový brownfield a v blízkosti se nachází chemické závody, které přepravu využijí i napřímo.
eee překlep, myslel jsem z Gliwic 🙂
jediné, v čem máte pravdu, jsou ty nadměrné náklady. zbytek při nutnosti vše zase překládat z lodi ve Štětíně a pak znova na Svinově je úplná pitomost. Versailleskou smlouvou jsme měli přidělený plac i v Stettin, nejen v Hamburg. už v 50. letech jsme to v souvislosti s ukončením plavby na Odře vrátili, ta firma se původně nejmenovala náhodou československá plavba labsko-oderská….. už tehdy do byl nesmysl….co se změnilo, aby dnes nebyl? PS: krom toho říční lodě nejsou určitě na elektřinu, tedy v porovnání s elektrickým vlakem je to poněkud méně ekologická záležitost PPS: navíc většinu byste vozil proti proudu,… Číst vice »
Tehdy snad nebyla splavněná Odra, tak ani nedávalo smysl nic vozit. Dneska je situace úplně jiná. Jsme otevřená ekonomika a přístup do přístavů a do Německa je pro nás klíčový. Připomínám jenom, že z Odry se dá dostat po německých kanálech i do Hamburku, nebo Rotterdamu.
Obcházení meandru je polský problém. Prohrabnutí koryta není za 15 giga. Tam největší část tvoří mosty, jez a přístav….
Na Labi to neumí a na Odře, kde je méně vody to půjde ? Navíc jen doplňování koryta z odpařování bude spousta kubíků . Navíc tři zaoceánské lodě mají splodin jako všechny osobaky v Evropě . Postavit VRT trať Břeclav Bohumín a je tranzit vyřešen jak ekologický tak ekonomický . Toto má význam maximálně na rekreaci a jako protipovodňové opatření
Zkuste si o problematice jezu Děčín něco zjistit. Tam je problém v tom, že v tomto úseku se pluje v přirozeném korytě Labe a jez zde v suchých obdobích chybí. Splavnění Odry v tomhle rovinatém úseku je realizováno jezy stejně jako třeba Vltava v Praze.
„Navíc tři zaoceánské lodě mají splodin jako všechny osobaky v Evropě .“
Proč ne jedna a všechny osobáky na světě. Když už plácáte nesmyly, tak nezapomínejte na to, že studie z roku 2008 nezohledňuje normu na palivo z roku 2016.
Norma na palivo snad platit jen u pobřeží, ne na volném oceánu. Což tedy není problém vnitrozemských kanálů. Výhoda těch mega lodí s kontejnery je, že vezou najednou 20 tisíc jednotek na velkou vzdálenost mezi obrovskými přístavy. Pro malé lodě v kanálech a na kratší vzdálenosti ta efektivita bude poměrně nižší.
Pokud by se reazioval kánál, nebo zminěna část, tak se ty mosty zaplati z evropských peněz. Když ne tak z naši kasy.
I ty „evropské peníze“ někdo musel vydělat.
Jenomže ty peníze ve stávající vodní cestě už nainvestované jsou. Tady se bavíme o jejím dokončení, aby se mohla plnohodnotně využívat. Proto je rozumné dokončit jez u Dečína a splavnit Odru do Ostravy. Zbytek DOL je samozřejmě z dnešního pohledu nesmysl. Vodní doprava je v západní Evropě běžnou součásti mixu. Opravdu nechápu, proč vůči ní je u nás taková averze.
Běžnou součástí mixu tam, kde jsou na to přírodní podmínky. Němci po zkušenosti s RMD žádný další kanál někde v kopcích stavět nepůjdou.
nesrovnávejte megalomanský kanál s 180m převýšením s pár km splavnění řeky v naprosté rovině. Na rozdíl od Donau-Mohan kanálu je ten kousek řeky v rovině technicky naprosto triviální. jedná se v podstatě jenom o prohrábku koryta a pár km kanálu okolo meandrů. Většina prostředků je na vybudování přístavu a úpravu mostů. Na české straně se jedná jenom o doplnění stávajícího jezu v Přívoze o zdymadlo. Přírodní podmínky ničemu nevadí.
Jez u Děčína je s prominutím (post)socialistická betonářská zhovadilost umístěná tak aby se na něm jenom vytočilo co nejvíce proudu. Pokud by šlo o plavbu, tak se použije některý z alternativních návrhů kde se třeba kolem mělčin nad Děčínem a u Března může postavit kanál. Dá se k tomu najít velmi hezká prezentace, byť letitá. Myslím si že ve 21. století si můžeme dovolit inspirovat se ve století 19. opustit nesmyslné magalomanie socialistických ismů a postavit to tak že dopady na koryto Labe budou mizivé a naopak bude možné jej i přestat udržovat a přenechá se přírodě. Hlavně ten stupeň… Číst vice »
No já nevím, jeden pitomý jez mi nepřijde nějak megalomanská stavba.
To ano. Ale trošku nechápu když z unijního koláče mužem něco ukrojit, proč to neudělát?
Co třeba proto, že není nekonečný a máme dostatek projektů s lepším poměrem přínosů a nákladů.
Třeba?
Cokoliv na hlavních železničních tratích – teď se rozbíhající „blending call“.
To jo, Ale tam spíše vidim problém v tom byrokratickém kolotoči mezi definici problému a její realizaci, než v tom že nejsou prachy….
Což je pořád ještě důsledek zastavení přípravy za Bárty, ale to už končí. Ostatně OPD2 se vyčerpá bez větších problémů a při aktuálním rozsahu přípravy odhaduji, že už v roce 2025 budou jen na železnici projekty za pár desítek miliard, které budou stát na financování. Stačí se podívat do střednědobého výhledu rozpočtu SFDI, kolik tam je národních akcí.
Ta efektivita je ovšem jen při velkém rozsahu. Tedy velké kontejnerové lodě (typu Ever Given, která zvládne 20,000 TEU), tankery či lodě na sypký náklad efektivní jsou, ale čím je loď menší, tím menší je i efektivita. Viz třeba přehledný graf ke kontejnerovým lodím tady (https://transportgeography.org/contents/chapter3/transport-costs/operating-costs-containerships/). Do Mělníku dopluje max 200 TEU loď (pokud je zrovna dost vody, což často dlouhé měsíce není).
Podrobnější mapa by nebyla? Má to jít z Českoslezské, nebo Poslkoslezské strany? Měl jsem za to že to má jít podél polské silnice 78. Neumím si představit průchod kanálu tou oblastí bez zásahu do zastavěného území.
Co se týče odběru vody, tak ten rozložený v čase bude někde v desítkách litrů, opravdu nic děsivého, ale chtělo by to horní nádrž. Na druhou stranu když vezmu hypotetickou komoru 200x10x5m tak při plnění a vypuštění trvajícím celkem 5 minut, je to průtok 67l/s úsporné zařízení mi přijde jako overkill.
Buďte v klidu, celý je to jen štábní cvičení, aby byl ruskej šváb na Hradčanech spokojenej. Kdyby měl ten senilní bolševik zálibu v nákladních lanovkách, tak se tam projektuje nákladní lanovka.
Klid potvrzuji, přednášeli nám o tom na 1.máje 1975 při návštěvě koksovny Karolina jako o téměř hotové věci – nádherném přístavu v Přívoze. A kde je dnes Karolina… (pro jistotu: toto není ironie, ale vzpomínka na dětství)
Prosím? 200 x 10 x 5 m je 10 tisíc kubíků. Pro napuštění za 5 minut to je 2000 kubíků/minuta, tedy 33 000 l/s. Nepočítám loď. Jestli jste to myslel takhle?
Mimochodem, průměrný půtok Odry v Bohumíně je 41 m3/6
Nevím, jak to myslel, ale jedna věc je rozměr komory a druhá věc množství napouštěné či vypouštěné vody. To není dáno hloubkou komory, ale rozdílem hladin.
Vy si děláte z lidí srandu nebo jste z Bohnic. Úplně špatně i na základní školu
Vy jste se nikdy při výpočtu nespletl?
máte tam blbě řády jednotek a další. 200x10x5 = 10000m3, tj. 10 milionů litrů, 2 mio litrů za minutu, 34tis litrů za sekundu – tj. 33m3/s. i kdyby 1/3 z toho byla loď, tak jsme ca cca 20m3 na napouštění komory
„kdyby 1/3 z toho byla loď“. . loď na to myslím nemá žádný vliv, při zvedání/snižování hladiny se voda napouští POD loď, nikoliv místo lodě. Dále viz pan zákonodárce Archimedes.
Díky, ráno jsem to sem hodil a šel vyřizovat nějaké záležitosti. Uvědomil jsem si tu chybu až o pár hodin později.
Omlouvám se ve výpočtu jsem udělal chybu.