Italský ministr dopravy Salvini chce oživit projekt mostu na Sicílii
Trajekt na přepravu vlaků přes Messinskou úžinu. Foto: Dennis Jarvis from Halifax, Canada, CC BY-SA 2.0 / Wikimedia Commons
Za přípravy stavby mostu utratila Itálie stovky milionů eur.
Tak je to možné, že mají strach z té sejsmické aktivity. Nevím jestli je to dnes nějak technologicky řešitelné.
Nebo resp. ok do doby zemětřesení. A v Itálii jsou stále nějaké zemětřesení.
V Norsku připravují plovoucí most…to možná bude budoucnost … Jako ne na vodě, ale na principu bójky…
Tak je to prakticky hned vedle Etny, takže seismické aktivita je tam opravdu značná. Nicméně i v Japonsku se staví podobné projekty. Nejsem specialista v oboru stavebnictví, nicméně myslím, že řešitelné je vše, jde jen o to, jak moc drahé to bude.
Kdo je to Salvini?
Takový jeden politik, snad za Ligu severu, kdysi snad i premiéroval v Itálii.
Je někde jinde na světě stále v provozu osobní železniční trajekt?
Pár posledních mohykánů ještě funguje.
Kde? Napadá mě pár nákladních, ale osobní žádný.
Minimálně v Evropě o žádném jiném pravidelně fungujícím také nevím.
Na jezeře Van v Turecku asi ještě funguje, ne?
https://en.wikipedia.org/wiki/Lake_Van_Ferry
Ne. Turecká souprava od západu, pak substrát na loď, a dál na východ íránským vlakem.
Most z Italské pevniny na Sicílii je koukám něco jako u nás tunel Praha -Beroun 🙂 Mluví se o něm 25 let a nejméně stejnou dobu tu ještě nebude.
Kdepak, první úvahy na most na Sicílii jsou už ze starověkého Říma (viz článek), první konkrétnější plány z konce 19. století. Zákon o stavbě mostu byl vydán v roce 1971, společnost pro stavbu mostu (Stretto di Messina S.p.A.) vznikla v roce 1981 (do likvidace šla až v roce 2013). Nejdál byl ten pokus z roku 2006, to už dokonce proběhlo i výběrové řízení na projektanta a stavitele.
Tak různé nevladní struktury by se v této části Itálie rádi přiživili. Nedávno jsem byl v Neapoli a okolí a takový stav veřejného prostoru jsem viděl jen v severní Africe. Viděl jsem hodně v Řecku, Španělsku Rumunsku i Bosně, ale nikde nic takového. Albánie mi chybí, tak možná ta. A pokud místní komunita není schopná pečovat o obyčejné veřejné statky, jak by v této oblasti mohl uspět takový most? Heroický výkon to tu postavit a zázrak pokud jim to do 20 pet nespadne.
Myslíte nějaké Figli della Terra nebo Acqua dalle Zie.
Silniční most by současně byl, doufám, železniční. Stejně jako ten krymský…
Vlastně si teď říkám. Krymský most má délku 19 km. Tady se řeší vlastně kratší vzdálenost. Ale je fakt, že geologické podmínky jsou jiná výzva.
Krymský most ve skutečnosti není tak dlouhý. Využívá totiž ostrovů a poloostrovů. Navíc je Kerčská úžina podstatně méně hluboká než Messinská (15m versus 80m).
Ano, to máte pravdu, není to jen most, ale v podstatě železnice a silnice, která vede po pevnině částečně.
Hlavně to je estakádička s naprosto nezajímavým rozpětím polí. S podobnými rozpětími může mít most klidně 100 km a nebude to žádná inženýrská výzva.
Krymyský most jsou hlavně 2 mosty vedle sebe. Jeden dálniční a jeden železniční.
Nezapomeňte na podplavnou výšku asi 55 metrů a z toho plynoucí stoupání, které silnice a železnice budou muset sdílet.
Nezapomeňte také na nejdelší rozpětí mezi pilíři, postavit estakádu na mělčině není zdaleka tak složité jako překlenout hlubokou vodu. Viz wiki: „The strait’s maximum depth is about 250 m (820 ft).“ Tak hluboko, 250 metrů, nikdo pilíře zakládat nebude.
V každém případě by byl silniční i železniční; argumentem pro výstavbu mostu je mj. i to, že investice do vysokorychlostních tratí na Sicílii by bez mostu ztatily smysl.
Tím jsou myšleny opravdové VRTky, nebo jen ty rozsáhlé přeložky těch zejména pobřežních tratí?
Nejde o to že by most nešlo postavit (to se o krymském mostě myslelo dlouho taky) ale o to že most by mohl způsobit sociálně-ekonomické problémy, protože jakmile by byl otevřen tak všichni trajektáři by byli rázem na dlažbě, resp. na pracáku.
Jasně a připojili by se na pracáku je všem těm chudákům od koní kterým vzal práci rozvoj automobilismu a nesmíme zapomínat na všechny ty lidi z polí kteří doteď živoří hlady kvůli traktorům.
Nezapomínejte na veslaře z galér!
To je dojemný důvod jak osud nebohých pražských taxikářů z letiště, kteří by po otevření železniční trati/metra neměli na chleba.
Před lety když vznikal v jižní Francii viaduc de Millau každý tenkrát tvrdil frantikum, že to údolí je tak rozsáhlé že nelze překonat. A vida jezdí se a most vypadá luxusně. Takže i zde to určitě půjde. Bylo by to supr po dálnici z Čech až na Sicílii
Možná je na dně nějakej zlom, možná je tam i nějaká aktivita. Ale co se světa týče, je to pětikilometrovej most v relativně slušnejch podmínkách, takže nic nepřekonatelnýho, pokud se bude chtít (italům stavět a unii platit).
možná? lol
Aktivita je tam určitě, otázka je, zda je horší než v Istanbulu. Přes Bospor vedou dva mosty.
Dva mosty a tunel 🙂
Přes Bosor už vedou tři mosty (+ dva tunely) a ještě jeden most přes Dardanely.
Srovnatelný je také most Rio-Antirio v Řecku, hloubka 65m,tektonicky aktivní zóna silné mořské proudy a vzdušné větry.
Rio-Antirio rozhodně srovnatelný NENÍ. Celková délka 2,5 km, rozpětí hlavních polí 560 metrů. Na rozpětí hlavního pole záleží především (a z hlediska seismicity setsakramentsky, ono je rozdíl, jestli se „houpe“ 500 metrů, nebo 3 kilometry).
Zcela nepochybně tam jsou zemětřesení.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zem%C4%9Bt%C5%99esen%C3%AD_v_Messin%C4%9B_1908
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zem%C4%9Bt%C5%99esen%C3%AD_ve_Val_di_Noto_1693
Ty podmínky zas tak slušné nejsou, proto je tam třeba postavit něco s hodně velkým rozpětím. Ten plán z roku 2006 počítal s visutým mostem s rozpětím hlavního pole 3,3 km. Aktuálně má dnes největší rozpětí most v Turecku (2 km), v Číně se staví jeden delší (2,3 km), tedy úplně jednoduchá stavba by to rozhodně nebyla.
Nejdelší visutý most byl dlouho Akaši Kaikjó s 1990m hlavním polem, teď ho překonaly Dardanely s 2020metrovým rozpětím. Já nevím, ale skok na 3,5 km (o 50 % delší než nejdelší most) je dost velký oříšek. Pro hrubý odhad jen stavební náklady rostou se čtvrtou mocninou rozpětí hlavního pole. To jen ohledně peněz. Co se týče statiky, tak jsme vlastně na hranici tuhostních vlastností materiálů, problém není jen seismicita a vítr a už vůbec ne doprava: most bude muset unést sám sebe. Čím víc toho má unést, tím musí být těžší, ale tím toho zas musí unést více. V případě… Číst vice »