Ještě chytřejší než dříve. Křižovatky v Plzni prošly proměnou, řeší i chodce koukající do telefonu
LED pás upozorňující chodce v Plzni, že jede tramvaj. Foto: Plzen.eu
Nová technologie má zvýšit bezpečnost na křižovatkách i přechodech.
Stve me, kdyz nekdo vubec uvazuje o tom, ze ma resit krizovatky a prechody kvuli lidem co nedavaji pozor a cumi do mobilu, kvuli temto lidem nas to stoji penize… Prechazet pres ulici a davat pozor se uci uz deti ve skole na prvnim stupni… a rodice to rikaji i detem v predskolnim veku.
Postupně bude chytré všechno kolem nás (kromě nás samotných).
Tak tohle je trend ve velkých městech v civilizovaném světě. Já nejsem moc příznivcem, raději bych viděl, aby lidi dávali víc pozor než se spoléhali na technologie. Co mě v Plzni ale poslední dobou štve jsou krátké intervaly zelené na křižovatkách. Nasadila se AI, což se projevuje tak, že v někdy ranní či odpolední špičce je běžné, že se na klíčové křižovatce udělá kolona jak hrom z jednoho směru, přičemž ostatní tři jsou relativně volné. A to se stává i na křižovatkách, kde není preference MHD. Sotva se kolona rozjede, tak konec zelené a zase stop. Nechápu. Co dál nechápu… Číst vice »
Do všech dopravních prostředků, včetně dětských hraček ETCS. A do hlav lidí taky.
„řeší i chodce koukající do telefonu“.
Spíš by bylo potřeba zařízení, které řeší motoristy řeší koukající do telefonu.
Chodci jsou ti poslední, kteří by ohrožovali kohokoli jiného.
Můžou vběhnout před cyklistu a způsobit jeho pád a zranění, v nejhorším smrt.
I když teda z chodců co mi to dělají do mobilu čumí málokdo, většinou je to nějaká obecná zmatenost, nepřítomnost duchem nebo neuvědomění si že vstupují na silnici a tam může něco jet.
Existuje nějaká studie, která vyčísluje přínosy a náklady těchto technologií?
Tenhle komentář je pro všechny co píší, že by je nesmysl něco takového zavádět.
Ano – Věci z pohledu UX a UI mají být co nejjednodušší a řešeny tak aby jim rozuměl i hloupý člověk, nebo člověk který zrovna nemá svůj den. A příště ten člověk, který nebude mít svůj den může být Vaše dítě nebo manžel.
Jedinou otázkou v těchto případech je vždy jen úměrnost vynaložených peněz a času vůči šanci, že někdo špatně dopadne.
Špatně dopadnout bych nenazýval zrovna šancí.
A opravdu to snižuje riziko nehody? Nedělá to ještě nebezpečný návyk „když nebudu čumět, stejně mě to upozorní.“
Proc ma clovek jedouci do prace v MHD prednost pred clovekem jedoucim do stejne prace (elektro)autem ? Vsichni jsme si rovni – uz podle ustavy.
Proč má člověk jedoucí autem přednost před člověkem jdoucím pěšky? Všechny semafory, křižovatky I přechody jsou dělané tak, že upřednostňují automobily.
Faktické poznámky:
1) na přechodu (bez dalších opatření) je chodec docela dobře upřednostněn – řidič mu musí umožnit přejít, efektivně ho musí pustit. Když to tedy zrovna není situace, kdy si kvůli 50metrovému limitu musí chodec zajít. A tahle „přednost“ chodce funguje i před autobusem – což už mi tedy přijde trochu nepatřičné, když vidím plný autobus zastavovat před přechodem. Ale co už.
2) Mnohé křižovatky neupřednostňují jen auta, ale i cyklisty. (a autobusy a tramvaje a…)
1) A teď realita, kolikáté auto opravdu chodce pustí? Desáté? Dvacáté? Navíc se rozmohl nešvar míst k přecházení (ne přechod), kde chodec nemá nic. Ohledně 50 metrového limitu je to právě nejhorší. Přechody se nebudují v přirozených trasách chodců, ale na křižovatkách, kde se to hodí autům. U hodně křižovatek jsou chodci nuceni přecházet do U, (třikrát), aby se dostali přes jednu komunikaci. Do přirozených tras chodců jsou ještě budovány zátarasy. Další věc je garantovaný čas do přejití. Do kolika sekund na padne zelená chodci a do kolika autu? Třeba vytížený přechod přes magistrálu v Praze u stanice IP Pavlova.… Číst vice »
1) Ano, s těmito problémy máte naprostou pravdu. Vyložil jsem si váš komentář, že reaguji na samostatný přechod, ne už pak způsob jeho umístění a provedení okolo.
2) „Preference cyklistů v křižovatkách a na semaforech“ → typicky tam, kde cyklisté jedou po silnici s auty, a jsou tam preferována auta, tak jsou preferováni stejným způsobem i cyklisté. Třeba na té magistrále. Je to tak pro mě (cyklistu) velmi pohodlné. (nějak překvapivě i celkem vychází zelená vlna, asi je naladěná na auta v zácpě, takže jedu na kole podobně rychle)
Prechod do U je nejdebilnejsi reseni co znam, to je naprosta uchylarna, kde nedava smysl a uz vubec ne v blokove bytove zastavbe,…
Fyzika. Přednost dostává vozidlo s delší brzdnou dráhou.
No, vzhledem k tom, že to je i na semaforech, tak to o fyzice opravdu není.
Nevím, když si poškodím brzdy, tak budu mít delší brzdnou dráhu, ale přednost nezískám 🙂
(diskutované nastavení přednosti nerozporuji)
Propustnost cesty. Aby přes křižovatku projelo A lidí, můžou ji blokovat X sekund tramvají nebo Y sekund automobily.
Měl by mít tedy člověk připravující se autem nárok jen na tolik prostoru, kolik zabírá cestující MHD.
Protože větší bere.
Ano, známé pravidlo většího volantu!
No…. Chytré uživatele křižovatek nahrazují chytré křižovatky plné bl……. Mě osobně třeba tahle „přetechnizovanost“ přijde kontraproduktivní – odnaučujeme lidi základních návyků nutných k přežití v betonové džungli – tentokrát je to nutnost zvednout oči od telefonu při přecházení kolejiště a spoléhání se na jeden blikající pás , který jednou blikat zapomene…. K čemu je to dobrý? Chodec se prostě má před vstupem na přechod rozhlédnout a basta! Už na silnicích to mnozí neřeší a skáčou před jedoucí auta s naivní nic nezaručující sebejistotou že je řidič vidí a včas zastaví (tuto sebejistotu teď navíc slovenští vynálezci chtějí posílit zeleným brzdovým… Číst vice »
Taková je doba, najít dneska člověka do firmy, který umí plánovat, hodnotit situaci a vidět vše v souvislostech je už skoro nemožné.
Hlavně půjde o stabilitu/ robustnost systému, aby neměl, z jakýchkoliv důvodů, výpadky.
Prijimam sazky, jak dlouho ten blikajici pas vydrzi. V Karline uz, pokud vim, doblikal. Takze muj tip je pet let. Dobre vyuzite verejne prostredky. 👍
A životnost 5 let, u nečeho, co je zabudováno v povrchu komunikace a musí odolávat poměrně náročným podmínkám, se vám zdá nízká?
Ne, zbytecna, totez je na tramvajovych zastavkach na Barrandove, tam jsou blikajici kostky upozornujici na prijizdejici tramvaj na zastavkach, dnes uz neblikaji, nikdo to neudrzuje, stoji to penize…
Jsem zvědav, jestli bude senzor považovat obutou tramvaj za standardní zvuk nebo ne. Jelikož obutá je snad každá druhá, tak je to asi normou.
Tak ve Zlíně nám radnice tvrdí, že nic jiného jak několikaset milónové investice přes Croos neexistuje. A ono to jde asi dělat i jinak, zde přes Správu informačních technologií města Plzně.
A což takhle navrhnout něco, co by třeba přes BLE aktivovalo nějaké varování na mobilech těch zombíků? Představuju si to jako černou obrazovku s nápisem ZEMŘEŠ…
Pojdme se podivat, jak casty bylo za komara, ze nekdo ridil nality … z tech telefonu se dela neco co nejsou.
Tohle neironicky zkoušel DPMB a nedopadlo to.
Napadlo me…. ze by to varovani melo byt az ex post, tedy pred narazem… vim, cerny humor,…
No teda. Použít slovo ‚koukající‘ přímo do titulku článku, to chce odvahu.
Pan autor je z Prahy, co? 😄
Ano, taky mi hned při přečtení titulku naskočilo „Praha detected“ 😉 Nicméně dnes už se i slovo „koukat“ považuje za spisovné, ale nedivil bych se, kdyby na tom měla podíl skutečnost, kde Ústav pro jazyk český sídlí. Kdyby sídlil třeba v Brně, kdo ví, jak by to bylo 🙂 Ze zvědavosti jsem mrkl na ofiko Akademický slovník a ten u tohoto slova uvádí „regionální, Čechy“ – viz https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koukat/0/32768 a když si dole rozkliknete Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971), tak tam „koukat“ nenajdete vůbec… Z hlediska psaní článků by samozřejmě bylo vhodnější použití nějakého přirozenějšího a neutrálnějšího slova, třeba „hledět“ –… Číst vice »
Slovo hledět určitě není neutrálnější. V některých spojeních je knižní, v některých vysloveně nářečně příznačné.
https://www.moravskynarod.cz/cesi-se-koukaji-moravane-hledi
Autor je z Liberce. A přiznávám, že když mluvím s lidmi z Plzně, mám občas problém jim rozumět:-)
…to asi všichni 😄
Na to mají v Plzni tlumočníky, podle vkusu každého (pivo, gambrinus, fernet, šampus…) po třech kouscích jazykové bariéry obvykle odpadají 🙂
Proč pa? 😀
Zezplzně? No totok! Vy jim tutaj nerozumíte 😁?
Jsem z Prahy; dosud mě nikdy nenapadlo, že slovo koukat je nějaká středočeská specialita. Na (pražské) základce jsem měl spolužáka Koukala 🙂
Ano, to je jedno z typických slov, kdy většině lidí z Moravy nebo oblastí Čech více vzdálených od Prahy naskočí kontrolka „bacha, pražák“, ačkoliv přímo z Prahy samozřejmě dotyčný být nemusí…
Je to stejné jako třeba u slov krám (obchod), houska (raženka), penál (pouzdro), limonáda (sodovka), víííď, príma a řady dalších 😉
Máte tu prahu dost velikou, https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/heslo/1/43
Je zabavne sledovat, jak mensina peruje vetsinu, ze nepouziva slova co by vetsina nikdy nerekla, nebo pro vetsinu znamenaji neco jineho. Jako razenka, pouzdo a sodovka. Nebo hledet 😀
No na tu sodovku pozor, zvlaste na sifon…
Koukej se mnou si píseň broukej!
Pokud by v titulku bylo „…ČUMÍCÍ DO TELEFONU“, bylo by to mnohem výstižnější, ale zase by to někdo mohl vztáhnout na sebe. 🙂
Toto slovo jsem si dovolil dát jen do názvu souboru fotky:))