Iveco Bus začne ve Vysokém Mýtě vyrábět elektrobusy

Závod Iveca ve Vysokém Mýtě. Pramen: Iveco BusZávod Iveca ve Vysokém Mýtě. Pramen: Iveco Bus

Iveco Bus dosud vyrábí hybridní či čistě elektrické autobusy ve svých francouzských závodech.

Zpět na článek
Odebírat
Upozornit na
guest
31 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Franta Metel

Vážná otázka: Ono má Iveco VM vlastní vývojové centrum, čili vyvíjí se ty autobusy (alespoň částečně) v Česku? Já vždy myslel, že po zrušení Karosy všechny konstruktéry a vývojáře vyhodili a udělali z toho pouhou montovnu pracující s návrhy z Itálie/Francie.

MHD

Vlastní. Axer, Crossway jsou jejich plody. Krom toho se samozřejmě konstrukčné zpracovávají zákaznické modifikace. (Co zákazník, to trochu jiný autobus).

Franta Metel

Axer byla pořád jen vylepšená devítistovková Karosa, ale mám to chápat tak, že Crossway je tedy rize český autobus, od vývoje po výrobu? To mě upřímně potěšilo.

David Dusík

Vše zůstalo ve Vysokém Mýtě

Peeetr

Mně se taky víc rozumově líbí městské autobusy s menší baterií nabíjené na většině konečných. Ale tohle je pořád 100x inteligentnější použití drahých baterií než elektrická sportovní SUVčka.

Panoramix

Už se to s tím ozeleněním veřejné dopravy trochu přehání. Chápu ještě elektrické autobusy v rámci města, kde obstojí argument, že zplodiny nemusíme dýchat přímo u zdroje spalování tradičních paliv. Ale u meziměstských autobusů, které jezdí někde po polích, tam už je i toto trochu zcestný argument. A zbydou pouze nevýhody spjaté s čistě elektrickým provozem. Jedna je ostatně zmíněna i přímo v článku – nejprve se bude muset za velké miliony pořídit infrastruktura pro nabíjení. Aby se pak mohly začít kupovat předražené elektrokrámy, které budou kvůli bateriím o mnoho tun těžší, což se také musí projevit na spotřebě. Pokud… Číst vice »

Poudy

Něco mi říká že by jste se tu fyziku měl naučit dál než do 7.třídy.

Jiří Kocurek

– nejezdí to o víkendu
– řada 810 nečoudí zdaleka tolik

mufiklo

Cože???

Jiří Kocurek

Vy neznáte základní fyzikální zákony lokálek na jednu zastávku dlouhých?

Martin

– Spotřeba paliva uváděná v kampani je nesmyslem zřejmým absolventu prvního stupně základní školy. Pokud by měl vlak obsazený 20 cestujícími spotřebovat 2,6 litrů nafty na 1 osobokilometr, byla by jeho spotřeba 5200 litrů nafty na 100 kilometrů!

– Nesmyslnost číselných údajů kampaně vynikne nejvíce při srovnání autobusu s nejčastějším vozidlem našich regionálních tratí – motorovým vozem řady 810, který má obdobný motor jako autobus (srovnatelnou spotřebu nafty i emise škodlivin), podobnou obsaditelnost, ale díky nižšímu tření mezi kolem a kolejnicí a příznivějším sklonovým poměrům trati je jeho provoz úspornější. Oproti autobusu je hospodárnější již při počtu 13 cestujících!

Jiří Kocurek

A pak si vytáhneme data o průměrné spotřebě a tam se dočteme, že 810 žere 35 litrů na 100 kilometrů. O něco méně než kloubový autobus ve městě.

A motor LIAZ vývojově z roku 1963 má jistě stejně nízké emise jako autobusové motory EURO IV a novější – to díky nižšímu tření kolo-kolejnice.

Martin

A to jsou tam liazy i po prestavbe? Autobus ma ve meste i 50L/100km… a takova Vysocina, to je taky samy kopec…

Ja ale 810 nepovazuji za vhodne zel. vozidlo v 21.stol., natoz diesel…

Y.K.

Ono provoz ve městě kde se zastavuje co chvíli a na lokálce, to je nesrovnatelné bez ohledu na typ motoru – to spíše srovnat s příměstským autobusem.

Martin

No oni take autobusy jsou trochu zvyhodneni…
…zpoplatnění dopravní cesty pro vlaky všeho druhu (viz http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/154637-kraje-chteji-nizsi-poplatky-za-zeleznicni-dopravni-cestu), zatímco linkové autobusy jsou osvobozeny od placení dopravní cesty i silniční daně (tj. jeden z důvodů, proč musí kraje při objednávání dopravní obslužnosti platit výrazně více za vlakové spoje…

Kernteriér

Tu daň ale neplatí až letos, pokud se nemýlím.

Jiří Kocurek

Ale jinak jako jo. Obyvatel Vraňan půjde na nejbližsí zastávku pěšky, poté popojede 1 zastávku elektrickám vlake, následně přesedne na 1 zastávku do 810, tou dojede do Lužce. Dále do Mělníka dojede na kole. Můžeme zrušit PID 466.

Protože nahoře píšu o jednozastávkových lokálkách.

Martin

Nevim proc by zrovna vlak mel jezdit do Luzce, jedine co bych jeste pochopil, ze by tam byl protazen nektery z vlaku Praha-Kralupy a trat byla elektrifikovna, coz neni… Osobne ja nechapu dodnes, proc jsou trate rozdelene tak, ze vlaky maji tolik prestupu, typicky treba ten Luzec, ale i jine trate, kde proste vlak dorazi k jine trati a tam musite cekat na dalsi vlak… Proc proste v 21.stol. nemuze byt vlak pripojen k jinemu a pokracovat dal ev. proc nejde nejakou linku z Prahy dal do regionallek vetvit… Resp, vim, nejsou automaticka sprahla a soupravy co by ovladaly vice… Číst vice »

Y.K.

No ten motor v 810 je bohužel podstatně horší než ty v současných autobusech (tam je přeplňování, Euro 6, filtry pevných částic). 810 má atmosférický a z doby daleko před Euro normami (řetězec z autobusů ŠM-11). To rozhraní kolo kolejnice nevytrhne. Škodlivin z toho létá nezměrně více, jen CO2 o něco více, ale to není „škodlivina“, to je skleníkový plyn.

Martin

V tom mate pravdu, ono je tekze srovnavat investice do silnicnich vozidel, a zeleznicnich vc. silnic vs. trati, pac do zel. se tu investuje spis jen jako do oprav nebo mirneho vylepseni… nova trat se nepostavila od roku 1964 zadna a alespon ze se investovalo do koridoru… za 810 nahrada neni, a nektere regionalni trate vypadaji jako opustene i kdyz SZ tvrdi, ze do nich investuje miliony…

Pája

Voni jsou sice výrobci úplně blbí, ale Vy jim naštěstí dobře poradíte.

VojtaDrevik

Vám bude asi přes 70 let jinak by Vám budoucnost nebyla fuk. Myslíte si že klimatická změna je jen nějaký výmysl?

Jiří Kocurek

Ruku na srdce: Pokud se ta elektřina vyrábí z uhlí a zemního plynu, tak to problém jen odsouvá z dopravy do oboru energetiky. Narážím na Energiewende, které se nedaří a nedaří splnit cíle, především kvůli náhradě JE zemním plynem.

PS: ČR nemá pobřeží a cunami ve výšce 400 m nad mořem je nesmysl.

Jan

Z uhlí vyrábíme jen polovinu, velkovýroba je značně efektivnější než si vozit každý malý motor zvlášť i co se zachytávání zplodin týče a to uhlí do jedné či dvou dekád přestaneme používat, to prostě není ani obnovitelný, ani perspektivní zdroj energie. Tak na co čekat s jeho náhradou? P.S.: ČR pobřeží nemá, ale k nám budou právě chtít všihni ti, jejichž přímořská města budou postupně zaplavena, pak ti, kteří se budou chtít stěhovat ze 40 stupňových veder víc na sever, a ti, kterým prostě díky suchu dojde voda a budou chtít obyvatelnější území. Je to jednoznačná bezpečnostní hrozba do blízké… Číst vice »

Jiří Kocurek

Ta poznámka o cunami se týká výstavby jaderných elektráren, což mimo jiné řeší i odchod pryč od uhlí, potažmo od zemního plynu. Což se němcům právě moc nedaří…

Jiří Kocurek

A ještě dodám, že cunami není klimatický jev, nýbrž následek geologických pochodů.

Tudíž jsem se neodvolával ke zvýšení hlaidny moří, ale k tomu, že opakování Fukušimy v ČR nehrozí.

cejchan

Proč výmysl? Copak někdy v minulosti existovalo období, kdy se klima neměnilo? Problém není v klimatu (ani změnách), ale v lidech, kteří věří, že se dá plánovat.

Mysel

Proc? Vsichni alarmiste taky nejsou zaskolaci s psychickou poruchou jako slecna Greta.

Martin
Juraj

Teď jsem zrovna jel elektrickým příměstským busem v Nizozemí. Určitě tomu pomáhá, že je to placka, ale to je vedlejší.

Pointa je ta, že „příměstský bus“ neznamená nutně trasu ze Zlámané Lhoty do Skuhrajících Bažin přes lány obilí. Spousta příměstských autobusů zajíždí do měst a leckdy poskakují v kolonách vedle klasické MHD. Stačí se podívat na pražské 3xx v Libuši, Uhříněvsi nebo Dejvicích; nebo busy od Uničova propletené centrem Olomouce; nebo libovolnou regio-linku dovedenou na Zvonařku v Brně.

Tudíž premisa město × venkov tu úplně neobstojí.

Vojtěch

Já už slyšel i názor, že elektrifikace příměstské dopravy bude její hrob.

Neboť takových linek, kde by se to ekonomicky uživilo včetně infrastruktury, je výrazně méně, než s dieselovým autobusem.

Ale to jsem trochu odbočil od tématu článku. Uvidíme po roce 2030, na jaké linky a za kolik budou kraje vyhlašovat výběrové řízení…