Jihočeši chtějí lodě až do centra Budějovic, Vltava se má změnit za pět miliard v turistickou tepnu
Zástupci Jihočeského a Středočeského kraje se na pátečním setkání dohodli na společném postupu při prosazování dalšího splavňování Vltavy. Cílem je
Zástupci Jihočeského a Středočeského kraje se na pátečním setkání dohodli na společném postupu při prosazování dalšího splavňování Vltavy. Cílem je proměnit 430 kilometrů řeky od pramene na Kvildě po Mělník v turistickou tepnu s funkční infrastrukturou, potřebné investice odhadují na více než pět miliard.
Jihočeská hejtmanka Ivana Stráská zmínila základní priority kraje. Jde především o vybudování přístavní hrany v Českých Budějovicích, zvedacího mostu v Týně nad Vltavou, zajištění plavebních hloubek pod vodním dílem Kořensko a výstavbu lodního výtahu na Orlíku.
„Současně chceme dokončit projektovou dokumentaci pro územní řízení k rozšíření plavební komory Kamýk, výstavbu plavební komory České Budějovice a kompletní projektovou dokumentaci a povolení stavby cyklistické stezky podél Vltavy Lipno – České Budějovice, včetně 30 realizovaných kilometrů,“ doplnila Stráská.
I její středočeská kolegyně Jaroslava Pokorná Jermanová si od dalších investic slibuje oživení oblasti podél řeky. „V první fázi nás čeká pět hlavních cílů. Výstavba minimálně dvou čerpacích stanic pro lodě, dvou míst k vypouštění odpadních vod. Chceme také podpořit vybudování technické infrastruktury karavan kempů, pravidelné čištění řeky a úpravu obslužných sloupků na standardní platební karty,“ sdělila Jermanová.
Hejtmanky tak fakticky vyjmenovaly všechna úzká hrdla, která pro lodě na řece stále zůstávají po nedávných dvoumiliardových investicích do splavnění mezi Českými Budějovicemi a Orlíkem. V Budějovicích lodě končí pod Dlouhým mostem a přes Jiráskův jez se nedostanou do malebného centra; zde proto Jihočeši prosazují zbudování plavební komory. Historický most v Týně nad Vltavou je pro větší lodě příliš nízký, pod přehradou Kořensko provoz v létě kvůli mělčině často zastavuje sucho, současný výtah na Orlíku zvládne přepravu jen malých lodí (do 8,5 metru délky) a Slapy se dají překonat jen na přívěsu za traktorem (lodě do 8,5 metru délky). Kolem řeky zároveň není téměř žádné zázemí pro lodě, chybějí především čerpací stanice.
Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR) v pátek představila i audit, podle kterého by bylo třeba investovat zhruba dalších pět miliard korun; jejich návratnost by pak měla být pět let. „Podle analýzy ekonomického přínosu, posuzujícího mimo jiné údaje z EET o tržbách služeb vázajících se na cestovní ruch v okolí řeky, přinese Vltava za současného stavu do veřejných rozpočtů, což jsou rozpočty státu, krajů, měst a obcí, ročně přibližně čtyři miliardy korun. Po zainvestování, kdy odhad nákladů na realizaci všech navržených opatření směřujících k dokončení vltavské vodní cesty činí pět miliard korun, se přínos do veřejných rozpočtů zvýší o více než miliardu ročně na cirka 5,1 miliardy korun za rok. Návratnost investic tak představuje pět let,“ uvedl ředitel JCCR Jaromír Polášek.
Parník na Hněvkovické přehradě.
Autor: Jan Šindelář/Zdopravy.cz
Na budějovickém setkání byly vedle Stráské a Jermanové například náměstek ministryně pro místní rozvoj David Koppitz, Vojtěch Dabrowski z ministerstva dopravy, generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala, ředitelka Státní plavební správy Klára Němcová, ředitel Středočeské centrály cestovního ruchu (SCCR) Marek Černoch, náměstek českobudějovického primátora Viktor Vojtko, starosta Hluboké nad Vltavou a senátor Tomáš Jirsa, místostarosta Českého Krumlova Martin Hák, poslanec Jan Zahradník a zástupci několika turistických destinací v okolí Vltavy.
„Je třeba zajistit, aby plavidla, a to i plavidla rekreační, měla zpřístupněna vltavskou vodní cestu dále než pouze k hrázi Slapské přehrady, kde v tuto chvíli není ani žádný významný cíl,“ řekl například Dabrowski z MD.