Jihočeský koridor stál kvůli spadlému trakčnímu vedení, omezení trvalo čtyři hodiny
Nádraží Planá nad Lužnicí. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
České dráhy nasazují mezi Tábor a Planou náhradní autobusy.
České dráhy nasazují mezi Tábor a Planou náhradní autobusy.
Zatímco po celém světě jezdí rychlovlaky nejméně 200 km/h i na lokálkách, u nás padají troleje, vlaky na hlavních tratích, obou dvou, jezdí 80km/h, bourají šukafony a nepříjemný personál ČD vyhazuje platící cestující z vlaku.
V jedné věci jsme, pane Pospíšil, určitě světoví. I u nás jsou lidé, kteří v diskuzích jsou schopní psát naprosté nesmysly a bláboly.
Malá jazyková vsuvka:
Slovo „zatrolený“ jsem slyšel již jako dítě od prarodičů a to nebyl internet ani mobily. A podle všeho je součástí českého slovníku již staletí, jak tak zjišťuju: https://cs.wiktionary.org/wiki/zatrolen%C3%A9
Z citací je tam např. Božka Němka, nebo J.K. Tyl
Poškozen je minimálně jeden kotevní úsek TV 1. TK a to včetně destrukce sestav TV. To bude v nezávislé do nového roku.
Klasický pátek…důležitý je dne příjezdu a ten byl dodržen
Na dráze se dlouhé hodiny vyšetřuje každé uprdnutí, ale zřejmě to slouží jen k tomu, aby správce infrastruktury mohl ukázat na viníka s typickým „my nic“.
Měli by si vzít příklad z letectví, kde každá nehoda vede k přehodnocení a lepšímu nastavení pravidel, aby se daná situace nemohla opakovat. Na dráze se opakuje to samé každou chvíli…
Milá Sovo, když přijede do stanice druhý poškozený vlak, ty bys tam poslal třetí nebo bys vyšetřoval? A rozhodně tě mohu ubezpečit, že vyšetřování nekončívá vždy se závěrem „my nic“. Vrať se ke své milované lopatě.
Máte pravdu Radku. „My nic“ , ale jenom 20%. 80 % si rozdělí oni. Tedy až na pár světlých výjimek.
Jenže u nás psousta nehod *má* viníka v infrastruktuře. Například: – používání hákovnic („může za to strojvůdce že to projel se sběračem nahoře, #mynic“) – nepřehledné přejezdy („může za to řidič auta, #mynic“) – špatně viditelná a na poslední chvíli viděná návěstidla („strojvůdce má dávat pozor na cestu, #mynic“) A i když dle vaší analogie „vjede do stanice druhý, třetí,.. desátý poškozený vlak“, tak se SprŽel tváří, že za to může někdo jiný a ne ona a jí spravovaná infrastruktura. Toto píšu obecně, nezávisle na dnešní mimořádnosti. Kde neznám vinika, takže nelze nic dedukovat. P.S.: mne prosím k lopatě neposílejte.… Číst vice »
Jo, někdo si myslí že provoz autobusů a vlaků je totéž, jiný že provoz letadel a vlaků je totéž…
Na dráze se pohybuji nějakou dobu a nevybavuji si, že bych zažil něco „dvakrát“, vždycky je nějaká proměnná. Jen pro laickou veřejnost to média napíší polopatě, ale pozadí každé mimořádnosti je trochu jiné.
Ono totiž v provozu je máloco stejné, to není účetní závěrka vesnického fotbalového klubu.
Máte naprostou pravdu.
„nic nebylo dvakrát“ – pro vás osobně asi ne, ale kolikrát jste četl o hákovnici? To byl známý systémový problém, dokolečka házený na hlavu strojvůdcům..
Vzhledem k tomu, že jsem ji v určité pozici i řešil, tak nejen četl 🙂 . To už je každopádně dost kontroverzní téma, spíš někam k pivu. V době, kdy byla nejprofláknutější tak bylo až s podivem kolik vlaků do ni vlítlo. A to je pak k tomu pivu- koukal fíra do telefonu? Nebo si to neuvědomil? Nebo o ni nebyl zpraven? I u hákovnic byla tutově každá situace trochu jiná, jen vždy, alibisticky, stejně uzavřena- problém fíry.
Někdy se stal zase opak: Věděl o ní, stáhl sběrač, uvíznul. Když byl dlouhý, tak ho vytlačil kolega za ním. Když se do beznapěťového úseku vešel celý… požádat cestující? 😀
Budete se tomu smát, ale na jaře 1992 dokázali cestující pohnout s osobním vlakem s pěti vozy a dvěmi lokomotivami řady 242. Byl jsem tehdy v zácviku na elektrickou trakci, trať jsem moc neznal, fíra klimbal (takže neporadil, že si tady mám dávat extra pozor) a já přebrzdil… Zpoždění 10 minut…
Vím i o vytlačení lokomotivy z beznapěťového úseku na zastávce, uvázání ocelového lana k soupravě a stažení soupravy o několik metrů dále, aby se loko. mohla na ni vrátit a měla šťávu. Dnes již nemožné.
Před pár lety jsem v Olomouci viděl tlačit elektrickou lokomotivu. Maximálně čtyři lidi. Po chvíli ji zase zastavili. Kdybych to neviděl, tak bych tomu nevěřil.
Na rovině a čisté koleji stačí i jeden s pajsrem.
Vůz 810 jsem si z depa před točnu zcela bez problémů vytlačoval sám.
A bez „pajcru“. Stačilo se o motorák opřít a chvíli počkat…
Proč sem hned motat hákovnice? A proč hájit ty, co ji ignorovali, lépe řečeno na ni zapomněli? Nebylo by lepší znát příčiny, např. zda návěštění bylo jak má být, zda vina náhodou nepůjde za tím, kdo návěstidla pro el. provoz. umístil? Vina nikdy nemusí být jen na jedné jediné straně. Pokud bylo vše správně a bylo i řádné zpravení, pak podobně chcete hájit VŽDY projetí na červenou a napasování do auta, které mělo zelenou?
Chci kroky ke snižování rizika.
Proč je někde stahovačka a ne vypínačka (mělo by nulové pole zase jiná rizika?) Je stahovačka/vypínačka v datech (AVV, ETCS).
Neměl strojvedoucí v rozkazu nesmysly (řadu info o koleji po které nepojede, třeba ani jet nemůže, pomalé jízdy nad jeho stanovenou rychlost,… a v tom i jedna náhodou jeho stahovačka)
Když hasič pod majákem naboří auto na zelenou, může se stát že řidič na zelené schytá podíl zavinění 😀 ale vážně, když je na křižovatce několikátý smrťák, tak se přestaví. (Kruhák, muk) a třeba hned po první nehodě se mění program semaforu(prodloužení vyklízečky)
Proti snižování irzik nikdo nic mít nebude a je to tak správné. Jde o to, že je potřeba se té práci v tom místě věnovat na 100 %. Rozkazy pro každý vlak, kde se vyškrtají jiné údaje, aby se týkaly jen jeho jízdy, to je možná možné buď výpravčím nebo i fírou. Jenže řada fírů podepíše rozkaz a začíná si ho číst až v době rozjezdu, kdy už musí sledovat jízdu. Tím je rozptýlen. Přitom co by se stalo, kdyby si to řádně přečetl – v klidu, zvýrazňovačem si vyznačil důležité, a pak se rozjel. Komenský měl pravdu – „Spěch… Číst vice »
Bude, poruší to §1 vždycky se to házelo na fíru.
Požadovat po fírovi, aby nezaspal tu první stahovačku je jednoduché. Když už ale počet průjezdů stahovačkou roste fírovi do desítek tisíc, stejně tak počet vlaků*, který tou stahovačkou má projet, tak se nezadržitelně projeví statistika a chyba nastane, i mistr tesař se kolikrát utne.
*) 50 vlaků za den, 200 dní a je to
Jos tím souhlasím. Rozkaz číst rychle před podpisem a pak pořádně před rozjezdem.
A proto silniční, vodní a letecká doprava funguje v celém světě, jen železnice v rámci několika států, protože si hraje každý na svém písečku.
Ono například stržení trakčního vedení sběračem má obvykle jednu ze dvou příčin – prověšení vedení (závada na straně provozovatele) nebo nestažený sběrač za návěstidlem prokazující stažení (chyba dopravce).
Řešení je pečlivější kontrola vedení (senzory, dron), pokud možno omezení stahovaček (v zahraničí to jde, tak by to mohlo jít i u nás) a výraznější upozornění firů.
Tato věc se děje několikrát do roka a posun není téměř žádný.
Protože se to tak nikdy nedělalo a na to je/není předpis.
Vyřešeno, další.
Pokud bude železnice zahleděna sama do sebe, tak ji ostatní módy dopravy převálcují. Uvědomte si, že železnici dnes drží dotace do infrastruktury, do přepravy osob, do ETCS a nákupu vlaků. A pokud nedojde k zefektivnění, tak ty dotace budou časem vypnutý, protože budou potřeba peníze jinde.
Tak ono letadlo málokdy havaruje vícekrát. A následky jsou povětšinou podstatně horší.
Taky je v letectví nesrovnatelně vyšší míra rizika. S vlakem zastavíte a je to na 99,999 % bezpečný stav.
Proto6e na dráze se nehledá příčina, ale viník.
A ten se najde vždy.
B 738 max spadly dva za sebou