Jak zabránit opakování nehody v Hustopečích? Stát revizi pravidel pro přepravu nebezpečných látek neřeší
Drážní úřad i Správa železnic čekají na dokončení vyšetřování.
Když v červenci 2020 došlo k tragické srážce dvou osobních vlaků u Perninku, Správě železnic trvalo jen zhruba měsíc, aby na základě této události změnila pravidla provozu na některých regionálních tratích. Usoudila, že úprava předpisu D3 může výrazně snížit riziko další takové nehody.
Necelé dva týdny po jedné z největších nehod rozsahem škod na české železnici je ale zřejmé, že tak rychlá reakce se už opakovat nebude. Vykolejení a požár nákladního vlaku s cisternami plnými benzenu u Hustopečí nad Bečvou totiž k zamyšlení nad změnou podmínek pro přepravu nebezpečných látek nebo informování strojvedoucích o rychlosti zatím nevedlo Drážní úřad ani Správu železnic.
Zejména v letectví je přitom běžné, že se už krátce po nehodě, ještě před dokončením vyšetřování, začnou některé předpisy měnit, aby se podobná situace neopakovala.
„Vzhledem k tomu, že šetření okolností vzniku této mimořádné události stále probíhá, nemůže ani Správa železnic předjímat možné změny,“ uvedla mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
Podobný výklad řízení rizik má i Drážní úřad. „Nechceme předjímat nějaké závěry, a tudíž ani zavádět nepodložená opatření. Pokud by se v průběhu prověřování okolností nehody ukázalo nějaké zásadní pochybení, které by ohrožovalo bezpečné provozování drážní dopravy, přistoupili bychom k okamžitým krokům,“ uvedla mluvčí Drážního úřadu Pavlína Straková.
Vyšetřování Drážní inspekcí probíhá. Podle jediných oficiálních zveřejněných dat je jasné, že vlak vjel do stanice více než dvakrát rychleji, než směl. Zda šlo o chybu strojvedoucího nebo technickou závadu, je stále předmětem vyšetřování.
V souvislosti s nehodou v Hustopečích se nabízí především otázka, jak eliminovat rizika při přepravě nebezpečných látek. Pro ty se vztahuje řád pro mezinárodní přepravu nebezpečných věcí RID „Dodržováním všech pravidel by měla být rizika eliminována na nejnižší možnou úroveň. Pokud šetření ukáže na nějaké slabé místo, budou přijata odpovídající opatření,“ dodala Straková.
V oboru se mluví o tom, zda by například neměla být u takových vlaků snížena rychlost, v souvislosti s touto nehodou pak také například o tom, zda je dostatečně vyřešeno i předávání informací strojvedoucímu o snížení rychlosti a jakým způsobem lze jeho případnou nepozornost eliminovat.
Podle zákona o dráhách má provozovatel dráhy povinnost zjišťovat příčiny a okolnosti vzniku mimořádných událostí. „Bez znalosti skutečných příčin nelze správně stanovit další kroky. Provozovatelé mají za povinnost závěry vyhodnotit, udělat analýzu rizik a případně učinit kroky k tomu, aby daná situace nemohla nastat znovu,“ dodala Straková.
Podle oslovených odborníků je takový postup ale nepochopením řízení rizik. „Pokud k něčemu takovému došlo, pravidla musí projít velmi důkladným přezkoumáním, aby se něco takového neopakovalo,“ uvedl jeden z bezpečnostních expertů, který si přál zůstat v anonymitě.