Jeden vlak místo 32 kamionů. Dřevo z Břeclavi do Itálie začalo jezdit po kolejích
Nákladní vlak z Břeclavi ve stanici Tarvisio Boscoverde. Foto: Alexander Vorrath
Kvůli hmotnosti vlaku nevede trasa přes Semmering, ale Pyhrbahn.
Cargo se na tom podílí.
Zapomněli jste napsat že jim muselo pomáhat ČĎCargo, aby to vůbec naložili. To ostatně takové vlaky vozí denně.
Ta bolsevicka uderka zaplnujici diskuzi nesmyslama, jak za komaru se drevo nevyvazelo zapomina, ze he proste jina doba: je to moje drevo a ja si ho muzu vyvezt kam chci
Jdete si tyhle blaboly resit nekam na diskuzi na sputnik, tam najdete sve kamarady, tady ne, tady se vam jen smejem 😉
Není to tak dávno, kdy se v médiích kritizovalo, že za komunistů jsme vyváželi surové dřevo za hranice, místo toho abychom z něj vyrobili, třeba nábytek s přidanou hodnotou a to pak vyváželi. Ono se snadno kritizuje a těžko tvoří. Takže co si mám o nás myslet ?
Jste si opravdu jistý, že srovnáváte srovnatelné? Za komunistů se dřevo vyváželo hlavně do Rakouska, tam z části z něj udělali toaletní papír a ten se dovezl do tuzemska, protože znárodněný průmysl nebyl schopen vyrábět v dostatečném množství ani ten toaletní papír. Podle tržního směnného kurzu byl tenkrát plat rakouského dělníka 20x vyšší, než plat československého dělníka. I kdyby se nyní to dřevo vrátilo v podobě jihoitalského nábytku, máte pocit, že je v dnešní době plat českého nábytkářského dělníka nižší než jihoitalského?
Btw.pro to dřevo přijel z Rakouska turecký gastarbeiter, který byl oproti českému nevykořisťovanému dělníkovi ve směnném kurzu king a místo toho aby si to sám naložil, strčil ubohému čecháčkovi pár šilinků a ten to rád
naložil za něj a mohl si jít nakoupit do Tuzexu.
No to jste objevili Ameriku.
Hlavne aby nam nejaky drevo zustalo jeste.. ☹
Vám? No jestli nějaké dřevo máte, tak se starejte aby vám teda zůstalo.
Řekl bych, že úvaha strojvedoucího není tak od věci. Třeba tuhle naříkal jeden šéf ze stavebnin, že nejsou palety a když občas jsou, jsou drahé. Kolik palet by asi bylo z toho vlaku dřeva? Další věc je, že neviditelná ruka trhu v minulosti zlikvidovala závody na zpracování dřeva. U nás. Proč je nezlikvidovala jinde ve světě? Takže dřevo vyvezme, drahé palety dovezme.
„Proč je nezlikvidovala jinde ve světě?
Možná bude příčina jinde než v existenci volného trhu jinde na světě. Možná bude příčina v tom, že dřevozpracující průmysl v ČR nedokázal konkurovat, firmy byly natolik zdecimované, že neměly pomalu ani na seřízení strojů, natož na jejich výměnu za nové. Ty prvorepublikové už byly opotřebované natolik, že vyráběly zmetky. A seřídit to už taky pořádně nešlo.
I když jsem Vám dal plus, tak palety se dělaly ručně. Sám jsem je na VŠ brigádě dělal, kousek od Žiliny, na vývoz do SRN. Ano, ta prkna na ně se asi dělala strojově, ale na to není potřeba žádný sofistikovaný stroj.
Protože jinde ve světě nebyly huntovány 40 lety komunismu a měly vazby? Chtě nechtě obchod i politika, vlastně všechno běhá krom formálních smluv na neformálních vztazích, známostech, setkáních. Whisky, koňaku a doutnících nebo vodce a kaviáru. Něco takového v příkazové ekonomice směrem k vnějšímu světu nebylo. A pokud nemáte kontakty, nemáte zakázky, neumíte produkt, který není nic víc než suroviny, prodat, tak prostě skončíte. Hranoly a fošny nejsou elektronky (viz JJ Electronic), nebo polovodiče, které, byť děláte jenom „běžnou konfekci“, tak udáte bez větších problémů i s minimálními schopnostmi. Další problém byl, a udává se jako jeden z důvodů pádu… Číst vice »
Rudofašističtí vrahové do pil vůbec neinvestovali, těžbu dřeva na západě značně omezovali fašisté ekologičtí a surové dřevo bylo drahé. Vyplatilo se jej tedy vyvážet nezpracované. Dnes má ČR díky rudofašistické politice náhrady lesů smrkovými lány obludné přebytky kůrovcového dřeva a tak jsou kupující daleko.
Jsou to jen plané pokecy. Palety se u nás normálně vyrábí, stejně tak u nás fungují dřevozpracující podniky a dokonce se za poslední roky rozvíjejí i s použitím železniční dopravy, nebo dokonce i obnovou vleček.
Palety z dubového dřeva??? Zase jeden co čte jen nadpisy ne celé články!!! 😜
Ale čtu celé články, stejně jako se vyvážejí i celé vlaky smrkového dřeva.
Nejsou palety – ale jsou, akorát není řešen jejich oběh a přeprava „zpět“ přijde dráž než výroba nové …. Nové přiveze kamion / vagon, „staré“ by se musely někam vozit po kusech ….
Řeknu to tomu pánovi ze stavebnin, který jich má nedostatek.
🙂 palety ze starého dubového dřeva 🙂 to asi budou pro Rotschildovy.
To se domluvte s kůrovcem a rozmary počasí 🙁
Tak ono je to spis ze zoufalstvi, protoze kamiony nejsou k mani. Takze spis jedina moznost, jak tam to drevo dostat, aby u nas nezhnilo pro nezajem tuzemskych zpracovatelu… Nic vic, nic min…
jasne, dub shnije, protože nedostatek zpracovatelu…už to nehulte
No spis vy jste pod obraz a o situaci v doprave pranic nevite. Napred si o situaci o tom slavnem prevodu nakladu na zeleznici v nasich podminkach neco pozjistujte a pak az reagujte.
ze by tu někdo nechal hnit prakticky nejdražší tuzemské dřevo, to nemám obav.
jo, smrk může být problém, ale tady bych byl zcela v klidu. zjistěte si cenu dubové kulatiny a porovnejte s kurovcovym smrkem.
Ale mI jde obecne o problem prevodu zbozi na kolehe a odvoz kalamitniho dreva ( nejen duboveho)…
lidi nejsou nikde. chybí ty nenarozene děti po roce 1990. a navíc se dost změnila struktura zaměstnání dle věku, daleko méně mladších dělá řemeslné apod práce…
no a protože jsme národ tupců…tak tenhle problém ani neumíme a nechceme resit imigraci…ale místo toho skucime, že nejsou lidi…
Jojo, v Německu již tento problém vyřešili, imigranti makají jako diví a živí německé důchodce. Pardon, já jsem se právě vzbudil ze snu…
Máš recht, předsedo. Souhlas. Tam bychom to moc nevyhráli. Vždyť by stačilo zapojit naši stále se zvětšující menšinu, a bylo by naráz lidí. Nemuseli bychom nikoho dalšího importovat. Ale kde se stala chyba, že to jaksi nefunguje?
jestli myslíte Romy, tak o těch tu nikdo nic nepíše. a i to i přesto, že plno z nich dělá….
imigranti k nám jsou typicky např. Ukrajinci. A s těmi máte jaký problém?
jasně a těch cca 10 mio Turků a Kurdů, co tam mají, nedělá, že?
jako občas dělají binec, ne že ne, ale většinově makají. dtto u nás Ukrajinci. Bez nich už nepostavíte už nic většího než záchodky. a naše milé zamini ani neumí zařídit, aby její vlastní konzulární systém nezneužívaly na ukrajině mafie, které místa na pohovor na vízum prodávají….
Onehdy jsem měl za laminátkou vlak smrkových fošen, Brno- Břeclav. Poté pokračoval do Rakouska,
„Zelené“ Rakousko, nebo nesledujete zprávy?
Ta země vyváží surové dřevo? To snad dělají Xixaové. V prvním měsíci prvního ročníku obchodky se vyučuje, že vyvážíme výrobky s nejvyšším zpracováním (přidanou hodnotou) a dovážíme suroviny či polotovary. Hlavně že jsou zmíněny emise plynů. Ziskovost a účelnost se navenek nezohledňuje? Bodenlose Blödheit!
A ve druhém se vyučuje o mezinárodní dělbě práce… V ČR došlo k tomu že jsem se z vícero důvodů přesunuli k ne zcela ideální, práci v továrnách II. sektoru, takže z plechů drátů a plastu děláme elektromotory, z hliníkových ingotů se lijí a kompletují spalovací motory, pak jsou tu nějaké kompletace výrobků… Byť to nejsou třeba české podniky, tak je to pořád II. sektor. Pila je někde na hranici I. a II. sektoru tedy stojí mezi tou surovou kulatinou a tady ta část prostě z naší ekonomiky v podstatě zmizela. Takže tu máme produkční kapacitu – lesy – v… Číst vice »
No, ja tedy nevim, ale z internetu vam co se tyce nabytku vyskoci hafo polskych firem, a sehnat neco lepsiho a kvalitnejsiho da zabrat… A hadejte kde je lepsi pridana hodnota, u CR ktera vyvazi drevo nebo u Polska, ktere vyvazi nabytek…
S temi pracovniky mate tak trochu pravdu, jenze tu nizsi nekvalifikovanou praci musi nekdo delat, takhle to fungovalo v nemecku, kdyz tam cesi a polaci jezdili na praci… (pozor, nezamenovat s migraci a azylovou politiku, to je vec jina)
Dřevo potřebujete ve vícero věcech než nábytek, jaká je třeba přidaná hodnota dřevostavby? Stonásobek toho dřeva co se použije na stavbu? To že Polsko je více o nábytku a ČR více o traktorech, motorech a kdoví čem ještě, není problém, je to prostě nějaké dělení které vzniklo. Stačilo aby tam byl jeden jediný člověk na správném místě. Tady mohl být někdo jiný někde jinde a udělat správné rozhodnutí. Taky záleží na tom jak jsou kde dobří designéři. To že škola umí udělat dobré designéry lokomotiv a traktorů, neznamená že budou stejně úspěšní v designu nábytku. Firmy vyrábějící nábytek v ČR… Číst vice »
tak hlavně po maturitě nezapomeňte na okurku
To víte, jaksi není centrálně naplánovaná kapcita zpracovalteských závodů tak, aby zvládla kůrovcovou kalamitu. Ona dokonce ani není centrálně plánovaná ekonomika. Takže nelze zakázat majiteli lesa prodej dřeva do zahraničí.
Celkem by mne zajímalo jak dlouho bude trvat než ty zbytky centrálně-plánovacího myšlení ze společnosti zmizí.
Asi hodně dlouho. Jinde v diskuzi se vyčítá letos zvolené vládě, že nedokázala naplánovat ani výrobu ponožek.
Ano, blahopřeji. Že ani jeden se nepozastavi nad tím, že zřejmě dřeva a to hlavně kvalitního dřeva máme dost ani čárka. Za chvilku už taky nebude ani co vyvážet. A pak se bude dovážet. 😆
Řekl bych to asi takto, kůrovec, obmýtí a strach z Lichtensteinů…
Kolik máte ha lesa?
Takto by měla jít na koleje převážná část dopravy.
Na to bohužel nemáme dostatečnou kapacitu železniční sítě
A budeme brblat, nebo s tím budeme něco dělat?
Zítra tedy započnete se stavbou nového koridoru?
Můžu započít návrhem trasování… 🙂
Do Liberce, ať pořád nezoufají, že jako jediné krajské město nemá dvoukolejnou el.trať.
A Zlíne je pro liberečáky co? Luft?!
Jo to jsem už myslím šotoprojektil, celkem hezky to vycházelo s tunelem pod Jeřmanicemi.
Zajímavá zpráva. Pěkná ukázka toho, jak využití „tfuj tfuj“ jednokolejky může být výhodnější než jízda po hlavní trati, a to za předpokladu, že je alternativní trasa buď kratší nebo sklonově méně náročná. Trasa přes Selzthal je sice o cca 170 km delší než trasa přes Semmering, ale normativy jsou zde skoro dvojnásobné. V Rakousku je takových jednokolejek, které jsou hojně využívány nákladní dopravou, více. Například trasa Stockerau – Absdorf – Tulln – St. Pölten či trasa St. Veit a. d. G. – Villach. U nás by podobnou úlohu v budoucnu mohla mít například trasa Břeclav – Znojmo – Jihlava –… Číst vice »
„U nás by podobnou úlohu v budoucnu mohla mít například trasa Břeclav – Znojmo – Jihlava – Havlíčkův Brod.“ – to pouze při splnění dvou nutných podmínek:
a) plná elektrifikace 25 kV, 50 HZ v celé trase,
b) zvýšení normativu pro nejvyšší povolenou délku vlaku ze 571 metrů (úsek Okříšky – Jihlava) na alespoň 674 metrů jako má t-230/t-250.
Problém je ještě kolejiště ve Znojmě, kde se od Jihlavy dostává na nákladní koleje celkem blbě a na některé se nedostanete vůbec. Tady by ještě pomohla ještě nějaká nákladní spojka, ale to by bylo nákladné.
Nenene, do nákladních spojek se už nepouštějte.
Dnes mám psavou, ne projekční…
Souhlas. V rámci aktuálně dokončované SP řešící mj. trať Břeclav – Znojmo je pro tuto trať uvažováno s NPDV 740 m. Taktéž Znojmo bude upraveno na možnost úvrati vlaků dlouhých 740 m. SP, která by měla mj. řešit trať Znojmo – Jihlava, by měla být vypsána příští rok. V rámci Znojma je pro dlouhodobý horizont na stole i spojka mimo stávající ŽST. Kromě toho by se nyní měly rozjíždět práce na SP Stockerau – Retz – (Znojmo). Zde by mělo být prověřeno zkapacitnění trasy, a to včetně zdvoukolejnění vybraných úseků. Do roku 2032 by se sem mělo investovat v přepočtu… Číst vice »
Nevíte jestli náhodou není v plánu i triangl ve Stockerau? A nevíte náhodou jak to má být vymyšleno ve Znojmě? nějak se mi nechce zdát že by se tam našly byť jen dvě koleje, snad jen s výjimkou dvou hned u výpravní budovy, které by šly na těch 740+ metrů protáhnout.
Tam by to z hlediska prostoru bylo patrně poněkud složité – existující zástavba ….
Ano, tato SP Brno- Znojmo je jeden z našich úspěchů. Ale není ještě schvalena. Naše snaha byla mít v rámci této SP trať Břeclav – Znojmo – Retz koridorových parametrech. A to se daří.
ještě chybí:
c) zvýšení únosnosti trati na 22,5 t na nápravu.
Nechybí, to tam je v celé délce už dnes.
Já bych osobně byl pro elektrifikaci ze Znojma do Jihlavy soustavou 15kV AC, to by umožnilo jet dál pak pouze třeba Taurusem 1016 nebo nějakou AC traxxou, či jinou mašinou pouze na 15kV, takže odpadne přepřah ve Znojmě.
A ta trať má sloužit primárně komu? Kam by pak dále měla ta elektrifikace jít? V Jihlavě je totiž taky 25kV a je jedno jestli budete přepřahat nebo přepínat ve Znojmě, nebo v Jihlavě. Navíc pro provoz v ČR by to byla komplikace.
A proč ? Na Grenze je odpojovač umožňující odpojit se od 15 kV 16,7 Hz.
Místo 1016 nasadí dopravce 1116 ….
Takže překopat všechny stanice. Kdo TO zaplatí, co z toho bude mít SŽ …
Nejde o to jak to vozi ! Jde o to jak si plundrujeme vlastni lesy ! Zli komuniste vzdy rikali ze proc bychom prodavali drevo kdyz z nej muzeme vyrobit nabytek a vyvezt ho za mnohem vyssi cenu !!! A take to tak delali ! Myslim si ze jednou se budou deti jezdit divat na les nekde do zoo !!!
doplňte si vzdělání, „zlí komunisté“ vozili na západ dřevo taky, možná ne v takovém množství, ale vozili…..
například do Nového údolí se vozilo dřevo, tam se překládalo na německé auta, další překladiště, byť auto/auto bylo na Bučině, určitě by se našli další…
Neochopil jse smysl příspěvku , ano nemělo by se vyvážet dříví, ale výrobky z něj a o to pánovi zřějmě šlo v první řadeě
To je výsledek nízkých investic do výzkumu a zpracování dřeva, vyváží se do Rakouska a Německa, zpracované zase zpět. Na toto téma už bylo několik reportáží na ČT24.
Ano,za chvili nebudem mit zadne lesy ! Vsechno ukradnou a prodaj ! Jako prodavaj elektrinu a jako prodali vodu ! A ten kdo prodal nasi vodu by mel hnit za katrem a ne se valet nekde v Karibiku ! A elektrinu dodavame zdarma do evropskych siti a pak ji v Lipsku na burze draho kupujeme ! Tak hospodari nas stat ! Kdyz to vsechno zjistite tak je z toho na bliti !!!
co to blabolite o elektřine dodávané zdarma do sítí…
každopádně pokud někdo něco dodával zdarma…tak čeští bolševici uran sovětským bolševikům. který většinou nevinní lidé rubali prakticky zadarmo…v lágrech…
Lesy ničí polomy, sucho (kůrovec). Hlavně máte ten „posilovací“ nápoj.
příspěvek jsem pochopil, ale také v něm nalezl nepravdu, tak jsem na to upozornil
Nepopiram ze se tenkrat taky vyvazelo drevo , ale to byla tak tisicina co dnes ! Sednete si nekdy na D.Dvoristi k silnici a pocitejte ! Mozna byste tomu sam neveril kolik kamionu z drivim do rakouska projede ! A co teprve do nemecka ! Existuji u nas ruzne firmy ktere kradou drevo co je nas vsech a prodavaj ho tak jak je do ciziny ! Lumparna co vynasi miliardy !! A ze nebudou u nas lesy ? Egal ,hlavne ze to sype ! TY LESY JSOU NAS VSECH !!!
ale věřil, stačilo mi před mnoha lety pozorovat vlaky z Děčína směr Bad Schandau, taky jich spoustu vozilo dřevo
Po 256 (pak mi přeteče registr), v ČR není dřevozpracující průmysl (a to dřevo, pokud je koupené není ukradené, kompenzace proběhal po dohodě stran). Do toho byla kůrovcová kalamita a dřeva je prostě moc. Co s tím? Necháte to zhnit? Proženete to komínem v Hodoníně? Budete na tom trénovat střelmistry? (ct24. ceskatelevize. cz/3404540-vybusninou-proti-kurovcove-kalamite-odstrel-mel-urychlit-rozpad-stromu) A jinak, možná to že jsou to státní lesy a tedy majetek všech a nikoho, je ten problém. Jsem si zcela jist že knížata z Lichtenštejnu by si to co se dnes děje na Soutoku nedovolila. Kdepak, hmotné statky mají mít pokud možno hmotné majitele, ne virtutálního… Číst vice »
kradou dřevo, které je nás všech??? a to prosím jak? lesy CR si nevšimly? nebo tu predvadite bolševické myšlení, vše je pracujícího lidu?
chatra tu už vládla, stačilo. ekonomický jsme se z toho ještě nevzpamatovali
B je správně. Získáváte zlatého bludištáka…
(Nepopírám že občas někdo nějaký strom nešlohne.)
Až z Břeclavi? Tak to tu D1 a D2 hoblují stejně
Do Břeclavi se to nejspíš dostává pomocí manipulačních vlaků z lokálek.
Jestli jsou to listnáče ve věku na kácení, tak je nejpravděpodobnější že jsou z okolních lesů, možná od Hodonína a nejdál někde od Židlochovic. Bohužel někdo měl za to že je dobré aby se většina lesů změnila na jehličnaté monokultury.
Na hodoninsku jsem moc listnatych lesu nepotkal…
Dole kolem Moravy něco trochu je.
Předpokládám, že jsou to holoseče stoletých dubů od soutoku v Lanžhotě, kde se už desítky let diskutuje o záchraně Moravské Amazonie a furt ho*no. Komu to vyhovuje – pár bafuňářům na St.Lesy Židlochovice.
Asi tak.
Nejspíš napíšu A. Vondrovi (pokud vím, tak je dost pro NP) a udělám výstavu fotek v parlamentu. Holoseče i se železnou oponou nafocené někde mám.
Při posledním pokusu o NP se LČR a MND zčuchli a šířili dezinformace jak se tam nebude smět na houby a podobně. Bože, jako by s těmi jejich ploty na ty houby vůbec šlo jít! Už aby to dostali zpátky Lichtensteinové… Ti se NP bránit nebudou.
Možná bych ty fotky mohl poslat taky do Vaduzu. Ale mám strach z myslivců.
Ten váš favorit je ten pravý … vyžírka „já disident“ kdo je víc … vypadá jako bezdomovec a dělá v €parlamentu jen ostudu …
No jde o to že ten záměr, pokud vím, podporuje. O nikom jiném v relativně vysoké politice nevím…
zdá se ale že NP soutok by se mohl podařit…
Já v to taky doufám.
Emise fajn. Ale proč se od nás vozí dřevo do Itálie nedokážu pochopit. Vlastně ano, prachy. A proč by si Italové drancovali svoje lesy, ne?
Ne, v ČR není už velmi dlouho dostatečná dřevozpracující kapacita. Pily prostě nepřežily transformaci. A to nejenom z důvodů jako technologie, nebo nedostatek kontaktů, ale i z důvodu ohodnocení lidí a přesunů v rámci ekonomiky. Ono bylo (Plácnu sumy protože situaci před patnácti, dvaceti lety neznám) zajímavější mít 12 k měsíčně a na tři směny montovat někde televize, s minimálním rizikem, než na tři směny za 10k dělat v rizikovém provozu na pile, kde prostě ten úraz z povahy provozu hrozí. A do toho státní lesy prostě chtějí ten zisk po cca 80-85 letech (nebo kolik to je u stromů),… Číst vice »
Protože ho na něco potřebují v Itálii a u nás o něj nemá žádný výrobce zájem ….
To je nošení dříví do lesa.
Místo toho, aby se to pomlelo a spálilo v ČR v elektrárnách, nebo zpracovalo na místě, vozí se to do tramtárie.
Kšeft je kšeft a s ekologií to nemá nic společného.
Zčásti souhlas, ale důvody transportu dřeva z ČR do Itálie nejsou z oboru dopravy, ale z oboru průmyslu.
Kde je jaká nabídka a poptávka, tak doprava zařídí transport. A když už existuje tato „neekologická poptávka po transportu“, je lepší, když je uskutečněna ekologičtějším vlakem, než míň ekologickými kamiony.
Vsak si to drevo kupte. Muzete si na nem opikat treba spekacky. I kdyby tam to drevo vozili z dlouhy chvile, tak vam to muze bejt putna.
Zkuste se nad tou myšlenkou nejdřív zamyslet, než začnete bezhlavě zaplavovat internet příspěvky.
Psal jsem to dole ve vztahu k pile v Břeclavi. Tento typ průmyslu tu skoro zanikl a v kombinaci s molochem LČR, pro který jsou menší pily pod rozlišovací schopnost, to holt končí exportem. Druhá věc je jestli by vůbec po listnatém dřevu byla v ČR dostatečná poptávka. Vzhledem k tomu že většina lesů je tu jehličnatá tak i dřevozpracující průmysl může být zaměřený na jehličnaté dřevo.
Plánované hospodářství se už zkoušelo(dokonce i u nás) a v praxi to k vyšší efektivitě nevedlo.
pálit dubovou kulatinu…hlavne at to nedostanou cizaci… a co obilí, to taky spálit?
Jen mne tak napadlo. Nechtěl by ŽESNAD někdy dát dohromady sérii minidokumentů (30-45 minut) o tom jak to v nákladní dopravě chodí? Něco z běžného provozu, třeba NEx, něco z toho jak to chodí při dopravách na lokálkách, něco o takovýchto zvláštních přepravách, atd. Asi víte víc jak na to a co by se dalo natočit.
Myslím si že by bylo zajímavé kdyby byla nákladní železnice takovouto formou zpřístupněna široké veřejnosti.
To není vůbec špatná myšlenka, osvěta je důležitá.
Poradíme se.
Zvlášť s poukazem na to, co vše vás jak zdržuje, zpomaluje apod. a jak to i ovlivňuje vaše zákazníky (průmysl a ekonomiku ČR) – takové věci běžný člověk nezná. Třeba by to zvedlo tlak na politiky fakt dotáhnout železniční infrastrukturní projekty.
To je spíš na investigativní reportáž, než na dokument který by měl veřejnosti přiblížit činnost nákladních dopravců. Ale ne že by to nebylo potřeba.
Když občas čtu některé příspěvky na tomto dopravně zaměřeném servru tak je vidět, jak málo se ví o problémech nákladní železniční dopravy. Čím víc osvěty tím líp 🙂
Celkem dobrý zdroj informací jsou videa na youtube od fírú nákladních vlakú. Musíte si najít někoho, kdo je ukecanej (např. Andy nebo Pejan). Problém je, že z osmihodinového videa se dovíte pár provozních drobností a samozřejmě se tam nedozvíte nic o tom, proč se některé náklady nejezdí.
Tak andy často celkem srozumitelně vysvětluje, myslím že je to ideální kandidát.
Ideální kandidát na co? Vysvětlit jak fungují toky nákladní dopravy, problematiku obchodů a souvislosti spolupráce např. jednotlivých dopravců? Vliv výluk atd? 0
Pár videí od toho chlapce jsem viděl, ano, možná trochu přiblíží mládeži jak se „oživí“ stroj, nějaké ty omáčky okolo přípravy a vedení vlaku, ale na tohle by např. Petr Šimral byl 1000x fundovanější.
Ale tím rozhodně neupírám Andymu jisté zásluhy na popularizaci fírování a snad i sehnání pár nových oveček do zoufale menšícího stáda strojvůdců..
Tak zase dnes nemůžete dělat dokument stylem mluvících hlav, tedy nějakého rozhovoru s člověkem v kanceláři a nějakou rádoby cool grafikou. To byste musel přihodit jo hodně synthwave podkresu aby se na to dnes někdo díval, maximálně tak na jeden díl.
To by chtělo nějak zachytit právě ten provoz a ukázat tu kooperaci atd. přímo v něm, tam by se „profláklý“ fíra hodit mohl.Třeba když se točilo o NEx, tak mne napadá, že se dá zachytit všechno od toho když vyleze z postele až po to co vlak doveze na místo určení.
Například je na těchto videích krásně vidět, jak nákladní vlaky poskakují za osobáky a víceméně jedou sytémem brzda-plyn. Když pak čtete příspěvky o vyšší energetické efektivitě železnice tak se musíte smát.
Pejana prosím ne, na jeho videa se v poslední době dá koukat jen když si vypnete zvuk nebo zrovna nic neříká.
Pejan je arogantní blbec, přesně podle rčení ,že nejhorší je srážka z blbcem . Což jsem mu také již sdělil , ve snaze zapůsobit na zbytek jeho šedé kůry mozkové. Marně…
1000 tun, dvě moderní elektrické lokomotivy – no jo přes Alpy to není pro nákladní vlaky nic moc.
Většinou se uvadi vaha nakladu. Tedy + vagony. Agrar smer Italie jezdil do cca 1700 brutto
A jak dlouho jel nákladní vlak do Itálie?
Tipnul bych 4 dele jak kamion
Za 12 hodin byl z Břeclavi v Itálii na vykládce
To je dobrý čas.
Cca 12 hodin Břeclav – Tarvisio, cestou se ještě dobírala přípřežní lokomotiva.
A kolik času potřebuje na dobrání přípřeže … postrku …
Tak diesely na rychlících trvají v BV pár minut. Spíš jestli tam třeba kvůli tomu nemusí čekat na volnou trať, nebo lokomotivu.
Sice zase jen laciné PR proti CO2, ale i tak každý kamion mimo dálnici dobrý.Si pokaždé na D1 říkám kam jezdí ty desítky kamionu se dřevem, vesměs s litevskou RZ.
Jako plivnutí do vody v množství kamionů versus vagónů.
Něčím se začít musí…
A já říkám: díky za každé plivnutí. Protože v součtu ta plivnutí dají.. (kaluž? rybník? moře? které byste jinak než plivnutími nenaplnil).
Na D1 od Brna na Ostravu obden vidím jednu řadu polských kamionů směrem na jih a druhou na sever. A i těch 32 kamionů pomůže, s rozestupy jsou to 2 kilometry ucpaného pravého pruhu.
Potřebovali bychom asi něco jako velmi flexibilní roadrailer. To co mají v USA je takové ne moc použitelné tu, se mi zdá.
Já bych byl trochu hnidopišsky kritický k tvrzení, že vlak je „bez emisí CO2“, když jede na elektřinu – přece jen, fosilní zdroje jsme z výroby elektrické energie ještě nevymýtili.
Rakousko a zčásti Itálie jel na vodu z hydroelektáren, to už kamiony vůbec nemají šanci.
Pokud jel nekam do severni Italie, tak drtiva vetsina trasy byla pres Rakousko, kde je to s energetickym mixem pro napajeni zeleznice o hodne jine nez u nas.
Bohužel s výrobou el. energie ve vodních elektrárnách je to i v Rakousku přes zimu problematické.
Itálie je dovozcem el. energie, ale, pokud vím, tak hlavně z Francie, tedy hlavně z jaderných elektráren, což je plus pro vlak.
Povedená mapka s přetoky el.: https://app.electricitymap.org/zone/CZ
Má to jeden technický háček a není to finta s protitemelínskými zásuvkami Made in Austria. 16,33 Hz je kmitočet, který produkují drážní hydroelektrárny. Dráhy v Německu a Rakousku mají vlastní a oddělenou distribuční siť. Konvertovat 50Hz na třetinový kmitočet je technický oříšek. Neexistuje jednoduchý přepínač – cvak a odteď jedem na francouzskou atomku.
V Německu je pár parních elektráren se stroji na 16 2/3 a pak je poměrně dost měníren. To zase takový problém není, původně to dělaly motorgenerátory, dnes se k tomu používají polovodiče.
Technický oříšek se jmenuje rotační měnič.
Vlastní síť mají i ve Švýcarsku, nicméně tam mají možnost posílit odběr z veřejné sítě 50 Hz….
Rakouský / německý / švýcarský / norský / švédský napájecí systém 15 kV má 16,7 Hz, nikoli 16,33 …..
3 a 6 je na klábosnici pod sebou, původně to bylo 16,666 periodických Hertze.
Německo má primární drážní síť myslím jenom na západě, společnou s Rakouskem a Švýcarskem, na východě jedou právě na měnírny, pokud se pamatuji dobře. Rakousko i Švýcarsko ale také přecházejí z části na napájení z veřejné sítě. Ve Švýcarsku dokonce některé elektrárny předělali na průmyslový proud místo drážního a síť krmí místo toho měnírnou, myslím že šlo o lepší využití vodní síly. V Rakousku teď nedávno otevírali drážní PVE a součástí toho projektu byla právě i velká měnírna.
Tak se někdy podívejte na web Čepsu, kolik energie hrneme na jih. Teď zrovna je to 1 GW. A to rozhodně není elektrika z obnovitelných zdrojů, která teď u nás vyrábí směšná ani ne 4% (včetně vodních elektráren).
Bez naší uhelné a jaderné energie by tam toho na dráze moc nejelo.
Jsou dva typy mixu, skutečný, ten řídí pánové Kirchhof a Ohma pak „účetní“, kdy se to vykazuje podle toho jak máte nasmlouvané výroby.
V průměru v nich moc velký rozdíl nebude. Pochybuju že někdo vyrábí elektřinu a nenechá si za ní zaplatit.
Akorát jednotlivec může platit svému dodavateli.
rozdíl je pouze „čí“ elektřinu reálně spotřebujete, to víte elektrika nejsou rohlíky
Já spotřebuju energii mého dodavatele, soused spotřebuje energii sousedního dodavatele. Průměrný mix bude stejný i když se změní metoda účtování-
aha, a jak zajistíte, že elektrony nakoupené Vaším dodavatelem dotečou zrovna k Vám 😀 jinými slovy jste přesvědčen o tom, že pokud firma z Ovy nakoupí elektriku v elektrárně Tušimice a firma z Mostu nakoupí elektriku v elektrárně Dětmarovice, že elektrony z Tušimic tečou do Ovy a z Dětmarovic do Mostu? takhle elektrická síť fakt nefunguje
to není ani o účtování, ani o průměrném mixu (což nezpochybňuji), ale o fyzikálních zákonech
Je, velký a to i na území jednoho státu. Ten podle Ohma a Kirchhofa záleží totiž na tom jaká je okamžitá konfigurace sítě. Když se podíváte třeba na zapojení Morava/Rakousko, tak Vídeň přes všechny deklarace a nákupy cucá proud z Dukovan a Brno v zimě má zase většinu elektřiny z plynu a vody, byť v celé ČR jsou to naprosto minoritní zdroje.
Berte to tak, že u nás spotřebováváme tu elektriku z jádra, zatímco Rakušákům posíláme tu ostatní 😀
Zase vyvážíme dřevo za hubičku a budeme dovážet nábytek z dřevotřísky?
jako jo, ale kdo by tady z toho vyráběl? kámoš truhlář shání někoho normálního do dílny už 2 roky v kuse bez úspěchu. na druhou stranu na mladoboleslavsku…
Dejte odkaz na tuto poptávku na webu – https://www.uradprace.cz/web/cz/volna-mista-v-cr – rád se podívám jakou práci poptává a kolik penízků nabízí. Díky.
osobně bych na UP zaměstnance nehledal, dejf má pravdu, řemeslníků je málo…
uvědomte si, že to nemůže dělat každej hejhula nebo UKáčko
jo když výrobu dřevotřísky nikdo za humny nechce to je pak těžkej špíl (za případná moudra že OSB není dřevotříska předem děkuji) … a nábytek z masivu je dneska holt luxusní záležitost.
https://jihlavsky.denik.cz/zpravy_region/spolecne-proti-kronospanu-skodi-zdravi-jihlavanu-vysvetluje-iniciator-spolku-20200719.html
OSB je taky dřevotříska, jen jiný typ než je v česku standart (psáno úmyslně s t)
tak technicky vzato jasně, ale nábytek se moc nepoužívá 🙂
Tak to se asi nestýkáte se stejným okruhem lidí jako já. Palety, OSB desky a bazary… základ bohémského nábytku!
no vidíte a já byl překvapen, když jsem vybalil nábytek z ikei a byl z OSB
A co to bylo konkrétně? Nebuďte slušnej, řeknětě jména.
😀 😀 😀 😀 😀 😀
https://www.ikea.com/cz/cs/p/micke-psaci-stul-bila-s09903014/
Aha ten mám teď taky nový, teda jenom ten spodek ale to je stejný. Nevím, materiál se jim časem mění, tohle je takovej mix různě hrubých třísek narozdíl od dřívějška, ale nemyslím že je to „pravý“ OSB – to by bylo zbytečně drahý a těžký.
https://cs.wikipedia.org/wiki/OSB_deska
Z téže stránky:
„V roce 2012 jsme si stanovili cíl, že do roku 2020 bude námi používané dřevo z udržitelnějších zdrojů. S radostí oznamujeme, že jsme tohoto cíle dosáhli, a dnes je více než 98 % dřeva používaného ve výrobcích IKEA je recyklováno nebo certifikováno FSC.“
Radujte se, veselte se. Naše dřevo není z lesa ale z „udržitelného zdroje“.
ale není, stačí se dívat, co jde sehnat a kde. pravda, nábytek z dubového masivu se nedá zaplatit, ale jinak celkem ano.
mimochodem, dyhovani tu máme už celkem dlouho, dyhu nemusí nést jen drevotriska…
ale je, musíte si uvědomit, že kromě Vás existují také výrazně méně placení lidé a vzhledem k faktu, že nábytek z masivu stojí minimálně dvojnásobek nábytku z lamina, tak prostě masiv je pro ty, kteří jsou ochotni si za něj připlatit
máte pravdu, že to je dražší. ale jehlicnaty masiv nikterak výrazně. ano, papírová knihovna stojí jinak než dřevěná. podívejte se na ikea, tam je spousta dřevěného nábytku. když jsem potřeboval levnou skříň, koupil jsem levnou skříň. taky podle toho vypadá…sice drží…ale je hnusná. z povahy veci. to si raději vyrobim z lamina nábytek sám (levné to ale zrovna nevyjde, ty řetězce snad šidí i na laminu…jinak nechápu jak to muzou mit tak levné…). když chci aby to vydrželo déle a bylo pěkně, koupím dřevo. nemusím mít přece vsechno hned… no, a pokud mám rád starý kvalitní nábytek – skříně a… Číst vice »
Plástev, Ikea ve velkém používá třeba pro stoly nebo jiné desky, strukturu plástve.
ikea používá všelicos. ale např. tohle:
https://www.ikea.com/cz/cs/p/havsta-policovy-dil-se-soklem-seda-40415192/
je masivní dřevo. a za slušné peníze
Tak co moc chcete dělat když pila v Břeclavi, poměrně velká, šla někdy na konci 90. do háje protože tu 40 let řádili komanči, vybavení bylo zastaralé a i kdyby byla výroba levnější, tak podle všeho kontakty ve světě veškeré žádné.
Další věc je že v určité době prostě zahraniční fabriky nabídly podstatně lepší podmínky než místní podniky, takže se celá ekonomika přeorientovala. Tunelování pak také mohlo hrát jistou roli. Ale ještě je asi příliš brzo na to aby někdo sepsal kompletní a komplexní práci na to co se to tu vlastně s tím průmyslem stalo, co byly největší příčiny.
Mají mínusáři něco konkrétně k pile v Břeclavi? Pokud ano, tak bych se rád dozvěděl více.
Pokud je to něco ke zbytku komentáře, tak bych prosil místo mínusů diskusi. Pojďme se o tom pobavit. Dal jsem zde svůj názor, za kolaps Českého průmyslu může předešlých 40 let komunistického experimentu. Change my mind…
Byla jedna fabrika. Potřebovala motor pro VZT jednotku pro odsávání ve výrobě. Rakouská firma vyráběla potřebný motor. Takže se muselo na úřad zajišťující mezinárodní obchod. V pondělí tam nikdo nebyl. V úterý se vyjádřili, že cizí prachy, ku**a, netiskou. Proč by se měl kupovat motor ze zahraničí a platit za něj. Že mají použít český a neotravovat.
Kámen úrazu byl v tom, že byl buď slabý, nebo příliš silný a kvůli 1 kusu se vývoj dělat nebude. Že by si to fabrika koupila za svoje, získané prodejem výrobků do zahraničí, to neexistovalo.
Lokálky u nás přepravují tisíce vagónů s dřevem ročně.
Ale většinou to neni dřevo, jenom smrk. 😀
Ano, jeden vlak místo mnoha kamionů. To zní velice dobře. Dálnice nebo kvalitní železnice. Alternativa je fajn, ale není tomu tak vždy. Někdy připadne volba na neudržovanou silnici nebo železniční trať. Pak to příjemné rozhodování není.
Drobné technické poznámky – Klagenfurt nemá na konci „h“. A Pyhrnbahn má páté písmenko „n“ (srov. s prvním odstavcem).
Ale k věci – připomenu, že Pyhrnbahn je z velké části jednokolejná. Přičemž osobní přeprava tam taky není úplně nejřidší.
Mmch. sklonově ještě náročná by měla být Gesäusebahn, kde v příslušném úseku by dokonce nepřekážely žádné vlaky osobní přepravy. 🙂
** Vypadlo mi tam jedno slovíčko, mělo být: sklonově ještě MÉNĚ náročná.
Jak je to vlastně s intenzitou nákladní dopravy na Pyhrnbahn a Gesäusebahn? Nevím jestli jsou na Gesäusebahn dostatečně dlouhé stanice a bude asi náročnější směrově.
Gesäusse většinou šedesátkou. Ale ten kaňon je nádherný. V noci je tam noční klid.