Infrastruktura Silnice Stavebnictví

Jihočeský kraj opraví empírový Stádlecký most. Dřevo ze stovek dubů musel dovézt z Chorvatska

Stádlecký most. Autor: Ben Skála – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=12769746
Stádlecký most. Autor: Ben Skála – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=12769746
Zhruba 700 vzrostlých dubů si vyžádá oprava unikátního empírového mostu v jižních Čechách. Dřevo bylo dovezeno z Balkánu a nyní se suší.

Jihočeský kraj chystá opravu unikátního Stádleckého mostu přes Lužnici na silnici mezi obcemi Stádlec a Dobřejice. Oprava by měla začít v polovině září, potrvá do listopadu. Vyjde na 10,16 milionu korun.

Práce přitom začnou se zhruba půlročním zpožděním. Kraj totiž nemohl kvůli kůrovcové kalamitě sehnat v tuzemsku dostatek dubového dřeva, koronavirová nákaza navíc komplikovala shánění a dovoz dřeva ze zahraničí.

Stádlecký most je národní kulturní a technická památka; jde o jediný dochovaný empírový řetězový most v České republice. Nyní je ale v havarijním stavu, neboť jej napadla dřevokazná houba z čeledi trámovek. Rada kraje schválila opravu už loni na podzim minulého roku.

„Majitelé lesů mají ze zákona povinnost prioritně zpracovat kůrovcem napadené stromy a zabránit tím dalšímu šíření škůdce. Většina firem z kapacitních důvodů tedy jakoukoli další těžbu pozdržela nebo rovnou stopla. Dovoz dřeva také z části zkomplikovala pandemie koronaviru, kdy jsme museli čekat na úplné fungování některých zahraničních úřadů,“ uvedl radní kraje Antonín Krák.

Přepočteno na stromy je na výměnu houbou poškozené mostovky a dřevěných podélníků pod ní potřeba zhruba 700 vzrostlých dubů. „Zvažovali jsme i provizorní řešení, tedy výměnu mostovky s použitím modřínového či smrkového řeziva. To je ovšem měkké a s výraznou obrusností. Doprava je na Stádleckém mostě intenzivní, takže životnost mostovky by se výrazně snížila. Dubové dřevo ji zajistí na desítky let,“ doplnil Krák.

Kraj proto sháněl dubové dřevo v Polsku, Maďarsku, Rakousku, Německu, na Ukrajině, ve Slovinsku a Chorvatsku. Nakonec bylo dřevo dovezeno z Chorvatska a v těchto dnech prochází v jižních Čechách procesem dosoušení.

Rekonstrukce proběhne za plné uzavírky silnice mezi obcemi Stádlec a Dobřejice. Doprava bude vedena po objízdných trasách.

Stádlecký most byl postaven Vojtěchem Lannou podle návrhu Bedřicha Schnircha. Od roku 1848 do roku 1960 spojoval břehy Vltavy u obce Podolsko na důležité obchodní cestě z Bavorska do Haliče. Jeho existenci ohrozilo budování Orlické přehrady, po jejímž napuštění by byl potopen. Bylo proto rozhodnuto o jeho pečlivém rozebrání, označení jednotlivých kamenných bloků a postupném přenesení mostu do údolí řeky Lužnice, kde byl otevřen roku 1975.

Odebírat
Upozornit na
guest
24 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
vasek

V. Lanna most postavil za 1 rok v r.1847-1848 a sloužil 113 let . Potom ho za miliardy postavili u Stádlce v r. 2006 a zatím „slouží“ ČTRNÁCT let ! Prý ho sežral kůrovec !

Aleš

Kdo jste znalý místa:
Co na tom (novém) místě bylo, než tam ten most přestěhovali? Jiný most, brod, nic?
Ty dva metry šířky jsou jen v branách nebo po celé délce mostu? Ze street view na mapy.cz to vypadá tak, že se tam dvě auta vyhnou.

Kajman

Jestli tam bylo něco předtím nevím, ale most ne.
Šířku omezují sloupky na obou vjezdech, jinak se tam při troše fantazie dvě auta vyhnou (ale moc bych se do toho nehnal).

Martin

Faktická poznámka, bez zlého úmyslu.

Most pravděpodobně nebude POtopen, neb neplaval na hladině, ale ZAtopen, anžto se zvedla hladina vody nad jeho úroveň.

Bob

Nechová se ta dubová vozovka trochu jako ponton?

bohyn

Vynese dubová vozovka ocelové řetězy, ukotvené na každém břehu, na hladinu?

Olda

P.S.: Když už jsme u toho mostu, neměl by někdo odkaz na nějaké další obsáhlejší informace ve smyslu náklady, komplikace, použité metody už když jej stavěli na Vltavě a dále info k tomu přesunu při stavbě přehrady (kdo byl ten cizí zájemce, ošetření při rozebrání, vlastní přesun, proč tak dlouhá mezera než se vystavěl, kdo to dělal a tak podobně). Vlastně jen pro vytvoření poměrového obrázku k těm dnešním fachmanům… Díky.

Martin V.
Olda

Opravdu je to na 700 dubů? Není to úklep… Umíte si představit ten les? A když kouknu na tu mostovku, včetně výztuh zespodu, zdá se mi to hodně… Nebo počítají s značným prořezem? Neboť vezmu-li co říkával děda, odhad a nějaký ty lesácký tabulky jsme někde na 10.000 až 11.000 kubících.

jozka

Vite jak se delaj sirky? To se vezme strom a krouha se a krouha a pak se to namoci do siry.
To chcete rict, ze z jednoho stromu udelaj jednu sirku?
To ne, nekdy se to pred dokoncenim zlomi…

Taky jsem pri tech 700 stromech trochu zastrhal usima. Otazkou je jak to bylo mysleno. Mozna skutecne z jednoho stromu udelaj jeden, dva tramy a zbytek pouzijou jinak.

Jiří Kocurek

Kubíků topiva nebo řeživa? V tom je docela velký rozdíl. Jinak se teda počítá zhruba 1000 stromů na hektar, ale sází se kolem 4000 stromů na hektar.
PS: Hektar jsou 2 fotbalová hřiště. Nikoliv 5×2 kilometry. 5×2 je 10 a 1000 metrů je kilometr. 😛

Olda

Pro Jirka: No…, myslel jsem spíše, zda těch stromů na ten most není moc. Samozřejmě chápu, že kubíky dřeva na stojato nejsou to samý co v trámech, či deskách.

bohyn

„Trámy na Stádlecký most musí mít šest metrů na délku. Proto bylo potřeba odkoupit stromy, které měly v průměru alespoň půl metru a vysoké byly deset metrů a více, navíc musely být rovné.“
Zdroj: https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/stadlecky-most-rekonstrukce-kurovec-nedostatek-dreva-chorvatsko.A200722_560606_budejovice-zpravy_mcb

bohyn

1000 dubů na ha? Viděl jste někdy dub? Co se mi podařilo dohledat, tak se sází 8000 ks/ha a výtěžek je cca 320-400 ks/ha.

DolphinXXL

Jaký je rozdíl mezi kubíkem řeziva a topiva?

jozka

To jim ty fosny moc dlouho nevydrzely…

Kubrt

Jak dlouho tam byly?

jozka

Na wiki pisou 2007.

Martin V.

Třináct let, to není zrovna moc. Čím to, že s novým dřevem si tak věří? „Dubové dřevo ji zajistí na desítky let,“ doplnil Krák. To budou před montáží impregnovat jako železniční pražce?

ene bene

„do roku 1960 … na důležité obchodní cestě z Bavorska do Haliče“ – když se píše moc vzletně a nedává se pozor, tak z toho vycházejí takovéto kraviny.

Vít Jůza

V čem se Vám zdá chyba? 1848 v této relaci použití železnice asi ještě nebylo vždy nejběžnější a nejlevnější.

Peeetr

Asi myslí, že po světových válkách už původní středověké obchodní cesty přestali existovat.

ene bene

Přesně tak. Ta cesta byla důležitá tak nějak než ten most postavili. Když byl nový tak akorát končila její sláva (ve významu pro dálkové spojení).

Paja

Ten most je výrazně starší než světové války a navíc v té době byl jediný mezi Týnem a Prahou přes Vltavu.