Jede to na VÁCL. NÁM.? Ropid a dopravní podnik se přou o transparenty na tramvajích
Pražské tramvaje a různé typy transparentů se zastávkami. Foto: Zdopravy.cz
Nejdřív bylo písmo moc malé, pak plné zkratek. Na pražských tramvajích se rozhořel spor o standardy kvality.
A takhle sí tu žijem
No upřímně ten koncept ROPIDu je správný sjednotit podobu všech panelů, problém je, že se neřeší technické možnsoti, zajímalo by mne, jestli by se k těm standardům dalo někde dostat, k těm novým pro tramvaje, protože co jsem já slyšel, tak se chystaly pro 62T a že bude problém některé věci v rámci OIS uplatnit na 15T. Zobrazování typů přestupu jako metro nebo linky S je srávně, ale dává to větší logiku na těch bočních panelech, spíš než na těch čelních.
Standardy kvality PID jsou zde: https://pid.cz/standardy-kvality/
Dává smysl symboly typů přestupů zobrazovat všude, kde se používá název zastávky. V opačném případě, když někde ten symbol není, neví cestující, jestli tam ten symbol není, protože v dané zastávce přestup není (a třeba jde o jinou zastávku, než si cestující myslí), nebo zda se na daném místě symboly nezobrazují. Zkrátka pro orientaci cestujících je vždy lepší jednotnost.
Je to stejný princip, jako u zastávek na znamení – pro cestující je jednodušší, když jsou na znamení všechny zastávky, i když u některých zastávek je nepravděpodobné, že by tam nebyla poptávka zastavení.
S tím souhlasím. Mě spíš mrzí že se úplně nediskutovalo nad technickým provedením tohoto jinak správného řešení, kdy evidentně na některých zobrazovacích to zobrazit moc nejde.
Pochybuju o tom, že to nejde. Na tom dvouřádkovém nápisu Nádraží Podbaba, co je na úvodní fotce, jsou dvě hlavní chyby. Zaprvé je text (ne číslo) posunutý o pixel nahoru, takže jsou ořízlé háčky a čárky, které mají mít dva řádky pixelů. Podle mne je ale pod nápisem ještě jeden řádek pixelů volný (číslo má ještě jeden řádek pixelů pod textem), takže celý problém je jenom v tom, že je to posunuté o pixel nahoru. Nemyslím, že by to nešlo technicky vyřešit. Druhý problém je, že jsou mezi znaky mezery pouze jeden pixel místo dvou. Opět si nemyslím, že by… Číst vice »
A proč ten problém není třeba Brně?
Pač nemají zbytečný ROPiD
Tak mají místo toho KORDIS JMK. V čem je podstatný rozdíl?
Vzhledem k tomu že tramvaje vůbec neopouštějí území hlavního města Prahy doporučil bych ROPIDu zkontrolovat raději standardy zastávek v okolí Heřmanova Městce…
To bude asi spíš záležitost IDSK, ne?
A co KOŇ. TRH to se vejde všude…
Nebo VÁCLAVÁK AB
A místo Karlovo náměstí by mohl být “Dobytčák” ☺️
To by vypadalo jako označení druhu dopravy.
Mám známého. Jezdí jako řidič autobusu u dopravce, který smluvně jezdí pro ROPID. Co všechno si ROPID vymýšlí, je prý k neuvěření. Jeho zaměstnavatel prý už přemýšlí, že spolupráci s Ropidem ukončí. A stejně prý uvažují i jiní dopravci . Co pak asi ROPID bude dělat, až mu opravdu ti dopravci vypoví spolupráci ? 😃😂
Co všechno si ROPID vymýšlí je popsané ve Standardech kvality PID, které jsou veřejně dostupné na webu: https://pid.cz/standardy-kvality/
Já si myslím že vymýšlet si můžou cokoli, pokud to dobře proplatí.
Texty psané velkými písmeny jsou méně čitelné, než psané normálně. Ať se zeptají typografa. Jinak za mě jako uživatele: Důležité je pro mě číslo tramvaje, abych věděl, jestli jede ta moje. Na nápis vůbec nekoukám. Pokud jsem na zastávce, kterou neznám a nevím směr, tak se podívám do jízdního řádu, protože většinou nejedu na konečnou a tak mi ta konečná na voze nepomůže. Piktogram na co mohu na konečné nebo na zastávce přestoupit mi je k ničemu. Pokud někam jedu, tak si spojení musím dopředu vyhledat a přesně zjistit, na které zastávce mám (na vlak, metro atd) přestoupit. Pokud by… Číst vice »
Texty psané minuskami jsou lépe čitelné u malého textu (noviny, knihy). Velké nápisy jsou lépe čitelné, když jsou psané verzálkami. Zeptejte se typografů. To, že se prakticky všechny velké nápisy píšou verzálkami fakt není proto, aby to bylo méně čitelné.
To, že vi se orientujete nějakým způsobem, neznamená, že to tak musí dělat i všichni ostatní. Například jedno číslo tramvaje obvykle v jedné zastávce jezdí dvěma různými směry, shodou okolností úplně opačnými. Takže pokud byste se orientoval skutečně jenom podle čísla tramvaje a ničeho jiného, měl byste jen 50% šanci, že pojedete správnou tramvají.
Uplne nesouhlasim, zalezi na fontu a tloustce pisma, mezerach apod., nicmene me se take lepe cetl puvodni nazev, nez kapitalkami, ale s tim se clovek smiri,… Treba na T3 to neprectu na zelenych panelech vubec, na oranzovych je to lepsi…. u 15T zse casto vadi odlesk od cela vozu… Tohle mi nevadi… Vadi mi zpusob informovani, probirala se tu jako priklad 29, ktera ukazuje konecnou na Masarykove nadr. prestoze konci na Bile Labuti a druha pulka v Kobylisich. Je to matouci. Protoze u jinych linek take neuvadite konecnou nekde v polovine trasy, typicky linka 11, nebo jeste lepe 13… ale… Číst vice »
Samozřejmě záleží na spoustě dalších okolností. Ale pokud jde o obecné tvrzení, zda jsou lepší minusky nebo verzálky, pak platí, že minusky jsou lepší pro delší souvislý text, zatímco pro krátké nápisy jsou lepší verzálky. Proto se to tak také používá. Jinak označování tramvají číslem linky a názvem konečné je velká bolest pražských tramvají. Která začíná nesmyslným označováním zatahujících a vyjíždějících spojů (inverzním) číslem kmenové linky, místo aby se mimo svou trasu použilo číslo jiné linky, po jejíž trase ta linka jede. Současný systém je použitelný jenom pro lidi, kteří si našli konkrétní spoj v internetovém vyhledávači, nebo pro dobrodruhy,… Číst vice »
Vždyť to tam píšu, že když nevím, tak se na zastávce podívám do jízdního řádu, který tam visí než hádat jestli je konečná mým směrem nebo ne.
Pokud tramvaj už přijíždí, tak bývá trochu pozdě začít studovat vyvěšené jízdní řády. A právě pro tu rychlou, okamžitou orientaci různé to značení a signalizace v dopravě jsou určeny.
Tramvaj jen málokdy jezdí v jedné zastávce dvěma různými směry, řekl bych takřka nikdy. Opačný směr obvykle jezdí ze zastávky pro opačný směr. Ale je řada linek, které mají v jednom směru dvě různé konečné, navíc řada spojů jede do vozovny nebo přejíždí z linky na linku, a krom toho čísla a trasy linek se neustále mění, zatímco Bílá Hora nebo Hostivař jsou plus mínus pořád na stejném místě.
Pletete si zastávku a zastávkový sloupek / označník / stanoviště. Je jedna zastávka, která má obvykle dvě či více stanovišť. Většina cestujících nejezdí až na konečnou, takže stanice na čelním transparentu jim slouží právě pro určení směru.
Na zastávce Švandovo divadlo cestující podle konečné Lehovec nepozná, zda ho to odveze na Václavák, to musí poznat z čísla linky a znalosti její trasy. Ale pozná podle toho, jestli ta dvanáctka jede do centra nebo na Barrandov.
Neznáte základní terminologii.
Označuju to tak, jak se to označuje v obecné češtině. Protože se tu bavíme o cestujících.
I cestující snad chápe, že zastávka je místo, které začíná začátkem zastávky a končí koncem zastávky a je označené značkou zastávky, a že když chce jet opačným směrem, musí jít na zastávku pro opačný směr. Kdo má alespoň řidičák, ten musí vědět, co je zastávka. Zastávka prostě není množina zastávek téhož názvu.
Nikoli, cestující chápe pod pojmem zastávka to, co je označeno jedním názvem. Nikdo neříká, že pojede na Palmovku, pak přejde na Palmovku a odsud pojede jinou linkou. Řekne, že na Palmovce přestoupí – protože všechny ty označníky s názvem Palmovka jsou pro něj jedna zastávka.
Na té Palmovce ovšem musí přejít z jedné zastávky na jinou zastávku, pokud mu to nejede z té samé.
Nikoli, přejde na jiné stanoviště nebo k jinému označníku. Na jinou zastávku jde třeba když jde z Náměstí Bratří Synků na Otakarovu.
„A až se zblázníme, koupíme si pastelky, a nikdo nic nepozná!!“
Nestačilo by místo složitých piktogramů na bočních displejích zobrazovat proste “Malostranská M”, “Hradčanská M S” nebo “Nádraží Podbaba S”?
V Berlíně jim taky stačí “S+U Hauptbahnhof” a je to zcela srozumitelné.
No a nebylo by potom lepší rovnou jít A/B/C ? Stanice kde se přestupuje na víc meter jsou krátké (Můstek, Muzeum, Florenc, Pankrác), než se teda déčko dostane na Republiku, a to už budou tramvaje nové.
Tak třeba rovnou to výše jmenované Václavské náměstí úplně nejkratší není…
a co teprve zastavka BRANDYS NAD LABEM-STARA BOLESLAV….
V Brandýse ještě přestup na metro není.
Důležitých přestupů je tam hodně. Proč by zrovna přestup na metro měl být něco extra?
Tady se řeší označování přestupu na linky metra jenom písmeny A/B/C. A metro v Brandýse fakt není.
Tam píšou jenom třeba „Stará Boleslav, aut.st.“
A která tramvajová linka tam prosím pěkně jezdí? 🙂
A to by v tom Berlíně místo Hauptbahnhof dokonce stačilo HBF. Nebo pro dyslektiky Hbf.
Ropid? Banda nekompetentních nýmandů a hard šotoušů.
Podle mě by si měl ROPID ujasnit, co je cílem a smyslem zobrazení informací na panelech vozidel MHD. 1) identifikovat číslo linky, nicméně u metra je např. tato informace zbytečná, protože na konkrétní stanici pojede vždy jediná linka (to píšu pro případ, že by se v ROPIDu rozhodli prosazovat nějaké nápady ad absurdum) 2) identifikovat směr – tj. název konečné; vlastně je důležitější název čtvrti/místa než konkrétní zastávky. Ale zastávka pro takovou identifikaci poslouží. Naopak informace, jestli linka končí u metra, vlaku nebo přívozu je vlastně irelevantní. V JŘ či infopanelech to samozřejmě vyznačené být má, ale ve většině případů… Číst vice »
Jiný pohled na to je, že vyznačení významných přestupů (metro, vlaky, přívoz, letiště) je vždy součástí zobrazení názvu dané zastávky. Aby se cestující mohli vždy spolehnout na to, že pokud vidí název zastávky a je tam třeba přestup na metro, uvidí to. Prostě nad tím nebude nikdo muset přemýšlet, ani cestující – a pokud je v té zastávce přestup, bude tam symbol.
Ale to pak musite na cele vozu davat vzdy ten nazev zastavky, kde je metro, nadrazi, takze by linka porad menila na cele konecnou… Tohle funguje u linek, ktere jsou napajeci z okraje mest, typicky u autobusu, koncicich u metra nebo zel. zastavky… U tramvaji, trolejbusu ci mestskych linek je to nesmysl, tam vas spis skutecne zajima cislo linky, ktera ma definovanou trasu,… prestup na metro, vlak, by melo byt zretelne na jizdnim radu, a uvnitr vozu na listu zastavek, nebo na panelu kde tyto vyznamne uzly jsou uvadeny.. u vlaku vzdy funfuje tzv. „pres“… Mj. tohle jsem uz davno… Číst vice »
Ne, na čele vozu by byla pořád konečná (nebo zastávka, kde se mění číslo linky). Nikdo netvrdil, že na čele musí být vždy nějaký symbol přestupu. Zobrazovat symbol přestupu na jiný významný typ dopravy má smysl zobrazovat vždy, protože je to součást identifikace té stanice. Třeba někomu, kdo se v Praze tolik neorientuje, pomůže ten symbol k rozlišení stanic Poliklinika Vysočany, Nádraží Vysočany (S) a Vysočanská (MB).
Ale podle mě je to spíš šotozajímavost, být informován že na Kobylisích je přestup na metro.
Jak jsem psal výše, je to prostě standardní označení všech zastávek, kde je přestup na metro. Podobně jako se zavedlo, že jsou všechny zastávky na znamení. Nemusí nikdo vymýšlet, které zastávky mají být na znamení a které ne, nemusí o tom přemýšlet cestující. – prostě jsou všechny. Stejně tak přestupy na metro – nikdo nemusí vymýšlet, které jsou důležité a které ne. Cestující nemusí přemýšlet, zda tam ten přestup na metro není vyznačen proto, že není důležitý, nebo proto, že je to jiná zastávka, než si myslí. Prostě jsou označené všechny přestupy na metro. Je to zjednodušení informování cestujících, aby… Číst vice »
U metra to je zbytecne mozna dnes, ale nemusi to byt do budoucna pravda, uz v minulosti u pasnoveho provozu se mluvilo, ze to mate turisty a ze by linka mela mit jine pismeno…
Jinak souhlas.
To je pravda, že by se v metru hodilo třeba i SKALKA nebo KAČEROV mít velkými písmeny.
K tomu metru, už ta pražská hláška Vážení cestující, ukončete nástup, dveře se zavírají. Proč v tý hlášce máte tolik vomáčky? Např. ve Vídni mají “ Už nenastupujte “ a lidi to tam teda chápou
To hlášení zní: „Ukončete prosím nástup, dveře se zavírají.“ To „prosím“ se tam myslím doplnilo po revoluci. Proč by to tak „dlouhé“ být nemohlo? Evidentně to ničemu nevadí, a je to takové drobné připomenutí toho, že dopravní podnik a město vnímá cestující jako lidi, ke kterým se chová slušně – a ne jako „substrát“, kterému je potřeba akorát udělovat příkazy.
Je to jedna z mála věcí, ve kterých Praha v dopravě předběhla dobu.
Tak samozřejmě že by byl lepší normální bzučák se světelnou signalizací, jako je to u všech ostatních druhů dopravy. Aby na mě hlášení pokřikovalo jak na psa, to bych taky nerad.
Nevím, co si pod pojmem „standardy kvality“ všechno představit. Je mi úplně jedno, v jakém barevném nátěru je příslušný dopravní prostředek, je mi úplně jedno, jaké barvy jsou sedačky, je mi úplně jedno, co je na podlaze za piktogramy, je mi úplně jedno, co má řidič na sobě, je mi úplně jedno, zda jsou tyče na držení barevné nebo nerezové Zajímá mne jen, aby mnou zvolený dopravní prostředek jel v rámci možností včas, jízda dle jízdního řádu se nerovnala stíhacímu závodu, uvnitř byl „přijatelný“ komfort a tarif byl na rozdíl od toho současného uživatelsky jednoduchý a srozumitelný.
Ten nater je stejne jen pro nove vozy a pak se po urcite dobe prelepi reklamou…
Standardy kvality PID: https://pid.cz/standardy-kvality/
Před několika měsíci se s velkou slávou přestavěla u obce, kde bydlím, klasická křižovatka na kruhák. Hned za ní je křižovatka se semaforem. Linkové autobusy tam zcela běžně nabírají zpoždění 15 – 20 minut. Plus další minuty, než se dostanou na konečnou zastávku u metra. Nějaké standardy kvality jsou v takových chvílích všem jen pro smích a stává se z nich jen bezcenný cár papíru.
To, že IAD blokuje MHD, ovšem není věc, kterou by mohl ovlivnit dopravce nebo ROPID. To musí řešit obecní samospráva a správci komunikací opatřeními, která aspoň trochu omezí negativní dopady IAD – vyhrazené pruhy pro MHD, „preference“ MHD na semaforech, omezování vjezdu apod. Velmi efektivní by samozřejmě bylo zavedení mýta, ale to je v ČR sprosté slovo.
Mám dlouhodobě pocit, že Ropid je prostě zlo. Neprodukuje nic užitečného, jen se snaží ospravedlnit svou existenci, takže komplikuje život dopravcům , kteří skutečně a reálně poskytují službu…
Co aplikace lítačka? Co mapa.pid.cz
Nevyužívám ani jedno z výše jmenovaných a žiji… Zřejmě to nejsou tak nezbytné věci.
To, že vy něco nepoužíváte, ještě neznamená, že to není užitečné.
Tak aspoň číst a psát umíte. Někdo neumí ani to, a taky žije.
Proč to musí ukazovat následující zastávku a ne třeba výběr důležitých, přes které to jede? :/
I podle mne je to, co se píše v článku blbost. Spousta cestujících nezajímá, jestli ta tramvaj zahýbá, ale právě to, přes co jede do cíle.
Otázka je, jestli se v čase, který má cestující na rozhodnutí, dá zobrazit dostatek zastávek.
Osobně rád vidím příští zastávku, jako potvrzení toho, že „aspoň jednu zastávku pojedu správně“.
Na autobusu se to střídá docela rychle, to bohužel nepochopili u nás na ČSAD kde jedno přepnutí trvá tak 3 sekundy.
A ještě lepší by bylo, kdyby to u té příští zastávky ukazovalo i směr (šipku, jako je na zastávkovém sloupku – i když u bočních panelů je problém s orientací). Jsou lidé (třeba já), kteří neznají názvy všech zastávek v Praze a jejich umístění, ale jestli chci jet rovně nebo vlevo obvykle vím. Podle mne směr je důležitější, než nácestné zastávky – protože i když tramvaj nejede přesně tam, kam chci, ale jede správným směrem, můžu s ní aspoň kousek popojet. Přinejhorším budu na správnou linku čekat o pár zastávek dál. Nácestné zastávky jsou z tohoto pohledu důležité jenom u výletních… Číst vice »
Mít zobrazovací standardy rozhodně není nějaká šikana jak tady čtu. Někteří diskutující prostě řeknou že to může být každý pes jiná ves, číslo linky Black vpravo, hlavní je že to něco píše. Společný nátěr taky nuda, klidně každý jinak, hlavně že to jede .. kdyz se na jednom písmu otestuje, že je ideálně čitelné, tak ať se to tak používá
Ta druhá zobrazovaná linka metra u zastávky Václ.nám. je B nebo C? (obojí bych tam hledal asi stejně marně a vůbec avizovat tam B,na které si z tramvaje líp přestoupím na Mas.nádr. nebo Karl.nám.,je hovadina)
V tramvajové zastávce Václavské náměstí je přestup na stanici metra Můstek, což je stanice na linkách A a B. To, že jinde na trase je lepší přestup, se neřeší – přestup na metro se zobrazuje u všech zastávek, kde je oficiální přestup.
A to je právě ten problém. Že ten systém nenese stopy působení inteligentních bytostí.
Ten systém má být srozumitelný i pro lidi, kteří jsou v Praze poprvé v životě. A ne aby se na něm někdo předváděl, že zná všechny pražské zastávky a linky zpaměti a mezi X a Y přece bude přestupovat až o zastávku dál, protože je tam jeden schovaný málo používaný výlez z metra, kterým je to o pět metrů blíž.
A ta srozumitelnost má spočívat v tom, že u stanice metra A to bude hlásit přestup do stanice metra B, ke které je to podzemníma chodbama asi kilometr, když o pár zastávek dál se dá na linku B přestoupit přímo?
Za prvé si nejsem jist, jestli na Národní třídě a u Masaryčky je ten přestup na B výrazně kratší. Za druhé než tam tou tramvají dojedete, byl byste dávno v metru. Za třetí když ta tramvaj nezahne k Masaryčce, ale pokračuje na Žižkov, nebo v budoucnu když zahne k Muzeu, tak na B přestoupíte možná až po průjezdu smyčkou při cestě zpět. Zkrátka stanice Václavské náměstí tvoří přestupní uzel se stanicí Můstek, kde jsou dvě linky metra. Podobně třeba Otakarova je přestupní uzel s Náměstím Bratří Synků, kde v budoucnosti také bude linka metra. A nikdo nebude tvrdit, že se… Číst vice »
V podstatě jediná „výjimka“ z tohoto je ukazování přestupu, když jsou dvě zastávky vedle sebe, ukazuje to jenom na té bližší. Např. Nádraží Hostivař na 154 (přestup na Vlak), ukazuje jenom tu první zastávku v každém směru.
Ropid má vše, za co v pid zodpovídá, už k naprosté dokonalosti vyřešeno min. na 102%, takže se zaměřil na to poslední místečko v rámci své pravomoci, kde služby cestujícím ještě malinko pokuhávají.
Pozn.:
Ne, nic neužívám, jen jsem si sám sobě pragmaticky zdůvodnil, proč se Ropid takovým způsobem zviditelňuje zrovna na tomto tématu.
Pak existuje ještě jedna možnost, jak to zdůvodnit, ale ta se dá těžko popsat bez vulgarismů.
Tohle je jeden z nejhorších internetových nešvarů, tvářit se, že nemůžeme řešit nic kromě jediného nejpalčivějšího problémy. Nikdo soudný doufám nevěří, že Ropid zastavil veškerou další práci, aby řešili displeje. Prostě je to jedna z věcí v jeho gesci.
V každém IDS jsou standardy důležité, ale taky není zločin říct, když se někdy šlápne vedle.
Chápal bych, kdyby Ropid řekl, že standard vypadá od nějakého data takto a dopravci do nových vozidel mohou nechat namontovat pouze zobrazovací jednotky, které tomu bezpodmínečně vyhoví. To by mohlo být „švar“.
Můžete prosím odpovědět na otázku:
– proč ty standardy neplatí pro pouze nová vozidla, ale vynucují se tam, kde to z historických a technických důvodů je kontraproduktivní?
Chtít to samé po starých instalacích z roku zwei je stejně mimoběžné, jako kdybyste po Šukafonu chtěl, aby jezdil stejně rychle, jako Panter, nebo Fox.
V tom zase já vidím ten váš „nešvar“.
Třeba proto, že kdyby to platilo jen pro nová vozidla, budou dopravci provozovat staré šroty. Jestli to je ta tramvajových transparentech technicky kontraproduktivní zatím nikdo nezjistil. Zatím DPP jeno předvedl, že to umí udělat tak, aby to bylo kontraproduktivní – ale neukázal, že to udělal nejlépe, jak je to možné. Možná kdyby o tom DPP s ROPIDem jednal, dala se najít nějaká dobrá varianta. A nebo by ROPID viděl, že to lépe nejde. Zatím to ale vypadá, že DPP prostě trvá na tom, že to bude dělat po svém, protože tramvaje jsou naprostý unikát a nezajímá je, že jsou součástí většího… Číst vice »
zrovna tohle jsou standardy, které by měly být nastaveny celostátně a ne aby si je každý IDS patlal po svém.
Pochybuji, že by různé IDS nechaly zpochybnit svůj zavedený „nejlepší standard zobrazení“ a podřídily by se se ostatním. Pokud by na to přistoupily, tak by zcela jistě kvůli tomu neměnily stávající instalace.
Jak chcete sjednotit názor x různých IDS v Česku?
Někde si libují v panelech se zelenými a oranžovými diodami, Praha má žluto-černou kombinaci, já za nejlépe čitelné považuji kombinaci bílé na černém podkladu.
Ještě k formulaci, že si to každý IDS patlá po svém.
Jak v této oblasti exceluje Správa železnic s informačními panely na peronech a v nádražních interérech?
Kolik různých verzí s různou čitelností se momentálně nachází na síti provozované jen touhle jedinou firmou?
Tak tohle by mě upřímně zajímalo. Ideálně nějaký přehled s fotkami.
Takový Martin Šubrt názvy konečných (třeba aby bylo „Sídliště Letňany“) zdůvodňoval tím, že to na tramvajích/autobusech být musí přesně tak, jak se zastávka jmenuje, takže něco jako Letňany Krausoa by neprošlo.
Ale pak se tam připletou tramvajáci s Masarykovým nádražím…
A pak právě proto vznikají paskvily typu Stodůlky-Bavorská…
To je bohužel problém. Že byl opuštěn osvědčený standard, který zde fungoval téměř sto let – uvádět před názvem konečné zastávky název čtvrti. A pak z toho vznikají nesmysly, že se nám Letňany nebo Holyně stěhují do polí, místo aby ty názvy logicky zůstaly zastávkám v jádru dané vsi.
V obou dvou organizacích by si měli uvědomit, že ty transparenty jsou tady primárně pro cestující, ne pro zaškrnutí standardů a tabulek ani pro sjednocení napříč všemi vozidly. Tedy netlačit na piktogramy, kdy ani nemají ověřené, že to lidem vůbec něco přinese a nedělat na koleně font poloviční velikosti pro krátký název, který při prvním pohledu na ulici je evidentně hůř vidět (stejně jako nové hlášení bylo hůř slyšet). V Praze je každá zastávky s nádražím logicky přestupním bodem na vlak a to zejména linky S, výjimka je snad jen Nákladové nádraží Žižkov a i u něj je z názvu… Číst vice »
A co treba Kačerov, kde je take vlak?
Vy jste na Kačerově viděl tramvaj?
Možná je pán pamětník…
Já jo. Ale to jsem byl ještě malý.
Ne, ale ta nejezdí ani na Žvahov nebo na Cibulku, a přesto tam to „nádraží“ máme. Takže férová poznámka. Odpověď je samozřejmě: kvůli metru, aby se nemuselo všechno předělávat.
Při příležitosti otevření déčka nicméně nelze vyloučit, že bude snaha pojmenovat to Nádraží Kačerov, aby to ladilo k Nádraží Krč, jakkoliv to věci spíš zkomplikuje.
Nádraží Cibulka a další zastávky co si říkají ,,Nádraží” bych fakt vrátil zpět k názvu co měli….
Ani definici nádraží nesplňují…
Fakt klub šotoušů ten Ropid..
A když jsme u toho proč na lince B stanice Jinonice vlaková souprava nehlásí ,,přestup na linky S a další vlakové spoje” ???
Ani na pláncích ty eSka nejsou…
To je taky jediné, do čeho ROPID umí mluvit. Aby třeba s DPP řešili ty letošní tramvajové výluky, na to už nemají.
Aspoň na to udělali mem na instagramu 😃
https://www.instagram.com/reel/DAaTRUtIe2K
Celkově z toho mám pocit, že větší matláci jsou na ROPIDu, ale u DPP to jde taky neustále od lepšího k horšímu.
Byrokracie uz je v tom, ze nekdo nuti sjednocovat pismo pro ruzne typy vozu a beznych zavedenych zvyklosti… Tohle proste nedava smysl… V Praze bylo zvyklosti psat velkymi pismeny pouze nazvy ctvrti, napr. konecna na Harfe byla napsana takto: „VYSOCANY, Harfa“ Povinne uvadeni piktogramu je kapitola sama pro sebe, na cele je piktogram S-linek, na boku je piktogram lokomotivy… Totez novy desing, nektere texty na informacnich tabulich jsou malymi pismeny, jine velkymi a jeste v kombinaci s tenkym a tlustym pismem,… to neni absolutne pochopitelne, navic je zde uz treti piktogram logo vlaku ICE a symbol koleji pro vlakovy prestup… Číst vice »
Mne spíše zajímá, proč tramvaj 29 z Kobylis má na čelním panelu VŽDY Masarykovo nádraží, když přitom pokračuje na Žižkov. Ve voze přitom všechny zastávky za Masaryčkou na panelu jsou.
Evidentně proto, že když tam měla Spojovací, fůra lidí si na Palmovce myslela, že jede rovně – to jsou na Ohradu dvě stanice… Přes Masaryčku asi patnáct… Takže aby lidé trefili…
Z druhe strany useku je to jeste horsi, pac cast konci na Bile Labuti a cast v Kobylisich. Pricemz je mnohem logictejsi uvadet skutecne konecne a treba v textu pod tim „pres Masarykovo Nadr.“
U linek s průjezdnou konečnou (tzv. polookružních) je naopak nepraktické aby tam v obou směrech měly psanou stejnou cílovou zastávku.
Kdyz vam od Viktorky jede tramvaj do karlina, tak je sakra prakticke uvest konecnou jinde nez na masarycce…
pro zajimavost, to je uplatnovano jen nekde a nekdy, treba linka 31 nema konecnou Palmovka na celni panelu.
Protože jede zatím tou nejkratší trasou ze Spojovací.
No a já zase píšu o tom, že když vyjíždí od smíchovského nádraží autobus na Barrandov nebo do Velké Chuchle, tak není vhodné, aby jako cílová zastávka byla uvedeno smíchovské nádraží.
U pkruznich linek to chapu, to ale linka 29 neni… ani 31…
Na druhou stranu, kdyz na tu linku nastupujete nekde na trase, a nejste mistni, tak cekaye, ze vas ma smich. nadr. odveze a cilovou zastavku tam nema zadny uvedenou… takze proc ne, klidne at ma cilovou stejnou jako vychozi…
29 je polookružní a právě nahrazuje linky, které dřív (za funkčního Libeňáku) jezdily kratší cestou přes Krejcárek. Předpokládá se, že ze Žižkova na Kobylisy nikdo nejezdí vyhlídkovou jízdou přes centrum.
No co definujete jako polookružní? Žižkov – Nové Město – Karlín (- Libeň – Kobylisy) mi tak moc nepřichází.
A co linka 13?
Krásný příklad linka 346, která má při odjezdu z Prahy na tablech:
Praha, ČERNÝ MOST (B)
přes Brandýs n. L.
to taky není úplně ideální no
Pokud to „přes Brandýs“ v tom Brandýse zmizí, je to v pořádku.
Ono by hlavně stačilo hlásit tento spoj jede tam a tam přes zastávku x, dále pak čelní transparent přepnout dříve než na té Masaryčce (tedy z dolního Žižkova nebo Karlína už to nemá kudy jinudy jet). Další možnost je dát do druhého řádku PŘES CENTRUM, to snad lidi pochopí.
Ano, u polookružních a „U“ linek a přejíždějících spojů přepnout cíl na čelním transparentu „někde dříve“ než v bodě obratu/změny čísla linky. Ovšem k určení vhodné zastávky je nutná jistá míra inteligence a té dávají v byrokratických systémech prostor jen velmi neradi a také ji tam těžko hledají.
To „přes centrum“ funguje v Olomouci, kde mají v zásadě dvě tratě, jedna je přes centrum a druhá ne. Centrem Prahy je zhruba Staroměstské náměstí a tam tramvaje nejezdí žádné, nejbližší až někde v místech bývalých hradeb, tedy na samém okraji centra, takže spíše je vhodné směr určovat názvem nějaké významné zastávky.
A totez pri precislovani linek,… je takovy problem uvnitr na panelu uvadet pokracovani jako linka napr. 14? Vypada to totiz komicky, kdyz mate konecnou „Lazarska“ na stejnem panelu kde jsou uvadeny i zastavky za Lazarskou…
Když stojíte na zastávce na Spojovací až Ohrada a přijede tramvaj směr Kobylisy, očekáváte, že pojede dolů na Palmovku nebo přes Masaryčku? Když stojíte od Kobylis až po Palmovku a přijede travaj s cílem Spojovací, očekáváte, že to pojede nahoru na Ohradu anebo přes centrum?
A vite, ze ta 29 ma 3 konecne? Takze vam na Hlavaku ci Senovaznem namesti prijede linka 29 s konecnou na masarycce hledate uvnitr vozu, zda jste nenastoupil blbe, protize jen kazda druha jede do Karlina…
A to musíte rovnou nastoupit do té, co jede až do Karlína? Když nastoupíte do té kratší, nemůžete dojet až k Bílé Labuti, tam vystoupit a počkat na dlouhou 29 – nebo klidně na jinou linku, která jede také do Karlína?
Uplne snadno, na bocnim panelu je totiz nasledujici zastavka, resp. dle novych pravidel se tam toci zastavky jako u vlaku S-linky, nekolik nasledujicich zastavek. To je srozumitelne kazdemu, … je to i obvykle uvadet ”pres: Biskupcova, Olsanske nam., Masarykovo nadr., Florenc, Palmovka, Bulovka…“ Drive to bylo jednodussi, nebot byly plechove tabulky, v el. podobe se musi s textem pracovat. Mj. pokud je to suplujici/vylukova linka, tak ty informace jsou znatelne videt na zastavkach, napr. zlute podbarveni cisel, sipka na ohrade u cisla linky, informacni letak… a zastavky uvnitr vozu. Ten kdo nevi o tom kudy linka 29 jede, vetsinou ani… Číst vice »
Bohužel dle nových pravidel tam ty zastávky se netočí, zřejmě ještě někdo nepřišel na to, jaké.
V autobusech to tak je.
DP ma jeste jeden problem s infopanely u 15T, ty bocni pri otevreni dveri jsou prakticky cele zakryte…
Řekl bych, že to je politické panoptikum, které začalo buď na magistrátu, nebo na nějaké radnici, jiné vysvětlení pro to nemám
Pamatuji už někdy před 20 lety, že DPP a ROPID si navzájem dělaly vyloženě naschvály. ROPID po nás chce nesmysl, tak to schválně provedeme tím nejnesmyslnějším způsobem a pak ukážeme na ROPID. K tomu jsou potřeba hloupí a nezodpovědní ješitové na obou stranách.
Tuhle změnu moc nechápu i vzhledem k boji proti vizuálnímu smogu, kdy má na tramvaji místo elegantního a dobře čitelného „Kobylisy“ řvát „KOBYLISY“.
Že jde o konečnou zastávku je snad jasné nezávisle na velikosti písmen…
Jde o čitelnost ve větších vzdálenostech
Já bych čelní panel psal velkými (obvykle se jedná o 1 či 2 slova, žádné dlouhé texty, a verzálky mi v tomhle případě přijdou čitelnější – ale to je věc názoru), ale nedával bych tam už žádné další značky. Proč psát třeba zrovna u těch Kobylis „M C“, když linky, co končí kousek za nimi (10, 17) jedou přes ty samé Kobylisy, ale konči třeba na „Vozovna Kobylisy“, kde žádné metro není. Značku M nebo S dávat na boční panel k příští zast., resp. do „přes“. A už úplně zbytečné je dávat (třeba na Muzeu) „M A“ a ještě „M… Číst vice »
To se ale dost zhorsilo… zkuste si napsat v diskusi vse velkym a uvidite jako je to neprijemne necitelne, lide jsou zvykli na psany text a pravidla velkych a malych pismen. Takova kniha v kapitalkach vypada jako psana azbukou…
Citelnost zavisi na mnoha vecech, ale me treba velka pismena splyvaji na vetsi vzdalenosti a hure se mi ctou…
Ale tady nepíšete žádné dlouhé texty, max. tak 2 slova.
Na Slovensku teď dávají značky se jménem obce taky s malými písmeny (Iňa, Mad, Iža, Koš, Jur, Láb, Seč, Lek, Čab, Boľ, Báb, Rad, Žíp, Pác 🙂 ) a přijde mi to spíš hůř čitelné. Ale vliv na to má i nevhodný font písma, takový „zakulacený“.
No právě.
Nemam vyzkum na to, co na to lidi, ale za me je prave citelnost na vetsi vzdalenost brutalne horsi. Driv jsem nemel problem precist na opravdu velkou vzdalenost, ale ted to rozeznam az skoro pri prijezdu do stanice. A to vidim opravdu hodne dobre. Za me tedy total nesmysl a doufam, ze si na to nejaky vyzkum udelaji.
DPP to tady sice hraje na „malicious compliance“, ale v tomto případě má máslo na hlavě Ropid.
Na jedné straně i u nových vozidel trvá na starých, malých displejích, ale zároveň do standardu cpe úplně zbytečné piktogramy. Linková orientace má pomáhat především orientaci, ne suplovat podrobné informační panely ve vozidlech.
Takový dobrý příklad je třeba „VYPICH“ kde autobus fakticky na metro jede, ale jedná se o Nemocnici Motol, o zastávku a půl předtím. Takže ani v orientaci zdali jede k metrů nebo od metra to moc nepomůže.
Nicméně to není problém Václaváku, u následující stanice se to hodí.
V požadavcích má máslo na hlavě Ropid, v provedení DPP. Nechápu proč se vůbec objevily ty minuaturní jednoslovné názvy, navíc tam kde žádné piktogramy nejsou, tedy Libuš, Vypich, Lehovec a další. Na autobusech nikdy poloviční velikost písma nebyla pokud nejsou potřeba dva řádky, takže o sjednocení mluvit nelze. Spíš to zas někdo dělal od stolu bez ohledu na to, jak to prospěje cestujícím, obdobně jako při zavádění nových hlášení, které bylo prakticky neslyšitelné.
Nevadí ani tolik, to, že je to „od stolu“ (u stolu se dají vytvořit promyšlená, kvalitní řešení), ale že u toho stolu někdo nemyslel. Neslyšitelnost hlášení nebo naopak jejich přílišné řvaní je taky problém, který spousta dopravců nemá dostatečně dořešený. A když člověk na konkrétní případy upozorní, tak místo aby to do druhého dne seřídili, za měsíc přijde planá okecávka (anebo taky nepřijde odpověď žádná).
Co přesně je v požadavcích špatně?
Tak snad přiměřeně inteligentní člověk pochopí, co zkratky NÁM., VOZ. a NÁDR. znamenají. Trvat na plných názvech je snaha být papežštější než papež. Stejně tak požadavek, aby bylo všechno verzálkami. Proč? Lidi neumí číst malá písmena? Jednotnost je fajn, ale sjednocovat kvůli sjednocování je padlé na hlavu. Půlřádkové blechy jsou z dálky k nepřečtení (a to mám relativně dobré oči). Roztažená velká písmena zas u T3 a reko kryje horní obruba (zejména není vidět diakritika) – což asi není zásadní problém, ale je to problém, který uměle vznikl zabejčeností aktérů. Přestřelka mezi PID a DPP zatím konverguje k blbému řešení… Číst vice »
A jsem zvědavý, jestli to budou tlačit i v metru. Ono pak číst nahuštěné NÁDRAŽÍ HOLEŠOVICE, SMÍCHOVSKÉ NÁDRAŽÍ nebo PRAŽSKÉHO POVSTÁNÍ zvlášť na starých flip-dotech, co jsou jen podsvícené (první generace M1), bude úplné labůžo.
A ještě po dnešním pozorování bych dodal, že zejména u 15T je patrné zúžení mezer mezi písmeny. Takže se to speciálně u oranžových transparentů slévá do jednoho fleku.
Když po někom chci aby něco napsal velkými písmeny, tak mě v první řadě zajímá skutečná velikost toho písma, ne jestli majuskule nebo majuskule. DPP asi šel nejdřív tou cestou nejmenšího odporu, ani si to po sobě nezkontroloval.
Nejlepší by bylo ropid a ostatní vyžírki zrušit
A spolu s nimi i shodu podnětu s přísudkem, co?
A shodu podnětu s podmětem?
Hádají se … o hovně …
Jasně, rolování je hrozné. Díky tomu se tak na bočním panelu dozvím často název zastávky, kde na tramvaj čekám. Stojíte na Palackého náměstí a přijela tramvaj – kam pojede? Boční panel poradí, že na Palackého náměstí. Posledně se mi to stalo třeba u Švandova divadla, co bych bez té informace dělal fakt
Ona stejně 15T, jak ty dveře otevře, má zmenšený prostor natolik , že nahoře je jenom číslo linky a dole rotuje orientace…
Prvních pár 15T tam dokonce má doplňkový displej, kam se číslo linky přesune při otevření dveří. To je ale dost neefektivní, takže u většiny doplňkový displej není a je to jak píšete.
Já bych jinak uvítal, aby informace o lince byla i na levých bocích tramvají (alespoň) číslo linky. Často se stává, že člověk přichází na zastávku z „druhé“ strany a nemá absolutně podle čeho zjistit, co to je vlastně za tramvaj (samozřejmě kromě kachen, tam to logicky vidět je).
Bohužel Palackého náměstí není dobrý příklad, protože jsou linky, které projíždějí obě dvě zastávky na Palackého náměstí. Takže pokud třeba jedete linkami č. 2 či 3 a stojíte na Palackého náměstí (na nábřeží), tak další zastávka je opět Palackého náměstí. To samé je u nákladového nádraží Žižkov. Zobrazovač další zastávky tedy funguje správně.
Máte pravdu, ale tohle zrovna nebyl ten případ, byla to myslím 10, která přijela přes most. Nefunguje to správně
Ropid je akorát banda šašků, kteří nějak musejí odůvodnit svojí existenci. Přemýšlím, v čem tak vlastně ještě neudělali „změnu“ a jak se tyto změny projevily v kvalitě dopravy. Si to shrňme – barva vozidel, jiný hlas hlášení, jiný systém hlášení, zastávky na znamení, jiné písmo na zastávkách, milion nových piktogramů všude možně i nemožně, jejich lidi mají kombinézy v nových pokrokových šedých barvách.. Tak já nevím, já jsem asi moc staromódní cestující, protože nic z výše jmenovaného ovlivnilo moje cestování v MHD naprosto nijak. A radši se ani neptám, oolik to všechno dohromady stálo, protože to by asi následoval velký… Číst vice »
Do ted jsem nevedel, ze tenhle problem existuje.
Začal bych zjednodušováním názvů. Například „nádraží“ nechat jen tam, kde je název celé obce (Hostivař, Vršovice apod.), naopak u Podbaby, Edenu apod. úplně stačí piktogram „S“. Ostatně třeba zastávka Jiřího z Poděbrad už také od zavedení metra vypustila z názvu „náměstí“, byť by tam bylo namístě. Smíchovské nádraží by také mohlo být opět Nádražím Smíchov (je to název té stanice, na rozdíl třeba od radlické školy). Kromě menších nároků na velikost panelů by se i zkrátila hlášení…
Já bych tam radši nechal ten vlak, může klidně vypadat modernější než parní lokomotiva (na nových pláncích metra je třeba přední pohled na e-vlak).
A že nejde zobrazit piktogram S ? „(S)“ zas nezabere tolik místa.
Se Smíchovem jednoznačný souhlas, a snad k tomu i dojde při otevření déčka, když se stejně bude muset všechno vyměnit.
U těch nádraží chápu snahu o konzistenci (byť takové „Nádraží Žvahov“ ve dvou inkarnacích je fakt vtipné), nicméně zda to má fakt přidanou hodnotu pro cestující, je diskutabilní. Ostatně ty piktogramy jsou na vývěsných JŘ a přespolní dneska stejně využívají hlavně aplikace, takže ty displeje klidně mohou zobrazovat jen číslo a konečnou velkým písmem.
„Hostivař“ není „názvem celé obce“ o nic víc než „Podbaba“. A z hlediska přestupů a názvů zastávek je celkem jedno, jestli ta příslušná čtvrť má vlastní katastr, nebo nemá.
Proč, se v tom případě neudělají transparenty tak, jak jsou ve vnitřních vozech (display ve vnitřním vozu T15)? Naopak ty LED transparenty, který se používají jsou hůře čitelný i když je vůz 700m daleko (jak s názvem cílové stanice, tak i jaká linka to je).
Podle mne použití zobrazovací technologie LCD či co to je v interiéru 15T (nezaměňujte způsob označování – umístění písmene „T“ v typu tramvají byvalým výrobcem CKD a současným Skoda transport) je v exteriéru nepouzitelne – stačí si uvědomit, jak blbě je vidět na slunci displej mobilu či notebooku!
Vevnitř jsou klasické LCD typu monitor s malou svítivostí, venku na tom nic neuvidíte. LED jsou právě čitelné dobře jak na přímém slunci tak i v noci. Problém těch transparentů je 1) malé rozměry na vozidlech, kde je místa dost a 2) poměrně malé rozlišení, které omezuje velikost textu ale nakonec i jeho čitelnost (viz nově příliš tučné písmo jen s jedním bodem mezery mezi písmeny). Dnes už není problém na trhu koupit stejně dobře svítivý panel s velkým rozlišením a stačil by klidně dvojnásobek, nemusí to být nutně tak husté jako nové zastávkové panely, které mají tuším 256×128 bodů.
Pan mluvčí DPP mluví trochu nesmysly. Rolování nácestných zastávek na bočním panelu tramvaje je prý nesmysl a cestující se budou ptát, zdali tramvaj zahýbá. Ale u autobusů, kde to roluje zcela běžně a normálně i u autobusů DPP to cestující nemate? Jestli on není spíš zmatený pan mluvčí.
To asi se může lišit podle toho, jak je koncipována síť tramvaji nebo autobusu, tramvaje lidi častěji používají k poskakování o pár zastavek.
Ale to většinou budou lidi, co se v tom vyznají, ne náhodní cestující (kvuli kterým se i prejmenovavala ta Černokostelecká).
Síť tramvají a autobusů je koncipována tak, že linky jedou z A do B přes C, D apod. Je jasné, že takové rozdílné koncepce se musí projevit úplně rozdílnou logikou zobrazovaných informací, neboť cestujícího to zajímá různě podle toho, zda cestuje na ocelových, nebo gumových kolech.
Mě osobně přišlo vždycky, že je to technický problém, s kterým DPP nemíní nic dělat i když může (porovnejme vnitřní panely soukromých dopravců a v nových trolejbusech DPP, kde jsou pořád v tom starém formátu).
U nás je zažitá praxe používat ve všech takových případech velká písmena (versálky). Ale v některých zemích se používají nápisy s velkým písmenem pouze na začátku, podle pravopisu. A to třeba i na dopravních značkách. A kdysi jsem četl, že je to podloženo i studiemi, že je to tak i lépe čitelné.
Já bych řekl dokonce že ve většině zemí se na dopravních značkách píšou názvy měst jako v pravopise, ne všechno velkými. A věřím že studie dokázaly že je to čitelnější, zkuste si porovnat text co má více než 3 slova velkými a malými písmeny. U nás se teď zavedlo na dálničních značkách pojmenování odpočívek (což je fajn), ale překvapivě je to malými písmeny. Pokud se ta odpočívka jmenuje stejně jako nějaké město, kam chci jet, může být tahle značka zvlášť pro cizince docela matoucí.
Česko je v psaní verzálek na směrovkách a obecních cedulí evropský unikát. Jediná země, o které vím, že to má stejně, je Lotyšsko. Jinak všude se píše i malými písmeny.
Ono jde spíš o font, německý DIN je dobře čitelný, Tern (aktuálně v Rakousku a na Slovensku) je podle mě taky dobrý. Na opačném pólu je za mě polský okrouhlý font, starý slovenský (to je myslím modifikace čs. značek) také ideální nebyl.
ještě Itálie to tak má. Přehlednější je za mně určitě ten německý systém
K evropskému unikátů si přičtěte třeba Itálii.
Zemí, kde se v Evropě používají verzálky, je hodně. Když to vezmu podle abecedy, tak Albánie, Azerbajdžán a Gruzie (v latince), Estonsko, Finsko… v řadě zemí (např. Itálie, Irsko, Francie) kombinují oba způsoby, podle druhu značky nebo významu nápisu.
I na značkách jsou mistři zkratek. F. Místek a Morkovice S. mi vždy udělají radost.
A co teprve taková „VRA. LHOTA“.
V době, kdy byla na hl. n. Solari, jsem málem nenašel vlak do Mladé Boleslavi, protože byl uveden jako „Boleslav měs“ místo pro mě logičtějšího „M Boleslav m“
Vtipné jsou názvy zastávek BnL-StB, nádr. a BnL-StB, žel. st. Dlouhé jako kráva a stejně z nich nepoznáte, které nádraží je které a kde je.
Proto naštěstí je třeba na autobusech na lince 375 uvedena jenom ta jedna část souměstí (a i v hlášení).
Tam nejspíš praktičnost zvítězila nad státními a ropidími standardy.
Správný šotouš přece musí vědět, že v Brandýse je nádraží, zatímco ve Staré Boleslavi jen stanice 🙂
Šotouš by právě věděl, že to je potřeba rozlišit. Zato mechanický byrokrat odmítá uvažovat o tom, co dává smysl a co ne.
Já vždycky přemýšlím, kde je ta obec Neratov, kam jezdí autobusy z Ládví. Osobně nechápu, proč dali přednost vypsání příslušné konečné zastávky (Neratov, U Vojtěcha) před názvem obce, kam to jede (Neratovice, U Voj.)
Na twitteru jsem četl někoho z ropidu, kdo dělá na té aplikaci a mapě, že se prej ani pořádně nedomluvili a v DPP to začali rvát po letech, kdy to Ropid chtěl, bez nějakého testu. A podle toho, jak celkově vypadají tramvaje vůči jiným druhům dopravy v Praze, tak dávám hlas tomu, že oddělení tramvají (hlavně vedení) je banda ignorantů. A proč? 1) nedávno se měnilo hlášení v busech, kdy se následující zastávka hlásí až po odjezdu. V tramvajích problém 2) Lepší informační systém – problém. Dokonce první 15T mají dodneška pouze české nápisy. I v T3 je na panelu… Číst vice »
On není problém jen v DOT-LED a LED panelech, ale i v zastaralém ovládacím systému. A to není záležitost několika tisíc korun v počtu vozidel.
Druhá věc je, že všechny deriváty T3 mají přední panely šířky bočního, tedy menší než autobusy nebo moderní tramvaje, větší se do té konstrukce z padesátých let nevejde.
On by se tam samozřejmě vešel nový panel s větším rozlišením, viz nové wany.
Jen tak mimochodem, to provedení předního panelu na pražských T3 mě vždycky zvláštně fascinovalo. Pro člověka zvyklého na ostravskou/olomouckou verzi jsou ty pražské fakt divné.
Sice s vedením všech trakci DPP v mnohém nesouhlasím, tak tady nemohu souhlasit s Vámi – uvědomte si, že autobusy jezdí max 15 let, ale dle standardu PID snad dokonce jen 10, ale tramvaje jako kolejové drážní vozidlo slouží let 25 až 40, a prostě infosystem je v každé z doby její výroby či rekonstrukce! Já zde upozorníme na tlačítka dveří vlaku – v typu CityElefant jsou minimálně 3 druhý přičemž u dvou starších je pro otevření dveří musíte mačkat až po zastavení, ale u nejnovějšího typu fungují tak, že mají funkci tzv. předvolby od výjezdu z předchozí zastávky a… Číst vice »
Ale to, že to DPP nasadí natruc tak, aby ukázal, že to nejde, to není vlastnost infosystému, to je vlastnost DPP. I kdyby to na současném infosystému nešlo lépe, než to bylo dříve, mohlo se to zjistit při konzultaci. Kterou ROPID požadoval, ale DPP to nesmyslně odmítá (s výmluvou jak z 3. třídy ZŠ).
No jasně, roky to Ropid chtěl, roky DP vysvětloval, že problém a proč problém. Marně. No tak jim to tedy narvali, když to chtěj, ať to maj a ať to vidí. A najednou, když lidi začali řvát, tak Ropid „mynic“ a že to s nimi nikdo nekonzultoval? A co ty roky vysvětlování předtím? Jako když to chtěj, ať to zaplatí a budou to mít. Jenže to ne, to je moc drahý. Ono jaksi nedochází, že Ropid je prodloužená ruka města, který město zřídilo coby koordinátora, jenže DPP je též vlastněný městem, na sebe si nevydělá a je tudíž je závislý… Číst vice »
Spíš ROPID roky chtěl. DPP na to roky kašlal – a když na tom ROPID dál trval, DPP se rozhodl, že jim teda ukáže, jak to nejde – a vymyslel si něco svého, co ROPID nechtěl, a to DPP nasadil. Bez konzultace.
Ke konzultaci opravdu nebylo potřeba to nasazovat rovnou na všechny tramvaje. A ještě v jiném formátu, než ROPID požadoval. Tvrzení „nejde to“ opravdu není konzultace.
Celá ta akce je zjevně jenom snaha DPP demonstrovat, že to jde udělat blbě. A odnášejí to cestující. O možnostech infosystému to neříká vůbec nic, protože se ještě nevyzkoušela možnost udělat to dobře.
2) mi přijde zbytečně, stačí piktogram zvonecku, nebo třeba Arriva ve starých autobusech měla křížek.
4) „Přestup na metro“ v autobusech umí dokonce říct jaké že to metro je, v tramvajích taky, ale jenom při výlukách když si s tím někdo dá práci… No a že na čelním panelu ta linka není a je tam jenom obecný piktogram metra, to bohužel i u autobusu.
Proč řeší takové kraviny?
A když už to musí řešit, tak ať si ROPID teda řekne na jakém panelu má ta která konečná přesně být zobrazena a je to
To by měl říct, ať se konečně začnou nasazovat opravud velké panely a ne ty menší jen proto, že se to tak dělalo vždycky. Ale DPP to odmítne, protože už má nějakou super smlouvu na 10 let a musí to teď dávat do všech nových vozů, i když na čele je místo na panel větší nebo barevnější.
Jestli provedli něco, na co si lidi začali stěžovat (a asi právem), řešit by to někdo mohl.
Lidi si ale začali stěžovat ne kvůli nějaké sólo akci DPP, ale poté, co DPP vyhověl ROPIDu a začal konečné zobrazovat podle nich. Tedy ROPID nutí DPP dělat něco, na co si lidi stěžují.
Nikoli. Lidi si začali stěžovat po sólo akci DPP, který se rozhodl ROPIDu předvést, že to nejde – a nasadil něco, co bylo v rozporu s požadavky ROPIDu. A bez konzultace s ROPIDem. Tohle je čistě trucpodnik DPP, nic jiného.
Ano, velká či malá písmena na transparentech vozidel jsou zajisté nejpalčivější problém, který pražskou MHD trápí. ROPIDe, děkujeme, odejděte.
Možná, že to není největší problém pražské MHD, zato je poměrně snadno řešitelný – o co jde DPP, netuším
DPP jde o to, aby jim nikdo do ničeho nekecal, protože tomu nikdo než oni nerozumí lépe, to je snad jasné. Něco jako „dráha dráhou“
DPP jde nejspíš o to, že na některé transparenty se vejde buď „Václavské nám.“, nebo „VÁCL. NÁM.“ kapitálkami, a to první je pro cestující asi přívětivější, i když to striktně vzato nesplňuje standard. Ale proč vůbec existuje standard na takovou pitomost jako velikost písma, to moc nechápu.
Kapitálky prosím ne, to by bylo úplně nejhorší řešení 🙂 Kapitálky jsou všechna písmena velká, ale ta co mají být „malá“ mají menší font. Všechna písmena „velká a stejně velká“ jsou verzálky.
Protože se vždy musí řešit jen ten nejpalčivější problém, zbytek ne. Tyhle komentáře opravdu miluju.
Jenže tohle není zdaleka první případ nesmyslů, které ROPID řeší.