Jak staří a zkušení strojvedoucí nejčastěji chybují. Výroční zpráva inspekce řeší i rychlost reakce při chybě
U většiny mimořádných událostí si strojvedoucí uvědomili své pochybení ještě před projetím návěstidla.
Druhý nejvyšší počet nedovolených jízd drážních vozidel za návěstidlo zakazující jízdu od roku 2015 zaznamenala loni na české železnici Drážní inspekce. Celkem 178 případů znamená meziroční nárůst o 29,9 %.
Čerstvě zveřejněná výroční zpráva Drážní inspekce přináší nově i jiný pohled na tento typ mimořádných událostí. Řeší například také praxi či věk strojvedoucích.
Nejčastěji chybujícími jsou podle inspekce strojvedoucí ve věku 41 – 50 let. „Tato věková skupina je i z dlouhodobého hlediska nejčastějšími účastníky takovýchto mimořádných událostí. Nadále platí a z porovnání dostupných údajů o praxi strojvedoucích je dále patrné, že u většiny mimořádných událostí jsou jejich účastníky strojvedoucí s praxí kratší než 5 let,“ upozorňuje Drážní inspekce. Současně uvádí, že krátká praxe neznamená vždy jen mladší věk strojvedoucího. „Z části se jedná o strojvedoucí, kteří se rekvalifikovali na pozici strojvedoucího z jiné pracovní pozice,“ dodává zpráva.
Loni kvůli chybám strojvedoucích zemřely čtyři osoby a 63 lidí bylo zraněno. Celkové škody vzniklé v důsledku nedovolených jízd byly dosud vyčísleny na více než 254 milionů korun.
Většina strojvedoucích si chybu uvědomila
Podle zprávy si většina strojvedoucích chybu uvědomila a začala brzdit ještě před samotným návěstidlem. „Nicméně v 19 případech si strojvedoucí nedovolenou jízdu ani neuvědomil a byl zastaven jiným způsobem, případně došlo ke srážce nebo vykolejení,“ uvádí zpráva. Nejčastěji došlo k projetí návěstidla zakazující jízdu u vlaku osobní dopravy.
Strojvedoucí je prestižní povolání s perspektivou a příliš složitými předpisy, plyne z dotazníku
Dlouhodobě nejčastěji dochází k nedovoleným jízdám u odjezdových návěstidel (563 případů za deset let). Z hlediska umístění a provedení návěstidel se ve většině případů jednalo o návěstidla stožárová umístěná přímo u koleje. Druhým nejčastějším případem jsou trpasličí návěstidla. Drážní inspekce posuzovala i dostupné údaje o vzdálenosti, na kterou drážní vozidlo zastavilo po nedovoleném projetí návěstidla. U většiny mimořádných událostí si strojvedoucí uvědomili své pochybení ještě před projetím návěstidla a k projetí došlo maximálně o desítky metrů. V naprosté většině případů se podařilo soupravu zastavit do 400 metrů za návěstidlem.
Podle příčin vzniku mimořádné události byla za projetím nejčastěji nepozornost strojvedoucích.
