JHMD chtějí jednat se státem o prodeji úzkokolejky na území Vysočiny
Jindřichohradeckým místním drahám vyprší v říjnu "papíry", o nové zatím nepožádaly.
Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD), které jsou od 7. září v insolvenčním řízení, vyzvaly stát k jednání o odkupu části úzkokolejky, konkrétně úseku na území kraje Vysočina. Alespoň tak to stojí v reorganizačním plánu, který firma předložila soudu. Jde o jeden z pilířů plánu.
„Cílem Dlužníka by bylo nadále pokračovat v provozu drážní přepravy na Dráze v souladu se Smlouvou Kraj Vysočina, aniž by však Dlužník byl současně jejím vlastníkem a musel se tak podílet na zajišťování její provozuschopnosti v aktuálním rozsahu,“ píše se v plánu, o jehož schválení soudem firma usiluje. Na stát by tak podle firmy byla přenesena i problematika úhrad poplatku za dopravní cestu.
Na Vysočinu připadá 29 z celkových 79 kilometrů úzkorozchodných tratí JHMD, zbytek je v jižních Čechách. Firma odhaduje, že tržní hodnota dráhy na území Vysočiny se pohybuje v rozmezí 115 až 152 milionů korun.
„Oficiální nabídku na odkup tratě jsme neobdrželi. Obecně platí, že zákon o dráhách stanoví povinnost vlastníka dráhy, který nedokáže zajistit její provozuschopnost, nabídnout tuto dráhu k prodeji státu. Avšak nikde zákon nestanoví povinnost státu tuto dráhu koupit. Podle zákona o majetku státu pak může stát nabývat jen ten majetek, který pro svou činnost potřebuje,“ sdělil mluvčí ministerstva dopravy Martin Brychta. Doplnil, že ministerstvo situaci analyzuje, a to s ohledem na „na platnou legislativu a původní privatizační projekt.“
Podobně se firma zaobírá prodejem motorových vozů M27; ze čtyř vozidel jsou tři určena pro Vysočinu. Vzhledem k podmínkám dotace i u nich společnost počítá s tím, že by je i po odprodeji „třetí osobě“ na Vysočině provozovala.
Právě Kraj Vysočina je firmou v předložených dokumentech označen za jednoho z viníků neutěšené finanční situace dopravce. „Z důvodů nedostatečné kompenzace“ prý kvůli kraji vznikla firmě za posledních 12 let provozní ztráta 108 milionů korun. Dalších 16 milionů kraj údajně dluží za dopravní cestu. Vymožení těchto údajných dluhů je další součástí reorganizačního plánu.
Jenže Vysočina se proti uvedeným tvrzením ohradila. „Informace uvedené v Reorganizačním plánu týkající se Kraje Vysočina jsou zkreslené až lživé, hrubě zavádějící a svým vyzněním poškozují dobré jméno Kraje Vysočina,“ napsal soudu hejtman Vítězslav Schrek. Kraj podle něj ve svém účetnictví nevede žádný závazek vůči JHMD, naopak chce do insolvenčního řízení přihlásit vlastní pohledávku. Nároky JHMD označil hejtman za „soubor snah zástupců JHMD uhradit vlastní dluhy z veřejných peněz, což je pro Kraj Vysočina neakceptovatelné“.
Vedle finančních problémů musejí Jindřichohradecké místní dráhy řešit i hrozící problémy administrativně-provozní. Firmě totiž v říjnu vyprší platnost dokumentů, bez kterých nebude moci provozovat dráhu ani drážní dopravu. Konkrétně jde o osvědčení bezpečnosti provozovatele dráhy (současné vyprší 2. října) a osvědčení dopravce (současné vyprší 16. října). Drážní úřad přitom žádnou žádost o nová osvědčení dosud neobdržel, potvrdila mluvčí Pavlína Straková.
„Lhůta pro vydání osvědčení dopravce má dvě fáze – od přijetí žádosti běží lhůta 30 dnů na kontrolu kompletnosti podkladů (prvotní kontrola). Poté, co je zkontrolována kompletnost, začíná běžet lhůta pro podrobné posouzení žádosti, která je stanovena na maximálně 120 dnů. Do ní může ale zasáhnout například přerušení řízení. V takovém případě trvá celý proces déle. V případě žádosti o vydání osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy je lhůta pro vyřízení osvědčení stanovena na maximálně 120 dnů od dodání žádosti. Opět za předpokladu, že nedojde například k přerušení řízení,“ uvedla Straková.
V obou případech Drážní úřad firmám doporučuje podat žádost s minimálně šestiměsíčním předstihem. Platí přitom, že dopravce bez osvědčení nesmí vyjet, stejně tak nesmí žádné vozidlo na trať provozovatele, který nemá osvědčení o bezpečnosti. Předseda správní rady JHMD Boris Čajánek, který je v dokumentech pro soud označen jako ovládající osoba s 56 procenty akcií, na dotazy deníku Zdopravy.cz k osvědčením nereagoval.
JHMD vyčíslily výši svých závazků na téměř 161 milionů korun, téměř 39 milionů podle předložených dokumentů dluží Čajánkovi. O přijetí či nepřijetí reorganizačního plánu rozhodne soudkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích Pavlína Glaser Hrůzová, která už požádala o součinnost mimo jiné i Drážní úřad. Táže se ho například, zda v posledním roce nevedl s JHMD řízení o odebrání licence z důvodů finanční nezpůsobilosti a jaký vliv by na věc mělo přijetí reorganizace.
Drážní úřad s firmou od loňského října vede správní řízení o odejmutí licence, řízení ale opakovaně přerušil, naposledy do 30. září.