Jede to na VÁCL. NÁM.? Ropid a dopravní podnik se přou o transparenty na tramvajích
Pražské tramvaje a různé typy transparentů se zastávkami. Foto: Zdopravy.cz
Nejdřív bylo písmo moc malé, pak plné zkratek. Na pražských tramvajích se rozhořel spor o standardy kvality.
V obou dvou organizacích by si měli uvědomit, že ty transparenty jsou tady primárně pro cestující, ne pro zaškrnutí standardů a tabulek ani pro sjednocení napříč všemi vozidly. Tedy netlačit na piktogramy, kdy ani nemají ověřené, že to lidem vůbec něco přinese a nedělat na koleně font poloviční velikosti pro krátký název, který při prvním pohledu na ulici je evidentně hůř vidět (stejně jako nové hlášení bylo hůř slyšet). V Praze je každá zastávky s nádražím logicky přestupním bodem na vlak a to zejména linky S, výjimka je snad jen Nákladové nádraží Žižkov a i u něj je z názvu… Číst vice »
To je taky jediné, do čeho ROPID umí mluvit. Aby třeba s DPP řešili ty letošní tramvajové výluky, na to už nemají.
Celkově z toho mám pocit, že větší matláci jsou na ROPIDu, ale u DPP to jde taky neustále od lepšího k horšímu.
Byrokracie uz je v tom, ze nekdo nuti sjednocovat pismo pro ruzne typy vozu a beznych zavedenych zvyklosti… Tohle proste nedava smysl… V Praze bylo zvyklosti psat velkymi pismeny pouze nazvy ctvrti, napr. konecna na Harfe byla napsana takto: „VYSOCANY, Harfa“ Povinne uvadeni piktogramu je kapitola sama pro sebe, na cele je piktogram S-linek, na boku je piktogram lokomotivy… Totez novy desing, nektere texty na informacnich tabulich jsou malymi pismeny, jine velkymi a jeste v kombinaci s tenkym a tlustym pismem,… to neni absolutne pochopitelne, navic je zde uz treti piktogram logo vlaku ICE a symbol koleji pro vlakovy prestup… Číst vice »
Mne spíše zajímá, proč tramvaj 29 z Kobylis má na čelním panelu VŽDY Masarykovo nádraží, když přitom pokračuje na Žižkov. Ve voze přitom všechny zastávky za Masaryčkou na panelu jsou.
Evidentně proto, že když tam měla Spojovací, fůra lidí si na Palmovce myslela, že jede rovně – to jsou na Ohradu dvě stanice… Přes Masaryčku asi patnáct… Takže aby lidé trefili…
Z druhe strany useku je to jeste horsi, pac cast konci na Bile Labuti a cast v Kobylisich. Pricemz je mnohem logictejsi uvadet skutecne konecne a treba v textu pod tim „pres Masarykovo Nadr.“
U linek s průjezdnou konečnou (tzv. polookružních) je naopak nepraktické aby tam v obou směrech měly psanou stejnou cílovou zastávku.
Kdyz vam od Viktorky jede tramvaj do karlina, tak je sakra prakticke uvest konecnou jinde nez na masarycce…
pro zajimavost, to je uplatnovano jen nekde a nekdy, treba linka 31 nema konecnou Palmovka na celni panelu.
Protože jede zatím tou nejkratší trasou ze Spojovací.
No a já zase píšu o tom, že když vyjíždí od smíchovského nádraží autobus na Barrandov nebo do Velké Chuchle, tak není vhodné, aby jako cílová zastávka byla uvedeno smíchovské nádraží.
U pkruznich linek to chapu, to ale linka 29 neni… ani 31…
Na druhou stranu, kdyz na tu linku nastupujete nekde na trase, a nejste mistni, tak cekaye, ze vas ma smich. nadr. odveze a cilovou zastavku tam nema zadny uvedenou… takze proc ne, klidne at ma cilovou stejnou jako vychozi…
29 je polookružní a právě nahrazuje linky, které dřív (za funkčního Libeňáku) jezdily kratší cestou přes Krejcárek. Předpokládá se, že ze Žižkova na Kobylisy nikdo nejezdí vyhlídkovou jízdou přes centrum.
No co definujete jako polookružní? Žižkov – Nové Město – Karlín (- Libeň – Kobylisy) mi tak moc nepřichází.
Krásný příklad linka 346, která má při odjezdu z Prahy na tablech:
Praha, ČERNÝ MOST (B)
přes Brandýs n. L.
to taky není úplně ideální no
Pokud to „přes Brandýs“ v tom Brandýse zmizí, je to v pořádku.
Ono by hlavně stačilo hlásit tento spoj jede tam a tam přes zastávku x, dále pak čelní transparent přepnout dříve než na té Masaryčce (tedy z dolního Žižkova nebo Karlína už to nemá kudy jinudy jet). Další možnost je dát do druhého řádku PŘES CENTRUM, to snad lidi pochopí.
Ano, u polookružních a „U“ linek a přejíždějících spojů přepnout cíl na čelním transparentu „někde dříve“ než v bodě obratu/změny čísla linky. Ovšem k určení vhodné zastávky je nutná jistá míra inteligence a té dávají v byrokratických systémech prostor jen velmi neradi a také ji tam těžko hledají.
To „přes centrum“ funguje v Olomouci, kde mají v zásadě dvě tratě, jedna je přes centrum a druhá ne. Centrem Prahy je zhruba Staroměstské náměstí a tam tramvaje nejezdí žádné, nejbližší až někde v místech bývalých hradeb, tedy na samém okraji centra, takže spíše je vhodné směr určovat názvem nějaké významné zastávky.
A totez pri precislovani linek,… je takovy problem uvnitr na panelu uvadet pokracovani jako linka napr. 14? Vypada to totiz komicky, kdyz mate konecnou „Lazarska“ na stejnem panelu kde jsou uvadeny i zastavky za Lazarskou…
Když stojíte na zastávce na Spojovací až Ohrada a přijede tramvaj směr Kobylisy, očekáváte, že pojede dolů na Palmovku nebo přes Masaryčku? Když stojíte od Kobylis až po Palmovku a přijede travaj s cílem Spojovací, očekáváte, že to pojede nahoru na Ohradu anebo přes centrum?
Řekl bych, že to je politické panoptikum, které začalo buď na magistrátu, nebo na nějaké radnici, jiné vysvětlení pro to nemám
Pamatuji už někdy před 20 lety, že DPP a ROPID si navzájem dělaly vyloženě naschvály. ROPID po nás chce nesmysl, tak to schválně provedeme tím nejnesmyslnějším způsobem a pak ukážeme na ROPID. K tomu jsou potřeba hloupí a nezodpovědní ješitové na obou stranách.
Tuhle změnu moc nechápu i vzhledem k boji proti vizuálnímu smogu, kdy má na tramvaji místo elegantního a dobře čitelného „Kobylisy“ řvát „KOBYLISY“.
Že jde o konečnou zastávku je snad jasné nezávisle na velikosti písmen…
Jde o čitelnost ve větších vzdálenostech
Já bych čelní panel psal velkými (obvykle se jedná o 1 či 2 slova, žádné dlouhé texty, a verzálky mi v tomhle případě přijdou čitelnější – ale to je věc názoru), ale nedával bych tam už žádné další značky. Proč psát třeba zrovna u těch Kobylis „M C“, když linky, co končí kousek za nimi (10, 17) jedou přes ty samé Kobylisy, ale konči třeba na „Vozovna Kobylisy“, kde žádné metro není. Značku M nebo S dávat na boční panel k příští zast., resp. do „přes“. A už úplně zbytečné je dávat (třeba na Muzeu) „M A“ a ještě „M… Číst vice »
To se ale dost zhorsilo… zkuste si napsat v diskusi vse velkym a uvidite jako je to neprijemne necitelne, lide jsou zvykli na psany text a pravidla velkych a malych pismen. Takova kniha v kapitalkach vypada jako psana azbukou…
Citelnost zavisi na mnoha vecech, ale me treba velka pismena splyvaji na vetsi vzdalenosti a hure se mi ctou…
No právě.
DPP to tady sice hraje na „malicious compliance“, ale v tomto případě má máslo na hlavě Ropid.
Na jedné straně i u nových vozidel trvá na starých, malých displejích, ale zároveň do standardu cpe úplně zbytečné piktogramy. Linková orientace má pomáhat především orientaci, ne suplovat podrobné informační panely ve vozidlech.
Takový dobrý příklad je třeba „VYPICH“ kde autobus fakticky na metro jede, ale jedná se o Nemocnici Motol, o zastávku a půl předtím. Takže ani v orientaci zdali jede k metrů nebo od metra to moc nepomůže.
Nicméně to není problém Václaváku, u následující stanice se to hodí.
V požadavcích má máslo na hlavě Ropid, v provedení DPP. Nechápu proč se vůbec objevily ty minuaturní jednoslovné názvy, navíc tam kde žádné piktogramy nejsou, tedy Libuš, Vypich, Lehovec a další. Na autobusech nikdy poloviční velikost písma nebyla pokud nejsou potřeba dva řádky, takže o sjednocení mluvit nelze. Spíš to zas někdo dělal od stolu bez ohledu na to, jak to prospěje cestujícím, obdobně jako při zavádění nových hlášení, které bylo prakticky neslyšitelné.
Tak snad přiměřeně inteligentní člověk pochopí, co zkratky NÁM., VOZ. a NÁDR. znamenají. Trvat na plných názvech je snaha být papežštější než papež. Stejně tak požadavek, aby bylo všechno verzálkami. Proč? Lidi neumí číst malá písmena? Jednotnost je fajn, ale sjednocovat kvůli sjednocování je padlé na hlavu. Půlřádkové blechy jsou z dálky k nepřečtení (a to mám relativně dobré oči). Roztažená velká písmena zas u T3 a reko kryje horní obruba (zejména není vidět diakritika) – což asi není zásadní problém, ale je to problém, který uměle vznikl zabejčeností aktérů. Přestřelka mezi PID a DPP zatím konverguje k blbému řešení… Číst vice »
A jsem zvědavý, jestli to budou tlačit i v metru. Ono pak číst nahuštěné NÁDRAŽÍ HOLEŠOVICE, SMÍCHOVSKÉ NÁDRAŽÍ nebo PRAŽSKÉHO POVSTÁNÍ zvlášť na starých flip-dotech, co jsou jen podsvícené (první generace M1), bude úplné labůžo.
Když po někom chci aby něco napsal velkými písmeny, tak mě v první řadě zajímá skutečná velikost toho písma, ne jestli majuskule nebo majuskule. DPP asi šel nejdřív tou cestou nejmenšího odporu, ani si to po sobě nezkontroloval.
Nejlepší by bylo ropid a ostatní vyžírki zrušit
Hádají se … o hovně …
Jasně, rolování je hrozné. Díky tomu se tak na bočním panelu dozvím často název zastávky, kde na tramvaj čekám. Stojíte na Palackého náměstí a přijela tramvaj – kam pojede? Boční panel poradí, že na Palackého náměstí. Posledně se mi to stalo třeba u Švandova divadla, co bych bez té informace dělal fakt
Ona stejně 15T, jak ty dveře otevře, má zmenšený prostor natolik , že nahoře je jenom číslo linky a dole rotuje orientace…
Prvních pár 15T tam dokonce má doplňkový displej, kam se číslo linky přesune při otevření dveří. To je ale dost neefektivní, takže u většiny doplňkový displej není a je to jak píšete.
Já bych jinak uvítal, aby informace o lince byla i na levých bocích tramvají (alespoň) číslo linky. Často se stává, že člověk přichází na zastávku z „druhé“ strany a nemá absolutně podle čeho zjistit, co to je vlastně za tramvaj (samozřejmě kromě kachen, tam to logicky vidět je).
Bohužel Palackého náměstí není dobrý příklad, protože jsou linky, které projíždějí obě dvě zastávky na Palackého náměstí. Takže pokud třeba jedete linkami č. 2 či 3 a stojíte na Palackého náměstí (na nábřeží), tak další zastávka je opět Palackého náměstí. To samé je u nákladového nádraží Žižkov. Zobrazovač další zastávky tedy funguje správně.
Máte pravdu, ale tohle zrovna nebyl ten případ, byla to myslím 10, která přijela přes most. Nefunguje to správně
Ropid je akorát banda šašků, kteří nějak musejí odůvodnit svojí existenci. Přemýšlím, v čem tak vlastně ještě neudělali „změnu“ a jak se tyto změny projevily v kvalitě dopravy. Si to shrňme – barva vozidel, jiný hlas hlášení, jiný systém hlášení, zastávky na znamení, jiné písmo na zastávkách, milion nových piktogramů všude možně i nemožně, jejich lidi mají kombinézy v nových pokrokových šedých barvách.. Tak já nevím, já jsem asi moc staromódní cestující, protože nic z výše jmenovaného ovlivnilo moje cestování v MHD naprosto nijak. A radši se ani neptám, oolik to všechno dohromady stálo, protože to by asi následoval velký… Číst vice »
Do ted jsem nevedel, ze tenhle problem existuje.
Začal bych zjednodušováním názvů. Například „nádraží“ nechat jen tam, kde je název celé obce (Hostivař, Vršovice apod.), naopak u Podbaby, Edenu apod. úplně stačí piktogram „S“. Ostatně třeba zastávka Jiřího z Poděbrad už také od zavedení metra vypustila z názvu „náměstí“, byť by tam bylo namístě. Smíchovské nádraží by také mohlo být opět Nádražím Smíchov (je to název té stanice, na rozdíl třeba od radlické školy). Kromě menších nároků na velikost panelů by se i zkrátila hlášení…
Já bych tam radši nechal ten vlak, může klidně vypadat modernější než parní lokomotiva (na nových pláncích metra je třeba přední pohled na e-vlak).
A že nejde zobrazit piktogram S ? „(S)“ zas nezabere tolik místa.
Se Smíchovem jednoznačný souhlas, a snad k tomu i dojde při otevření déčka, když se stejně bude muset všechno vyměnit.
U těch nádraží chápu snahu o konzistenci (byť takové „Nádraží Žvahov“ ve dvou inkarnacích je fakt vtipné), nicméně zda to má fakt přidanou hodnotu pro cestující, je diskutabilní. Ostatně ty piktogramy jsou na vývěsných JŘ a přespolní dneska stejně využívají hlavně aplikace, takže ty displeje klidně mohou zobrazovat jen číslo a konečnou velkým písmem.
Proč, se v tom případě neudělají transparenty tak, jak jsou ve vnitřních vozech (display ve vnitřním vozu T15)? Naopak ty LED transparenty, který se používají jsou hůře čitelný i když je vůz 700m daleko (jak s názvem cílové stanice, tak i jaká linka to je).
Podle mne použití zobrazovací technologie LCD či co to je v interiéru 15T (nezaměňujte způsob označování – umístění písmene „T“ v typu tramvají byvalým výrobcem CKD a současným Skoda transport) je v exteriéru nepouzitelne – stačí si uvědomit, jak blbě je vidět na slunci displej mobilu či notebooku!
Vevnitř jsou klasické LCD typu monitor s malou svítivostí, venku na tom nic neuvidíte. LED jsou právě čitelné dobře jak na přímém slunci tak i v noci. Problém těch transparentů je 1) malé rozměry na vozidlech, kde je místa dost a 2) poměrně malé rozlišení, které omezuje velikost textu ale nakonec i jeho čitelnost (viz nově příliš tučné písmo jen s jedním bodem mezery mezi písmeny). Dnes už není problém na trhu koupit stejně dobře svítivý panel s velkým rozlišením a stačil by klidně dvojnásobek, nemusí to být nutně tak husté jako nové zastávkové panely, které mají tuším 256×128 bodů.
Pan mluvčí DPP mluví trochu nesmysly. Rolování nácestných zastávek na bočním panelu tramvaje je prý nesmysl a cestující se budou ptát, zdali tramvaj zahýbá. Ale u autobusů, kde to roluje zcela běžně a normálně i u autobusů DPP to cestující nemate? Jestli on není spíš zmatený pan mluvčí.
To asi se může lišit podle toho, jak je koncipována síť tramvaji nebo autobusu, tramvaje lidi častěji používají k poskakování o pár zastavek.
Ale to většinou budou lidi, co se v tom vyznají, ne náhodní cestující (kvuli kterým se i prejmenovavala ta Černokostelecká).
Síť tramvají a autobusů je koncipována tak, že linky jedou z A do B přes C, D apod. Je jasné, že takové rozdílné koncepce se musí projevit úplně rozdílnou logikou zobrazovaných informací, neboť cestujícího to zajímá různě podle toho, zda cestuje na ocelových, nebo gumových kolech.
Mě osobně přišlo vždycky, že je to technický problém, s kterým DPP nemíní nic dělat i když může (porovnejme vnitřní panely soukromých dopravců a v nových trolejbusech DPP, kde jsou pořád v tom starém formátu).
U nás je zažitá praxe používat ve všech takových případech velká písmena (versálky). Ale v některých zemích se používají nápisy s velkým písmenem pouze na začátku, podle pravopisu. A to třeba i na dopravních značkách. A kdysi jsem četl, že je to podloženo i studiemi, že je to tak i lépe čitelné.
Já bych řekl dokonce že ve většině zemí se na dopravních značkách píšou názvy měst jako v pravopise, ne všechno velkými. A věřím že studie dokázaly že je to čitelnější, zkuste si porovnat text co má více než 3 slova velkými a malými písmeny. U nás se teď zavedlo na dálničních značkách pojmenování odpočívek (což je fajn), ale překvapivě je to malými písmeny. Pokud se ta odpočívka jmenuje stejně jako nějaké město, kam chci jet, může být tahle značka zvlášť pro cizince docela matoucí.
Česko je v psaní verzálek na směrovkách a obecních cedulí evropský unikát. Jediná země, o které vím, že to má stejně, je Lotyšsko. Jinak všude se píše i malými písmeny.
Ono jde spíš o font, německý DIN je dobře čitelný, Tern (aktuálně v Rakousku a na Slovensku) je podle mě taky dobrý. Na opačném pólu je za mě polský okrouhlý font, starý slovenský (to je myslím modifikace čs. značek) také ideální nebyl.
ještě Itálie to tak má. Přehlednější je za mně určitě ten německý systém
K evropskému unikátů si přičtěte třeba Itálii.
I na značkách jsou mistři zkratek. F. Místek a Morkovice S. mi vždy udělají radost.
A co teprve taková „VRA. LHOTA“.
Vtipné jsou názvy zastávek BnL-StB, nádr. a BnL-StB, žel. st. Dlouhé jako kráva a stejně z nich nepoznáte, které nádraží je které a kde je.
Proto naštěstí je třeba na autobusech na lince 375 uvedena jenom ta jedna část souměstí (a i v hlášení).
Na twitteru jsem četl někoho z ropidu, kdo dělá na té aplikaci a mapě, že se prej ani pořádně nedomluvili a v DPP to začali rvát po letech, kdy to Ropid chtěl, bez nějakého testu. A podle toho, jak celkově vypadají tramvaje vůči jiným druhům dopravy v Praze, tak dávám hlas tomu, že oddělení tramvají (hlavně vedení) je banda ignorantů. A proč? 1) nedávno se měnilo hlášení v busech, kdy se následující zastávka hlásí až po odjezdu. V tramvajích problém 2) Lepší informační systém – problém. Dokonce první 15T mají dodneška pouze české nápisy. I v T3 je na panelu… Číst vice »
On není problém jen v DOT-LED a LED panelech, ale i v zastaralém ovládacím systému. A to není záležitost několika tisíc korun v počtu vozidel.
Druhá věc je, že všechny deriváty T3 mají přední panely šířky bočního, tedy menší než autobusy nebo moderní tramvaje, větší se do té konstrukce z padesátých let nevejde.
On by se tam samozřejmě vešel nový panel s větším rozlišením, viz nové wany.
Sice s vedením všech trakci DPP v mnohém nesouhlasím, tak tady nemohu souhlasit s Vámi – uvědomte si, že autobusy jezdí max 15 let, ale dle standardu PID snad dokonce jen 10, ale tramvaje jako kolejové drážní vozidlo slouží let 25 až 40, a prostě infosystem je v každé z doby její výroby či rekonstrukce! Já zde upozorníme na tlačítka dveří vlaku – v typu CityElefant jsou minimálně 3 druhý přičemž u dvou starších je pro otevření dveří musíte mačkat až po zastavení, ale u nejnovějšího typu fungují tak, že mají funkci tzv. předvolby od výjezdu z předchozí zastávky a… Číst vice »
No jasně, roky to Ropid chtěl, roky DP vysvětloval, že problém a proč problém. Marně. No tak jim to tedy narvali, když to chtěj, ať to maj a ať to vidí. A najednou, když lidi začali řvát, tak Ropid „mynic“ a že to s nimi nikdo nekonzultoval? A co ty roky vysvětlování předtím? Jako když to chtěj, ať to zaplatí a budou to mít. Jenže to ne, to je moc drahý. Ono jaksi nedochází, že Ropid je prodloužená ruka města, který město zřídilo coby koordinátora, jenže DPP je též vlastněný městem, na sebe si nevydělá a je tudíž je závislý… Číst vice »
2) mi přijde zbytečně, stačí piktogram zvonecku, nebo třeba Arriva ve starých autobusech měla křížek.
4) „Přestup na metro“ v autobusech umí dokonce říct jaké že to metro je, v tramvajích taky, ale jenom při výlukách když si s tím někdo dá práci… No a že na čelním panelu ta linka není a je tam jenom obecný piktogram metra, to bohužel i u autobusu.
Proč řeší takové kraviny?
A když už to musí řešit, tak ať si ROPID teda řekne na jakém panelu má ta která konečná přesně být zobrazena a je to
To by měl říct, ať se konečně začnou nasazovat opravud velké panely a ne ty menší jen proto, že se to tak dělalo vždycky. Ale DPP to odmítne, protože už má nějakou super smlouvu na 10 let a musí to teď dávat do všech nových vozů, i když na čele je místo na panel větší nebo barevnější.
Jestli provedli něco, na co si lidi začali stěžovat (a asi právem), řešit by to někdo mohl.
Lidi si ale začali stěžovat ne kvůli nějaké sólo akci DPP, ale poté, co DPP vyhověl ROPIDu a začal konečné zobrazovat podle nich. Tedy ROPID nutí DPP dělat něco, na co si lidi stěžují.
Ano, velká či malá písmena na transparentech vozidel jsou zajisté nejpalčivější problém, který pražskou MHD trápí. ROPIDe, děkujeme, odejděte.
Možná, že to není největší problém pražské MHD, zato je poměrně snadno řešitelný – o co jde DPP, netuším
DPP jde o to, aby jim nikdo do ničeho nekecal, protože tomu nikdo než oni nerozumí lépe, to je snad jasné. Něco jako „dráha dráhou“
DPP jde nejspíš o to, že na některé transparenty se vejde buď „Václavské nám.“, nebo „VÁCL. NÁM.“ kapitálkami, a to první je pro cestující asi přívětivější, i když to striktně vzato nesplňuje standard. Ale proč vůbec existuje standard na takovou pitomost jako velikost písma, to moc nechápu.
Kapitálky prosím ne, to by bylo úplně nejhorší řešení 🙂 Kapitálky jsou všechna písmena velká, ale ta co mají být „malá“ mají menší font. Všechna písmena „velká a stejně velká“ jsou verzálky.
Protože se vždy musí řešit jen ten nejpalčivější problém, zbytek ne. Tyhle komentáře opravdu miluju.
Jenže tohle není zdaleka první případ nesmyslů, které ROPID řeší.