Jak dál s dálkovým řízením? Hostem podcastu bude Pavel Kolář, šéf CDP Praha. Ptejte se
Dispečerský sál pro IV. koridor na Balabence. Pramen: Správa železnic
Příští rok začne Centrální dispečerské pracoviště Praha řídit provoz i ve stanici České Budějovice.
Tak co, kdy se dočkáme ?
Dobrý den,
je nějak zajištěna redundance traťového zabezpečovacího zařízení ETCS, když technologie (narozdíl od stanic, které také lze ovládat i místně) je umístěna v místech CDP nebo RDP a řídí dlouhé traťové úseky ?
dobrý den, já bych se rád zeptal na el.energii , proč v době kdy energie je drahá CDP nemá solární panely na budově jak na střeše či bočních stěnách , v době kdy na tento druh jsou dotace jak z fondu EU tak ČR…
Zajímalo by mě, kde na to všechno chcete brát lidi. Spousta tratí je už řízena z CDP a další a další tratě a stanice se tam přepojují, ale kdo to všechno bude ovládat? Kdo ze zaměstnanců bude ochotný dojíždět až do Prahy (nebo na jiné CDP) za prací? Lidi nebudou chtít jezdit X hodin do/z práce, takže výpravčích bude ubývat, to si najdou jinou práci raději.
Dočasný problém. Další generace zaměstnanců už se bude rekrutovat z blízkého okolí CDP. Dojíždět na velké vzdálenosti budou už jen šotouši a ti co budou bydlet blízko VRT. Nesmíte se na to dívat jen optikou současnosti kdy je to tak jak píšete.
A těch zájemců je dost? Pražáci dávají přednost jiné práci. Především bez nočních a nikoliv v oupnspejsu za stejnou, či vyšší mzdu.
Letadla mají automatický radarový odpovídač, proč u vlaků neexistuje něco podobného? Modul satelitní navigace se sim kartou, který odesílá dispečinku aktuální informace o typu soupravy, hnacím vozidle, jeho výkonu, poloze a rychlosti. Řízení provozu by se pak dalo lépe optimalizovat, když by byla k dispozici reálná data, například o zrychlení těžké soupravy za aktuálních meteorologických podmínek. Automatické stavění vlakové cesty AVSC mi přijde jen jako mezikrok, který postrádá zpětnou vazbu.
Ta data k dispozici má každý výpravčí i na klíčovém průmyslu. A ETCS L2 plnohodnotně komunikuje vámi uvedené informace. Čili dispečeři u vlaků jedoucích pod ETCS třeba aktuální rychlost vidět mohou.
OK, ale na tratích, kde ETCS L2 zatím není instalováno nebo není využíváno mají dispečeři a výpravčí smůlu. A nejspíš to tak bude ještě mnoho let.
Polohy vlaků jsou v systému ETCS známy přesně. Dokonce je tam radiová datová komunikace s centrálou RBC – to je pokročilejší řízení než u letadel. A opravdová optimalizace může nastat v okamžiku, kdy budou (skoro) všechny vlaky vybaveny systémem ATO over ETCS (AoE), tedy následníkem národního systému AVV, a současně, či ještě předtím, infrastrukturní část vybavena traťovou částí AoE – to je otázka na SŽ, potažmo p. Koláře. Pak je možné dynamicky korigovat i jízdní řád, posílat tažným/řídicím vozidlům vlaků aktualizované dojezdové časy a síťově optimalizovat. Technologie tedy jsou navržené do podrobných specifikací, ale jejich nasazování nás ještě čeká.
Díky za odpověď, uklidňuje mě, že technologie připravené jsou, jen je stačí implementovat. Ale když si představím to množství různorodých vozidel a tisíce kilometrů tratí, tak to růžové porcelánové prasátko, které se pomyslně rozbije na financování toho všeho bude muset být hodně veliké a tam mám trochu pochybnosti, kam se mince rozkutálejí. Ale nechci být jako Ech…
Nejdražší jsou ty vozidlové jednotky AoE, ale ty se dopravci vyplatí tím, že jim ušetří 15 – 20 % energie, spotřebovávané vozidlem! Ta centrální část představuje nesrovnatelně menší náklad než třeba předělání elektrické trakce z 3 kV na 25 kV.
Zajímalo by mne proč nelze v Č. Budějovicích zřídit regionální dispečerské pracoviště? Proč se musí všechno cpát do Prahy? Stejně tady bude sedět PPV, takže to vyjde už na stejno. I kdyby se sem přestěhovala DOZ ČB – Černý Kříž z Kájova, aby to bylo všechno pohromadě. V podstatě skoro celý kraj by se mohl řídit z ČB a pro lidi by to bylo daleko přijatelnější než buď se bát o místo, protože trend rušení stanic a přetlak lidí bude čím dál aktuálnější nebo dojíždět do Prahy. CDP neustále láká lidi, ale naslibují hory doly a dle informací skutek utek,… Číst vice »
Možná by byla dobrá i doplňující otázka, na kterých dalších tratích se v dohledné době počítá se zapojením pod dálkové řízení (pokud takovéto informace na CDP mají).
S první části otázky souhlasím a přimlouvám se za ní. Protože to je přesně to co tvrdím od prvopočátku CDP kde budou brát lidi až odejde stávající skupina zaměstnanců, kteří měli jen dvě možnosti buď odejít nebo dojíždět do Prahy/Přerova
Proč se s přechodem ovládání pražského hlavního nádraží na CDP markantně zhoršila včasnost dojezdu vlaků na toto nádraží? Když bylo nádraží řízené místně, tak bylo běžné, že vlaky stály ve Vítkovských tunelech, nyní většina vlaků stojí i v tunelech Vinohradských, a to běžně i 5 minut a více.
Každý, kdo jezdí na pražské hlavní nádraží určitě tento trend pozoruje také.
Poslušně hlásím, že jsem byl dnes v šoku, když 502 projela tunelem bez zastavení. 😀
Protože grafikon a protože žlutý na společném.
A protože hnije most přes Vltavu.
To moc nedává logiku.
Žlutý na společném už dávno není (aktuálně má na Smíchově na 3 kolejích odstavené vozy). Jezdí do Malešic.
A vlaky stojí v tunelu, protože jich jezdí o polovinu míň Smíchov – hlavní?
Ne. Právě, že vlaků teď jezdí míň a žlutý se stěhuje. Plus přizpůsobený nový gvd.
Jsem ten tvůj příspěvek blbě pochopil, ty jsi reagoval na tu 502, promiň.
Bohužel taky se mi občas stane, že v tunelu na můj vkus od Smíchova kysnu docela dlouho na to, že tam půlka vlaků nejezdí.
Hlavák řídí z CDP ti stejní lidé, kteří ho řídili přímo z hlaváku.
Jsou tam i nové hvězdy…
Tak v čem je zakopán pes? Proč to tehdy šlo a dnes ne?
Dobrý den,
Chtěl bych se vás zeptat když jste byl u zrodu CDP jednalo se tehdy i o tom zdali by existovalo více než jen 2 CDP? V minulosti jsem zaslechl že mělo existovat i CDP Plzeň je to pravda? Pokud ano proč se nakonec postavily jen Přerov a Praha? A poslední dotaz proč CDP Praha vzniklo na Balabence a ne poblíž Prahy hlavního nádraží což by bylo ideální pro dojíždění ze všech stran.
Děkuji a přeji pevné zdraví.
Brání něco, aby dálkové ovládání (tj. služby CDP) byly poskytovány také až bude cca 70% až 90% tratí sítě SŽ firmou SŽ převedeno na kraje (nebo opuštěno)?
Tj. existuje střediskové účetnictví střediska CDP Praha a CDP Přerov, tak aby šlo fakturovat mimo firmu SŽ, pokud se někdo ujme provozování opuštěných tratí sítě SŽ?
A je CDP konkurenceschopné, aby si službu dálkového ovládání objednávalo také cca 4 tisíce km privátních železničních tratí plus komunální tratě? Např. tratě AŽD nebo Desná
Proč by SŽ mělo převádět tratě na kraje? Jedná se pouze o tom že by lokální tratě mohli v budoucnu být převedeny na kraje. Koridory a tratě celostátní dráhy se v žádném případě rozhodně na kraje převádět nebudou a ani není taková myšlenka
1. Protože pouze 6% tržeb firmy SŽ je od dopravců za použití kolejí/ošlapné. Zbytek tvoří vesměs dotace (vesměs na státní dluh).
2. A víme, že státní kasa je prázdná a zadlužená.
3. Tj. ve veřejných rozpočtech není oněch každoročních cca 100 miliard dotací/daňových úlev do železnice.
4. A taky víme, že např. v Nizozemí, Portugalsku či V.Británii jim stačí 4x až 5x řidší železniční síť než je síť SŽ
ZÁVĚR: Proto je velmi pravděpodobné, že spousta tratí SŽ bude opuštěných státem.
Ujmou se kraje některých tratí firmy SŽ ???
Toť velká otázka, souhlasím s Vámi.
Ptal jsem se vás už minule a ptám se vás znova, kde, opakuji kde, jste načerpal informaci o oněch 6%, žádná taková není, tak nelžete a laskavě si pořádně přečtěte výroční zprávy SŽ. A něco vám prozradím. Letošní tam ještě ani není a v loňské to fakt není 6%, ale já zapomněl. Vy si rád vymýšlíte.
Jo a všichni budem jezdit autem a všechno vozit kamiony. Jo počkat. Do oprav silnic putuje 80miliard a vybralo se jen čtvrtina. Ty zlý dálnice a silnice, už aby skončilo to jejich dotování.
Tak jsem docela zasmál, žijete pravděpodobně v nějaké bublině plus jste naprostý laik a asi nemám potřebu vás z ní dostávat
IMHO rozlišování tratí dle „celostátních“ či jiných kritérií nemá praktický smysl z pohledu financování.
Důležité je leda rozlišení na transevropské tratě (TEN-T), na které jako primárně jdou evropské dotace.
Jasně, každý krajský úřad bude rozšířen o kancelář s dispečerem 😁😁😁.
Máte pravdu. Natáhneme kabely do pražské Zoo, kde bude CDP řídit dětský vláček 😁.
Dobrý den,
také bych si dovolil jeden dotaz.
Když CDP začínaly (v Přerově už skoro 20 let), tak byly poměrně přísné požadavky, kdo se na CDP dostal a říkalo se, že tam budou nejlepší z nejlepších.
Dneska je situace taková, že v Přerově se berou lidi „z ulice“ a v Praze dělají výpravčí z operátorek.
Tak se chci zeptat, co se dělá pro udržení kvality řízení. Bohužel, občas to jde poznat.
Ono to zpočátku bylo trošku jinak, než se prezentovalo. Já měl psychotesty na špičkové úrovni a dostal jsem se tam až napotřetí, když už nebyli lidi. Jiní udělali psychotesty s odřenýma ušima nebo na druhý, třetí pokus a vzali je hned. To mě do hlavy opravdu nelezlo.
Taky ta sluzba tak vypada. Zmatky, absence predvidani atd. Nerikam vsichni vypravci ale ta sluzba jako celek ( jakoze to je placena sluzba jako kazda jina) tak stoji za vyliz … Byt dopravcem tak bych zadal vraceni penez nebo 90% slevu, pac tohle je amaterismus.
Zeptal bych se p. Koláře proč někteří dispečeři CDP Praha raději „nadělí“ Os vlaku 25minut zpoždění na úkor rychlíku, který by maximálně musel přibrzdit a získal by minutku dvě zpoždění.
To se opravdu tolik bojí soukromých dopravců?
Příklady, prosím.
Například v minulém GVD pobyt v Přelouči nikdo mě nepředjel odjíždím načas v Řečanech nad Labem do boku, téměř hned mě předjiždí ČD. Ale pak se zhruba 5 minut nic neděje, když jsem se chtěl na CDP zeptat proč nejedeme rozsvítil se průjezd. Ale ejhle dalších 5 minut se čekalo než projel vlak RJ. A situace se opakovala, jen to tentokrát bylo asi 8 minut druhý RJ. A pak ve sledu zhruba 2-3 minut ČD, ČD, Leo. Následně jsem odjížděl zhruba s 25 minutami. V Záboří nad Labem nás předjíždí další rychlík ČD na který jsem vezl do Kolína lidi… Číst vice »
Měl jste si nechat konkrétní situaci vysvětlit. Nemusí jít o neschopnost člověka, ale třeba o poruchu něčeho.
O poruchu čeho vše projelo a jel jsem bez sebemenších komplikací dál. Bohužel se jen jednalo o to aby náhodou nebyl zpožděn soukromý dopravce. Jako obvykle.
Takže nevíte, jen si myslíte?
Tipuju, nevím jistě. Ale byl problém s předvěstí od Přelouče, která nepředvídatelně občas zůstala na stůj. A tipnul bych si, že to byl i tento případ, kdy se počítalo, že expresy pojedou dříve, ale zde se zdrželi. To, že se někdo bojí soukromníků je jen šotoušský nesmysl
Předvěst na Stůj ???
Poslední návěstidlo autobloku.
Ale protože je to moc dlouhé, tak se používá předvěst a všichni ví o čem je řeč.
Proč v některých dálkově řízených dopravnách nefunguje zásobník jízdních cest a staví se přímou volbou?
Má cestující nějakou možnost stěžovat si na neschopnost dispečera, který např. před “mrštnější” pendolino pošle zpožděnou klasickou soupravu regiojetu a podobně? Nejen, že to celkem běžně zažívám, ale že takoví někteří dispečeři opravdu jsou, přiznávají i zaměstnanci drah. Třešnička na dortu pak je, když pražský dispečer nejprve nesmyslně zpozdí Pendolino o 10 min v Libni a o tři hodiny později přerovský řekne, že na něj ve Svinově nepočká přípoj, takže dvojice dispečerů může za to, že k rodičům dorazím o hodinu později. Děkuji za odpověď.
To že je to klasická souprava neznamená, že musí mít pendolíno automaticky přednost, jen protože to je pendolíno. Dispečer CDP čeká s přípoji maximálně takovou dobu, kterou si určí v pomůckách dopravce a ne podle toho jak se zrovna rozhodne.
Myslím, že jsem se v rámci stručnosti nevyjádřil dost jasně. Dovolte mi to napravit. Odpolední SC 511 Praha-Ostrava zastavuje v Libni, Pardubicích, a Olomouci. Z Libně odjíždí 15:41. RJ 1011 na stejné trase nestaví v Libni, z hlavního nádraží odjíždí 14:50. Při jeho zpoždění cca 40-45 min je v Libni kolem 15:40, tedy v “kolizi” s Pendolinem, které už ve stanici stálo. RJ navíc staví v Zábřehu a v Hranicích. Přednost dostala souprava RJ, která předjela pendolino v 15:45 (my už jsme přitom mohli dávno odjet před RJ) a za ní jsme se sunuli až do Svinova, kam jsme dorazili… Číst vice »
Samozřejmě, že existuje. Plus analýza JŘ.
Ak sa nepletiem, tak v tomto prípade ak má ten RJ stanovenú rýchlosť 160 km/h tak má prednosť dostať. Podľa kategórie je to medzinárodný IC vlak, ktorý má prednosť pred vnútroštátnym IC vlakom (Pendolíno; SŽ nerozlišuje nejaké obchodné kategórie ako SC / RJ / LE).
Ono s tím Pendolinem je to často trošku jinak než se zdá na první laický pohled. Svítí zelená a ono nic, co se děje? Asi dveře, praví pan strojvedoucí a maže to zachránit. Vedle stojí Regiojet s Traxxem na čele, klik, klik a šup s ním dopředu, ať doprava nestojí. Za Jetem tři okna a pan strojvedoucí hlásí, je to dobrý, můžeme jet. Čas letí jak splašený a 10 minut zpoždění je na světě.
Máte určitě pravdu – taky neříkám, že za jednoho naštvaného cestujícího, který tomu třeba ani nerozumí, mají dispečera vyhodit. Ptám se obecně na mechanismus kontroly dispečerů. S trochou nadsázky mi dnes přijdou nedotknutelní, pokud tedy něco opravdu exemplárně nezpackají. To sice nebyl příklad, který jsem před dvěma týdny zažil, ale na druhou stranu to nebylo ani tak jednoduché, jak píšete. Vizte výše.
Každou minutu zpoždění je třeba zdůvodnit příslušným kódem. Vše se přísně eviduje. Za zpoždění způsobené dispečery a dalšími zaměstnanci platí SŽ dopravcům, pokud jsou na vině dopravci, platí Správě železnic oni. Pokud něco svedeme neprávem na dopravce, tvrdě to rozporují. Dispečer je za svou chybu finančně „ohodnocen“, to dá rozum. Tento způsob kontroly všech zúčastněných mi přijde smysluplný a funkční.
Dobrý den pane Kolář,
mě jakožto Benešáka by zajímalo, zda je již trať 220/221, včetně žst. Benešov u Prahy řízená z CDP a zda je již vybavena systémem ETCS.
Děkuji za odpověď.
Jaké je rámcové zabezpečení ohledně výpadku proudu? Jak často se zkouší dieselagregaty? Na jak dlouhou dobu mají vystačit?
Zamýšlel se někdo nad tím, zda je rozumné v této čím dál dobrodružnější době postupně soustředit řízení provozu na českých železnicích do pouhých dvou budov v zemi? Takový lákavý terč pro nepřítele, ať už teroristu či vojáka… Při kvalitě naší téměř neexistující protivzdušné obrany pak postačí poslat v čase střídání směn po jedné raketě od každého CDP a jsme v háji.
A to nemluvím o případných epidemiích – jak ty se budou přenášet v těch velkých sálech.
A když to rozdělíte, tak těch raket bude 6, 8 nebo třeba 10.
Těžko je zasáhne nepřítel všechny naráz. Dva možná ano.
Zasáhne dva a nedokáže 4? Proč ne? Navíc útok na ta centra nedává moc smysl. Já bych tipl, že během války se doprava bude řídit jinak a zrovna u kolejí bych si vybral jiné cíle. Třeba mosty (vidíte jaký je teď problém pro nákladní dopravu, která jezdí přes ČB?) a nějaká jiná kritická místa, která skutečně přeruší schopnost jízdy vlaků a jež se nedají snadno opravit (namátkou útokem na železniční most mezi Chocní a ÚnL přerušíte první koridor, útokem na Ejpovický tunel koridor na Plzeń… apod). Abych to srhnul, je to dobrá otázka na záložní plán ohledně možnosti výpadku jednoho… Číst vice »
Deset raket stojí více než dvě, navíc menší cíle nejsou tak cenné a lákavé.
Útok na takováto centra je sen, protože v jediném okamžiku za minimlní cenu zabijete hodně nenahraditelného personálu. Mrtvoly a zmrzačené neopravíte. A výcvik nových lidí je většinou dlouhodobější záležitost než oprava.
Česká republika je tak malá, že nemusíte nutně používat balistické rakety dlouhého dosahu (to je hodně overkill v tomhle případě) a cena těch bomb či raket shazovaných z letadel je relativně nízká. Téměř nula, když není „inteligentní. Dost nízká na to, abyste neřešil cenu 2 nebo 4. Samozřejmě i útoky drony je možný a relativně levný. Pak je otázkou, jestli čistě ekonomicky nevyjde lépe koupit PVO bránící ten objekt, než vybudovat krajská řížení provozu… Dost pravděpodobně ani vyřazení těchto center dopravu po kolejích neovlivní, protože jednak se nebude jezdit osobními vlaky a zapojení vojenských vlaků je otázkou a dopravu budete… Číst vice »
Vaše starosti bych chtěl mít co se týká střídání směn a válečného konfliktu, ona stačí jen malá bouřka a zásah do ZZ někde na koridoru a nehne se x hodin ani kolo.
Ale souhlasím s Vámi, stačí rozbořit jeden barák a dojezdilo se.
Odpověď je jednoduchá. Nedostatek zaměstnanců. Pokud by se tratě nezapínaly do DOZ a CDP tak by jednak časem tu rekonstrukci ty zab. zař. potřebovaly tak jako tak a hlavně by tam už neměl kdo sloužit.
Stačí se podívat v podchodu v Brně na hl.n. a všude po okolí Brna, kde dávají inzeráty, že shání lidi a dokonce i s ubytováním.
Za což můžou zejména velké nároky a převeliká míra buzerace. A u zabezpečováků, kterých je na jihu Moravy též velký nedostatek, až doslova směšný plat…
Mimochodem, i CDP Přerov je na tom bídně, hodně lidí z provozu jim na dojíždění 100+ km (jedna cesta!) dlabe a tak hledají kde můžou a nijak extra úspěchy s nábory taky nemají.
Nedostatek zaměstnanců? Já neříkal, že nemají být CDP, proč ale místo dvou ultravelkých nemůže být 8-10 menších? Těch lidí by nebylo o mnoho více, jen by nebyli na jednom místě. Což by koneckonců nejséíš velmi usnadnilo nábor zaměstnanců – kolik asi seženete v ČB lidí ochotných dojíždět do Prahy?
Naprostý souhlas, stačí jeden překopnutý kabel na Balabence, nemusí to být ani raketa, a půl sítě stojí, navíc by lokální „CDP“ v regionech řešili i místní zaměstnanost. Spoustu vhodných prázdných budov má SŽ všude dost.
A Řízení Letového Provozu má „jedinú“ budovu v Jenči – keby tá dostala zásah tak sa tak akurát môžu snažiť vojaci zo svojich bunkrov.
Letový provoz je něco jiného, nehledě k tomu, že v případě konfliktu by se provoz ve vzduchu velmi rychle zredukoval. Jinak nepochybuji, že vojáci nějaká ta rezervní řízení v bunkrech mají připravené.
Rád bych se zeptal jak to bude s tratí 070, již během loňského roku vyrostla u nádražní budovy na nádraží Praha Satalice stožár BTS a když jsem se ptal výpravčího, tak mi nebyl schopen odpovědět, tak se chci zeptat vás a dále jetli náhodou nevíte, kdy má být spuštěno ECTS v úseku Praha hl. n./ Praha Masarykovo nádraží-výh. Skály a co to znamená zejména pro řadu 854 (CATrivá hydra) od ČD a. s. a řadu 813.2 (Mravenec) od KŽC, které vím, že nemají osazeny systém ETCS
Původní nečíst
Rád bych se zeptal jak to bude s tratí 070, již během loňského roku vyrostl u nádražní budovy na nádraží Praha Satalice stožár BTS a když jsem se ptal výpravčího, tak mi nebyl schopen odpovědět, tak se chci zeptat vás. A dále se chci zeptat, jsetli náhodou nevíte, kdy má být spuštěno ECTS v úseku Praha hl. n./ Praha Masarykovo nádraží-výh. Skály a co to znamená zejména pro řadu 854 (hydra) od ČD a. s. a řadu 813.2 (Mravenec) od KŽC, protože vím, že nemají osazen systém ETCS
Chtěl bych se zeptat ve světle války Ruska proti Ukrajině.
Proč takovéto superklíčové centrum České železnice není v podzemí?
Skoro denně čteme, že Rusko poslalo X raket/dronů proti klíčové infrastruktuře Ukrajiny. CDP by byla mezi prvními cíly.
PS: Už RAF za druhé světové naváděla spitfajry a hurikejny pomocí radarů proti svazům bombardérů Luftwafe Z PODZEMNÍHO VELITELSTVÍ LETECTVA.
Jde jen o odvahu opustit proprděnou drážní židli a jít dělat něco jiného.
Jakým způsobem je zajištěna ochrana obou CDP např pro případ útoku dronu? Z nedaleké Ukrajiny vidíme, že jeden dron dokáže vyřadit z činnosti elektrárny či jiné budovy kritické infrastruktury. Nebylo by lepší řídit provoz z více CDP než jen dvou?
Poladil bych trochu typografii u toho Zámostí, takhle to vypadá jako tři různé stanice.
Pracoviště CDP je logicky umístěno v Praze, kde je z hlediska pracovního trhu z čeho vybírat, zejména mladé uchazeče o zájem o tuto pozici, je zde snažší oslovit.
Mé dotazy se týkají spíše zaměstnanců, jež dojíždějí z větších dálek :
– je v plánu nějaká zaměstnanecká nocležna, pro nenadálé situace, kdy není možnost dostat se běžným spojem domů, ne každý má automobil ?
– zkraje avizovaná služební zastávka pro výstup/nástup zaměstnanců CDP, přímo u budovy je už passé, nebo se s ní ještě někdy počítá ?
Děkuji.
Tam nejezdí tramvaj?
Jaký máte názor na celé zálohy sálů? Například na CDP je nějaký sál X řídící trať Y. Na trati se nachází staniční budova a v ní je pracoviště PPV, ale jinak je staniční budova z většiny nevyužita. Nebylo by od věci, kdyby každý sál měl svou celkovou zálohu, protože pracoviště PPV jako záloha funguje, ale nikoliv dlouhodobě. Pokud by vznikl na nějakém sále problém a byl by nepoužitelný tak lidé přebývají a není je kde přemístit (minimálně operátorky vůbec nemají optimální záložní pracoviště, ale na ty nikdo nehledí). Ideální by bylo mít v nějaké špatně využitelné budově postavený celý záložní… Číst vice »
Děkujeme za jasně formulovanou otázku.
A ten dotaz?
Na CDP pracují nějací výpravčí ?
Kdy budou vybavena všechna PPV pracoviště podle vybavenosti trati? Znám pracoviště, kde na trati je v provozu ETCS, ale PPV výpravčí ho nemají možnost ovládat, či do něj nahlížet (jestli vlak jede pod ním, má ho vůbec nebo jede národní zabezpečovač), ale ještě hůř znám pracoviště, které sice dokáže volat GSMR, ale v některých stanicích nemůže použít rádiový systém CDP, ale volá navysílačky pouze ze základnové stanice, která do okolních stanic na některých frekvencích nedosáhne.
Jaký rádiový systém?
MRS má svoje stacionárky jen tam, kde se hodně posunuje. GSM-R (v budoucnu frmcs) musí pokrývat BTSkami celou trať. Oboje se napojuje třeba optikou na ovládací zařízení TD a výpravčích.
Jak si prosím představujete zálohování pracovišť pomocí PPV? Pokud by vypadl ve špičce nějaký sál se 4 dispečery a 2 operátorkami nemají šanci 2 PPV výpravčí to ujezdit a už určitě ne pokud budou pod takovou zátěží více jak dvě hodiny v kuse bez přestávky.
Podle nasazeneho tonu bych tipoval, ze Vas nevzali.
Doporučuji si spíše pozvat jednotlivé dispečery, kterým mnohdá naslibovali hory doly a místo toho dělají dost často za měnší peníze než v jednotlivých stanicích + dojíždějí jak … skrze půl republiky.
A ten nápad s řízením ČB z Balabénky 😀 k tomu snad jen, že přeji hodně štěstí … opravdu by nebylo od věci, aby se do pozic, které rozhodují o podobných věcech alespoň sem tam dostali lidé, kteří mají nějaké povědomí s běžným provozem.
Nechť se dispečeři ozvou, rádi jim dáme prostor.
Jestli sr nepletu z CDP Přerov se dálkově ovládájí i velké stanice typu Břeclav, Olomouc a vlaky jezdí, takže v ČB nevidím problém.
Jaký je rozdíl mezi řízením Hlaváku, Libně, Břeclavi z CDP a řízením Budějovic z CDP?
Dotaz zní jak??? Nebo bylo potřeba si zanadávat a ještě s tím otravovat ostatní?
Proč se zřizují RDP v jiných místech než ze kterých byla trať řízena celé roky? Např. plánový přesun výpravčích z Blatné do Strakonic a z Březnice do Berouna, kdy ti lidé budou muset dojíždět a ještě to bude stát desítky případně stovky milionů za úpravu technologie a stavbu nového dispečerského sálu?
Větší efektivita a produktivita.
Je nutné mít CDP centralizované v Praze, kde jsou ceny všeho nejvyšší? Nájmy, platy zaměstnanců atd.?
Na to ti odpovim i ja – budova je postavena na pozemku SZ takze zadny najmy (nez v ramci SZ) tu neprobihaji. A platy zamestnancu jsou u SZ tabulkove takze ver ze dispecer na CDP ma tabulkove vicemne max o tridu vys nez vypravci v horni dolni. Samozrejmne je zde nejake osobni ohodnoceni a premie. Ale v zakladu finance je uplne jedno jestli je cdp v praze nebo by bylo v pardubicich..
Jenže tím, že pozemek SZ je využit na CDP, tak nemůže být využit třeba na komerční pronájem za tržní ceny – v tomto jsou nepřímé náklady na ušlé tržní nájemné.
Platy zaměstnanců: vzhledem k tomu, že v Praze je mzdová úroveň vyšší než jinde, tak za stejný plat tam nalákáte horší zaměstnance. Tak jen doufám, že ne tak moc horší, že by to ohrozilo bezpečnost provozu 🙂
Tak zrovna v tom trianglu tratí kde budova stojí asi nic lepšího nepostavíte. Jinak moc pěkný i uvnitř…..
Když ona Praha je velký železniční uzel uprostřed řízené oblasti. Těžko tahat optiku z celých Čech třeba někam do Chebu.
Analogicky Přerov je pěkně uprostřed Moravy.
CDP je v Praze a v Přerově (zde bylo první). A asi jde o to aby bylo CDP umístěno nějak uprostřed (Čech a Moravy) a blízko páteřní železnice (nejsou datové kabely taženy na pozemcích železnice nedaleko kolejí?).
No a taktiež sa v Praze a Středočeském kraji zoženie najviac ľudí. Alebo si viete predstaviť zháňať dostatok kvalifikovaných ľudí niekam do Havlíčkova Brodu?
Jak je zajištěna bezpečnost v případě napadení cdp? V případě valky například?
V pripade napadeni je mozne provoz ridit z PPV pohotovostnich stanovist kazdeho salu. Ochrana objektu – nevim jak by jsi si ji predstavoval?! Asi jako kazdakokoliv jina „strategictejsi“ budova v CR – plot a turniket.
Plot a turniket? To je docela málo, tajně doufám, že to tak není.
Myslím, že bohužel je. Jednou jsem tam byl na exkurzi a vlastně až k turniketu uvnitř budovy to je bez kontroly. (dobře jsou to nějaké roky, ale minimálně dříve to tak bylo) Dle mého by kontrola měla proběhnout ještě před vstupem do samotné budovy CDP.
Okolo 2m plot, narchu žiletky….
MO nebo vojsko nebo civilní obranu to nezajímá, že to jde jednoduše dronem/raketou zničit? Žádné konzultace přemýšlení nebo scénáře neproběhly? Jak takovou věc mají řešenou v Izraeli/Švýcarsku/USA/Jižní Koreji?
Ukrajina není dostatečné varování?
A jak by to mělo být?
Internet pro většinu lidí v Česku taky jde vyřešit odpálením jedné budovy.
Plot + doklad/čip.
Nepochybuju o tom, že jinde je to stejně.
Jen do Temelína jsem šel tuším přes rám plus měli doklady předem..
Takže srovnatelné s letištěm.
Co takové rozvodny? Prahu zhasne míň než deset raket.
A čo má byť? Rovnako je chránené ŘLP v Jenči, alebo veža (technický blok) na Ruzyni. Je to civilná infraštruktúra, takže sa rozhodne nechráni ako ústredné vojenské veliteľstvo.
Plot okolo objektu (na plotu jsem zpozoroval čidla), příjezdové brány a branka na kartu, případně možnost zavolat na recepci skrze mobilní telefon pro dálkové vpuštění do objektu, kromě dvěří a karuselu je ještě v cestě turniket nebo branka u recepce, samozřejmě výtah a skoro všechny dveře/výtahy na kartu + kamery.
Recepce… co jsem si všiml, tak jsou tam většinou dva recepční (v noci jeden). Jak začala válka na Ukrajině, tak jsem občas zahlédl policejní vůz u příjezdové cesty na CDP.
Bude třetí CDP dedikované vysokorychlostním tratím, anebo budou rozšířena ta stávající CDP?
Je v plánu nová budova v Přerově, kde VRT bude mít zvláštní patro.
Dle zjistěných informací se plánuje vybudovat nová budova CDP v Praze vedle té stávající na Balabence (místo současné trafostanice), co jsem zpozoroval cestou vlakem do Libně, tak se buduje nová trafostanice kousek dál.
Jak moc se počítá s redundancí CDP, pokud by třeba z nějakého důvodu vypadla polovina sálů nebo snad celé CDP Praha, tak je nějaká možnost, jak provozovat dráhu (koridory řízené z Přerova), anebo bude polovina republiky stát?
Kazdy sal ma prislusne pohotovostni pracoviste – odkud jde provoz ridit napr – Kolin, Chocen, Kralupy, Cercany.. v kombinaci 2 tras pro prenos „dat“ je to myslim dostatecna „ochrana“.
Nasledne je mozne dopravu provozovat na zaklade desky nouzovych obsluh – ktera je spoucasti kazde stanice.
Ale když jdou na jop školení cdpéčkáři, pravidelně na praktické obsluze DNO na dopravním sále propadají. B-)
Na místních dráhách se DNO používá mnohem častěji.
Desky nouzových obsluh se na nových JOP neosazují
DNO je prasečina a ani AŽD už je běžně nezřizuje. Starmon je taky nezřizuje. Protože horká záloha.
Keby do CDP niekto hodil raketu, tak to na osobnej doprave v podstate nikto ani nepozná, nákladná sa zastaví na nejakú chvíľu, kým rozhýbu nejaké podporné systémy v rámci PPV a ideme ďalej.
Dobrý den, není nestrategické, mít takového dispečerské pracoviště v Praze, kde je největší nedostatek pracovní síly a zároveň je zde pracovní síla nejdražší? Nebylo by vhodnější mít třeba více menších dispečinků ve městech jako jsou České Budějovice, Jihlava či Liberec?
Stejně tak je nesmysl plánovat umístění dispečerů pro trať 070 v Mladé Boleslavi, kde odsává zaměstnance Škodovka.
Tam podle mě nemá SŽ se svými tabulkovými platy šanci nikoho sehnat.
Tak většina zaměstnanců dojíždí a do Prahy je to nejjednodušší….