Jak bude vypadat nové brněnské nádraží? Porota vybrala 12 architektů, kteří podají návrh
Brno, hlavní nádraží. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Dvanáct vybraných účastníků má předložit návrhy do února.
Dvanáct vybraných účastníků má předložit návrhy do února.
Už mám toho brněnského nádraží tak nějak plné zuby.
Štve mě na tom jediná věc. Město Brno rozdává v rámci toho projektu „Dáme na vás-participativní rozpočet “ 33 milionů korun na malé projekty , ale KAM dostalo 47,5 milionu aby si mohli evropští architekti hrát a navrhovat možná i 50 následujících let imaginární nádraží.
„Představte si to ticho, kdyby lidé říkali jen to, co vědí.“ Přitom diskuse o ŽUBu zde na zdopravy ze začátku mívaly úroveň, určitým typům lidí asi trvalo delší dobu tento server objevit, což je pro ně taktéž signifikantní. Kdyby velevážení páni prudiči po těch letech dokázali pochopit alespoň ten základní rozdíl mezi cenou přestavby celého uzlu a cenou samotného nádraží. Investice do všech pozemních staveb vč. nástupišť a přístřešků v rámci celého uzlu jsou nezávisle na variantě zhruba 4 mld. Kč. Zbytek, těch asi 36 mld., je investicí do žel. infrastruktury v celém městě, co do nákladovosti opět víceméně invariantní… Číst vice »
Pak by se ovšem slušelo říct, že 40 miliard to nikdy nebude. Taková varianta neexistuje. Existuje pouze varianta stojící 105 miliard, protože stavba nádraží bude NÁSLEDOVAT po stavbě SJKD. Ty věci mají určitou zákonitou posloupnost. Takže dokud se nenajde 105 miliard, tak se nádraží nestaví .
:/ Tak znovu. Jde o investici do železničního uzlu. Železniční uzel nerovná se hlavní nádraží. Železniční uzel je veškerá železniční infrastruktura ve městě, která modernizaci vyžaduje bez ohledu na to, kde bude stát hlavní nádraží. Samotná stavba hl. nádraží představuje jen drobný zlomek celkových investičních nákladů.
Přestavba ŽUBu a SJKD jsou dva rozdílné a nezávislé projekty s absolutně nesrovnatelným stupněm přípravy.
A i já použiju to „tak znovu“…Tak znovu, stavba SJKD a přestavba ŽUB nikdy nebyly nezávislé projekty. Nezanedbatelnou částí té přestavby je třeba čtyřkolejka z nového vlakového nádraží směrem na Blažovice. Stav rozpracovanosti projektů ŽUB a SJKD není nijak podstatný, protože časová posloupnost realizace musí být nejdřív SJKD a pak ŽUB Brno. To teď neříkám já za sebe, to je fakt v projektové dokumentaci. A ano, to znamená, že valná část přestavby ŽUB nabere dle mého odhadu cca 50 let zpoždění. A to nepřeháním.
Ano? Tak prosím o dokaz na onen „fakt v projektové dokumentaci“.
*odkaz
Nějak ta odpověď vázne…
Jste opravdu tak hloupý, že nechápete rozdíl v tom, že „nejsou nezávislé a invariantní“ v technických, dopravně-technoloigických a ekonomických parametrech? To, že SŽDC a MD neřešilo tyto stavby jako jeden celek a neporovnalo tak skutečné variatny s SJKD proti těm bez něj je zjevná chyba, která je zčásti dána historickým vývojem odsunu, zčásti všudypřítomným tlakem města na odsun a zčásti způsobem zadávání studií proveditelností na SŽ/MD.
Chcete-li hodnotit něčí hloupost, nebylo by od věci začít od sebe a pokusit se v prvé řadě chápat psaný text. Reagujete nesmyslně. Liposh píše o „faktu“ „v projektové dokomentaci“, který podle něj podmiňuje „přestavbu ŽUB“ předchozí stavbou diametru (což je samo o sobě takto obecně nesmyslné, modernizace ŽUBu má několik etap, a třeba zrovna první Židenice v žádném smyslu na diamteru být závislé nemohou, jsou již navíc v plné přípravě). Já po něm chci tento „fakt“ doložit. Brzkou „smysluplnou funkční etapu“ diametru prosazovalo v rámci řídící komise Brno a kraj, Centrální komise rozhodla pro variantu Ab pouze s podmínkou, že… Číst vice »
Je v tom ještě jeden fígl zelenorudých. Ti jsou zásadně proti jakékoli výstavbě. Takže se vyhodí jakási protivarianta a pořádně se to rozvíří. Jsme proti modernizaci uzlu, takže začneme tvrdit, že se jedná o přestěhování nádraží. Nevyšlo, nevadí, vyhodíme udičku „varianta Petrov“. Podzemní nádraží v zátopové oblasti a ekonomická šílenost, ne opět to nevyšlo. Super, další udička SJKD. To by mohlo vyjít, nikdo pořádně neví, o co jde, jak by se to mohlo provozovat a co to vlastně má přinést. Skvělé. Výborný klacek pod nohy.
I přes celou tu „nekonečnou“ diskuzi ohledně nového brněnského nádraží, pořád nějak nevidím logiku v odsunu dále z centra města… Tohle přece musí jednoznačně znamenat výrazné snížení atraktivity a konkurenceschopnosti železniční dopravy. Dokázal by mi tu, prosím, někdo vysvětlit, v čem spočívá ona logika toho odsunu…?
…jako druhá otázka by se mi nabízelo, zda se i zásadní přestupní uzel MHD, který je před současným nádražím, přesune do nové lokality… Nicméně, objektivní odpovědi na onu prvnotní otázku pro mne budou zřejmě uspokojující.. 😀 🙂
zájmy developerů, stavebních firem a zejména politiků
to nádraží ani lidi nikoho nezajímají, podstatou jsou pozemky a o to jde jinak odsun nádraží je druhořadé a určitě ne lepší
Takže žádný racionální argument pro zdůvodnění přesunu tedy vážně nikdy nepadl…? (Krom tedy toho z dob výrazného parního provozu… 😀 )
Jestli si matně vzpomínám, tak hlavním oficiálním důvodem byla možnost větší část financí získat z dotací z EU, což už je ale díky průtahům pasé.
A jaký je teď ten „hlavní oficiální“ důvod je někde známo…?
Teď je hlavní oficiální důvod: „Již bylo rozhodnuto“. Vše ostatní lze schovat za „nutná podmínka pro rozvoj železnice v JMK a rozvoj jižního centra Brna“. Věcnou argumentaci Brno a JMK nikdy nepřipouštěly, argumenty ostatních byly vyvraceny obvykle s tím, že „kdokoliv mimo Brno a JMK není kompetentní a situaci nezná“. Že cítíte pojmy jako „konkurenceschopnost železnice“ nebo „atraktivita“ ve vztahu k poloze nádraží jako klíčové je sice chvályhodné, ale kdo by z nich profitoval? Množina cestujících (a ještě větší těch potenciálních), které v procesu přípravy odsunu nezastupoval nikdo. Takže zatímco za nákladní dopravu tady neustále bojuje ŽESNAD, cestující tu nezastupuje… Číst vice »
Přesně tak. Jediným důvodem pro odsun jsou zisky několika osob. Žádný jiný důvod v tom nikdy nebyl.
Pripravuje vlastne nekdo dopravni obsluznost VRT nadraži Brno-jih? Cekal bych využiti S-bahn, diametru a tramvaj smer Modrice, prip. trolejbus ve smeru Bohunice a Komarov. Nikdy jsem ale nevidel zadne plany, zabyva se tim vubec nekdo nebo chystaji reseni ve stylu UAN Zvonarka?
Dopravní obslužnost veřejnou městskou i regionální dopravou je pospána již ve Studii proveditelnosti z podzimu 2017. Včetně linkového vedení a kapacitních výpočtů. Nové autobusové nádraží by mělo mít stanoviště, podobně jako Vídni, pod nádražním tělesem v úrovni okolní uliční sítě.
Stručný výtah ze zmíněné Studie najdete třeba zde https://www.onemanbrnoblog.cz/studie-proveditelnosti-2017-jak-se-zmeni-verejna-doprava/
O obsluze VRT nádraží Brno-jih jsem ve zmíněném výtahu nenašel nic.
Jj, to jsou ty slavné výpočty popírající základní fyzikální zákony. 🙂
VRT koho zajímá, když se začne plánovat teď bude to možná nejdřív za 15 let…jsou asi potřebnější věci kde každým dnem tlačí bota dopravy
To je pravda, ale při současné modernizaci se již počítá se zaústěním VRT (územní a technická rezerva), aby se to nemuselo znovu za pár let předělávat.
A nenecháme to rozhodnutí na našich vnucích až budou za dalších 50 let hlasovat v dalším referendu? 🤔 😄 Nové nádraží je jen předvolební téma. Každému kdo se opravdu kolem pravidelně pohybuje je jasné že to nikdy nebude. Kdyby to bylo skutečně ve hře tak by se těžko vráželi desítky miliónů do rekonstrukce stávajícího nádraží. 😉 Dodělala se nová nástupiště, nové dráty a teď se cpou další milióny do nového zázemí. Znáte někoho kdo provádí kompletní rekonstrukci baráku když plánuje že si postaví do pár let nový dům někde jinde? 😉
A třeba by to mohlo být tak, že staré nádraží se neopraví, nové nádraží se postaví a staré bude za pár desetiletí ve stavu Praha-Vyšehrad, protože proč opravovat když nám k ničemu není a jak zbourat, když je to chráněné.
Tak referendum už bylo několikrát a drtivá většina se vyslovila pro zachování ve stávající poloze, u našich vnuků to dopadne stejně, ale stejně se tím politici nebudou řídit a budou dál a dál vymýšlet nové studie pro odsun.
No baráku ne, ale u státu to nijak mimořádné není.
Například nedávno se dělaly nové nadjezdy nad D10 které půjdou dolů při rozšíření.
Silnice I/4 se celkem hloubkově opravuje u Milína, přestože příští rok má začít stavba dálnice (ale tam ta současná trasa zůstane jako doprovodná komunikace).
Překvapuje mě kolik lidí tady pořád doufá, že se odsun neuskuteční. Pokud se nepletu, tak finální rozhodnutí již padlo, nádraží se odsune. Někomu se to líbí, někomu se to nelíbí. Ale myslím, že většina lidí se shodne, že je třeba s neutěšeným stavem konečně začít něco dělat.
Běžně tady každý nadává jak se tu dělají jen samé studie a skutek utek. Teď se konečně namísto studie začíná připravovat projekt, a lidé zase nadávají, že by radši další studii, další referendum a bůhvíco. Nabízí se i paralela s odchodem Británie z EU.
Odhadovana cena za nove nadrazi roste geometricky s kazdym dalsim volebnim obdobim,v 2000 to bylo 8 mld, 2008 20 mld a 2018 40 mld, inflaci to neodpovida. Neni duvod, proč by se tento trend mel zastavit. Nove nadraži nikdy nebude, protože na nej nebudou penize nikdy. 40 mld je utopie uz nyni, realita je nekde 80-100 mld. Vznikne jen polotovar, viz Zvonarka, a tam ani nebyl problem s penezi.
Cena za modernizaci železničního uzlu Brno je vskutku vysoká. Ale srovnejte, zrovna dneska tady vyšel článek o další etapě modernizace ŽU Ostrava. A kolik etap modernizace na ostravsku už v uplynulých letech proběhlo! Prakticky dvacet roků se tu buduje. Zatímco v Brně se )zatím) dělali jen nutné kroky k zachování provozu. Ten náskok ostravského uzlu oproti tomu brněnskému je obrovský.
No, víte, když „se něco rozhodne“ bez ohledu na skutečné potřeby těch, co to mají používat, tak se panstvo nesmí divit, že se do toho lidi snaží házet vidle, kde to jen jde.
Ti lidé doufají zcela racionálně. A většina zde diskutujících se také žádného odsunu nedožije. To se týká i „náctiletých“.
Sice jsem proti stavbě nového nádraží, ale což… Já se hlavně obávám, že se postaví (tak, jak je to v dnešní době moderní) velký skleník, ve kterém by se hodilo spíše pěstovat rajčata než smažit hlavy cestujících a zaměstnanců dráhy. V takových budovách jsem byl sám osobně a v létě je docela problém z nich vyvětrat teplý vzduch – proto se pořizují klimatizace, které pro změnu nejsou v současné době ekologické díky vyšší spotřebě elektřiny a některým lidem způsobuje problémy dýchacích cest. Ale na druhou stranu nejsem architekt – v mém podání by brněnské nádraží vypadalo jako předimenzovaný zděný objekt,… Číst vice »
Koukám že redakce i přidala fotku vítězného návrhu 🙂
Jenže on ještě žádný návrh není…
Jak konkrétně by podle vás měly soudy zasáhnout?
Konečně ten komplot nazvat pravými jmény (zločinné společení a pleticha při veřejné zakázce) a poslat protagonisty za mříže.
VRT – budou vůbec rychlovaky jezdit přes město? SŽ ve svých studiích počítá se zast. Brno-jih (u křižovatky dálnic D1 x D52), u TGV je to též standard, že VRT města objíždí (viz Lyon, Paris), navíc průjezd městem generuje časovou ztrátu řádově 10 min, což je u rychlovlaku hodně (na město velikosti Brna). Čekal bych tedy, že rychlovaky na žádné nádraží uvnitř Brna vůbec zajíždět nebudou (kromě těch, které by tu končily). Příp., kdybychom v budoucnu byli bohatější, můžeme pro VRT postavit tunel skrz město (nyní utopie). Tak či tak, poloha nádraží na VRT vůbec nezávisí, mýlím se? Nechápu tedy… Číst vice »
Varianta řeka generuje úvrať na VRT směr Vídeň, Petrov nebo Tesco ne.
Napadlo mě, že by to nádraží (a teď mluvíme o mém, imaginárním (ale prostor na to pořád je) mohlo být ve tvaru V, nebo X a ta výpravní a odbavovací budova by byla uvnitř té špičky (jako to mají letiště, kde mají ranveje do X a do L) a nástupiště by byly jak vlevo, tak vpravo …čímž by se vyřešily všechny úvratě. A nechte být…jestli tohle stávající nádraží je tu 200 let, bylo by vhodné myslet na to, jak vlaky budou jezdit za 100 let.
Ale ta úvrať není problém, zvlášť když je otázka, jestli nebude co do vytíženosti prioritní trasa na Ostravu. A tam úvrať nebude.
Tak ta neúvrať v centru by byla za cenu extrémně nákladného podzemního nádraží a tunelu do Žebětína. Neúvrať Praha – Vídeň by šla teoreticky udělat i u odsunu – místo VRT Brno – Šakvice postavit podél D2 VRT Chrlice – Zaječí 🙂 – čímž neříkám, že je to dobrý nápad.
Pokud se něco nezměnilo, tak Thalys z Bruselu jezdí na slavkovské nádraží v Paříži a ne někam do polí.
Brno není ani Paříž ani Brusel. Sídla velikosti Brna mívají běžně na LGV zastávky v polích za městem.
Námitka zněla, že TGV Paříž objíždí
A Paříž má takovou zastávku v podobě na letišti CDG, Lyon taky letiště S. Exupéry.
Brno neni Pariz, ale na ceske VRT je to druha nejvyznamnejsi zastavka. Tezko se to srovnava se zahranicim, protoze jsme mala zeme s absenci velkych mest, ale pokud tu chceme stavet VRT, tak musime predstirat, ze Brno je velkym a vyznamnym mestem.
Thalys z Bruselu jezdí na Paris Nord, a nebo okolo Paříže přes letiště CDG.
Jak píše Alibaba – stačí se podívat na idos. TGV Brusel – Pažíž staví jen na okraji Paříže u letiště, neboť pokračuje dále na jih. Thalys v Paříží končí, tak jede samozřejmě blíže k centru.
Dopravní koncept VRT je následující: polovina VRT vlaků od Prahy (Jihlavy) bude pokračovat na Ostravu (bez úvratě) a druhá polovina bude úvraťovat na Břeclav a Vídeň (Bratislavu).
Proč by měla být ve směru Praha-Brno-Břeclav nějaká úvrať?
VRT od Prahy (Jihlavy) je do Brna zaústěna od jihu. Zjednodušeně řečeno, povede kolem dálnice a ta podchází Brno na jihu. VRT pak přes Heršpice zajede na hlavní nádraží. No a polovina vlaků bude úvraťovat na jih, na Břeclav. Zatímco druhá polovina pojede na severo-východ na Vyškov (Ostravu). Tzn., že v úseku „Heršpice“ – Brno budou čtyři VRT koleje vedle sebe. Výstavba nové trati na 200 km/h na Vyškov a Přerov předchází modernizaci ŽU Brno.
Nějaké plánky ze Studie proveditelnosti jsou třeba zde https://www.onemanbrnoblog.cz/studie-proveditelnosti-2017-vrt-ve-variante-reka/
Jo, a že je to blbej nápad, víme přece všichni.
pokud budou mít ty vysokorychlostní soupravy na konci Sysla, tak je úvrať v pohodě 😀
Nevím, jak se u TGV jmenuje sysel…
U TGV se tomu říká „Le écureuil terrestre“ 😀 a u italské frecciarosy se to jmenuje „Scoiattolo di terra“
V hlavnim smeru, tedy na Ostravu, by mestem projizdet mely. Jelikoz je na pripadne ceske VRT Brno nejdulezitejsi zastavka mezi Prahou a Ostravou, tak by nedavalo smysl, aby do nej rychlovlaky nezajizdely. Osobne jsem toho nazoru, ze by do Brna mely zajizdet i pripadne rychlovlaky jedouci do Breclavi, domnivam se totiz, ze Brno vyprodukuje vice cestujicich nez Breclav a navic, ze i z Breclavi bude spise zajem o cestu do Brna nez do Prahy.
Další komplikace v ODSunu nádraží, zmizel politik ODS J. Hos. Je otázkou jestli se z pár let objeví živí v Belize, nebo jeho mrtvola někde ve stoce. Vidím to tak 50 : 50.
„V roce 2008 firma Brno New Station Development (BNSD), kterou spoluvlastnil, za neprůhledných okolností získala od Českých drah nájem budovy hlavního nádraží v Brně a všech přilehlých pozemků – na 40 let a za značně výhodných podmínek. “
https://domaci.ihned.cz/c1-66840500-rodina-od-pondeli-pohresuje-obzalovaneho-v-kauze-stoka-po-bossovi-ods-hosovi-patra-policie
Troufám si tvrdit, že je to úplně jedno.
živý
Tak doufám, že věhlasní architekti budou dělat obě varianty. Ani v jednom zmíněném městě neodsunovaly nádraží v takovém rozsahu pryč z centra, takže by mohli radním naznačit, že si zadávají blbost.
Však je to jenom soutěž, tak co to dramatizujete ??
Víte … kdyby Brno přestalo lpět na tom svém maloměstském charakteru tak by třeba přestal být přesun o 1 km přesunem „pryč z centra“ který nenávratně rozvrátí dopravní vazby v celém Brně a podobné argumenty, kterými nás tu odpůrci léta masírují.
Přesun cca 1 km pryč z centra bude vždy přesun z centra, ať Brno nazvete jakkoliv.
Systém to asi nerozhází, ale průměrně to prodlouží cestujícím dobu přepravy.
Čekal jsem, že když se staví nádraží pro lidi, že právě lid bude moct rozhodnout o poloze nádraží. Připomíná mi to stavby za komunismu, kdy se taky lidí neptali, co by se jim líbilo. Doufal jsem, že tyto praktiky, které se používaly při demolici Mostu před 50 lety, dávno zmizely, ale ne, někdo je stále využívá.
Mám k tomu procesu taky svoje výhrady, ale existují rozhodnutí, které není vždy prozíravé svěřovat lidu. Ostatně v této věci už jednou lid rozhodoval v podobě nového názvu a dopadlo to tak nějak… česky. A to mám recesi rád. Připomene někdo lidem zvolené jméno?
Lidi tak rozhodli schválně, protože nesouhlasí s tím, jak se celý tenhle „projekt“ vede a že nádraží bylo odsunuto.
Stačí se podívat, kolik „lidí“ se účastnilo soutěže. Komanči se taky zaštiťovali „lidmi“. Modernizace uzlu je nevyhnutelná a ze všech studií a modelů vyplynula navržená poloha v místě Dolního nádraží. Ostatně, vůbec první návrh v 19tém století počítal s touto polohou, právě kvůli vedení navazujících tratí, jen se nepodařilo získat potřebné pozemky. Dnes tyto pozemky jsou v majetku Brna nebo dráhy. S výjimkou části budov ředitelství ČSAD nebo její nástupnické organizace.
Sorry, ale na to nejde říct nic jiného, než bla bla bla. Ze všech studií a modelů vyplynulo, že přisunutá poloha je výhodnější, nebo stejně výhodná, jako odsunutá. A to proto, že se poctivě nedělaly studie dalších směrů ve městě. Však se do té SP podívejte, je tam jen jedna trapná heatmapa, a i ta navíc hovoří naprosto proti celému zbytku toho, co se tam tvrdí. Klasické zamlčování nepohodlných argumentů.
Historické důvody jsou pro budoucnost irelevantní.
Proč by hlasující měli brát výběr jména pro nové nádraží vážně? Odsun nádraží je šílenost tak zvítězil šílený název.
Pokud má být už nějaká sranda, tak potom existují i levnější a efektivnější způsoby než organizace voleb/referenda.
Lid měl možnost rozhodnout o poloze nádraží dokonce dvakrát, v roce 2004 a v roce 2016, ale neprojevil o to zájem.
https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD_v_centru#Referendum_(prvn%C3%AD)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Referendum_o_poloze_hlavn%C3%ADho_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD_v_Brn%C4%9B_(2016)
Tady je nutné poznamenat, že referendum je do jisté míry „o nás, bez nás“. V obou případech bylo referendum pouze pro obyvatele Brna. Lidé, kteří dojíždí za prací vlakem, zpravidla nebydlí v Brně. Pokud by mělo mít referendum vypovídající hodnotu, tak je nutné zahrnout spádovou oblast Brna, což je půlka kraje.
Je to něco jako řešit železnici v Praze a ignorovat Středočeský kraj.
Máte de facto pravdu, ale tohle nemá lepší řešení. Nějak to být omezeno musí. Pokud by se k tomu měla vyjadřovat půlka kraje, tak by to půlka z té druhé půlky reklamovala a půlka z té první půlky by to neřešila. Pokud by o tom rozhodovala celá republika, mluvili by do toho zas lidé, co o tom nic neví. Tož tak.
A to zase my z Prahy bychom rádi rozhodovali o tom, jak se má v Brně řešit nádraží. 🙂
Vážně věříte tomu, že by obyvatel Břeclavi, Znojma anebo Hodonína měl hlasovat o tom, kde bude v Brně nádraží?
A vážně věříte tomu, že i kdyby tu možnost obyvatelé Jihomoravského kraje měli, dopadlo by hlasování nějak výrazně jinak? Nebyla by spíš celková volební účast ještě menší?
Vzato opačně, co kdyby občané celého Jihomoravského kraje nebo dokonce celé Moravy s Slezského vojvodství v referendu hlasovali o poloze dálnice R43 do Vídně vedené přes nějakou vesnici na jihu Moravy?
Také by se to místním asi nelíbilo, že někdo rozhoduje o nich a jich je 10 000x méně 🙂 A už vůbec si nedokáži představit situaci, že by vesnické referendum dopadlo pro variantu A a regionální pro variantu B. kdo by rozhodoval, co bude?
To, co popisujte, funguje v Německu. Vedle běžného regionálního zřízení právě pro takové problémy ve velkých aglomeracích řeší instituce (doplňte někdo název), který takovou pravomoc má a provede se to ovšem bez referend – je to víceméně odborné rozhodnutí, a ta pravomoc je velmi vysoká. To už by byl D0 postavený.
Tak bohužel u nás nemáme, je určitá legislativa. Voliči v Brně řeší jen brněnské problémy, ale obce v okolí a kraj by měli jednat se zastupiteli Brna.
Rozhodující pravomoc krajů v takovém případě zmizela se socialismem.
Ve všech záporných názorech na odsun brněnského nádraží postrádám uznání, že se o něm asi rozhodlo z nějakých vážných důvodů – a ne že se někdo podíval z okna a řekl „nádraží bude u řeky“. Všichni ti, kteří se s tím nedokáží smířit, by se měli projít zabedbaným územím bez jasného urbanistického konceptu, které začíná prakticky za stávajícím nádražím.
A ty vážný důvody jsou, že to (radní) brňáci myslí vážně?
První návrhy na přesun nádraží vznikaly ještě před druhou světovou válkou. Důvodem v té době byl kouř z parních lokomotiv a nedostatečné zázemí pro tyto lokomotivy. Dolní nádraží přitom bylo nejbližší místo, kde je slušně zapojená železnice a dostatek místa vše řešit povrchově (tehdy včetně depa a nákladního nádraží). Tyto důvody pominuly, díky technickému rozvoji (např. elektrická trakce, odpadla potřeba dlouhých obratů a údržby parních lokomotiv). Od té doby se nicméně postupuje ve smyslu „vždycky se to tak dělalo (plánovalo)“. Hlavními argumenty pro přesun jsou nyní lepší připravenost, co se týče územního plánovaní (důsledek „vždy se tak dělalo“), a menší… Číst vice »
To, co vypadá jako logické (příprava území bez přesunu) nevychází ekonomicky. Kdyby to vycházelo, tak by s tím už Brno začalo dávno něco dělat. Teprve existence nádraží v nové poloze je ten ekonomický impuls – přece nebudeme k novému nádraží chodit přes Bronx…
Musím uznat, že máte pravdu. Z pohledu města jde hlavně o průchod ulic přes těleso dráhy – nebude investovat do průchodu ulic přes něco, co by se mělo zrušit (a řešit tak náklady navíc). Pro soukromníky, co budou stavět budovy, je pak zásadní rozdíl v tom, jestli nádraží přetáhne lidi z centra, a bude mít smysl větší podíl komerčních ploch. A dokud nádraží nebude, tak investor nemá jistotu a neví co stavět. V zásadě je otázka, jestli jsou důležitější cestující, nebo development města. Politici v tom asi mají jasno, jen by to měli říct na rovinu a nesnažit se tvrdit,… Číst vice »
Já jsem nepřítel konspirací, takže spíš věřím na synergii – tedy developing města a zároveň nové vyhovující nádraží. A bude to fungovat v synergii.
Potřeba řešit brněnský železniční uzel tu byla již od přelomu 19./20.století, kdy už to začalo být zamotané. První skutečné plány vznikly ale až v roce 1927. A v té době se již do budoucna nepočítalo s parním provozem. U našich sousedů v Německu se již elektrifikovalo (o Itálii nemluvě). V Praze se přece už také začínalo. Takže bylo jasné, že pára za pár let skončí. A v osobní dopravě už byly motorové vlaky. Takže „pára“ v otázkách rozvoje Brna a výstavby nového nádraží už nehrála žádnou roli. To, že parní lokomotivy u nás jezdily až do 70.let byla dána přerušením… Číst vice »
To je prima nápad, budem to aplikovat u stavby další jaderný elektrárny. Zahodíme vytipované varianty a zeptáme se lidu, kde by rád měl další JE 🙂
Vzdycky, kdyz se probira takova stavba, resi se, co se diky ni ziska. Meli bysme se ale taky ptat, co vsechno kvuli tomu nepostavi, kdyz bude podstatna cast projekcnich, administrativnich, stavebnich i financnich kapacit zeme na desetileti zaplacnuta pripravou a realizaci takove megastavby, jedine nadrazi, jen pro osobni dopravu, ktery navic krome developeru a radnich vlastne nikdo moc nechce.
Pojem „náklad ztracené příležitosti“ chápe ve státní správě této země málokdo. A podle toho to taky vypadá.
Můj kvalifiovaný odhad – udělají se Židenice a tím to také skončí. Nebudou na to peníze. Ani omylem tomu nevěřím.
Snad už tihle mafiáni, co sedí v radě, na MD a KAM budou časem odejiti pryč a podobné plýtvavé megalomanství konečně vymizí.
A nastoupí instituciovaný občanský aktivismus ála magistrát Prahy? 🙂 To jsou prima vyhlídky.
Ještě že tak. Už dnes v rámci zpracování dokumentace víme, ze nové nádraží bude mít problémy s kapacitou. Jde tu jen o jedno – o pozemky a prachy podvodníků…
Zatímco současné nádraží o 4 průjezdných nástupištích žádné problémy nemá, tak proč ho tam nenechat že jo? 🙂
Tesejte to do kamene
Megastavbu z toho nedělá odjezdová hala a prostor kolem ní, na což se dělá současná architektonická soutěž, ale hlavně desítky kilometrů kolejí po celém Brně a související zastávky a nádraží, které taky čekají na rekonstrukci.
Megastavbu z toho take dela to, ze se cele mesto musi preskladat tak, aby tenhle 150 let existujici stredobod pohybu do mesta i po meste byl z casti posunut jinam a z casti rozmelnen do ztracena a dodejme ze ten posun se dela tak, aby byl vyhodny hlavne pro nadrazaky a ne pro cestujici nebo obyvatele. Jestli se opravdu zacne stavet, tak jeste za 20 let se budou resit prelozky tramvajovych trati, ruzne chodniky, prechody, nadchody, autobusove zastavky, provizoria a zaplaty… Stoji to za to?
Kdyby jenom 20. Autobusové nádraží nemá odpovídající napojení na MHD ani po 35 letech.
Megastavbu z troho dělá především, to, že se konečně začne něco opravdu dělat s nevábným územím za stávajícím nádražím.
Tyhle otázky směřujte na vedení Brna. Pokud se domníváte, že Brno nebude schopno během cca 50 let přeložit TT, chodníky atd. tak pak samozřejmě to problém je. Ale úplně nevím jestli to je problém toho nádraží resp. jeho přesunu.
Snad se to nezrealizuje v dalších 50 letech. Nejlépe nikdy. Ještě k tomu výmysly typu Brno-Vídeňská. No, to by musely na lince 2 a 5 jezdit 3x T6.
No, vazba na zastávku Ústřední hřbitov, smyčka by byla pořád mizerná. Pokud by ten terminál měl trochu fungovat, musela by se k němu přiblížit a nebo udělat aspoň nějakou takovou blokovou smyčku: https://mapy.cz/s/cuhademace
A taky tam ukončit všechny regionálky, co teď jezdí ke hřbitovu.
Zastupitelé rozhodli, občané města chtějí něco jiného. Krajských občanů se pro jistotu nikdo neptal. Trochu jsem dnes déle spal. Vzbudil jsem se před rokem 1989 nebo po sametové revoluci?
V Brne se resi odsun nadrazi z centra aby „neprekazelo“ a v Chomutove se resi odsun do centra aby bylo lepe dostupne 🙂
Protoze v Brne se stale investuji do oprav/uprav stavajich nadrazi znacne castky, tak neocekavam, ze realizace nejakeho odsunu hrozi v blizkych 40 letech.
Jak jste přišel na to, že občané si myslí něco jiného? Občané měli dvakrát možnost se ke stavbě vyjádřit a ani jednou toho nevyužila ani třetina těch občanů.
Protoze tu minimalne tretinu to nezajima, protoze to nevyuzivaji a obcane kraje, kteri to nadrazi vyuzivaji kazdy den se vyjadrit nemohli.
Otázky byly voleny tak, že neexistovala varianta „NE“. Z toho vyplynula jediná možnost volit neúčastí. Vzpomínám si, jak se aktivisté vnucovali s agitací „nechat to tak, jak to je“. Na námitku, že se ŹUB musí rekonstruovat, nastal údiv. Ani nevěděli to, že navržená výstavba nového nádraží je součástí přestavby uzlu se záběrem skoro od Vyškova po Rosice. Proto je to tak drahé.
Jakto že ještě nezrušili Senát, když je o něj ještě menší zájem?
Přesně. Obyvatelům Brna je šumák kde je nádraží. Na ten výlet 2x za rok na vodu si zvládnout dojet jinam. Když jim budou jezdit šaliny a rozjezdy z jednoho centrálu, tak nikoho v Brně nádraží tlačit nebude.
Když už má být nádraží v nové poloze, tak doufám, že Brno využije potenciál pro sladění MHD, silniční a železniční dopravy s jejím napojením jak do města, tak k D1. Myslím, že by tím pádem nemuselo být VRT na Ostravu nutně s úvratí. Stejně tak i pro pěší lze vytvořit třídu směrem do centra typu Drážďany.
Bohužel potenciál pro sladění s MHD je v této variantě bídný (zhoršení stávajícího stavu-to není můj názor, to je prostě fakt)
A je opravdu nutné aby ve městě velikosti Brna všechny tramvajové linky jezdily přes nádraží?
Brno (DPMB) si bude muset za vlastní prachy pořídit víc dopravních prostředků, aby bylo schopno pokrýt provoz k odsunutého nádraží, a navíc bude mít větší provozní výdaje. Počty cestujících se v zásadě nezmění.
Sladění MHD a železnice, protože železnice je na cesty po městě nepoužitelná (špičkový interval 15 minut je po městě moc) znamená v prvé řadě dostatečnou kapacitu infrastruktury od nádraží o města. Prakticky to znamená nutnost dříve či později postavit diametr (podzemku), protože šaliny to dlouhodobě neutáhnou.
Co se týče VRT, tak problém není úvrať na trase Praha-Brno-Ostrava, o té se neuvažovalo v žádné variantě. Problémem je úvrať Praha-Brno-Vídeň, která je u odsunutého nádraží nevyhnutelná.
Úvrať pro VRT ve var. 1 je jak na Vídeň tak na Ostravu, ve var. 2 odpadá pouze úvrať na Ostravu. Obojí by platilo pro obě nádraží. Z hlediska celého uzlu dálkové dopravy je nádr u Dolního skutečně výhodnější.
Záleží na přivedení VRT od Prahy. Pokud bude podél dálnice (varianta Řeka), tak je Dolní pro průchod uzlem lepší. Pokud se ale přivede tunelem přímo na nádraží (varianty Petrov ve studii proveditelnosti), tak úvrať není na Vídeň ani Ostravu. Rychlíky všechny v Brně začínají nebo končí, takže těm je to úplně jedno.
Jako velký problém dálkové dopravy var. Řeka vidím spíš nárůst vzdálenosti mezi nádražím a cílem cest, protože cesta nezačíná na nádraží, ale u dveří. Vzdálení nádraží od města je z tohoto pohledu špatně.
Tunel do Žebětína už je pasé pokud vím.
Aktivistická varianta Nádraží pod Petrovem úvrať na Ostravu obsahovala .
Nejsou vozidla, nový tratě v nedohlednu. U části tras se ani nedohodli, jestli autobus nebo trolejbus. Navíc podle posledních nákresů se ze stávajících 4 kolejí u nádraží a 6 směrů rozjezdu, stanou pouhý 2 koleje… A to ještě přes pár nových křižovatek. Opravdu genitální řešení..
Právě o to v té soutěži jde. Navrhnout nový uzel s propojením MHD, VRT, regionální železnice, autobusové dopravy s možností dopravit se i osobním automobilem a zaparkovat tam. Zastánci současné podoby – kolik je u Roly parkovacích míst? A směr VRT Praha – Ostrava úvrať nebude. Kvůli úvrati na Břeclav se chystá návrh otočky z Vídeňské na jih s vynecháním uzlu.
VRT na Ostravu bude bez úvratě. Úvrať bude z Prahy na Břeclav.
A architekta zastávky Hoštejn nevzali do soutěže automaticky? Už má zkušenosti s označováním sektorů na velkých nádražích. A taky projektant zastávky Duchcov by jim mohl pomoci s úsporami.
Achjo. V Bernu by to nikoho ani nenapadlo.
https://www.zukunftbahnhofbern.ch/wp-content/uploads/2018/01/zukunft_bhf_bern.png
A ještě je to v oblouku, takže tam nemůžou jezdit rychlovlaky.
Sudop nebo Kotas?
Optimálně kombinace obojího.
Sudokop(y)tas?
to ještě nezačali, to je rychlost teda
A řekl bych, že v dohledné době ani nezačnou. Už proto, že za necelé 2 roky budou komunální volby…
Mne se libi ten dvoji metr. U ruznych useku dalnic se tady hromadne nadava na to, ze do nich nekdo haze vidle, pricemz uz probehlo x predchozich schvalovacich kol, jejichz rozhodnuti jsou opakovane napadana a od danych osob/skupin je snaha vysledek zhatit. To se bere jako neco nepredstavitelneho (a opravnene). Tady probehlo x rozhodovacich kol (navic dve referenda) o osudu hlavaku v Brne, ale jaksi se nejste schopni smirit s vysledkem. Tak v cem je rozdil? V cem jsou dani lepsi proti Vode z Tetcic nebo Patrikovi? Co se ziska tim, ze se bude co par let menit strategie rozvoje… Číst vice »
Dálnice je v tomto směru mnohem jednodušší. Téměř vždy vede přes pole, takže stavba negativně ovlivní jen pár jednotlivců, vlastnících pozemky, a přírodu. Přínos je pak pro velký počet tranzitních cestujících, a obyvatel obcí, kde klesne doprava. Přesun nádraží je naopak, zhodnotí se především stavební pozemky pár jednotlivců, ale nádraží se přesune do polohy nevhodné pro velký počet dojíždějících (už dnes je obrat na nádraží kolem 60 tisíc lidí). Není se pak čemu divit, když politici tlačí svou. Referenda nebyla pro politiky závazná pouze z důvodu nedostatečné účasti. V obou případech se však přes 80% zúčastněných vyslovilo pro zachování nádraží… Číst vice »
Z těch, co volili. Obráceně – 80% voličů neúčastí volilo rekonstrukci uzlu.
Byt se s tim clovek smiri, citi, ze odsud je spatne. V soucasnosti je Brno krajske mesto s nejlepe situovanym nadrazim u nas a hrabivi politici to takto zmrvi. Proc maji jinde rozum? Ve Zline se bude posunovat blize k centru, tedy k namesti, byt o delitky metru, v Jihlave ma byt zase hl.nadrani na soucasnem nadrazi Jihlave-mesto. At radeji v Brne nedelaji nic, verim tomu, ze mladsi generace soucasnou polohu zhodnoti.
Oprava:odsun*
Kdyby jenom tahle jedna chyba…
ODSun.
Je videt, ze o tom nevite vubec nic
Naopak o tom ví to podstatné.
Ve Zlíně by se také těžko smiřovali s tím, že nádraží v centru Zlína nikdo rekonstruovat nebude, půjde to k zemi – je staré a škaredé, jsou tam bezdomovci. A že mají přece trolejbus do Otrokovic, kde vlaky mohou projíždět rychlostí až 160 km/h. Že jim takový vlak k něčemu bude.
tak usek do Otrokovic je veden v soubehu s trolejbusem, ale usek do Vizovic ne, a tam je to docela potreba. Denne dojizdi mnoho lidi z Vizovic a okoli do Zlina vlakem.
Ve Zlíně je jedna!! lokálka, která ještě dělá souběh tolejbusu 🙂
Kocure přes Otrokovice není 160. Ale i kdyby. Když tam ty vlaky staví, je to uplně jedno. To samé teď v Pardubicích. Po rekonstrukci se má po 1. a 2. jezdit 160. Ale všechny vlaky tam staví. Takže to ocením akorát když budu mít strojovku s Vectronem.
Jsem skutecne velmi zvedavy, zda-li rekonstrukce Zlinskeho „nadrazi“ a elektrifikace mezi lety 2021-2030 skutecne zacne. Jak je v CR zvykem, odsouva se casto do nekonecna.
Co je vlastne tak velky problem v tomto projektu, ktery mal zacit uz pred dvema lety? Stale ten jeden nedoresen vlakovy prejezd ke zruseni? Pokud ano, tak to je to smutne.
No srovnání hezký. Schválně se podívejte kde je hlavní nádraží v Jihlavě a jak je napojedný na MHD. A pak se podívejte na Město.
I vzhledem k velikosti města bude i nadále nádraží v Jihlavě zcela mimo centrum při srovnání s odsunutou polohou nádraží v Brně.
To že máte problém s odsunem protože na tom někdo vydělá, to je opravdu politováníhodné, ale bohužel takový lidé jsou a budou, takže to není úplně směrodatné.
Pokud se neudělá nic, tak nastoupí pověstný plán „B“ s průtahem mimo město Brno od Vídeňské otočka na jih, rovně podél D1 na Ostravu a na vlak se bude jezdit šalinou k Ústřednímu hřbitovu. Kapacita současného nádraží je za hranou a aktivistům zůstane zaplivané nádražíčko venkovského typu z konce 19tého století.
Podle článku to vypadá, že je teda o poloze už rozhodnuto. No budiž. Chtěl jsem zachovat současnou polohu. Ale doufám, že aspoň ti zahraniční architekti tu odsunutou polohu něčím vykompenzují.
To je uz davno
Rozhodla o tom vláda, ale nějaká příští může to rozhodnutí zase změnit.
Jenže příprava stavby ŽUBu už jede. Je to rozděleno na 7 staveb a momentálně jsou v přípravě Židenice – aniž by byl vyřešenn základní problém ŽUBu. Proto se tak angažujeme, protože pokud nepodaří vyřešit Židenice, můžeme to zabalit. Bez ohledu na to, jestli se něco stavět dál bude nebo ne – eventuelně blbě vyřešené Židenice zabíjí totiž komplet všechno. Plus není dosud zpracovaná nová dorpavní technologie pro celý uzel Brno.
Doufejme, že práce té poroty i těch architektů bude zbytečná a že nádraží zůstane tam, kde je.
Jo, snad to skončí v šuplíku.
Nejdražší ODSun do šuplíku v dějinách ČR. Modrý pták se žaludem v zobáku letí, všude rozsévá jen smetí.
Byl by to pěkný tunel, nezbylo by ani na cumel. Když nechytnu covid 19, rád se po 15. prosinci půjdu podívat na opravený podchod na starém nádraží.
Snad příští rok opraví se 5.a 6. nástupiště. A kdyby nová nástupiště vznikla místo Prioru….
Vemte se příklad z malého a oblíbeného autobusového nádraží u Grandu a obludné odsunuté Zvonařky, z které lidi neradi jezdí. To mluví za vše.
Za co vše?
Tak ať v Brně zruší Zvonařku a linky co se nevejdou ke Grandu prostě z Brna jezdit nebudou. Vám to bude šumák, ale plno lidí třeba ze Znojemska a Mikulovska bude mít problém se dostat do Brna.
Malé a oblíbené – hlavně malé. Výstavba ÚAN měla vytlačit těžkou autobusovou dopravu z centra a u Grandu měl zůstat jen architektonický exponát. Po privatizaci ale majitelé ÚAN přemrštěnými požadavky malé dopravní firmy z tohoto nádraží vyhnali a zatlačili je zpět ke Grandu.
Teď je ještě poslední šance koupit Tesco Prior. Pak už to půjde jen těžko.
Tesco je ve vlastnictví pražského developera Crestyl. Ten předpokládá demolici a stavbu nového obchodního domu.
Brno se svým centrem dosud fungujícím pouze v hranicích původního středověkého opevnění rozhodně potřebuje střed města rozšířit. Nové nádraží by mohl být jeden z prvních kroků. Takže bude v nové poloze, ale v novém rozšířeném centru města. Podstatné je, a to bohužel nikdo není schopen zcela garantovat, aby se nové nádraží na dlouhé roky nestalo oním prvním a jediným krokem.
Ale kdepak, centrum Brna se již desítky let zcela organicky rozšiřuje směrem na sever, kde je také stále těžiště osídlení, obchodu a služeb, bez ohledu na Vaňkovku, Olympii atd. Jižní brownfield je zcela jistě nutno změnit z vnitřní periferie na součást širšího centra, ale to jde naprosto identicky udělat citlivou přestavbou stávajícího železničního řešení. Ostatně, trať, která se má zrušit, není jedinou překážkou k tomu, aby mohlo tzv. Nové centrum srůst se severní částí města. Plynárnu a teplárnu nikdo stěhovat nebude, Nová městská třída se stavět nebude, a stejně tak pozemky podél jižního zhlaví hl. n. nelze znárodnit a udělat… Číst vice »
Zcela organicky na sever, tím jako autor myslí začít kácet lesy na severu Brna a stavět moderní verzi paneláků? Nebo je rozumnější vybudovat nové centrum na místě kopřiv pod Brnem s nádražím na jeho okraji? Aktivisté hřímali, jak je to neopakovatelný a původní ráz krajiny. No, pamětníci vzpomínají, že právě do toho prostoru se vozila suť z vybombardovaných domů na konci války.Návoz dosahuje tloušťky několika metrů.
no to nevím, jako rozšířené centrum bych považoval spíše směr severně ulicí Veveří a kraje Žabovřesk a zejména Králova Pole, nikoliv tento jižní směr.
A tuto, podle vas zbytecnou, praci zaplatime z dani.
Ze je soucasne nadrazi potreba odsunout je uz nekolik desitek let jasne, tak se to treba konecne nekam posune
To je jasné? Možná tak těm, kdo na tom chtějí vydělat.
Pak už záleží na voličích, aby to konšelům vyúčtovali ve volbách. Jsem rád, že už do Brna jezdím zřídkakdy a že se nového nádraží nedožiji, i kdyby se skutečně stavělo.
Vůle Vaše. Já zase doufám, že se ho dožiji, ačkoliv to nepředpokládám, stejně jako nepředpokládám, že se dožiji přestavby Mendlova náměstí, prodloužení tramvaje na Lesnou a dalších projektů, které se řeší už několik desítek let. Brno je moderní město a má mít moderní nádraží odpovídající 21. století, s odpovídající kapacitou a komfortem. Ne tu ostudu, jakkoliv dobře umístěnou, co používáme dnes a denně.
Já myslím že je to hlavně jasné těm kdo plánují železniční dopravu.
Možná kdyby proti odsunu existovaly i validní argumenty, nejen bolševické hlemsy o tom že na tom někdo vydělá, mohlo se s tím dát i něco dělat.
:-))))
Pokud někdo nazývá věci pravými jmény, tak podle vás bolševicky hlemsuje?
Už to raději nepijte.
Tím validním argumentem je už jen to, že si odsun většina lidí z Brna nepřeje. A naplánovat železniční dopravu i se starým nádražím opravdu není žádný problém, stačí chtít.
Naopak. Již několik desítek let je naopak jasné, že nádraží je nutné ponechat v současné poloze, jen ji mírně upravit.
A to tvrdí i ti architekti, kteří před těmi „desítkami let“ navrhovali jeho odsun.
Ale jdi ty, blábolo.
Člověk by tak trochu čekal, že nejdřív se bude řešit, kudy projedou vlaky. Na a pak se začne řešit sexy barák. V Brně je zase všechno nějak naopak.
V těch X studiích, co tomu předcházely, se to neřešilo?
Ne neřešilo, na nákladní vlaky se „zapomnělo“.
Ne, cucalo se to z prstu. Stejně tak se neřešilo, kudy lidi, co na to nádraží přijedou, budou cestovat.
Jen se obecně blábolilo o tom, že vzniknou dvě další zastávky, co tomu odlehčí.
To je vyřešené, pro osobku zcela, problém je nákladka a tam by bylo třeba SŽ vnutit buď přesmyk do Maloměřic, nebo jednu kolej navíc k Olomoucké, nějak ji tam prostě dostat, pak by to bylo možné s přesmykem na Komárovskou a pak je to řešitelné. Nebo vytáhnout trať k VMO a pak tunelem pod Židenickým kopcem. Jestli to pak napojit větším okruhem přes Chrlice k Vojkovicím, nebo se to vezme po Chrlické a napojí někam do Modřic je pak už na zvážení. Ale bylo by tak možné mít nákladní průtah který nebude ničemu vadit a sníží zátěž nákladními vlaky ve… Číst vice »
Pokud si dobře pamatuji, tak jeden z argumentů odpůrců nového nádraží byla výtka Žesnadu: ztrácíme výhodu oddělení nákladního průtahu Brnem od osobní dopravy. Jak to tedy bude? Budou pamatovat autoři nového nádraží na zachování nákladního průtahu? Bude na něj v novém kolejišti místo?
Místo tam je, problém ale dělá kolize vlakovcýh cest. A jestliže nákadladní vlak zastaví na osobním nádraží, tak při následném rozjezdu bude blokovat vlakovou cestu až pět minut. Narozdíl od osobáku, ktyrý je do minuty pryč.
Proto je třeba aby tam nestavěly, k tomu je potřeba zajistit aby při jízdě na nákladní nádraží nekřížily protisměr. To jde několika způsoby, buď jednoduchým přesmykem do Maloměřic, nebo jednou kolejí z Maloměřic na Olomouckou (kdyby se chtělo, tak se na estakádu 5 kolejí pravděpodobně vleze), nebo tím co jsem dal v odkazu, novou tratí pro nákladní dopravu.
A to by s tímhle vaším výmyslem bylo stále levnější než varianta „Pod Petrovem“?
O to de! Já mám totiž pocit, že je maximální snaha spoustu (jejich nutnou investici) věcí do odsunu nezapočítávat, a naopak do varianty „Pod Petrovem“ započítat i výměnu betonu na Tuřanském letišti.
To je otázka, muselo by se to asi spočítat, ale byly by to jednotky miliard které by bylo asi možná dobré takto investovat i v případě ponechání nádraží kde je. Přece jen Brno roste a nákladní průtah městem nemusí být zrovna cool. Eventuálně by bylo možná zajímavé zvážit možnost jeho vymístění s použitím Komárovské spojky. Pokud to dopadne ale tak že VRT bude mít nádraží na Dolním a zůstane v provozu i to současné, tak by i tak bylo zajímavé ten průtah dostat na Komárovskou a tu nad Olomouckou překonat VRT přesmykem na Slatinu.
Přesně tak. Ale klid, odsun nebude, protože jednak není potřeba, za druhé je opravené současné nádraží a za třetí na to nebude dostatek financí. Body dva a tři jsou stěžejní a celé to rozhodují. V době, kdy se očekávají schodky rozpočtu v řádu stamiliard, je naštěstí zcela nereálná investice v podobě průtokového ohřívače peněz do kapsy některých rádoby developerů. To rádoby je tam proto, protože mi nepřijde vhodné urážet skutečné developery.
No pokud budeme rozhazovat peníze na blbiny, likvidovat si ekonomiku neschopností a záměrně předvádět nekompetentnost vyčerpat Eurofondy, tak hej. Ale pokud se to změní, tak je slušná šance ten přesun realizovat. Stejně jako další potřebné stavby, což je rozplet Brno/Olomouc ve Třebové, zkapacitnění Třebová – Ústí n. O., VRT Přerov – Ostrava (a k tomu zkapacitnění současné tratě), zkapacitnění Osek – Hradec. Peněz by bylo dost na to všechno co je třeba, jen jen jednak neumíme využít a jednak nejsme ani v krizi kdy budou třeba veřejné zakázky k oživení urychlit celý proces přípravy. Ne tak že by se omezila… Číst vice »
To by se muselo dělat nové územko a další rozšíření tělesa v Šimicích nemá šanci projít. Už tak se dá čekat, že domkaři z Klínů napadnou stavební povolení (hluk pohledová pohoda atd.)
To by bylo jak Balabenka u cajzlů – velehnusné.
Proč vlastně nevedou nákladní dopravu současným nádražím?
Co takhle třeba propustnost a hluk? 🙂
K problému nákladních vlaků, za které v ŽESNAD.CZ bojujeme v ŽUB přeposílám odkaz, kde jsem citoval, co je v rozhodnutí CK MD ČR:
https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=4255964
K tomu jsem měl dodat ještě jednu důležitou věc – od samého začátku je nám jedno, jestli osobní nádraží zůstane nebo bude odsunuto – co nám vadí je podstatné zhoršení poměrů pro nákladní dopravu ( a nejen následně pro ní) v případě, pokud se nepodaří ten „nákladní špunt“ ve variantě Ab vyřešit.
Zase myslíš jenom na peníze, aby se dalo rejžovat z nákladů pohodlí , rychlost osobní doprava šumafuk.
Marceli, kdyby sis přečetl dopravní technologii původní SP, tak bys věděl, že bude mít problém i osobka. Jenže ŽESNAD.CZ je sdružení nákladních dopravců a jsem jimi placen, tak logicky bojuju za nákladní dopravu a bylo by asi divné a kontraproduktivní, abych veřejně komentoval osobní dopravu nebo polohu nádraží – do toho mi nic nemůže a ani nesmí být. Mimochodem, a na co bych měl myslet asi jiného, než na úspory nákladů (prachy) , když nákladní dopravci nedostávají žádné dotace, granty , nejezdí v závazku a na všechno si musí do mrtě vydělat a jediné peníze mají jen ze zaplacených faktur?!?… Číst vice »
Právě z rozvahy „kudy pojedou vlaky“ vyplynula poloha sexy baráku.
Balkán hadr! Podívejte se na nádraží v Bělehradě tam kde řinčeli zbraně se uměli dohodnout lépe než v Brně. A hlavně postavili nové nádraží za které se nemusejí stydět.
V Brně se taky lidi dokážou domluvit. 80% je hodně velká shoda. Akorát že zloději a podvodníci tuto dohodu pořád ignorují.
Jo v referendu kam moc lidí nedošlo.
Z důvodu absurdních dezinformací protistrany, vypuštěných týden před volbami.
Spise je to vetsine lidi lhostejne. A je to vcelku logicke. Nadrazi slouzi primarne mimobrnenskym pro jejich dojizdeni za praci do Brna. Brnanu pravidelne cestujicich vlakem z mesta je minimum..
Škoda, že v tom referendu byly naprosto zavádějící možnosti. Buď 1. Přesun nebo 2. Je mi to jedno. Úplně tím ztratilo legitimitu
Mnozi Brnane, ktere znam, by ocenili nulovou variantu, ktera by znamenala proti variante Petrov i varante u reky velkou usporu nakladu.
V Bělehradu – to myslíte tu nedokončenou kostru nádraží tři kilometry od centra, která dodnes nemá žádné pořádné napojení MHD?
Jezdí tam trolejbus, sám jsem s ním jel. Tramvajové linky postupně překládají linka ( 3 od Resníku). 3 km max od konce centra ono je to centrum minimálně 3 km široké.
Ne lžete
Jste hodně najivní když si myslíte, že informace nemám ověřené na místě tady je mapa http://urbanrail.net/eu/rs/beograd/beograd.htm
86 % obyvatel hlasovalo pro rekonstrukci v centru. To je, myslím, výrazná většina. Jenže nemá „ten správný“ názor.
Jinak se také množí Gobbelsovské nápady, že kdo se referenda nezúčastnil, hlasoval pro odsun, tedy 78 % hlasovalo pro odsun.
Stejnou logikou: Kdo nešel k volbám, zvolil KSČm, a tak by KSČm měla mít parlametnní většinu, 72+10 = 82 %.
Navíc bylo referendum pouze pro obyvatele Brna zatímco nádraží se týká i lidí pravidelně dojíždějících z okolí Brna (možná i víc než přímo Brňáků), kteří určitě radši vystoupí v uzlu MHD než uprostřed ničeho.
No…, a to byl ten stěžejní problém. Hl. nádraží prostě, až tak, Brňáky v běžném životě netrápí, ale ten zbytek Jižní Moravy, kteří tam dojíždí za „hoknou“ to bude vidět sakra jinak. Protože nevěřím, opravdu ne, že k novému hl.n. bude vybudováno plnohodnotné napojení na MHD v takovém rozsahu jak je nyní, neboť by jsme se dostali na 100-ku jen to hvízdne. A na to nikdo nebude chtít slyšet… PS1: O nákladce se mi nechce ani mluvit. Ti ani nevím kudy budou jezdit, pokud se neudělá komplexní úprava uzlu ve vztahu k nové lokalizaci hl.n. Samozřejmě to ve velkohubých žvástech… Číst vice »
Kdy hlasovalo 86% OBYVATEL pro nádraží v centru?
Právě že se za něho stydí, má neprosto neschopnou polohu a velmi špatné napojení do centra a ještě za těch necelých 50 let není dostavěné.
Ještě, že už za rok budu pryč.
Tak dobrou polohu, jako má brněnské nádraží má málo které město. Co se stane s rozjezdy? Tramvajovým uzlem před budovou? Navzájem se doplňují. Bojím se, že to dopadne jako v Bělehradu.
Vlaky pro parádu, přepravy na silnice, však to známe, celá EU v tom jede, i když se snaží se tvářit jinak. A pak se jí ještě půlka diví důsledkům válek o ropu. Bohužel.
ODSUN se plánuje už od roku 194x, čili za hlubokého komunismu. Experte.
První zmínky o odsunu padly již před první světovou válkou. S komunismem to nemá nic společného.
Ale byly zamítnuty.
Potom přišli komunisti. A ti to vzali ve velkém.
Po 89 se to zase zrušilo.
A s mafiány se to ale rozjelo nanovo.
Zamítnuty nebyly, jen přípravy zastavila krize v 30tých letech s úpadkem železnice a pak se začalo zbrojit. Prioritou byla nová trať na Prahu přes Křižanov jako součást příprav na obranu republiky.
Tak jasně, jakmile nebudou jezdit všechny tramvajový linky a rozjezdy z hlavního nádraží tak je vlastně zbytečný aby nějaký v Brně bylo 🙂
Si představte, že v Praze nemají noční linky JEDEN cetrální bod kde se všechny potkají. A dokonce ani centrální bod nočních tramvají, které ho mají, není na nádraží.
Neuvěřitelný.
Mluvit o tom přetíženém blázinci na Nádražní ulici je matení pojmů. Současné nádraží bylo postaveno počátkem 20tého století pro město se 100 tis.obyvateli. Prostě kapacitně nestačí. MD řeší náhradní variantu – průjezd bokem mimo hlavní nádraží, čímž by vánočku tratí na jihu zahustili.
Co na nádraží kapacitně nestačí? Nemám pocit že by tam byla tlačenice aby se cestující nevešli a jestli nestačí koleje tak vedle nad parkovištěm Tesca místo určitě je.
Třeba počet nástupišť? Přijdou vám 4 nástupiště jako OK počet pro takový uzel?
650 odjezdů za den s tím že z jednoho perónu jezdí vlaky na dvě strany.
Je potřeba rozlišit kapacitu samotného nádraží a přednádražního prostoru. Rezervy v apacitě stávající role jsou a jejich realizace by nebyla drahá – přidání traťové koleje od mostu přes ˇVarcavu do Heršpic plus přesmyk Ferdinandky na příjezdu do Brna s Přerovkou a vlárou. Tam dokonce koleje fyzicky už jsou, akorát není vlaková cesta. No a zdvojkolejnění Vláry a Přerovky až na Sazenice, kde by se vložila dvojitá kolejová spojka. Výhledově možná přidání třetí koleje na Šimice, případně založení aspoň jednokolejného šimického trianglu. Při troše dobré vůle by se možná dala postavit i další hrana průjezdného V. nástupiště. To vše za zlomek… Číst vice »
A bourat bytovky, planýrovat zeleň. Tady na jihu se čeká na likvidaci Přerovky.
Kdy jste v tom Bělehradu byl? Stejně všechny vlaky kromě Beograd Centar staví buď v Nový Beograd s přestupem na tramvaj 13 nebo Resnik s přestupem na tramvaj 3 podle směru. Doporučuji se tam jet podívat.
Teď to v Brně nepobírá 1, 2, 4, 8, 9, 10, 12 – v součtu 7 tramvajových linek. A máme věřit tomu, že 2 linky budou stačit?
PS: Zástánci odsunu argumentují tím, že vlakoví cestující zavazejí lidem v tramvaji. Aspoň konečně vypadnou.
V Praze nejezdí až k hlavnímu nádrží žádná tramvaj, její obnova jsou jen sliby. Bolzanovu za parkem samozřejmě nepočítám.
Ale cca 4 vlaky na jihovýchod jedou z Topčideru (do Černé Hory a do Soluně/hranice Řecka přes Skopje a do Sofie) a tam jede tramvaj č.3. Docela napytel cestovat tímhle směrem, těmito vlaky.
Není mi jasné co se Vám na dopravě v Bělehradu nelíbí? Kromě toho, že Bělehrad + Bratislava v Evropě nemá metro?
Taky se chystám z Brna pryč.
Myslíte koronavirus?