Jak funguje černá skříňka v autonomních autech a kdo platí za chyby autopilota
Pojišťovna může po nehodě vymáhat vyplacené plnění po výrobci vozidla.
S provozem automatizovaných vozidel se objevila i problematika odpovědnosti: v případě dopravního incidentu nebo nehody musí být možné jednoznačně doložit, zda v daný okamžik řídil člověk nebo automatizovaný systém. Vozidla jsou proto povinně vybavena záznamovým zařízením, tzv. černou skříňkou.
Ministerstvo dopravy nyní v tiskové zprávě popsalo, jak tato zařízení fungují a proč jsou pro provoz samořiditelných aut klíčová.
Už od července 2024 jsou všechna nová osobní auta a malá nákladní vozidla povinně vybavena pokročilým záznamovým zařízením Event Data Recorder (EDR). Automatizovaná vozidla se systémem ALKS (Level SAE 3) jsou zároveň vybavená dalším záznamovým zařízením DSSAD (Data Storage System for Automated Driving).
10 sekund na reakci, pak zastaví samo. První autonomní auta se v Česku mohou objevit už letos
EDR zaznamenává údaje o provozu vozidla a událostech při kolizi, jako jsou rychlost, stav brzd nebo aktivace airbagů. Data jsou chráněna proti manipulaci a zneužití a musí být anonymizována, aby byla zachována ochrana osobních údajů řidičů a cestujících. Hlavním smyslem je zpětná rekonstrukce událostí při dopravní nehodě nebo incidentu.
DSSAD průběžně zaznamenává klíčové údaje o činnosti automatizovaného systému řízení a o jeho interakci s řidičem. Například sleduje, kdy byl systém aktivní, kdy vyzval řidiče k převzetí řízení a kdy řidič kontrolu skutečně převzal nebo nereagoval. Díky těmto záznamům je možné zpětně zjistit, jak systém a řidič reagovali při kritických událostech.
Přístup k datům chrání GDPR a má ho jen policie, správní orgán nebo pojišťovna při šetření nehod.
Kdo platí za chybu autopilota
Od letošního 1. ledna platí v Česku nové zákony, které přináší zásadní změnu v pojetí odpovědnosti. Po dobu řízení v režimu autopilota není řidič z pohledu práva považován za řidiče v klasickém smyslu a nenese odpovědnost za dodržování pravidel silničního provozu, které převzalo vozidlo.
Musí se však řídit novými pravidly, tj. převzít řízení poté, co byl systémem vyzván, a také umožnit přístup k datům o řízení policistovi.
Řidič odpovídá pouze za situace, kdy systém nevyužíval v souladu s manuálem, ignoroval výzvu k převzetí řízení nebo do systému neoprávněně zasáhl.
Za škodu způsobenou provozem vozidla odpovídá i nadále provozovatel prostřednictvím povinného ručení. To zaručuje, že poškozený bude odškodněn stejně jako u běžné nehody. Pokud se prokáže, že nehodu způsobila softwarová či technická vada systému, může pojišťovna následně vymáhat vyplacené plnění po výrobci vozidla.
Inspirace z Německa
Německo bylo v roce 2017 první zemí na světě, která vytvořila právní rámec pro úroveň SAE 3. Od roku 2022 jsou v Německu k dispozici první sériově vyráběné vozy s certifikovaným systémem SAE Level 3, které mohou v omezených podmínkách jezdit v reálném provozu.
V Německu je aktuálně schválen limit pro rychlosti do 95 km/h na dálnicích za plynulého provozu, resp. 65 km/h v závislosti na typu systému vozu.